fmash komentáře u knih

Pohodova a ctiva kniha, ktera cloveka klidne i rozplace.

2 16.06.2023

Měl bych pár výhrad k tomu, jak je kniha napsaná, je to takové trochu domácí povídání a občas informace zní spíš jako dojmologie. Nicméně obsah nutí čtenáře přemýšlet. Nemyslím, že by autorka označovala všechny současné politiky, o kterých píše, za fašisty. Spíš jde o příklady, na nichž lze ilustrovat, jak snadno se může situace ve státě zvrtnout.
Za cenné považuji srovnání společenského vývoje před sto lety a nyní - přijde mi velmi podobný.
Kniha hlavně nabádá čtenáře, aby si uvědomil, jak může být demokracie křehká a zranitelná, a že je třeba si jí vážit – a možná ji i začít včas bránit. Například tím, že se každý zodpovědně zamyslí před volbami. A hlavně že k těm volbám také půjde - s tím, aby jeho volba v budoucnu umožnila jemu i ostatním opět volit svobodně a odpovědně.

3 22.12.2022

Podle mého názoru kniha žádná slibovaná řešení problémů nenabízí, nabízí hlavně poněkud nabubřelou sebeprezentaci autora a hrst obtížně aplikovatelných mouder, jinak řečeno knížecích rad. A ovšem pár příběhů, které mi sice svým vypavěčským stylem nejvíc připomínaly amatérské erotické povídky čítané před dvaceti lety na internetu, ale daly se číst, proč ne (jak ty povídky, tak ty příběhy v knize). A čtenář si také může při četbě popisu situací libovat, že to všechno už zažil - samozřejmě u svých dosavadních šéfů.
Suma sumárum, je to trochu na spodní hraně, ale průměrný a snesitelný zážitek.

05.01.2021

Nelze si nevšimnout, že autor má chvílemi problém oprostit se od zaujetí proti titulnímu "hrdinovi", čemuž se sice nelze moc divit, ale v případě takovéto investigativní knihy by si měl dávat dvakrát pozor - značně to podrývá důvěru v závěry. Jinak ale kniha slouží jako výborná připomínka dřívějších událostí, jakési kompendium situací a jejich souvislostí i s výkladovým slovníkem. Někdy jsem měl pocit, že autor chce přesvědčovat přesvědčené (ti ostatní knihu nejspíš ani nevezmou do ruky), ale když nic jiného, tak kromě shora uvedené služby poskytuje kniha ještě jednu: připomíná, že autoritářské režimy na naši republiku nezapomněly a jen tak nezapomenou, což je škoda, zvlášť když se na Hradě střídá jeden ješita za druhým.

18.06.2020

Jsem rád, že jsem si knihu nenechal ujít. Neumím zhodnotit případnou tendenčnost zachycení historie jedním z jejích tvůrců, ale neměl jsem výraznější pocity toho druhu.
První třetina či polovina knihy by měla sloužit jako učebnice dějepisu na základních školách, protože jestli mi něco při výuce (pravda, za minulého režimu) chybělo, byl to ten shrnující pohled na věc, který množství střípků nejen spojí v obraz, ale ještě vám ukáže, že ten obraz zachycuje nějaký děj.
Poskytuje také mírně idealizující, ale pro mě nový, pohled na USA a některé jevy včetně těch dnešních, jež v "normálním" člověku vzbuzují údiv a někdy i strach o zdravou budoucnost civilizace, jak si ji jako zarputilý člen její severozápadní části představuji.
Audiokniha. Schwarzův pomalý a důrazný přednes se ke složité knize výborně hodí, byť režii a posprodukci považuji za mírně odbytou.

4 17.06.2020

Pořád a pořád se čeká na ten twist, až se něco rozlouskne a začne to dávat smysl. Přijít to musí a je jenom smutné, že to trvá tak strašně dlouho, že si neumím představit vesmír, ve kterém by mě tak dlouho bavilo poslouchat nekonečné stesky věčně ožralé nandy, která absolutně neví, co se životem atd. Zkrátit o třetinu, pak by se to čekání vyplatilo, protože twist přijde a i když byl dost pravděpodobný, pořád to nebylo jisté.
Audiokniha, přednes velmi slušný.

3 17.06.2020

Nebýt toho, že si autor ukousl moc velké sousto na samém začátku, takže potom musel hodně lavírovat, aby při faktické neporazitelnosti hlavního hrdiny vůbec bylo o čem psát tak dlouho, byl by to fakt vypečený kousek. Pojmout první část (vyřešení vesnice pomocí Nože) jako samostatnou povídku, byla by bezkonkurenční. Dávám 4 bimbule, protože to bavilo, i když závěr už hodně smrděl tím, že autor vlastně neví, co by tam ještě napsal, aniž by vytvořil ságu, a už ho to moc nebaví.

