Gugu komentáře u knih
Fantastická Alena Mornštajnová...přečteno jedním dechem za dva dny (jako všechny její knihy), konec mě silně dojal. A i když děj byl chvílemi příliš politický, toho „socialismu“ jsem měla plné zuby, tak je to knížka, která ve mně nechala velkou stopu. Navíc práce s jazykem, krásná čeština, bravurně vystavěný děj, propojený tak, jak to umí jen A. Mornštajnová. Děj má spád a přesto, že je místy hodně popisný, knížka rychlým tempem odsýpá. Skoro mám dojem, jakoby se příběh skutečně stal, postavy opravdu žily...silný zážitek, velmi doporučuji.
Romantický příběh z prostředí Londýna a Kodaně, čtivý, s prvky hygge stylu. Naladí Vás na poklidnou notu ke kávě, odpočinkové čtení, které neodložíte, dokud nedočtete.
Jak autor sám v knížce uvádí, kniha pracuje s přesahy do reality, paratexty a reflexemi, a to je aspoň pro mě kámen úrazu. Díky tomu kniha "nedrží pohromadě", příběh je rozkouskován, spousta zbytečných kapitol a stránek. Chvílemi psáno v přítomném čase, chvílemi v minulém, jednou v první osobně, pak ve třetí, někdy mi připadlo, že takto vše hlavně proto, aby to byla za každou cenu "postmoderna" a kniha byla zajímavá. Příběh sám o sobě by pěkný a poutavý byl, už kvůli tomu, jak bravurně autor pracuje s českým jazykem. Pasáže, které se věnují jen ději, se čtou samy a knihu nechcete odložit, ale pak přijde nepochopitelná kapitola s článkem z novin, proč? Nebo deset stránek jmenného rejstříku postav, proč? Pak deset stránek rozhovoru autora sama se sebou.. jo, bezva, ale proč to cpát do knihy a zbytečně kouskovat příběh? Vynechat přesně tyto kapitoly, kniha je poloviční, děj dech beroucí a čtenář se silným niterným zážitkem. Takto pro mě jen rozpačitý pocit udělat knihu za každou cenu jinou, zajímavou a hlavně "moderní".
Krásná kniha, čtivá, se spádem, zároveň smutná, místy i vtipná. Hned jsem si koupila od autorky další. Doporučuju k přečtení.
Čtvrtá kniha v pořadí a mě už to nějak nebavilo. Vlastně mi to přijde pořád na stejné brdo - Martin, který dělá nelogické kroky, jako policajt ví, že by neměl, ale udělá, Hirtmann, kterej je naprosto dokonalej, vše dělá bezchybně, takže si na něj vůbec nikdo nepřijde, stále podobné situace (vlezu někomu do baráku, majitel se samozřejmě za chvíli vrací, já se někam schovám a jak se teď dostanu ven, ale dostanu se ven, protože jsem hlavní hrdina...). Četlo se to dobře a rychle, vyprávěním to odsejpá, ale obsahem už to lehce nudí. Přemýšlím, jestli dám šanci dalšímu dílu, teď si dám chvíli pauzu.
Moje druhá kniha od J. Caplin po Čajovně v Tokiu a opět jsem si příjemně odpočinula...a opět jsem měla chuť okamžitě se zajet podívat do Švýcarska. Naprosto skvělé odpočinkové čtení, které nemá ambice být "zásadní" literaturou" vašeho života a taky si na to nehraje. Je to útěk od běžných denních starostí a rozhodně k němu není potřeba "přiblblý úsměv" (jak je v komentáři níže :)). Příběh je čtivý a téměř vše je v něm takové pěkné a ideální, prostě pohádka. Ale kdo si mnohdy rád pohádku nepřečte? Určitě sáhnu po další knize této autorky.
Bezvadná knížka, oddechovka s humorem i zamyšlením, chvílemi dojemná. Pobavila mě i nahlas. Navíc stárnutí takto pojaté bych chtěla zažít, s lehkostí a nadhledem, ale taky s vědomím toho, že zítra si třeba nebudu nic pamatovat. Velmi čtivé, doporučuji.
Pěkně napsaná kniha, kterou nedáte z ruky, dokud nedočtete. Navíc děj zasazen do slunné Kréty a hned jste chvíli na dovolené. Kniha má několik dějových linek, moc se mi líbila ta s Annou, byť není úplně veselá, a ačkoliv relativně krátká, zanechala stopu. Styl psaní má spád, kniha je odpočinková i s napětím. Prolínání minulosti s přítomností není rušivé, netříští děj, vše velmi dobře navazuje. Mě osobně dost Karin Krajčo Babinská překvapila, stojí za přečtení.
