galadrielin komentáře u knih

Teď mě mrzí, že nemůžu udělit půlhvězdičky. 3 jsou málo, plné 4 se mi zase moc dávat nechtějí. Zajímavé čtení, a souhlasím, že srovnání s Marťanem Kosmonautovi dobrou službu nedělá, stejně jako označení "humorné sci-fi". Humor se zde sice sem tam vyskytuje, ale není pilířem. Což ovšem knize nijak neubližuje, úplně stačí historický exkurz do dob ne tak dávných. Mohl Jakub jednat jinak? Může chování otce tak zásadně ovlivnit celý budoucí život syna? Otázky, samé otázky.

Určitě nejsem jediná, které k srdci nejvíce přirostl Hanuš. Jakub i Lenka jsou tak nějak nevyzrálí, ale i díky tomu působí reálně.

Kosmonaut stojí za pozornost, byť je na něm znát, že jeho autor v České republice už delší dobu nežije.

5 09.10.2017

Velmi příjemné překvapení na poli české literatury! Zaslouží si minimálně stejně takovou pozornost, jako knihy od jiných českých autorů a autorek, které jsou nám neustále podsouvány jako prvotřídní bestsellery. Hana ale žádnou berličku v podobě přemrštěného marketingu nepotřebuje - je to kniha sama o sobě skvělá! Krásná čeština, krásný příběh, citlivě podaný, bez neuvěřitelných zápletek... Ano, to jsem vlastně chtěla říct - Hana je naprosto uvěřitelná a přitom ne banální a plytká. Za mě palec nahoru.

14 14.09.2017

Sama bych si Do vody nekoupila, dostala jsem knížku jako dárek. Dívka ve vlaku mě dost zklamala, takže jsem k dalšímu dílu autorky přistupovala dost skepticky. A nakonec to dopadlo celkem dobře - podle mého názoru je Do vody mnohem povedenější. Ale pozor, pořád to není žádná hitparáda. Normální průměrná detektivka, která by bez marketingu zapadla mezi tisíc podobných. Nenadchne, ale myslím, že ani neurazí.

3 14.09.2017

Napoprvé jsem knihu odložila, protože na ni prostě nebyla nálada, otravovalo mě neustále si opakovat, kdo je kdo. Teď podruhé už to byla jiná káva! Ano, postav je tam mnoho, jejich vzájemné příbuzenské vztahy aby si člověk opravdu nakreslil. Ale čtení je to bravurní! Dějové linky se krásně prolínají, až vám ani nepřipadá, že jste se do Charyně dostali jen díky lehce sobeckému naivnímu Hablundovi. A právě Hablundův příběh je jako jediný zakončen, co se dělo s Jovakou, Erskem, Fedorkem, Elvírou a dalšími, to už si musíme domyslet sami (což mě osobně vyhovuje). Mimochodem, psáno velmi čtivě, stejně jako Paměť mojí babičce.

3 17.08.2017

Velmi zajímavá kniha, nečekejte žádnou červenou knihovnu - tady se probírají hrůzné aspekty lásky, a to hezky zeširoka. Styl autora je velmi osobitý, prvních cca 150 stran jsem s ním měla trochu problém, ale poté to zčistajasna přešlo a já nedočkavě četla, jak to bude s Robertim a Solange dál. Kromě samotného příběhu obsahuje kniha řadu pozoruhodných úvah, vážně stojí za to se nad nimi zamyslet. Není to lehké čtení.

"Člověk si opravdu uvědomí marnost a nicotnost věcí, až když je má. Ve staré teologii existuje jedna úplně odstrašující představa pekla. Peklo jsou na věky věkův uskutečněné touhy, které člověka v životě zaměstnávaly."

2 07.08.2017

Pána much jsem četla před více než 10 lety - půjčila jsem si ho od své angličtinářky, která jej vynášela do nebes (ano, potřebovala jsem si malinko šplhnout). Vůbec nic jsem od četby nečekala, jen ty bezvýznamné plusové body v očích učitelky. A jak mě to překvapilo! Ta věčně nás kárající postarší dáma čte i zajímavé věci! Pán much mě uchvátil, vyděsil, vždycky pro mě bude znamenat určitý přelom v mnou čtené literatuře. Ten naprosto neuvěřitelně uvěřitelný příběh si mě podmanil. A byť jde o čtení v podstatě hrůzné, s láskou na něj vzpomínám. I na svou angličtinářku, které jsem si snad i díky tomu začala mnohem více vážit.

5 21.07.2017

Agathiny detektivky s Herculem Poirotem miluju. K vraždám podle abecedy mám obzvlášť srdečný vztah, protože nehledě na to, kolikrát jsem je četla nebo viděla v seriálové podobě, nikdy, ale skutečně nikdy, nevím, kdo je vrah. Ovšem kromě toho, že si připadám jak úplný blbec, to má svou výhodu - můžu je číst, kolikrát se mi zachce a pořád budu překvapená. ;-)

Promarněná příležitost - dalo by se to napsat o tolik zajímavěji! Překombinované a nijak zvlášť čtivé. Mám v knihovně ještě jednu knihu od této autorky, ale zřejmě zůstane nepřečtená, Pusinka mě odradila.

20.07.2017

Tuhle knihu jsem měla v dětství moc ráda, připadala mi ohromně tajemná. Těším se, až ji předám zase svým dětem, určitě v ní najdou zalíbení jako já (a určitě se budou při čtení i stejně krásně bát)!