2 17.06.2020

Není úplně fér, že dávám hodnocení knize, kterou jsem nedočetl, ale snažil jsem se to vyrovnat tím, že jsem tomu nedal odpad. Pro mě znamení, že se k tomu nemám vracet. Nuda, nějaký podivný amatérismus v neustálém projikování autora do hrdiny (nebo to tak aspoň působí), neustálé rádobydrsňáctví, které ale spočívá hlavně v tom, že se explicitně říká, že je něco drsné... Fakt velký špatný.

4 17.06.2020

Tenenbom udržuje standard napříč všemi knihami, které jsem od něj četl. V dobrém i v tom horším. Co se sdělení týče, nevím, jestli svede přesvědčit přesvědčené, a že jich je na obou stranách barikády dost a dost - jedny přesvědčovat nemusí, ty druhé asi přesvědčit ani nelze. Pro nezaujaté ale tato kniha nejspíš není v hledáčku.
Každopádně velmi kvalitní čtení bez patosu a bez zjevné snahy o manipulaci čtenářem, opět velmi znepokojující vhled do situace ze strany, kam se běžně nedostáváme.

4 28.12.2018

Nebezpečná kniha. Domnívám se, že jsem správně pochopil nadsázku, se kterou autor k tématu přistupoval, přestože nezastíral hořkost z vývoje politiky a kultury v zemi, již jsme (nebo velká část z nás) zvyklí považovat za etalon demokracie a svobodného myšlení. Nyní bychom mohli říct za etalon pokrytectví, ale to není problém jenom Spojených států. Jisté nebezpečí, dá-li se to tak nazvat, tkví ve velkém potenicálu knihy vytvářet prvonázor u čtenáře neznalého, nebo utvrzovat v názorech čtenáře, jejichž světonázorovou osou je kritika západní kultury (zatímco já jsem přesvědčen, že cílem knihy je otevírat oči více doširoka, nikoli nasazovat klapky). Odhalování paradoxů a morálních veletočů je nicméně doménou Tuvii Tenenboma, nikoli mou. Výborná, čtivá, podnětná a strašidelným způsobem alarmující kniha.

5 02.07.2018

Dle mého nijak zvlášť objevné, nicméně poměrně čtivé cvičení na zadané téma. Autor se pokusil najít rámec pro své úvahy, vyplnil jej a odškrtnul si další publikaci, přičemž populární kniha/seriál v titulu jistě napomohla zviditelnění v regálech. Není to špatné, ale nevyčnívá.

29.06.2018

Prakticky po roce se mi dostala ro ruky (lépeřečeno do ucha) Betty Macdonaldová. Skoro se stydím, že jí musím napařit jenom tři hvězdičky. Když jsem před tím rokem přemýšlel o Vejce a já, domníval jsem se, že ten rozdíl, který jsem vnímal kdysi, budu vnímat i dnes. Tj. že Co život dal a vzal se mi bude líbit výrazně víc. Asi je to dobou, nebo nevím. Nelíbil. Bůhvíproč mi to nejvíc ze všeho přijde jako prázdné tlachání, rádobyhumorné přehánění, skuhrání nad každou volovinou a rozmazávání detailů, které přeci nikoho nemůžou zajímat. Leda snad někoho, kdo se opravdu nudí.
Nebo někoho, kdo má rád vzpomínku na Betty MacDonaldovou svého mládí či dětství z dob, kdy všechno bylo pomalejší a člověk si mohl večer po Profesionálech vypnout televizi a pustit se do pěkné zábavné americké knihy. Někoho, jako jsem i já. Ale prostě to není ono, a to mi přijde velmi smutné, jako bych o něco přišel.
Jinak stejně jako kdysi se mi nejvíc zamlouvá Morová rána, snad pro ten skutečný nadhled a autorčin ostych stěžovat si na všechno v pasážích, kde by se to opravdu dalo interpretovat jako fňukání.
Poznámka: audiokniha, načtená kvalitně, ale dle mého nevhodně. Zejména Medvecká čte svůj díl hezky, ale s takovou dychtivostí, že z původního (stále si to myslím) cynického a sarkastického textu dělá zábavné čtení pro dvanáctileté viktoriánské slečinky. Podobně i druhé dva díly, ze všeho nejlépe tak celkem paradoxně vychází Morová rána, která je čtena asi nejmonotónnějji.

4 03.01.2017

Autor píše celkem inteligentně, ale bez fantasie. Větší část knihy tvoří popis vojančení, drsňácké plky drsných soldátů, že by člověku skoro zezelenal mozek, a akce jako taková, vůbec nemluvě o cca první třetině, vypadá jako chabý scénář k béčkové počítačové střílečce. Váhám nad trojkou, jelikož v závěru se děj probudí a je se aspoň trochu čím zabývat, ale nakonec ji nedám.
Poznámka: audiokniha; jako výplň na stavbě nebo v autě jakž takž postačí, ale to je málo i na tenhle žánr. Velenův byť snaživý přednes naprosto přesně evokuje hlas z generického instruktážního videa k čemukoli.

