FirstDaw8ID komentáře u knih
Vyprávění které vtáhne a i přes silné téma se dá kniha přečíst na posezení. Líbilo se mi vyprávění z několika úhlů, čímž člověk získá nový pohled na předchozí události a reflektuje to myšlenku, že pokud se nezajíme o historii vlastní rodiny, nemůžeme pochopit věci do hloubky. I přes to, že je první a třetí část knihy výtečná (a obě mi dokázaly nahrnout slzy do očí), druhá sice dává do souvislosti další skutečnosti a nabízí jinou část historie, ale po nějaké chvíli jsem si uvědomil, že mě nevtáhla jako část předchozí, zpětně bych řekl, že byla moc rozvláčná a ztrácela tempo. Nebýt toho, dal bych plný počet hvězd i přesto, že je to knížka nenáročná na přemýšlení. Určitě chci ale vidět divadelní adaptaci!
Nic není takové, jak se zdá. A tak ani kniha s hodnocením přes 85 % nemusí být tak výborná, jak se tváří. Vůbec nerozporuji téma, které je silné a zpracované citlivě, metaforicky a žádné explicitní popisy nehrozí. Bohužel pocitově čtěte sto stránek pořád to samé. Myslím, že by příběhu prospělo značné zkrácení, nehledě na to, že i celé zakončení je rozporuplné z hlediska vývoje hlavní postavy. Příběh je neveselý, bohužel jsem kolikrát našel paralely se svým životem, což mě vlastně během čtení utvrdilo, že budu s knížkou na jedné vlně. Bohužel se tak nestalo, příliš mě od vnoření do příběhů rušily nelogické kroky postav a určitých událostí, jakoby se autorka zaměřila pouze na emoční zásah a zbytek vařila z vody. Za mě zklamání, zvlášť po Haně, už se budu zdráhat od autorky číst něco dalšího.
Přišlo mi, že ze začátku byly knižní formulace trochu krkolomné, ale pak si to krásně sedlo, prožíval jsem útrapy spolu s postavami, některé scény byly vážně dojemné. Zajímavé je, že kniha není dějem vázaná na konkrétní období (jen zhruba od širšího využití automobilů veřejností), člověk si může představovat současnost i časy dále v minulosti a stále to funguje, autor to napsal velice chytře. Spoustu "tropů" pak člověk zná už dávno z sci-fi a postapo filmů, tohle je ale takový dávný předchůdce, který to dělá velmi povedeně.
(SPOILER) Tak tohle mě úplně pohltilo, od Kinga jsem do této doby nic nečetl, ale po četných narážkách na knihu v komentářích u epizody Demon 79 seriálu Black Mirror jsem si ji hodně chtěl přečíst. Zřejmě šťastný výběr, postavy jsou opravdu výborně napsané, jejich chování logické a i když se mi zdálo, že kapitola na pouti je možná až moc obsáhlá, opak byl pravdou, byl to jen stavební kámen pro to všechno. Dobré vystihnutí myšlenkových v těžkých situacích (až si to přiznáváme, nebo ne), kruci dojemné scény už na začátku, i když víme, že John musí přeci přežít nemluvě o dalších dojácích v průběhu. Potěšilo příjemné opakování postav a událostí (nenásilně, ne jako u jiných autorů) a předjímání, které mi často vadí, tu bylo také zpracováno dobře a navíc dávalo smysl v rámci příběhu. Ke konci jsem se bál téměř otáček stránky dál v obavě, jak to dopadne! Rozloučení na konci se také povedlo, ale stále jsem si říkal, jaké by bylo asi vyznění, kdyby byl John dřív zastaven a jeho děsivé vize by se vyplnily. Ale to vůbec není stížnost, jen přemítání. Teď už jen najít podobně skvělou knihu.
