Finskej komentáře u knih

Čtení pro každé dítě to asi není, protože jde vlastně o pohádkovou učebnici švédské vlastivědy a těch poznatků je tam skutečně hodně, nicméně pro zvídavé ratolesti je to úžasná knížka. A pro zvídavé dospělé, kteří ještě nezvážněli natolik, aby nemohli číst pohádky, rovněž. Jako dítě jsem se do té knihy zamiloval až po uši, jako dospělý jsem si ji musel opatřit, abych se do ní začetl znovu. Sever nás vůbec vždy zásoboval kvalitním dětským čtením a tento pohádkový příběh se silným mravním poselstvím vtělený do podoby vzrušujícího fantastického cestopisu kombinovaného s příběhem z říše zvířat i přehršlí starých legend ze světa lidí je toho jen dalším důkazem.

Knížky edice Oko, které se tak či onak týkají hmyzu (Naši brouci, Náš hmyz atd.), mívají velmi dobré ilustrace a nejinak je tomu i v tomto případě. A kdo si pořídí základní přehled našich denních motýlů, neměl by zapomenout ani na ty noční: http://www.databazeknih.cz/knihy/nasi-nocni-motyli-69777

3 31.03.2014

Zde platí totéž co u Našich brouků - krásné i názorné a realistické ilustrace doplněné čtivými popisky, v nichž informací je "právě tak akorát". A protože hmyz obecně bývá méně populární než jen samotní brouci, je tento konkrétní díl neméně a snad ještě více praktický a užitečný. Pro základní orientaci v říši našeho hmyzu a vůbec proto, abychom se dozvěděli alespoň něco o jeho životě, nepochybně.

4 31.03.2014

Další z oněch báječných malých naučných knížek z edice Oko. A dost možná jedna z nejlepších, co za dobu trvání této edice vyšly. Text je srozumitelný odborníkům i laikům a zároveň čtivý, ilustrace jsou provedeny pečlivě a realisticky – čtenář se skutečně naučí rozeznávat řadu druhů jen podle nich. Obecně je úroveň ilustrací v edici Oko vysoká, některé díly však vynikají nad jiné a toto je jeden z nich. A kromě toho mají díly věnované přírodě určitou nadčasovou hodnotu, kterou mohou jiné a časově podmíněnější obory během doby poněkud ztrácet.

4 31.03.2014

Vcelku příjemné vyprávění. Na druhou stranu ale připusťme, že zajímavé bude především pro čtenáře cestopisů a příznivce přírodních věd, pro ty ostatní již méně.

19.02.2014

Skvostná záležitost. Nádherné barevné fotografie vybraných přírodních divů z celého světa na kvalitním křídovém papíře se stručnými průvodními texty. Prestižní publikace. Pro milovníky přírodních krás must-have. Kdybych potkal kouzelného dědečka, jedno ze tří přání by určitě znělo "a chci procestovat tuhle knihu".

3 19.02.2014

Povinná četba pro každého, kdo o sobě bude chtít tvrdit, že disponuje základním přehledem v moderních žánrech nevážné/neklasické hudby. Dorůžka byl pan Publicista a bude chvíli trvat, než najdeme druhého takového. Systematické, přehledné a záživné čtení, až mě překvapuje, že není všeobecně známější. Mělo by.

4 19.02.2014

Cibula je skvělý vypravěč, a tak se tyto pověsti čtou nadobyčej dobře, což u pověstí jako takových není nutně vždy pravidlem. A Boudovy ilustrace na těch správných místech nepostrádají špetku decentního humoru. Šťastné spojení autora a ilustrátora je v tomto případě zárukou zábavného i poučného čtení.

3 19.02.2014

Nadčasová etnografická humoristická studie věčného fenoménu. (Lidsky: hrozná sranda o škole.) I po století, kdy už žáci i kantoři budou mluvit jinak, pořád bude platit, o čem že to vlastně mluví a kdo se chce ulejt a proč. Archetyp "Když Budha sní" vysvětluje vše, co jste kdy o škole chtěli vědět, ale báli jste se přihlásit.

3 18.02.2014

Nesmírně vtipná záležitost a zároveň jedna z mála smysluplných variací na téma, které dráždí jak světovou literaturu, tak dějepisce: totiž jací byli staří seveřané, o nichž vlastně nic nevíme, historicky máme jen kusé zmínky, ale nesmírně legendárně je obdivujeme...? Takoví černí baroni, akorát spíš drakarsky-mořeplavečtí vikinští dobyvateloni v podání severského autora, tudíž někoho, kdo má všechna práva legendu tvořit anebo parodovat. Obojí, s důrazem na to druhé, a brilantně čtivé.

9 18.02.2014

Poměrně solidní antologie některých kanonických povídek o SH. Pokud si ovšem slavného detektiva zamilujete, je už pak jedinou správnou volbou pětisvazkové vydání celého kánonu "Příběhy Sherlocka Holmese" (Příběhy Sherlocka Holmese / Vzpomínky na Sherlocka Holmese / Návrat Sherlocka Holmese / Údolí strachu / Poslední poklona Sherlocka Holmese) v překladu Jana Zábrany a dalších překladatelů pod jeho vedením.

Bylo by to vlastně docela dobré čtení, kdyby z toho tak ukrutně netrčelo podřízení té správné ideologické linii. Jenže trčí. A jak. A tak se z toho, co původně mohlo být dobrým čtením, stalo čtení "správně socialisticky výchovné". Škoda. Autor byl zjevně postižen, protože z oné éry známe i takové spisovatele, kteří činili toliko úlitby nezbytně nutné.

