Gaeberys komentáře u knih

Bohužel, nemohu hodnotit, odkládám... Velmi mi vadí, že používá nespisovnou češtinu i mimo přímou řeč. Je to neskutečně nepříjemné, rušící a únavné si v hlavě překládat do "spisovna" i obsah knihy a ne pouze tu přímou řeč...
Klínové písmo je také tak psané. Takže s tímto autorem se loučím, ať už je samotná kniha sebelepší ...

Každou chvíli mám rodit naše první miminko. A tato kniha?

NĚCO K OBSAHU:
1.) Když bych z ní udělala výtah důležitých informací, stačil by se z toho napsat krátký poučný článek. To by ale tolik nevynášelo, že? Neustálé opakování všeho mi lezlo na nervy. Něco nastíní, popře, a za 3 stránky to zase rozmazává, furt dokola. Největším příkladem jsou snad strany 226-229, vždyť o tom mlel celou předchozí kapitolu, proč to tam zase dává, když to ani není shrnutí (aby byla kniha tlustší?)? Zkrátka (rozhodně ne) mistrovsky dokázal mluvit o 5 bodech na 300 stránkách neustále dokola.
2.) S tak kýčovitým obalem jsem se styděla knihu číst někde na veřejnosti.
3.) Vtipná mi nijak nepřišla.
4.) Zkušenosti mamimek - absolutně neobjektivní informace, takže jsem je začala velmi rychle přeskakovat.

NĚCO KE KNIZE:
Totální stylistický paskvil.
1.) Proč šedé informační rámečky v drtivé většině případů vloženy mezi věty odstavců či mezi vyjmenovávané body?! Pro pána to je tak těžké ho dát až za konec odstavce? Vždyť to jsou základy, které nám vtloukali do hlavy už na školách při psaní jakýchkoli prací!!!
2.) Občas má autor (nebo překladatel???) problém s pojmy "tabulka", "graf" ap. Zejména zpočátku je to tam domatlané. Například: "Výsledek této studie ukazujeme v následující tabulce" píší na straně 45 - Tak za prvé je to "předchozí" nikoli "následující", neboť "tabulka" se nachází na straně 44. A za druhé to není žádná tabulka, ale graf!
... Tyto stylizační hrubky knihu jen shazují. Pokud chci své dílo nějak prezentovat, mělo by i nějak vypadat - je to stejně důležité jako samotný obsah. Tady stojí obojí za starou Belu.
Naštěstí mám knihu jen půjčenou, těch peněz by mi bylo líto.

NĚJAKÁ POZITIVA?
Ano, za ně dávám tu jednu hvězdu. Dověděla jsem se dvě nové informace ohledně miminka (jak je to se sluchem po narození; proč vlastně zavinovat těsně i ruce).
Jinak mi přijde, že to jsou informace všeobecně známé a že jsou snad doufám i pro matky přirozené a automatické. Ale třeba to tak každý nemá, těžko říct. Za pár dnů otestujeme sami.

5 10.06.2018

Otrávená je tak trochu moje duše po přečtení této knihy. Když by se umazaly sexuální scény, byla by to perfektní dobrodružná (a možná skutečně i hororová) knížka pro mládež věku 12-15 let. Hlavními hrdiny jsou puberťáci v čele jejich účou, kteří se snaží přijít na kloub nesmyslnostem, které kniha čtenáři servíruje.
Autor použil v příběhu hromady laciných frází, které knihu srážely ještě do temnějších knižních hlubin. Na chaotičnosti přidává (zbytečně) velké množství postav.
Líbilo se mi snad jen to, že se děj odehrává v mém rodném kraji. To však nemění nic na mém hodnocení a nálepce "BRAK".

2 30.05.2018

Z knihy jsem nebyla až tak nadšená. Přijde mi psaná kostrbatě-složitě a často jsem vydala hodně soustředěnosti na to, abych se neztratila úplně. Hodně se v knize opakovaly v jednotlivých kapitolách myšlenky.
Každopádně stromy miluji, námět a snaha by se cenily na 4-5*!
Myslím si, že je kniha profesionálními recenzisty přeceňována. Ale to se asi musí, aby se prodávala.

8 18.05.2018

Stydím se, že o této době vím tak málo, a proto jsem si při čtení občas dělala i pro sebe poznámky, co se vlastně který rok stalo. Kniha to nastínila jen okrajově, a to je dobře - kdo chce, dohledá si k tomu pak více, ale jakousi kostru má...
Líbilo se mi, jak byli všichni tři kamarádi odlišní, povahou i názory, a přeci si tak rozuměli. Kniha je obyčejným románem, propletená trochou exkurze do nedávné historie, kterou často bere s nadsázkou či i trochu černým humorem

1 12.05.2018

Zatím jsem "absolvovala" jen audio verzi, dokonale namluvenou. Oveho jsem měla ráda od počátku, bylo mi jasné, že za takovým morouskem (přičemž tedy se spoustou jeho názorů souhlasím) bude zlaté srdce. Velmi lidský příběh, nenuceně plynoucí.
A ten kocour, do toho jsem se zamilovala nadobro!

