freejazz komentáře u knih
Naozaj reprezentačná monografia obce. Okrem textovej časti z dielne tímu historikov určite stojí za zmienku obrazová príloha, ktorá je rovnako rozsiahla a zachytáva život a podoby obce od začiatku 20. storočia až do súčasnosti.
kto tu nikdy nebol, dozvie sa veľa zaujímavých informácií. pekné sú aj fotky z rodinných albumov, ktoré pomáhajú vytvoriť si predstavu o tom, ako sa dedina menila.
nielen, že som ju čítal, robil som aj korektúry - to bola riadna tortúra:). ale kniha je výborná, prináša množstvo nových historických poznatkov, pre záujemcov o regionálne dejiny je výborným zdrojom informácií.
pekné, magické, nápadité. možno autor sedával s pábitelom a spolu s pivom nasával aj rozumy.
pekný príbeh, trochu seversky chladný, ale s tým sa dá žiť.
Duško vždy vo mne naštartuje nekonečný dialóg. dialóg so svojím hrdinom, ktorého za tie roky možno už dosť dobre poznám, ale ktorý ma vždy dokáže prekvapiť novou vetičkou, slovnou hračkou, iným videním všedných vecí.
myslím si, že Dušek je náš najväčší súčasný básnik - aj keď píše takmer výhradne iba prózu.
a rada pre českých čitateľov - určite nečítajte Dušana Dušeka v češtine, ale potrápte sa s originálom. stojí to za to!
nádhera! už som to čítal viackrát, samozrejme som videl seriál a koloniál pana Bajzy bol na výstave v Brne (hm, v ktorom to bolo roku?) perfektný.
kam sa hrabú dnešní autori detských kníh!
pamätám si na obrovskú hrdosť, s akou nás Dáni vzali na najvyššiu horu na polostrove. mala nejakých 170 m n.m. a vyzerala skôr ako vyrážka v nekonečnej rovine. vtedy mi napadlo, či oni pre ten rovinatý povrch tak trochu netrpia.
táto kniha mi povedala, že si z nedostatku hôr vedia celkom fajn vystreliť.
príjemné čítanie s mnohými odkazmi na iné literárne inšpirácie. len posledný príbeh sa mi zdal dosť lacný.
Love story medzi knihami a vzácnymi tlačami. výborné čítanie a hoci sa postupne dalo vydedukovať, ako to celé skončí, stálo to za ten čas. no a po dlhom čase ma kniha prinútila gúgliť a niečo viac sa dozvedieť.
výborný zážitok. písať sa dá naozaj jednoducho a výsledkom môže byť skvelý text. za predpokladu, že ste vnímaví, máte bohatú fantáziu, výbornú slovnú zásobu a netrpíte falošnou citovosťou.
teším sa na ďalší príbeh z pera tejto výnimočnej autorky.
hm...
toto je druhá kniha, ktorú som zahodil do koša. neskutočný blaf, poplatný dobe a trendom, bezcenné ľapotanie. až sa mi nechce veriť, že túto hrôzu napísal Irving.
knížka jako katalyzátor - okamžitě odhalí smýšlení čtenáře.
je zajímavé, že největší potíže se čtením takovéto knížky mají ti, co nejvíc hučí po svobodě, toleranci, „jiném“ myšlení. a pobavilo mě, že si někteří čtenáři z celé knihy pamatují akorát poslední poznámku pod čarou.
prostě přemýšlení bolí. médii předžvýkaný a natrávený hamburger supertolerantní společnosti, která ovšem například nesnáší zvonění kostelních zvonů a proto musely zmlknout, nabídnutí přednosti a podržení dveří při vstupu do místnosti klasifikuje jako harašení a spocený chlap je nehodná bytost na úrovni Tolkienova Miláška je zjevně pro milovníky „krásného nového světa“ přijatelnější, než trochu bolesti při uvědomování si sama sebe. dnešní ufňukaná ubečená (de)generace, neschopná přežít bez mama hotelu a lebedící si v průzračných meditacích, vytvořených v powerpointu je dokonalou zárukou toho, že Hamplovy chmurné vize dojdou naplnění.
