Gabi13 komentáře u knih
Je to opravdu výzva a možná i trochu prosba od nejvyšší svatosti Dalajlámy. Prosbu vysílá k mladým lidem a je to hlavně o soucitu. O soucitu vnitřním, k lidem, zvířatům a všemu živému. Tato malá knížka by se měla dostat všem lidem do ruky a možná by ji měli nosit u sebe a vždy si připomenout slova Dalajlámy, které mi rezonuji v hlavě a které jsou tak jednoduché, jen si je vzít za své.
Milý příběh, milých lidí, tak bych to shrnula. Jinak bylo příjemné číst si deníček 13 leté slečny, protože jednu takovou doma mám. Bylo hezké vzpomenout si, že takové problémy člověk kdysi také řešil a, že je svět ještě v pořádku, když se tyto starosti dějí i dnešním dětem a dají se řešit.
Perfektně napsané. Skvělé téma a Sisi, hlavní postava dokonale popsané psychické stavy od dítěte až po dospělou slečnu. Paní spisovatelka hezky vykresluje prostředí i osoby a přiznávám, že plíseň jsem vážně cítila...
V létě jsem prožila se školními dětmi týden na táboře, který byl navlečen na příběh Tobiáše Lolnesse. A protože jako lektor jsem měla tu možnost podílet se na celém chodu a organizaci, bylo nutné se dostat pod pokličku příběhu. Musím říct, že se ze mě stal fanda a každý Tobiášův zážitek jsem prožívala. Je to příběh, který je tak moc aktuální v každé době a na každou společnost. Nejen tu naši lidskou, ale i na tu, která žije na stromě, který je jejich domovem. Krásné a dojemné fantazy ze světa pidilidí, hmyzu i rostlin.
Nedočetla jsem a teď ani nevím, zda bych to někdy chtěla dotáhnout do konce. Možná jsem jiná, ale věci, které jsou v knize popisovany mi přijdou normální a vnímám je tak jak přijdou a jak mi do mého života zapadají. Kniha není špatná, ale překlad ano a i to dělá že čtení špatný zážitek. Je mi to líto, ale knihu odkládám.
Děsivě praštěná knížka. Četla jsem se synem, abych ho nalákala na čtení knížky a to se myslím povedlo. Za to dávám ty tři hvězdičky. Pro nečtenáře dobře připravené.
Velmi zajímavé. Cestopisu jsem přečetla málo, ale tento byl výjimečný. Hlavně tím, že mi Matěje bylo místy líto, místy jsem na něho byla naštvaná a místy jsem mu moc záviděla a přála mu to štěstí a prožitek v cizích zemích. Líbilo se mi být s ním na Aljašce a v Kanadě, i cesta po Amazonce byla krásná. Je fajn se zamyslet nad tím, kde je nám vlastně nejlépe. Mě určitě ve hvozdech českých.
Knihu ukončuji že statutu četných, protože to není knížka ke čtení, ale ke studiu. Prošla jsem kurzem paní Mikové a tato kniha je učebnicí k němu.
Je důležité uvěřit a to myslím potom funguje vše co je v knize popsáno. Mám respekt k lékařům i předepsaným lékům, ale mám ráda i alternativy. Zde je to tak, že spoustu věcí se jistě dá aplikovat. Minimálně pro všeobecné zdraví.
Tož těžké čtení to bylo, ale jsem ráda, že jsem se ke klasice dostala a tuto malou knížečku ve své knihovně našla. Byla to výzva a nejen čtenářská. Místy krásná krajina, místy horor. Nepodceňuji básníka, ale možná ještě musím hodně knih přečíst, než se mi toto bude číst lehce.
Tak milé čtení. Vrátí to člověka do dětských let, kdy na přesně takový tábor jezdil. Četla jsem to se synem, který je také skaut, tak se nám lehce chápalo a bavilo nás to.
Vrátila jsem se z jižních Čech a úplně přesně je mi blízké to co pan Hájíček popisuje. Ty vůně a ta podívaná do kraje. Téma je moc pěkné, protože historie rodin je podle mě velmi zajímavá a navlečení na období nástupu komunistů po válce a znárodňování je téma, které by se nemělo zapomínat.
Proč někdo chce psát o svých předcích? Ze začátku knížky jsem si říkala, tak takhle bych to uměla také. Ale s dalším čtením a hlavně popisem života maminky, jsem cítila z pana Třeštíka velkou úctu ke své rodině. Moc mě kniha dojala a děkuji, že jsem mohla nahlédnout do životů Třeštíků. Velmi milá kniha.
Moc pěkné. Líbí se mi, jak cizinec dokáže popsat pocity českych lidí. Věřím tomu, že je to reálné a že to je napsáno s velkou citlivostí. Ještě jsem téma Pražského jara a roku 1968 nečetla a tady jsem byla unešena atmosférou.
Mám ráda pana Třísku a tak jak důstojně hrál jsem si představovala, že bude o něm i napsáno.
Knížka je sbírka faktů a rozhovorů, které dával médiím.
Skvělá vypravěčka ta paní Mornštajnová. Opět smekám před krásnou češtinou a příběhem který není až tak zamotaný, ale skvěle napsaný.
Všechny knihy paní Mornštajnové jsem četla od nejnovější po nejstarší
Hotýlek a kvalita je perfektní stále.
Opět děkuji za strhující čtení.
Velmi pozitivní a humorné čtení, přesně určené na milou náladu na dovolené. Překvapilo mě, ale pozitivně.
Přečteno za odpoledne. Moc pěkná knížka z nejdůležitějších okamžiků jeho života, pohledem pana Zátopka. Nebylo radno se stavit na odpor...
Moc hezky se mi to četlo. Jednotlivé krátké kapitoly s vracením se ke všem hlavním postavám mi dávalo prostor se zamýšlet, odpočinout si a jak se tak u mě stává, dělat u toho ještě spoustu jiných věcí :-). Příběh je dojemný a moc pěkně prokreslený. Když někdo voněl kouřem, dovedla jsem si to představit. Konec knížky byl pro mě moc zrychlený, ale pěkný.
Krásné, dojemné a také napínavé. Text paní Mornštajnové a styl jakým píše je tak moc dobře čitelný, je český a její příběhy mě vždy zcela pohltí. Nebylo tomu jinak ani u této knihy. Nelze srovnávat s knihou Hana, toto je další skvělý příběh.