Pokud jsem předchozí knížce Červený drak dal pět hvězdiček, tady bych musel nasadit celých šest, kdyby to jen bylo možné. Je samozřejmé, že toto volné pokračování má díky slavnému filmu mnohem větší pozornost (už jen tady má dvojnásobný počet hodnocení a komentářů než kniha předchozí) a i já jsem znal nejprve filmové zpracování. A po přečtení musím filmaře ocenit ještě víc, postavy jsou v knize tak skvěle vylíčené, že naprosto chápu herecké obsazení a výkony skvěle reflektují charaktery popsané v knize. Jen pouze Crawford už je pro mě vždy Laurence Fishburne ze seriálu Hannibal...příběh je neuvěřitelně čtivý, popsané metody vyšetřování uvěřitelné a když jsem předem znal zápletku i rozuzlení, čtení jsem si moc užil. Těší mě, že kniha nemá kultovní status jen tak pro nic za nic...
(SPOILER) Vlastně překvapivě nenáročné čtení. Dlouho jsem od autora nic nečetl, knížka byla útlá a po úvodní kapitole jsem si říkal, jestli jsem přeci jen neměl sáhnout po něčem jiném. Ale pak se příběh postupně rozvinul, situace komplikovala, svěží bylo i střídání děje v kabině a mimo ni. Spisovatel mě nakonec dokázal hodně vtáhnout do děje, takže jsem byl vždy napjatý, co se podaří vymyslet a co se opět pokazí. Mělo to spád a stránkový rozsah byl úplně dostatečný, jsem rád, že to nebylo uměle natahováno na dalších 100 - 150 stránek. Docela příjemné překvapení včetně věcí, které se evidentně v průběhu let příliš nemění.
Doteď jsem s Philipem K. Dickem setkal pouze v knižní sféře v různých sbírkách jeho povídek. Měl jsem tedy před čtením této knihy obavu, jak obstojí na plnoformátovém, románovém prostoru, zda příběh bude opět tak čtivý, bude pokládat otázky o samotné podstatě lidství, valnou část futuristických vychytávek přejde bez podrobnějšího popisu fungování a některé myšlenky vyjádří tak nějak neuchopitelně. A ve všech bodech jsem nezklamal. Co mě však zklamalo je vydání z roku 2017, které je sice pěkně provedené, tematický doplněné o ilustrace a doplněné o předmluvu, ale tři dekády starý překlad se bohužel žádného revidování nedočkal, takže kolikrát věty působí hodně krkolomně, někdy až nesmyslně (zběžně vidím, že na tento problém naráží zde v komentářích Nlua). Je to velká škoda, tato kniha by si to určitě zasloužila.
Dodatek: Chvíli jsem marně přemýšlel, proč mi připadal koncept černé krabičky empatie tak povědomý a on už se objevil v povídce Černá krabička, zde je zakomponovaný do většího příběhu.
(SPOILER) Parádní kniha, u které jsem se smál nahlas. Parodická tvorba snímků, kde místo důmyslného technického zařízení maluje výjevy před sebou parta skřítků v krabičce za neustálého popohánění malým bičem (a navíc se jim musí pravidelně kydat)? To je vážně krásně a vtipně vymyšleno a je to jen jeden z mála střípků, který mě chytil a nepustil. Dělat si legraci ze vzniku celého filmového průmyslu, slavných snímků, mýtusu Cthulhu atd...do toho postavy jako knihovník nebo Gaspoda, které nepřestanou bavit ani na chvíli, všechno si to vážně krásně sedlo a já si to užil. Navíc se dozvíte, jak upravit váš plnovous tak, aby to vypadalo, že nosíte falešný. To se přeci může báječně hodit!
(SPOILER) Příběh člověka, pro kterého tu nebylo místo. Tak by se dal zřejmě shrnout podivně morbidní román Parfém, který čtenáře provede bohatým světem vůní, výrobních procesů, Francií 18. století, neobvyklých vražd a vše okoření zvláštním humorem. Ze začátku mi připadal styl psaní trochu kostrbatý, ale pak se mi do něho podařilo ponořit a vcítit se do různých vjemů a pocitů, které autor tak barvitě popisuje na smyslově geniálním hlavním hrdinovi příběhu. Pasáže, kdy dokazuje své neobvyklé schopnosti, mají správný ráz, oproti části knížky, kdy se Grenouille vzdaluje od lidí, živí se vším možným a staví si vzdušné zámky. Chápu však, že je tato část potřeba odvyprávět, aby dávalo zakončení knihy smysl. Nepatrný černý humor, který se pokaždé objevuje, když se Grenouille loučí s nějakou částí svého života, tu dokonale sedí. Výhodou mi bylo, že jsem filmovou adaptaci viděl nějakých deset let zpátky a tak jsem si už naprosto nepamatoval žádné důležité detaily.
