Hadati komentáře u knih
Celý tento příběh se odehrává na hradě, kam Oldřicha z Chlumu zaválo počasí. Doslovně. K pomoci při řešení několika vražd, které se odehrály v minulosti i současnosti, má k ruce pouze panoše Otu. Tahle kniha je z celé série spíše ta slabší.
Jak název napovídá, tentokrát se více dozvíte, co se vlastně stalo s Oberonem. Ještě více pak i díky tomu prohlédnete do intrik Amberu. Udržuje si to kvalitu předchozích dílů.
Jedná se o závěr pětidílné série o Corwinovi, který je více než epický, protože se jedná o osud celého světa. Tedy vlastně celých světů. Přesto považuji tenhle poslední díl za ten nejslabší, protože děj se týká hlavně cesty Corwina z Amberu až do Dvorů Chaosu. Kromě závěrečného velkého střetnutí se toho v knize moc neděje. Měl jsem z toho spíše pocit, že Zelazny se snažil v tomhle díle jen nastavovat, aby splnil povinný počet stránek. Proto jsem nakonec dal o hvězdičku méně než ostatním předchozím dílům.
Další příběh Oldřicha z Chlumu se celý odehrává v Praze a jeho blízkém okolí. Oldřich na pokyn panovníka vyšetřuje nějaké závažné majetkové podvody a nebezpečně se přitom střetne s hlavními představiteli církve. Do toho se jako vždy připletou další případy, které mají s hlavní zápletkou souvislost. Ota se pak opět zaplete do vážnějšího románku s dívkou.
Touto knihou začíná nová série o Amberu, kdy hlavní postavou není Corwin, ale jeho syn Merlin. Přestože se Merlin od svého otce odlišuje nezájmem o politiku Amberu, jeho původ ho donutí se vydat na cesty, aby zjistil, kdo mu usiluje o život. K tomu se také připojí potíže s jeho výzkumem, který je směsicí magie a techniky.
Klasický příběh nekonečného boje nebe s peklem byl oblečen do zcela neotřelého hávu, která má nejblíže ke space opeře, kde „křídlatí a rohatí“ svádí svůj boj jako odlišné rasy po celé galaxii, a tím do své války zatáhly všechny jeho obyvatele. My sledujeme příběh křídlaté a rohatého, kteří se do sebe zamilovali a zplodili spolu dítě, které je vypravěčem celého příběhu. Vzhledem k tomu, že oba tábory chtějí toto dítě živé, jen těžko lze věřit tomu, že po něm touží zcela nezištně.
Tento obrovský komiks je vytištěn na kvalitním papíře, v A3 formátu a na 600 stranách rozdělených do 25 sešitů. Grafické provedení je velmi detailní a hlavní postavy, ať už jsou to muži či ženy, klaďasové či záporáci, jsou téměř všichni adepty na královnu či krále krásy. Problémem je, že ne vždy jste schopni podle obličeje bezpečně odlišit jednotlivé postavy, protože obličejové rysy postav bývají často identické nebo velmi podobné.
Přestože hlavní hrdinka získá rukavice, které jí dávají nadpřirozené schopnosti již od prvního sešitu, po dlouhou dobu bojuje s tím, aby tento artefakt ovládla, namísto toho, aby artefakt ovládal ji. Příběh je však občas trochu nepřehledný, kdy se zamýšlíte nad tím, jak to autoři vlastně mysleli. Nepřehlednost příběhu pak ještě zhoršuje to, že část příběhu se odvíjí v jiném komiksu - Darkness, jehož hlavní představitel se ve Witchblade v několika sešitech objeví jako významnější postava. Dost mě mrzí i to, že se komiks nevěnuje tomu, kde některé postavy získaly své nadpřirozené schopnosti. Dost možná je to však z toho důvodu, že vydavatelé nepředpokládají, že by si takto objemné komiksy kupoval někdo, kdo danou sérii a jeho svět nezná. Nedá se upřít, že se jedná o kvalitní provedení, přestože nejsem příznivcem komiksů, které by se daly použít jako vražedná zbraň.
Příběh se opět posunuje daleko do budoucnosti, nyní 1500 let od událostí knihy Božský imperátor Dune, tedy 5000 let od událostí původní Duny. Posledním pojítkem s dávnou minulostí je ghola Duncan Idaho, kolem kterého se odvíjí většina příběhu. Čtenáře této série jistě nepřekvapí, že je příběh opět plný politických a náboženských hovorů. V druhé polovině knihy se pak dočkáme i nějaké té akce. Pokud vás zklamalo, co udělal Herbert v předchozí knize z Duny, ani teď vás jeho úděl nenadchne. Duna je sice opět pouštním světem, ale vládnou zde úplatní kněží a z hrdého fremenského lidu zbyla sotva vzpomínka. Na konci knihy vás pak čeká zvrat, který fanoušky srazí ještě více, než „zelená“ Duna v předchozím románu.