3 19.07.2017

Rozmanitost hodnocení této knihy možná svědčí o tom, že každého z nás děsí jiné věci. Já jsem se nenudila ani minutu, hltala jsem každou další stránku a představovala si tu ukrutnou zimu, se kterou se posádky musely potýkat. Že je kniha dlouhá? Já nevím, mně to tedy strašně uteklo. Doporučuju číst v zimních měsících, budete mít ještě lepší zážitek. ;-)

10 18.07.2017

Měla jsem se mít na pozoru, když mi Alchymistu vehementně doporučovali ti, kteří knihu nevezmou do ruky za celý rok. Anotace mě ale zaujala, tak jsem to zkusila. A zklamala se. Možná, kdybych tu knihu četla o 10 let dřív, možná, kdybych nebyla založením spíše pesimista, možná, kdyby nebyla hlavní myšlenka knihy jasná už od začátku. Je mi líto, za mě je to jedna z nejpřeceňovanějších knih vůbec. Pokud někomu ukázala cestu, tak fajn, mě jen naučila vyhýbat se jejímu autorovi. Což je možná škoda, třeba napsal i nějakou dobrou knihu.

Srdeční záležitost, která nikdy nezklame. Žádná jiná kniha mě nedokáže takhle rozesmát. A filmové zpracování je mimořádně povedené - scénka Milouše rozkládajícího zahradní lehátko je pro mě zaručeným spouštěčem slz smíchu. :)

10 14.07.2017

Hodnotím s velkým časovým odstupem, ale můj názor se od dočtení v podstatě nezměnil. Jméno růže je geniálním dílem, z knihy doslova sálá autorova moudrost, cit pro vyprávění příběhu. Přesto po této knize v nejbližších letech znovu nesáhnu. Spoustě ostatních knih něco chybí, Jméno růže pro mě osobně naopak obsahuje nějakou složku (nedokážu ji s určitostí identifikovat), která je tam prostě navíc, která mi je z duše protivná.

4 14.07.2017

Vše již bylo řečeno - skvělá kniha! K přečtení mě nalákala počítačová hra, kterou byli poblázněni manžel, otec i bratr. :)
Osobně mě velmi potěšily odkazy na klasické pohádky.
Rozhodně si přečtu i další díly!

3 05.06.2017

Nesmírně laskavá kniha, souhlasím s komentářem níže - pohladí po duši, zasmějete se u ní, možná budete muset zadržovat slzy, protože vás doopravdy dojme. Elsina babička je třída - lidská bytost z masa a kostí, která je dobrosrdečná, hodná, ale občas dělá chyby. A omlouvá se. Protože tak se to v Miamasu dělá.

5 22.05.2017

Kámen mudrců jsem dostala k Vánocům před 17 lety, tehdy mi bylo 12 let. Ofrňovala jsem se nad ním, protože jsem přeci byla už skoro dospělá a vadilo mi, že mi mamka dává dětskou knížku o nějakém přiblblém kouzelníkovi. Dodnes jsem ráda, že ten můj dospívající mozeček zíval nudou a nakonec po Harrym sáhl (když už nebylo co jiného číst). A páni! Tak strašně mě to vtáhlo, tak hrozně jsem chtěla svůj vlastní dopis z Bradavic! A vlastně dodnes chci. :) S Harrym jsem opravdu vyrůstala, netrpělivě čekala na každé vydání dalšího dílu. Je to moje srdeční záležitost, tím světem jsem uchvácena dodnes, i když už jsou všechny knížky dávno umazané, očtené. Čas od času si najdu chvilku a čtu všechny díly znovu. A pokaždé, skutečně pokaždé, mě to zase pohltí.

Když nic jiného, znám minimálně 2 lidi, kteří díky Harrymu začali číst knihy. A to je přece skvělé!

Můj druhý pokus o komentář (první zdaleka nevystihoval pocity, které ve mě kniha vyvolala): V první polovině kniha utíká, těšila jsem se z barvitosti češtiny, bavila se Ignáciem, jeho matkou a ostatními. To se ale zlomilo v druhé polovině knihy, která mě začala neskutečně nudit - vše se stále opakovalo (ano, v životě to tak taky chodí, ale tady mi zkrátka vadilo, že vím, co asi bude následovat). Několikrát jsem u čtení usnula, a to se mi tedy nestává. Čeština pořád krásná, ale to hlavní se někam vytratilo. U této knihy stoprocentně platí, že si každý musí udělat svůj názor sám.

1 15.05.2017

Když jsem loni sjížděla Sázavu, jejíž okolí zkrátka nejde popsat jiným slovem než "malebné", neustále jsem přemýšlela, kde asi měli hoši svůj tábor. Hned po návratu mi to nedalo a s obrovskou chutí jsem knihu zhltla na posezení. Ani po letech neztrácí své kouzlo.

5 04.05.2017

Takovou depku jsem nečekala, naprosto mě zaskočila absence postav, se kterými bych mohla sympatizovat. Dočetla jsem se, že Heath Ledger byl pojmenován po Heathcliffovi, z toho mi zůstává rozum stát, proč mu to rodiče udělali? Heathcliffa bych praštila lopatou už v první čtvrtině knihy, poroplesknout by ale potřebovali tak nějak všichni.

Nicméně, četlo se to dobře, ne příjemně, ale dobře.

10 03.05.2017

Manipulace je mocná čarodějka! A druhý radní je jejím skutečným mistrem. Množství postav opravdu dává zpočátku zabrat, ale jak se zorientujete, bude se vám kniha odkládat těžko. Bát se nebudete, ale zaručeně vás vyděsí!

7 02.05.2017