Zbabělec: Přečteno na jeden zátah, od příběhu se nedalo jednoduše odtrhnout. Kriminální zápletka je samozřejmě násilná, ale přesto lidská, směřování příběhu se těžko odhaduje, takže je čtenář stále v napětí a ponořen do příběhu. Motivace postav a jejich činy mi dávaly smysl, nemusel jsem se chytat za hlavu nad nesmyslností děje. A na většině panelů hlavní postavy "nemění" svoji podobu, na čemž má zřejmě svůj podíl ne tak detailní kresba, ta však na atmosféře nijak neubírá, právě naopak. 5/5
Lawless: Tentokrát je příběh rozdělen na pět částí, což mi vůbec nezabránilo v přečtení příběhu opět na jeden zátah. Potěšilo mě, že dějová linka není zcela lineární, což dokazuje už jen úvod komiksu. Flashbacky jsou také zpracovány kvalitně, navíc, čím je vzpomínka starší a matnější, čím méně jsou prokreslené její detaily. Konečné rozuzlení není úplně zklamáním, ale nadšením jsem také neskákal. A ještě musím vypíchnout práci s barvami, přeci jen zasněžené město nebo ulice osvětlená policejními světly musí vyniknout a tady se to daří na výbornou. 4/5
Druhá šance v pekle: Drsňákův origin? Samozřejmě naprosto drsný! Navíc je zde spoustu pravdy. Život je samý kdyby. 4/5
Vlk mezi vlky: Další nelítostný příběh a prolínání osudu už známých postav. Lehce slabší, než předchozí příběh. 4/5
Samičí forma druhu: Danica už byla dávno mrtvá... 4/5
Chorošné to bylo, bratři moji, zkrátka to pravý sravý co chytne za jábrle. Jak říkám, chorošná buč! Klasika, to už kdysi četlo vaše téčko s emkem, jen některý scény jsou fakt físiz, samý tolčokování, mlíko s nožema a starý dobrý kartáčování, to vám gulliver nepobere. A hírujte, týnština vám bude stopro připadat stupído, ale každý týn tak tolkuje a jak se bitkově začtete, budete už kvikle ponímat, príma príma prím. Odinočky jsem to tak měl. Často jsem se i něčemu zaláfal nebo jen nad něčím smajnul, i když Alex není žádnej gud hjumaník, někdy je jeho tolkování a myšlení fakt chorošně houla, jakože prdel. Příběh fakt není vůbec stupído, hjumaník co se nemůže decidovat už není hjumaníkem a další físiz, teda ne físiz ale chorošné buče co se vám dostanou hluboko do gullivera. Asi jste lukovali i ten ouldaný film, vaše babooshka možná na tom byla v siňáku, ale ten film, bratři moji, byl jenom slabý tý. Tady se fakt bolšácky tolčokuje, teče blažka a další físiz, a o kartáčování jsem už raskazal, nic pro ouldaný hjumaníky. Alex je fakt špatenka, šláguje se, stouluje, kartáčuje a dokonce i někoho zakiluje. A frendíci, možná jste to hírovali a je to trus, kšonžka má tu, jakože dva, konce, ale ten chorošný končí verdama: "Vyléčili mě bezvadně." Ten druhý je už bitkově sily.