Více se dozvíme o Merlinových nepřátelích, zejména o Lukovi a Jasře. Přesto není odkryto zcela vše o dalším tajemném nepříteli.
Z celé trilogie se mi kniha četla nejlépe. Částečně asi proto, že jsem se s postavami zžil, částečně proto, že příběh neustále utíká a nezastaví se. Události pak hlavní postavy na chvíli odvedou dokonce i do Prahy. Díky této části jsem si však uvědomil, že autoři jen minimálně provádí interakci s okolním prostředím, což mi přijde jako hlavní negativum celé série. Je to jako když sledujete akční film, kde dochází mezi hlavním hrdinou a jeho nepřáteli uprostřed města k půlhodinovému boji, a za celou tu dobu se neobjeví jediný policista, který by do toho zasáhl. Závěrečné střetnutí „dobra se zlem“ pak pro mě přineslo i nějaké to překvapení.
Vzhledem k častému skákání v čase i prostoru jsem měl v prvních dvou dílech této komiksové série problémy porozumět, o co vlastně jde. V závěru druhé komiksové knihy se mi většina věcí vyjasnila, takže snad už mám nějaký přehled. Komiks je o jakési agentuře, která zaměstnává osoby se zvl. schopnostmi, které pak vrhá do řešení bizardních případů.
Vzhledem k častému skákání v čase i prostoru jsem měl v prvních dvou dílech této komiksové série problémy porozumět, o co vlastně jde. V závěru druhé komiksové knihy se mi většina věcí vyjasnila, takže snad už mám nějaký přehled. Komiks je o jakési agentuře, která zaměstnává osoby se zvl. schopnostmi, které pak vrhá do řešení bizardních případů.
Ve zkratce, otřesné. Jste-li příznivci této série, raději přeskočte tento díl, o nic nepřijdete a nezkazíte si dobrý dojem z předchozích knih.
Podrobněji: Velké zklamání celé této série. Ostatní autoři, kteří pronikli do tohoto světa vytvořeného Pavlovským, dokázali více či méně vytvořit příběhy, které do něj dobře zapadly. Tomuto autorovi se to však vůbec nepovedlo. Nápad jako takový nebyl až tak špatný, ale chování našich hrdinů dost vybočovalo od toho, jak je známe. Celá skupina našich „detektivů“ najednou má schopnosti jak nějací superhrdinové od Marvelu. Omezení jejich schopností, která z nich sice dělala lidi s magickými schopnostmi, ale stále je ponechávala lidskými, jsou najednou bez vysvětlení odbourána. Navíc, všechny postavy v této knize jsou až abnormálně a zbytečně sprosté, a to včetně hlavích postav. Mně sice nějaké to sprosté slovo nevadí, ale nechápu, proč k tomu autor přistoupil. Předtím jsem od něj však nic nečetl, takže je možné, že je to jeho běžný způsob psaní, což však těžko může být omluva za to, že tento zapůjčený svět zmrvil. Pochopte, kdyby tam byl sprostý jen Vincent, tak se nad tím asi ani moc nezamyslím, ale oni tak mluví opravdu všichni. Felix, který sprostý občas bývá, ale mluví tak jen ve vyhraněných situacích. Walter, který si velmi rád hraje na slušného gentlemana a vzdělance, a tedy to také není jeho styl. A dokonce i Klaudie občas použije nějaké méně vulgární slovo, kdy i u ní to je něco, co by její charakter vypustil z úst jen v opravdu velmi vypjaté situaci a ne během relativně běžného rozhovoru. Takže, příběh zcela průměrný s žádnou závěrečnou pointou, a co je horší, zničení charakteristik hlavních postav a jejich schopností. Za mě tedy dost velké znechucení, kdy jsem knihu dočetl jen s velkým přemáháním, a to jen proto, abych neměl žádnou díru v této jinak skvělé sérii.