15.02.2014

Když to tenkrát vyšlo, tak vypukl... SKANDÁL! http://kultura.idnes.cz/halasova-erotika-rozdmychala-spor-d5v-/literatura.aspx?c=A010104_224028_literatura_bac Je k tomu co říci? Je: zmínění ať se jdou bodnout. Všichni a něčím hodně špičatým. Ve světle všeho, co dnes v rámci literatury domácí i světové docela běžně vychází již nějakých 10, 20, 30, 40... let, nadělat takovej cirkus kolem poezie tak (rozto)milé a vlastně ještě docela cudné, je známka nikoliv pokleslosti básníkovy, ale demence skandalistů. Závadné nejsou Halasovy verše, ale jejich myšlení. Toho se vyvarujte, Thyrsos naopak v klidu přečtěte. Nadosmrti nezapomenutelné to asi není, to hezčí z české poezie jistě ano.

4 15.02.2014

U Pratchettova rozsáhlého cyklu nemá nejmenší smysl si stěžovat, že v téhle knížce je jiný hrdina než v té předtím. A proto mě tolik nebaví... bla bla... já už si zvykl... bla bla. Skutečně nemá. Autor zalidnil svůj fantastický svět nepřebernou plejádou postav a postaviček, a tak je jen logické, že postupně, různě a na přeskáčku přicházejí ke slovu. Tato kniha je v chronologickém pořadí první, kde hlavní slovo má Smrť. (I když se jedná o příběh jeho učedníka a... Ne, my nesmíme ani naznačovat.) Smrť. A jeho ani ne tak suchý humor jako přímo dokonale suché vnímání skutečnosti. A také o moc skutečnější vnímání. Skutečnější než... než všechno skutečné. Zamiloval jsem se tehdy na první stránku a vydrželo mi to až dodnes :-)

9 15.02.2014

Tentokrát o tom, jak na Zeměplochu vtrhl rock'n'roll. Znáte to: hudba s kamením. Tak trocha elviš... Běžného čtenáře nemusí zaujmout tak jako ostatní díly rozsáhlého cyklu, ovšem každý, kdo strávil mládí po klubech a na koncertech nebo, nedej bože a slušnost chraň, dokonce měl či má kapelu a mydlí do strun a vříská, se bude nekonečně bavit. Ale ukrutně. Není známo, že by Pratchett sám kdy decibely provozoval, takže nezbývá, než před jeho vhledem do světa nás, elektrifikovaným hlukem postižených, hluboce smeknout.

5 15.02.2014

Jeden z oněch báječných ilustrovaných kapesních atlasů, bez nichž se neobejde žádný mladý přírodovědec. A dospělý nakonec také ne.

2 13.02.2014

Nesmrtelné dílo pro mládež i dospělé. A nutno dodat, že v každém ohledu onen případ, kdy zástupce žánru původně považovaného za méně ušlechtilý povýšil na plnohodnotnou krásnou literaturu a to bez debat.

11 11.02.2014

První kniha, kterou jsem od Greye přečetl, a pro mě osobně dodnes jedna z jeho nejlepších knih. Ale nemohu to nijak extra zdůvodnit, subjektivní vjem. Snad proto, že je ve srovnání s některými dalšími útlejší a "lépe odsejpá"...?

3 11.02.2014

„Za dusného letního odpoledne belhal se po Madison Square ryšavý hrbáč.“ Frenetický potlesk odměnil vyprávěče za tuto zdařilou větu. Zálesák však učinil odmítavé gesto a pokračoval: „Onen kulhavý neduživec jsem byl já sám. (Potlesk.) Použil jsem tohoto nenápadného přestrojení, abych unikl osidlům Armády spásy, jež mě chtěla obrátiti k spořádanému paďourskému životu (Hanba! volalo posluchačstvo, znechuceno podivnými záměry Armády spásy), a dostal se tak nepozorovaně na Východní nádraží, odkudž jsem chtěl odcestovat pacifickým rychlíkem New York-Bitýška-Veveří na Divoký Západ. Ďábelský plán se zdařil. Za necelých osmačtyřicet hodin klusal širou prérií statný pastevec na vytrvalém koníku. Za pasem mu trčely dva revolvery a břitký Bowie knife, kol beder měl omotáno laso. Tímto hranáčem širokého neurvalého obličeje jsem byl opět já.“

Bohatýrská trilogie má díly tři, proto: perla, perla, perla české humoristické literatury, která ani po století od dob první republiky neztratila nic ze svého lesku.

8 11.02.2014

Radion Mac Peresam byl nejobávanější rváč a výtržník, co jich bylo v pampách od Járova po Kansas City. Strašným ho činila jeho pětiranová bambitka Šárka, která střílela všady, kamkoli její pán poručil, a nesla stejně jistě za roh jako do oblouku. Jeho oblíbenou zábavou bylo sedávat v koruně rozložitého buku u zbraslavské silnice a sestřelovat paďourům a astrachánům, kteří jezdili kolem, nečetné vlasy s tučných zátylků, ať jeli třebas, stokilometrovou rychlostí. Marně na něj číhal jednou za rohem čínský metač nožů Krép-de-Čín, který přijel s potulným cirkusem. Radion ho skolil snadno z vedlejší ulice, neboť vždycky, kdykoli chtěl jít za roh, vystřelil tam ze své Šárky, aby pročistil vzduch. Byla to, hoši, zázračná pistol. Marně před ní prchal Patrick Ominol po točitých schodech. Kule ho dohonila ve třetím poschodí a byl načisto mrtev. Střelit z vikýře do sklepa bylo pro Peresama směšnou maličkostí a tucty dobrých zálesáků přišlo takto o život nebo aspoň o vousy.

Bohatýrská trilogie má díly tři, proto: perla, perla, perla české humoristické literatury, která ani po století od dob první republiky neztratila nic ze svého lesku.

6 11.02.2014