Bog vám žahni
Váš Pokorný Recenzent
(SPOILER) Musím říct, že má očekávání nebyla vysoká. Přeci jen, knihu jsem koupil v balíčku Carcosa se sbírkami Lovecraftových děl. Na začátek je určitě vhodné říct, že to nebude vhodná četba pro slavným hororovým spisovatelem nepolíbené. Krása této publikace totiž vychází ze způsobu, jakým je psaná. Takže tady naleznete naprosto klasický náčrt pradávného, leč vlastně směšného, mýtu, který se později ukáže být pravdivý, hlavní hrdina, který pozoruje tajemné a nechutné kultistické rituály z úkrytu, nechybí nepopsatelné hrůzy, kyklopské stavby, stejně tak věty typu: "Následující stránky popisuji s největším sebezapřením a pochybením o mé příčetnosti." A díky tomu máte pocit, že opravdu čtete nějaké zapomenuté dílo spisovatele H. P. Lovecrafta. Ovšem kniha se nebere vážně a stojí na pomezí parodie a pocty onomu spisovateli. A dokonce vám sám autor v ději prozradí něco na sebe, včetně postupu, jak zaměnil mýtus Cthulhu za cosi podobného. Místo shoggotů jsou tu thoggové, místo Yuggoth jakási paradimenzionální pseudozemě...Celé je to nasyceno nadpozemskými stvůrami, rituály, sexuálními narážkami i popisy styků, jakožto i znásilňování a incestu. A květnatá mluva a popis všeho, jak jste od originálního autora zvyklí, tu naráží na pořádně ráznou mluvu prostitutek a je to opravdu zábava. A vůbec by mi nevadilo si přečíst další titul v podobném duchu.
Opráski jsou úžasné v tom, že vypadají jako zábava pro pitomce, ale pokud člověk nemá nějaký základní kulturní a historický rozhled, je za pitomce on sám. Možná proto jedni Opráski milují a druzí nenávidí.
Komiksové zpracování známého románu jsem četl už dva roky nazpět, ale tenkrát se jednalo o zkrácenou (co do obsahu poloviční) verzi, která mě příliš neoslovila. Ovšem toto nezkrácené vydání se mi líbilo mnohem víc, příběh celkově lépe navazuje a i když je pár částí, které jsou zbytečně zkratkovité, je to zřejmě potřeba přisoudit formátu, ve kterém komiks původně vycházel, čili v časopise na pokračování. Kdyby byl příběh adaptován už od začátku jako komiksová kniha, věřím, že by obsah mohl nabobtnat klidně dvojnásobně a být skutečně ucelený. I tak se jedná o povedenou adaptaci, kterou mohu doporučit.
Už dlouho jsem nečetl takhle napínavý komiks. Kresba vypadá naprosto parádně a koloristka Elizabeth Breitweiser odvedla skvělou práci, barvy krásně ladí s náladou a lokacemi. U kresby samotné je bohužel občas znát, že si některé postavy nejsou vždy 100% podobné, ale jinak výtky nemám. Vyzdvihnout musím ztvárnění občasných flashbacků, to se mi naprosto líbilo. Příběh je opravdu napínavý, postavy zajímavé a zapamatovatelné, způsob vyprávění se mi také zamlouval. Navíc hlavní postava Charlie zde funguje jako nespolehlivý vypravěč, takže není nouze o překvapení. Četl jsem vždy po dvou kapitolách/sešitech, abych knihu nezhltnul naráz a ačkoliv zakončení mě prvotně zklamalo, zpětně si myslím, že je to tím, že jsem čekal velký zvrat, který nenastal. Hodnotím 4,5/5, takže s klidným srdcem můžu zaokrouhlit na 5 hvězdiček. Mimochodem komiks je nominovaný v kategorii Nejlepší překladový komiks v komiksových cenách Muriel.
Já jsem nadšený. Tohle je fantasy svět, jaký se jen tak nevidí a ač se něco na první setkání zdá bláznivé a nesmyslné, má to dříve či později opodstatnění. Je to šílený svět, ale dává smysl a čtenář se tak může bez problému ponořit do příběhu, který sice na začátku vychrlí spoustu postav a míst, ale za mě to dělá dostatečně postupně, takže šance na ztracení se je mizivá. Kresba je pastvou pro oči i když si dokážu představit, že někomu nesedne lehce karikaturní styl. Vtípky jsou jemné, nenucené a působí na mě silně dojmem Terryho Pratchetta. Hodně oceňuji encyklopedii chronopter, dodávají něco navíc a k tomu doprovodné kresby vypadají, jako by je na stránky doopravdy někdo ručně dokreslil. Dostat se ke mně takováto knížka v mládí, určitě by byla jednou z mých nejoblíbenějších. To ale samozřejmě neznamená, že bych si ji nemohl oblíbit i teď.