Příběh se odvíjí přibližně po 3,5 tisíce od poslední knihy, kdy jediné postavy z předchozích knih, které znáte, jsou Leto Atreid II. a ghola Duncan Idaho. Pokud se přenesete přes šokující změnu Duny, která se už vůbec nepodobá světu z předchozích knih, tak minimálně první třetinu knihy si užijete, protože je plná intrik a akce. V dalších dvou třetinách se pak Herbert daleko více zaměřuje na své oblíbené téma ohledně Zlaté stezky, a že vše má svůj důvod a svůj účel, což může po delší době začít unavovat, protože je to stále ta samá písnička. Musím přiznat, že z Herbertových knih mám (až na Dunu) rozporuplné pocity, protože se mi velmi líbí jím vytvořený svět plný intrik, ale ty jeho náboženské či mystické disputace jsou někdy dost otravné. Ale možná, že je to pro mě více obtěžující proto, že tuhlé sérii čtu už podruhé.
Corwin je i po své nedávné porážce rozhodnut nevzdat se svých nároků na trůn. Na další střet s Erikem se však tentokrát rozhodne pečlivě připravit a projít konkrétní Stíny, aby uskutečnil plán směřující k Erikově porážce. V jednom z těchto Stínů se však setká s jedním ze svých sourozenců, což jeho plány zkomplikuje.
Příběh pokračuje tam, kde skončil v prvním díle této ságy. Přestože můžete mít pochybnosti o oprávněnosti Corwinova nároku na trůn, tak jednání Erika vůči Corwinovi jednoznačně zvýší vaše sympatie k hlavní postavě.
Už podruhé jsem se ponořil do světa Amberu a znovu jsem byl tímto světem uchvácen. Zelaznymu jeho vytvořený svět dokonale funguje a my se s ním seznamujeme po menších dávkách díky tomu, že hlavní postava ztratila paměť a společně s ním tak tedy postupně objevujeme mechanismus tohoto fantaskního světa. Corwin tak postupně začne zjišťovat, co je vlastně zač, kdo a proč mu usiluje o život, a jak se to má s jeho rodinou.
Corwin je v Amberu, Erik mrtvý. Přesto je situace taková, že se neodvažuje prohlásit se králem Amberu. Corwin a jeho rodina se snaží zjistit, kdo po černé stezce útočí na Amber, a aby to zjistili musí se pokusit zachránit jednoho ze svých bratrů.
Hlavní Corwinův protivník z prvních dvou knih je sice po smrti, ale Zelazny ani trochu nezvolňuje tempo svého vyprávění. Erikovo tělo ani nevychladlo a Ambeřané se zabývají záhadou, odkud přichází jejich nepřátelé. Tato záhada je v závěru této knihy alespoň z části vyřešena. A zatímco jeden z princů Amberu zemřel, do spletité hry intrik vstupují další Corwinovi sourozenci.
Kvalita příběhu nijak nevybočuje z průměru této série. Jedná se o vyšetřování záhadného případu, ve kterém by podle některých lidí měl mít prsty ďábel. Oldřich z Chlumu však není pověrčivý, a za všemi špatnostmi vždy nejprve hledá lidi. Po ruce mu je opět jeho panoš Ota ze Zástřizlí a kapitán jeho stráže Diviš. Je to dobrá odpočinková četba, která však čtenáře této série ničím výjimečným nepřekvapí.
Kniha je spíše určena pro dospívající děti. Přestože čtenář postupně odkrývá různá tajemství, tak zápletka není nijak zvlášť složitá. O čem kniha je se dost těžko popisuje, protože má od každého trochu a přitom se ničemu konkrétnímu nepodobá. V knize se objevují lidé se zvláštními schopnostmi, ale pokud od knihy očekáváte „superhrdinské“ schopnosti, tak to raději nečtěte. Kniha má špetku z Mary Poppins (slečna Peregrinová), Harryho Pottera (děti se zvl. schopnostmi) a trochu i z filmu Na hromnice o den více (hraní si s časem). Dohromady to celkem funguje, i když některým se asi nebude líbit pomalý rozjezd a celkově pomalé tempo. Přesto mě kniha dost zaujala a jsem zvědav, zda byl první díl této trilogie spíš jen jakousi předmluvou závažných událostí, které teprve přijdou.
Tento díl nezklamal. Sledujeme zejména přípravu Císařství na válku, které připravuje plány na útok na Všední svět a tím i na Mýtov. Díky tomu se opět odkrývá více z pozadí organizace Nepřítele. Také se více dozvíme o minulosti Wolfiho, jeho otce Severáka a zbytku jeho rodiny. Wolfi pak předvede svou nesmiřitelnost, pokud mu někdo ohrozí jeho děti. V závěru sešitu jsou pak krátké příběhy na motivy dotazů fanoušků. Ne všechny jsou zajímavé, ale většina dokresluje svět Mýtova, a u některých se dost pobavíte.