I když se úplně nestotožňuji s autorovým pohledem na svět, v mnohém mu dávám za pravdu. ovšem úplně nejhorší, co vidíme v přímém přenosu, je to, jak se ta naše elita mění na jelita. dovolím si tvrdit, že k vyhubení evropské civilizace vůbec není potřeba islámské agrese, zvládneme to sami.
poznámky starého unaveného muža. viem sa vžiť do jeho pocitov, ale neviem sa stotožniť s tým odchádzaním. myslím, že má stále čo povedať.
nevím jak kdo, ale já v té knize nenašel nic o prohnilém křesťanství ani spásnosném taoismu. spíš jsem našel něco o neschopnosti člověka žít a o tom, že neustále nás něco nutí hrát role, o kterých si myslíme, že je po nás ostatní vyžadují.
je to jednoduché. opravdu stačí zapomenout na honění postů a pozic a svět začne vypadat úplně jinak.
doporučuji především zapřisáhlým hlasatelům všech různých ismů a krmičům kariér.
jednoduchý príbeh, aby vynikla téma, nekomplikované vety, aby človeku zostalo viac priestoru na otázky. motivačné knihy ma neberú, ale to, ako autor prinúti čitateľa zastaviť sa a nájsť iný pohľad na svoj život je výborné.
ak hľadáte návod na použitie života, ani nezačínajte, toto nie je žiadna instantná polievka.
ak vás baví vnímať svet a hľadať a objavovať, potom ste v tejto knihe správne.
lehce humorný příběh... mi postupně začal připadat těžce násilný. prostě jsem se u čtení dřel. možná míň by bylo víc. je to opravdu naše vesnice - a nejenom ta česká, slovenská vypadá navlas stejně. jenom mě nějak nebaví číst o tom, co vidím denně za okny, v kostele, v krámu, na ulici a navíc poslouchám to samé.
nicméně, autorka si zaslouží pochvalu za odvahu a vytříbený styl, takže dílko nezatracuji. jenom mě přešla chuť na její další knížky.
pri týchto knihách si uvedomujem, koľko toho Slováci nevedia o svojej histórii a tradíciách. pekné čítanie a pripomenutie, odkiaľ sme a z čoho by mohla čerpať naša autentická kultúra, ak by v súčasnosti chcela byť originálna.
možno až príliš populárne poňaté dielko. autorku určite nepodozrievam z naskočenia na módnu vlnu záujmu o folklór a etnografiu, vyvolanú hlúpou súťažou Zem spieva, zamyslieť by sa mohli vydavatelia, čomu a kedy dávajú prednosť. lásku k histórii, krajine a národu ťažko získa človek pri čítaní fantasy, hororov a thrillerov z cudzieho prostredia. a už vôbec nie pri hltaní alternatívneho toaletného papiera z neočervenej knižnice.
odporúčam, ak chcete získať základný vhľad do problematiky. zoznam použitej literatúry je fajn návod, ako pokračovať.
nelze vstoupit do téže řeky dvakrát, řekl by klasik...
je to nesporně pilíř moderní prózy, pamatuju si na chvění při prvním čtení - jenomže to bylo tak dávno, až se to stydím říct. doporučuji všem, kdo rádi čtou a rádi objevují, ale nevím, zda by se do čtení Kerouaca měli pouštět i ti dřív narození.
přesto hodnotím 100 %.
pravdupovediac, trochu ma táto ľahká konverzačná fraška wildeovského charakteru nudila. je to divadelná hra, prepísaná do novely, ľahko predvídateľný dej, iba náznak suchého anglického humoru... najlepšie je predstavovať si pri čítaní, kto by mohol stvárňovať jednotlivé postavy.