(SPOILER) Představte si, že se narodíte jako geneticky upravený mutant, který je přizpůsoben pro jiný než pozemský život a vaším cílem je osídlit Venuši, jenže vám tento účel vaší existence nikdo nesdělí. Představte si, že znáte každý den dopředu vlastní budoucnost a vašeho bezprostředního okolí. Že budete prožívat okmažiky svého života dvakrát a to včetně vlastní smrti, kdy v předstihu okusíte chlad postupného rozkladu. A teď si představte...že si nemusíte nic z toho představovat, protože tohle vše (a víc) si za vás v tomto díle představil Philip K. Dick. Spousta zajímavých myšlenek, děj co běží dobře kupředu (místy i dozadu) a až na pár ušlápnutí v tempu je to podařené dílo, bavilo mě to víc než o rok mladší Oko na nebi. Za sebe dávám 4,5/5.
Krvavá nálož, kde je společným tématem důvěra. Pocitově to bylo, jako by se příběh Criminal přesunul do kyberpunkové budoucnosti. A to je rozhodně pochvala! Nabušení gauneři, nevyřízené účty, město, co si vás zavolá zpátky...je to stará dobrá písnička, která vždy dobře vtáhne do děje a funguje skvěle. I když místy přehnaně. Servítky si nebere ani kresba, která je řádně barevně dotažená a krvavá, jak se na zasazení patří. Za mě 4,5/5.
(SPOILER) Jednoduše můžu říct, že se mi druhé souhrnné vydání líbilo ještě víc, než to první! Jednotlivé příběhy hodnotím takto:
Zlá noc (5/5) - Jacob, kreslíř Franka Kafky z předchozího svazku, zde dostává svůj samostatný příběh, který se zdá ze začátku celkem přímočarý a s každým listem se noří do čím dál většího průšvihu. Pak se ale dostane na scénu jiný úhel pohledu, od jiné postavy a začne být jasné, že je to mnohem zapeklitější věc, než se zprvu zdálo. A když přijde na řadu třetí úhel pohledu...no zkrátka nic není tak jak se může na první pohled zdát, kromě faktu, že spánek je opravdu důležitá věc.
Hříšníci (4/5) - Tracy Lawless je zpět a s ním i spousta vražd a násilí. Trochu mě zaskočilo, když se identita vrahů odhalila vcelku brzy, říkal jsem si, že tím zmizí určitá dávka napětí. Pak se ale ukázalo, že to mělo své odůvodnění. Celkově je tah na branku příběhu rozvláčnější a utahanější, než třeba předchozí Zlá noc, přesto je však příběh zakončen logicky a trefně.
Poslední z nevinných (5/5) - Brutální tečka na závěr. Respektive nic tak malého jako tečka, ale neskutečně velký a mrazivý bod celé knihy. Rozhodně se hodně odlišuje od všech předchozích příběhů v sérii, ať už provedením (barevně výrazné flashbacky do bezstarostného dětství) tak zobrazení násilí a zákeřnosti úplně jiným způsobem, než jsme zde doposud viděli. Riley je hlavní postavou příběhu, u níž sice chápeme motivace, sledujeme to, jak dokáže získat to, co si umanul, ale jakým nevybíravým a chladným přístupem to dokáže, to se čte a představuje nelehko. Nejprve jsem se ale musel pousmát, když jsem slyšel zaznít plán: "Musím zabít svou ženu." Ale když začal Riley svůj plán rozplétat a když se následně se zmocnil složky případu sériového vraha, věděl jsem, kam to míří a že to začne být hodně zvrácené. Tenhle příběh ve mně ještě nějakou dobu zůstane.
21st Century Noir (4/5) - Noir v současnosti aneb jak bolestivé může být prozření.
Nevidím do výrobního procesu vydavatelství, proč nebyla vydána celá série sešitů v jedné knize nebo proč je druhá kniha tištěná v jiné tiskárně a tím pádem má i jiný papír (v první knize byl matnější, zde je lesklejší a "klouzavější"). Vím pouze to, že jsem si příběh jako celek užil, že jsem žasl nad fantaskní tvorbou autorů a kochal se živým světem a zapeklitými zákruty příběhu. Celé rozuzlení je sice slabší, ale to mi nezkazí dojem jednoho z nejoriginálnějšího komiksového světa poslední doby. A kdyby snad měla někdy vzniknout nějaká adaptace, ať je to prosím kreslený seriál, který svět prozkoumá ještě do větší hloubky.