Dědinu jsem četla po Chirurgovi, kterému dávám plný počet hvězd. Dědina je taková "svá", pěkně drží pohromadě. Ačkoliv psaná nářečím (a pořádným), zvyknete si, čte se sama. Především vyprávěcí děj, s minimem přímých řečí, přesto má kniha spád a spoustu dějových linií a zvratů. Zachycen běžný život jedné vesnice, kde všichni ví všechno a o všech.
Moc pěkná knížka, milá, takové pohlazení po duši. Výborně se četla a i když mi trochu dělala problém jména, nic to neubralo na prožitku. Stojí za přečtení.
Přečetla jsem nejdřív Hanu a kvůli této jsem si koupila Slepou mapu. Styl psaní autorky stále stejně skvělý...který mi vyhovuje, pěkný příběh, od kterého se nebudete moci odtrhnout... prostě knížka, kterou chcete v knihovně mít, ne si ji jen přečíst...aspoň tedy já. Určitě si jdu hned koupit Hotýlek.
Včera koupila, dneska dočetla, perfektně napsaná kniha, jednotlivé příběhy pospojované a provázané, ale hlavně výborně čtivé. Prvotina Radky Třeštíkové mě zas tolik nezaujala, kniha To prší moře se mi líbila, ale Bábovky jsou pro mě excelentní.
Nádhera! Dojemné, úsměvné, citlivé, bolavé, klidné, svižné, napjaté, s nadějí i nevyhnutelností...to všechno v té útlé knížce je. Co však musím kromě skvělé autorky vyzdvihnout, je překlad. Umět takto přeložit z originálu hru se slovy, hravě a promyšleně - za mě skvělé až geniální od paní Pflimpflové. Jak je psáno v doslovu - kniha je oslavou jazyka, doslova :-)
Četla jsem všechny knihy Petry Dvořákové, její styl psaní je velmi poutavý, z českých autorů je moje oblíbená. Postava Aleny mě dost rozčilovala a ke konci mi knížka přišla trochu zbytečně zdlouhavá, nicméně popis doby a rodinné situace časově odpovídá tomu, jak se krátce před a po revoluci v mnohých rodinách žilo. Příběh mě držel v pozornosti, nemohla jsem se odtrhnout, k přečtení doporučuju.
Za mě takový průměr, příběh zajímavý, lehce předvídatelný, ale stylisticky mi na tom něco vadilo, možná občas naivní myšlenky, preskakování v úvahách...dočetla jsem, ale přirovnání této knihy k autorkám jako je K. Lednická nebo A. Mornštajnová, jak jsem kdesi četla, mi přijde dost mimo. Něco tomu prostě chybělo.
Jo! Opět jsem si početla... příjemné, klidné, místy smutné, místy veselé a vtipné. Každopádně ze života, ze života manželky slavného režiséra, což samozřejmě přidává na zajímavosti. Martinu Formanovou mám ráda od její první knížky, její styl psaní mi vyhovuje a díky autobiografii se Vám stává blízkou. Její smutek po odchodu manžela je z knížky velmi cítit, přesto zůstává ve vyprávění odhodlaná pro další život bez něj, obklopená spoustou přátel a rodinou. Příjemná kniha.
Pohodová detektivka, oddechovka na dlouhé zimní večery nebo letní dovolenou. Dobře se to četlo.
Až dosud jsem všechny knížky Radky Třeštíkové četla jedním dechem a nedala je z ruky... Tuhle knížku jsem se přemlouvala dočíst a četla jsem ji neskutečně dlouho.
Z mého pohledu chtěla autorka najet na takový ten styl prolínání minulosti a přítomnosti, situaci minule předchází ta budoucí apod. Jenže bohužel na to je potřeba jakási nit, která to pořád drží pohromadě. Za mě velký chaos... Mnoho metafor a přirovnání, kterých je na jedné stránce v jedné větě natolik přehršel, že se v tom člověk naprosto ztratí. Záměr autorky chápu, ale ne každý to umí napsat tak, aby kniha jako celek byla kompaktní a ucelená. Tady se to nepovedlo. Navíc neustálé babrání se v myšlenkách a pocitech hlavní hrdinky, která navíc nepůsobí sympaticky, rozmazávání toho a onoho, dialogy opakující se tak, že už víte dopředu, jaká bude další věta. Za mě plus za paperback a krásnou obálku, ale znovu bych si knihu nekoupila.
"Stručná" kniha plná smutných emocí, velmi dobře se četla, příběh postaven na čtyřech hlavních postavách, krásně a přesně vyobrazena psychologie postav. Je to moje druhá kniha od autorky (po Ani později, ani jinde) a opět jsem nadšená.
Skvělý Jo Nesbo, jako vždycky. Opět několik dějových linek, které drží pohromadě, nikde se nerozjíždí, vzdalují se a vrací se. Některé popisné části by mohly bát kratší, tím by byla kniha celkově menší, ale přesto to nic neubírá na celkovém spádu děje. Kniha se nedá odložit, dokud nedočtete.