2 19.04.2018

Babské plkání ...
Od paní Mornštajnové jsem četla knihy v pořadí Hana, Slepá mapa, Hotýlek. Hotýlek je jednoznačně nejhorší, kniha o ničem. Je to relativně čtivé, ale Hana či Slepá mapa nabídly příběh nějakým způsobem zajímavý. Hotýlek je kronika jakési rodiny a 150 lidí okolo této rodiny. Nepřeberné množství postav je tam úplně zbytečných a kdybychom nečetli jejich příběhy, které dál ani nezapadly do kontextu, tak by se nic nestalo, jen by byla kniha tenčí. Postavy mi byly cizí, nesoucítila jsem s nimi a nejvíce jsem se těšila, až to tlachání skončí.

3 19.04.2018

Já nevím.. Nemohu udělit hvězdičky a komentuji na základě přečtených pouhých 100 stran. Dál už mě nikdo nedostane. Nevadí mi, že je hrdinka outsider a trochu divná, přijde mi, že je totální naivní kráva, co se zasekla v pubertě. Nemluvím ani o lidech z jejího okolí, povrchní pitomci... Třeba se pletu a na dalších stranách se to rozjede. Na můj vkus už to je ovšem příliš pomalý rozjezd... Nic pro mě...

Čte se velmi dobře, není tam přehršel postav, na který mám poslední dobou "štěstí", je to z příjemného prostředí (resp.thriller z psychiatrického prostředí je prostě příjemný :-) ). Co mi vadí, tak je dnešní móda toho, jak je cool, když se každou chvíli někdo pomočí, pokadí nebo poblije, nevím, proč se tomu dnes klade takový důraz, ale zbytečné popisování toho, že se to stalo, moc nezajímá. A tady v té knize furt někdo blije...
Závěr byl jako kulometná palba, při které vám autor najednou sype z rukávu tucet podivných náhod a jednoho superhrdinu k tomu, takže za něj palec dolů. Samotný pachatel až takovým překvapením nebyl.
Dojem z knihy ve mně asi nezůstane nijak dlouho. Lepší průměr a určitě to není ztráta času.

1 25.03.2018

Inu .. Tato kniha dostává hodnocení zřejmě dle toho, jak moc si kdo to veškeré množství postav pustil k tělu.
Když se na to podívám trochu objektivněji, je to průměrný dámský román na 3*. Skvěle se čte, děj se netáhne, psychologicky zajímavé, velké množství postav k tomuto druhu knihy patří, nic moc se tam pořádně neděje, a přesto prožíváme nejeden zajímavý příběh - a to rovnou trojgenerační...
Co dodává knize jistou "šmrncovní" nostalgickou melancholii je to, že nám byly postavy představeny z různých úhlů - jednou jako dítě, pak jako matka, sousedka, kamarádka, babička, ... ap.
Opravdový důvod, proč jsem se nakonec rozhodla pro 4*, je poněkud nerelevantní, ovšem poprvé se mi dostala do rukou románová kniha, kde je jedním z témat i život u nás za komunismu. Pořád čtu o válce (to není výčitka, sama takové knihy vyhledávám), ale románových knih z dob komunismu moc není (nebo se mýlím a špatně hledám!), a jelikož jsem se narodila už do svobodné generace, i toto téma je pro mě tak trochu cizí a přesto lákavé jako romány válečného a meziválečného období.

2 14.03.2018

No... Jako dobré ... Ale ...
Hrdinka mi přišla natvrdlá už od začátku, ale některé typy osobností asi jsou tak důvěřivé a poddajné.
Všechno bylo ucházející, ale ten závěr ... Závěr je jakoby ho chtěl někdo po autorce najednou vytlačit do 5 minut ... (dále jsou OBSAŽENY SPOILERY) ...
Když si vemu, že jako policajt najdu mrtvého původně předávkovaného dehydratovaného chlapa v místnosti bez kliky, pojmu podezření a vše řádně prošetřím. Pokud tam chodil pracovat, jak se dostával ven? Třeba se tam nezavíral, ale já osobně bych se bála, že se mi stane, že se tam zabouchnu a ze sklepa se jaksi své milované ženušce spíš nedovolám... Dále by mě jako policajta asi zaujala série obrazů a řekla bych si - kde se tam vzaly? A jak mi jeho ženuška, která obrazy nikdy neviděla, vysvětlí, že jsou na nich její otisky? To ji přece muselo napadnout, když si vymýšlela, jak řekne, že o místnosti věděla, protože by v ní mohli najít její otisky ... Nu a takových mezer je tam povícero, ale už tu na ně upozorňovali jiní ...

Jinak se knížka četla velmi dobře, svižně. Beru ji jako průměrný psychothriller, který neurazí.

