godzilka komentáře u knih

Hitler vyhrál válku a teď vládne Evropě. Zajímavé téma, od kterého jsem ale očekávala víc. Pozitivně hodnotím, že příběh je založen na skutečných událostech a postavách. Není špatné zamyslet se, co by kdyby.... Nicméně je to jen detektivka.

3 13.01.2013

na Kinga slabota - snad jen Prám nebyl nudný a u Textového procesoru bohů oceňuji nápad

2 01.01.2014

Protivný sníh se mi četl dost špatně. Není zde žádná dějová linie, až po přečtení celé knihy dojde k propojení jednotlivých částí a čtenář ví, na čem je. Je zde skvěle popsaný (na dnešní dobu až neuvěřitelný) vztah mezi vnukem a babičkou. V celém dílku je patrná láska k rodné zemi.

2 15.04.2013

za mě 5*, při čtení jsem nostalgicky zamáčkla slzičku a zavzpomínala na místa, kde jsem byla

1 05.04.2016

Kniha Naivní konceptualista a slepice mě v knihovně zaujala nejen svým názvem, obsahem, ilustracemi i fotografiemi... Navíc po přečtení předsádky i anotace jsem začala tušit, že četba bude zážitek. Smekám před autorem, že píše tak neobyčejně o úplně obyčejných věcech. Český jazyk je krásný, ale pan Palla jej ještě povyšuje.

Ikkju napsal, že chtěl autorovi poslat dopis, já měla při čtení obdobné myšlenky - chtěla jsem zajet do Střelic (z Brna to není daleko) podívat se na ta obyčejná místa (cestičku, dvorek...) a třeba bych měla to štěstí mluvit s autorem a vidět i obraz pro myš....

A propo, pane Pallo, děkuji - teď už vím, jak se dívat na moderní umění :-)

1 05.04.2016

V učebnicích historie si můžeme přečíst o vzniku státu Izrael, ale po přečtení této útlé knížečky pochopíme, jak se v té době cítili a co prožívali tamní Židé...

„Takhle si pamatuji Jeruzalém, jak vypadal v posledním létě britské vlády. Kamenné město roztroušené po svazích hor. Spíš než opravdové město to byly jednotlivé čtvrti, vzájemně od sebe oddělené pláněmi bodláčí a skla. Na rozích ulic někdy stála britská obrněná auta s ochrannými kryty na oknech přivřenými jako oči, které oslňuje světlo. A z předku obrněnců trčely kulomety jako prsty ukazující: Ty!“

„Byl přesvědčen, že musíme vyhnat britské okupanty a založit hebrejský stát, do kterého budou moci přijít všichni pronásledovaní Židé z celého světa. Ten stát, říkal, musí být samozřejmě pro svět vzorem spravedlnosti: ano, dokonce i vůči Arabům, když se rozhodnou zůstat a žít tady mezi námi. Ano, navzdory všemu zlému, co nám Arabové dělají na popud provokatérů a štváčů, se k nim budeme chovat s příkladnou štědrostí, ale rozhodně ne ze slabosti. Až svobodný hebrejský stát konečně vznikne, žádný ničema na světě se už neodváží vraždit nebo ponižovat Židy. A jestli se odváží, porazíme ho, protože až ten den přijde, budeme mít v pažích dostatek sil.“

„A pokud jde o Němce, možná že jim jednou odpustíme, pokud oni neodpustí sami sobě. Ale jestli si odpustí sami, tak se toho od nás nedočkají.“

...sonda do mužské „duše“...

Z doslovu Richarda Olehla:
„Při četbě knihy budou jistě muži a ženy reagovat rozdílně, ačkoliv pocity a někdy i skutky v knize popsané jsou pro většinu společnosti denním chlebem. Muži budou mít pocit, že jim Kelman promluvil z duše, ženy v Holkách zase spatří potvrzení klišé, které tak rády opakují při každé vhodné příležitosti: že chlapi jsou sexisté bez morálních zábran a že takové chování vůči starším ženám (rozuměj jim samotným buď právě teď, nebo ve více či méně blízké budoucnosti) není fér. “

1 22.06.2013

Smekám pomyslný klobouk před autorovou fantazií. Moc zajímavé příběhy, např. Loutkář, Postkremační syndrom, Vánoční klon, Strojvůdce, V nočním stolku.... - a co teprve ten závěr :-) - jsou skvěle doplněny ilustracemi Veroniky Jílkové. Dětem a slabším povahám nedoporučuji.

1 06.01.2013

Máte někoho, kdo vás miluje? Já doufám, že ano... I když důležité je, aby ta láska byla i opětována a nedopadlo to třeba jako v první stejnojmenné povídce této sbírky. Když jsem jí přečetla, musela jsme knihu na pár dní odložit, než jsem sebrala odvahu k další četbě...

Jak osvěžující, přečíst si v době severských detektivek a antistresových omalovánek, něco od neznámého autora, a být mile překvapen. Navíc mám už splněnou knihu povídek do letošní výzvy :-)

Knihu hodnotím 4*, dost povídek mě zaujalo, ale ne úplně všechny. Za sebe kromě již první zmíněné doporučuji tyto povídky: Žebrák, Problémy s uklízečkou, Výprasky, Případ s kravatou, Nevermore a Oranžové, téměř hnědé.

05.04.2016

Po tolika pozitivních komentářích jsem byla zklamaná. Mmj. jazyk dost vulgární... možná tak dobrá kniha pro "chlapáky".

Pro mě nudááá - rozjelo se to na posledních 30 stranách :-(
Oceňuji popis jednoho baskického tradičního svátku a charakteristiku Basků.

Knize musím přiznat plusové body za to, že jsem do poslední chvíle netušila, jak to dopadne.

,,Nakonec jsem sehnal taxíka a řekl řidiči plynulou angličtinou, že chci na Václavské náměstí. Teď už vím, že tato věta má totožnou výslovnost s českým ,,Jsem tupý cizinec, oberte mě o všechno"...."

Po této knize jsem v knihovně sáhla, protože se mi líbila formátem - tak akorát do kabelky a na čtení v tramvaji. Autorce prý říkají česká Carrie Bradshaw… tak do té má opravdu daleko. Nedoporučuji.

Podivuhodný příběh nepolíbeného tlustého mimoně Oskara… Za neúspěch v jeho milostném životě může fukú, rodinná kletba. Při odkrývání tajemství Oskarovy rodiny nám autor nenásilně přibližuje historii Dominikánské republiky. Některé jeho komentáře jsou i vtipné („Trujillo byl možná diktátor, ale byl dominikánský diktátor, což jinými slovy znamená, že byl „ten nejnadrženější samec“ v zemi.“)
Kniha se mi četla dobře a díky španělským výrazům použitým přímo v textu jsem lépe nasála atmosféru DR, ale nebýt hispanistou, tak neocením neustálé hledání překladu na konci knihy. Osobně bych se i obešla narážek na Pána prstenů jako např. „Náš člověk ovládal Santo Domino, jako by to byl jeho soukromý Mordor.“ nebo „Jako schovávat prsten před Sauronem.“

03.06.2013