Gabi13 komentáře u knih
Vnímám, že to jak jsme se narodili je nezměnitelné. Ale je tu spoustu dalších faktorů, které tvoří naší osobnost.
Moc mě mrzí, že jsem neměla tolik času, aby jsme tuto knihu četla uceleněji a ne po kouskach, jak byl čas. Kniha je to totiž nádherná. Nese v sobě spoustu věcí k zamyšlení i hledání fantazie nebo snad skutečností, které můžeme ovlivnit, změnit. Doporučuji všem. Dospělým proto, že se lehce dá srovnávat a přirovnávat. Dětem pro jejich čistotu a představivost s kterou si v této ķnize mohou pohrát.
Úplně jiný život a pro mě zprvu nepředstavitelný. Ale po začtení mě děj vtáhl a já pochopila jinou mentalitu lidí v Africe a současně stejné problémy jaké má náš evropský život.
Příběh byl smutný a vždy když jsem nesouhlasila, chtěla bych děj úplně obrátit, ale hlavní představitelé si svůj život žili dál po svém. A to je moc dobře.
Byla jsem unavená a chtělo se mi zalést s knížkou a vzala jsem si knížku paní Mrázkové do ruky. Po 15 minutách se mi rozlilo tělem teplo a spokojenost. Děkuji za takové krásné knihy, které nemusejí mít 500 stran a přesto vám dají mnoho.
Smutné, tak jako celá válka. Ale v této knize je velká naděje. Paní spisovatelka velmi precizně popsala dění při atentátu na Heydricha s odkazem na všechny skutečnosti a k tomu vložila příběh, který se mohl i nemusel stát. Pokud mu věříme, naděje žene děj i smysl celé akce.
Úplně nevím zda z toho musela být knížka. Je fakt, že spousta zajímavých věcí o cizích kulturách bylo milé si přečíst, ale to bych si s radostí přečetla i v časopise. Není špatný motiv, dyzajn knihy ani práce autora, jen obsah mi někdy tak unikl, že jsem přeskakovala odstavce a vůbec to nevadilo.
Pan Třestik knihu napsala primárně pro děti, ale já moc děkuji, že jsem ji mohla číst sama a sama objevovala. Stále jsem se vracela znovu a znovu si prohlížet jednotlivá díla o kterych je v knize diskutováno. Byla jsem nadšená, jak se mi otevírají nové možnosti a nové objevy. Moc se mi knížka líbila.
Skvělé hry. Sice pro starší věkovou kategorii dětí než bych potřebovala já v práci. Ale na letních táborech tyto hry jistě využiji. Myslím hodně her se dá použít i v dospělácké kategorii.
Neuvěřitelně pěkně zpracovaná kniha. Velmi si cením práce, kterou paní Lednická odvedla. Osudy lidí bravurně vykresluje, popisuje a vypráví nelehké životy obyčejných lidí, povětšinou hornických rodů, které život neměli vždy nejlehčí. Osudy byli někdy tak dramatické, že nešlo zapomenout. Ke knize jsem měla k ruce mapu a stále si vyhledávala místa z knihy. Moc jsem si toto čtení užila.
Opět krásné pohádky s poučkou nebo poselstvím. Moc doporučuji pro děti i dospělé.
Zase tak moc milé. Někdy jsem se v textu ztrácela, protože to ztrácelo znak příběhu. Ale o to víc jsem se při tom soustředila na moudra a poučky, které přicházeli od vzdělaných i prostých lidí. Končilo to dobrem a představou, že bude líp.
Já: bylo to pro mě někdy až moc složité, protože to byly scifi názvy, ale zápletka i příběh to byl zajímavý a pro děti skvělý komiks.
Můj syn: nadšený, stále mě nutil k dalšímu pokračování a čtení, byl úplně napnutý s každým dalším otočením stránky (v době koronaviru skvěle prožitý čas)
Být dítětem, je toto přesně kniha, kterou bych milovala.
Vzpomínka na moje jalový léta. Kdy jsme si na vandrech ve spacáku predčítali verše Hrabětovi. Děkuji za tu vzpomínku.
No chvilku jsem i pana chirurga nesnášela, ale čím dál byl děj, tak se odkrývalo i to co na ten první dojem není vidět. Jak jednoduché je vidět jen to co očima vidět je.
Knížka a celé vyprávění je moc hezky a čtivě psané. Obyčejný život a všechny jeho překážky napsané skvělou formou mluveného jazyka. A dlouho se mi nestalo, že jsem u knížky střídala pláč se smíchem. Pěkné!
Myslím si, že takový da Vinci byl. Roztěkaný a nesoustředěný na jednu věc. Nebylo to ku neprospěchu, ale laik a obyčejný člověk se v tom někdy ztrácí. Kniha je přesně taková. Beru ji tedy jako velký odkaz velkého člověka. I když čtení to nebylo nic moc.
Moc milé čtení. Pan Werich je kouzelník. Kouzelník slova, příběhu, lidské dobroty a inteligence. Užila jsem si tuto malou knížečku a potěšila mě v době koronavirové. Myslím na Itálii.
Dcera jako nadšený lezec a já jako holka z oblasti Adršpaško-teplických skal mi prostě pod ruku musela přijít tato knížka. Obě s dcerou jsme Adamovi velké obdivovatelky.
Kniha je krásná svými fotkami a karikaturami. Líbí se mi lezecký slovníček na konci. Vyprávění o závodech bylo míň napínavější než popis cesty Dawn Wall. Všechny detaily, hlavně toho běžného žití na skalách a pod nimi je v knížce moc zajímavé.
Takže děkuji Adame a držíme pěsti na Olympiádě.
Přečteno jedním dechem. Velmi syrové a jediné s čím se neumím smířit a dopídit se toho, kde se příběh odehrává?
Příběh dvou lidí a setkání jejich životů byl moc pěkně napsaný. Jejich životy smutné, ale možná z pohledu mého. Každopádně se mi styl paní spisovatelky velmi líbil.
Lucinko, to bylo krásný. Děkuji za tvůj pohled na tvůj svět. Moc jsi mě bavila i dojimala. Samozřejmě plusem pro mě je, že se známe a tedy vím, že to všechno je pravda :-)