6 02.03.2018

Dlouho jsem přemýšlela, jestli 2 nebo 3 hvězdy ...
Mělo se jednat o hororový příběh, proto si myslím, že knížka mohla začínat klidně až na straně 34, protože ta nudná pasáž předtím mi vnukala myšlenku tuto 67-stránkovou knížku odložit (Možná jsem ve svých 27 letech příliš puritánská.. Erotika obecně potěší, ale tato byla taková tvrdá-hrubá-nucená...) .. Za první část sotva 1* z lítosti...
Druhá část... Skoro na 4*, příběh mi zamotal hlavu-tak kdo tu vlastně mluví pravdu? - závěr si udělejte dle svého uvážení...
S odstupem času uděluji tedy jen 2* jako celku...

4 18.02.2018

Možná jsem se jen málo soustředila, ale vzhledem k pro mě netradičním jménům a názvům jsem v nich měla i v druhé polovině knihy občas chaos v postavách či zmiňovaných místech a bylo velmi zdlouhavé se jim zpětně dohledávat (pro zorientování), takže jsem toho pak nechala, ale štvalo mě to.
Pachatel a lidi, kteří v tom mají prsty, se opět dal odhadnout velmi brzy, ale přesto mi závěr přišel zase o trošku přitažený za vlasy, resp.příliš komplikovaný. Autorka možná jen nechtěla být až tak prozíravá, ale myslím, že by bylo lepší, kdyby to zbytečně tak nekomplikovala...
Skákání z míst do míst a od postav k postavám mám běžně v knihách ráda, ale tady to prostě na mě působilo moc zmateně...
Proč se daným lidem říkalo sedmikrásky, jaký to vlastně mělo symbol ap., jsem se také nikde nedočetla, postrádám nějaké bližší vysvětlení, které by tam snad mohlo být, když už se tak kniha jmenuje...
Zdlouhavá průměrná kniha...

1 18.02.2018

4/5 knihy celkem nuda, klasický krimi příběh za max.3* ... Poslední pětinou a finálním rozuzlením, které mi přišlo celkem originální, a tématem geocachingu tedy lepší 3* ... Každopádně hlavní hrdinka si mě nějak nezískala ..

2 04.02.2018

Láska mého dětství, tato kniha... Málokterou knihu přečtu víckrát (prostě mě to nebaví, když už to znám a je spousta dalších neznámých knih), a Gulja je právě tou výjimkou.
Krásný příběh od dětství až po dospělost.. Drsnější, ale přesto dívčí kniha. Rozhodně si ji ještě několikrát přečtu a doufám, že jednou i mé děti...

3 24.01.2018

Lehce hororový thriller. Děj ubíhá poměrně dynamicky a těšíte se další kapitole. Vypráví ho více postav, "er-formou". Večer jsem se sama doma i trošku bála při čtení, vše bylo srozumitelné. Pachatel se tedy dal relativně brzy uhodnout, ačkoli ani ne tak logicky, jako spíš intuitivně.
SPOILER:
Bohužel hodně špatné konce nesnáším, takže tím si jinak velmi příjemné dílo přede mnou autorka dost shodila (ačkoli chápu její umělecký záměr)...

7 24.01.2018

Kniha se zbytečně nezabývá detaily, příběh ubíhá plynule. Vděčné téma 2.světové války, které se neomrzí. Příjemný nepříjemný příběh

2 24.01.2018

Očekávala jsem dobrodužný thriller a ne sci-fi tak trošku brak. Proč brak? Na můj vkus byli někteří hrdinové až přehnaně nesmrtelní a závěrečný boj s příšerkama byl vlastně taky trochu přitažený za vlasy...
Námět zajímavý, ale zpracování pokulhává. Podprůměrná kniha

02.01.2018

Nechápu dnešní módu toho, jak se v knihách už i PÍŠE (nejen mluví!!!!!) jak u dementů.. ¨
Absolutně se to nedalo číst, jsem zvyklá na spisovnou češtinu a nehodlám svůj návyk měnit, protože do knih prostě patří pravopis (nemluvím teď o přímé řeči, ačkoli i v ní je často nespisovnost celkem trapná). Autor se tím jen shazuje na úroveň "fejsbůčkových" pisálků, kteří měli na ZŠ zřejmě z češtiny 4 a 5...
Kniha k zblití ....

Nudné náročné pasáže, přesto mi zvědavost nedovolila knihu odložit. Velmi citlivě podtrhuje severokorejskou povrchonost.
Při čtení druhé části jsem měla tendence knihu už opravdu odložit, nedávaly smysl a bylo třeba dlouho a trpělivě vyčkat, než se trochu příběhy pospojují. Dost nešikovně bylo psané vyprávění z tlampačů, protože často nebylo nijak k rozeznání, kdy je to ještě kec z tlampače a kdy už zase pokračuje reálný příběh.
Nemálo věcí jsem v knize ani nepochopila...

SPOILER:
Např. z jakého důvodu byl hlavní hrdina po návratu z Ameriky, narozdíl od soudruha Puce, poslán do tábora? Něco tam prohodili později o revolučních myšlenkách, to ale není odpověď, proč ne i Puc.. Kdo teda byla Mongan, ona stařena z tábora - proč se ho tak zastávala? atd atd .... Nemám ráda, když po dočtení knihy zůstanou nezodpovězené otázky, i když nejsou třeba pro děj důležité...

2 20.11.2017