2 23.11.2016

Střípek ledu i příběh o schopném dopplerovi dle mého patří do stejného experimentálního či snad ledabylého ranku, jako variace na malou mořskou vílu z Meče osudu. Každý trochu jiným způsobem. Ovšem Tři kavky je klasika, která sbírku zcela ospravedlňuje.

2 15.11.2016

Kromě etudy s malou mořskou vílou, která mě nijak zvlášť neoslovila ani dnes (jak příběhem, tak položertovným a podivně nadneseným či ironickým podáním), je Meč osudu z toho nejlepšího, co se lze o zaklínačovi dočíst.

3 15.11.2016

Ve dvaadevadesátém byl Zaklínač zjevením, a to nejen kvůli tomu, že tenkrát byla solidně namalovaná obálka sci-fi nebo fantasy knihy opravdová rarita. I solidně napsaná fantasy u nás totiž tenkrát byla opravdová rarita, notabene z postsocialistické země (kvalitní sci-fi jsme ovšem znali dávno).
Dnes po letech už to taková pecka není, ale nostalgie zůstává. Největší ránu našemu původnímu vydání každopádně zasadil překlad (různí překladatelé), který z velké části silně trpěl fanouškovským původem.
Poznámka: Současně také jako audiokniha s Martinem Fingerem, který má slušný přednes, ale kulisa je poněkud přehnaná, "divadelní" podání rovněž.

2 15.11.2016

Kuras se v Soumraku celkem důsledně vyhýbá senzačnosti a jakoby prvoplánovým zvoláním, která mají šokovat a vzbudit okamžitý zájem. Snad je to tím, že věci, o kterých píše, už jsou dávno známé a málokoho (z množiny předpokládaných čtenářů) překvapí či šokovat ještě dovedou.
Text není ani přehnaně pesimistický, není to totiž namístě: dávno nastala doba hledání řešení, nikoli vytváření "pocitu", že je nějakého řešení třeba.
Některé pasáže by šlo vynechat jakožto nadbytečnou judaistickou apologii, na druhou stranu sám jsem ve svém okolí svědkem běžného a možná narůstajícího antisemitismu, a to i mezi lidmi, kteří jsou jinak otevření vnějšímu světu a jeho odlišnostem mnohem více nežli já sám. Asi je to příznačné a také o tom Kuras píše. On sám je jako hlas lidu, což u někoho může vyvolávat dojem, že jeho názory musí být pomýlené - v době, kdy je selský rozum opět potírán a na ústupu coby reakcionářský, však cítím ucelené a argumentované vyslovení obecných obav a rozumného názoru jako osvěžující vítr.
Za normálnějších okolností bych pátou hvězdičku zvažoval pečlivěji, ale dávám ji bez obav.

11 28.06.2016

Jakkoli jednotlivé povídky vesměs nejsou špatné, za pomýlený považuji výběr žánru. Nebo spíš kdybych znal paradigma, které pro autory zřejmě k sérii někde existuje, vůbec bych se do ní nepouštěl ("helejte, ať je to uvědomělý a umělecký, nesmolíme tady žádnej brak!"). Jako čtenář jsem rozhodně nečekal, že se budu prodírat dlouhými traktáty na politická a sociální témata, které jsou notabene šity na míru pro amerického reálií znalého čtenáře. Alespoň že několik povídek je poměrně neutrálních (Spáč, Skořápky, Lovec), ale nevzpomínám si na žádnou, kde bych zajásal nad hrdinskou zápletkou, kde si to nějaké eso hasí s plnou parádou skrz kapitální šmejdy. Vlastně si pořádně nevzpomínám skoro na žádnou, musel jsem si teď projít obsah, abych vůbec věděl, o čem píšu. Po necelém týdnu... bída. Jako celek slabá trojka.

17.06.2016

Poučné, nad věcí, ale hlavně vkusné, což v kontextu zvoleného značně morbidní tématu knize silně prospělo.

3 07.06.2016

Napínavé čtení, kterému nevytýkám očekávaný popíkový styl, i když mi vadila zjevná monumentálnost odkazů a "skryté moudrosti", viz Titáni, babylonské stavby atd. Nejlepší je opravdu ta úvodní část, než se začnou dít divné věci, a jakmile se začne bojovat, jde to do kelu.
(Poznámka: jsem si jistý, že k téhle knize už jsem tu komentář psal, ale zmizel, čili do podrobností už znovu zabíhat nebudu.)

1 07.06.2016