haki34 komentáře u knih

tak.,.,dočteno. Zamačkávám slzu, bo mi budou chlapci chybět. Dala jsem na pochvalné hlasy mých oblíbených a po nějaké době strávené v polici na krále došlo. Popisky křížence G.R.R. Martina a T.- Pratchetta mě spíše odradili, to jeden pak přistupuje k textu opatrně. Naštěstí obavy byly zbytečné...insipirace zmíněnými texty byla patrná, akorát to byla "Stříbrná Horda" v mladším vydání, civilizovanější verze Barbara Cohena, Bláznivého Humoše a ostatních hochů...
Eamesův příběh mi fičel živě před očima a celou dobu jsem uvažovala, jak náročné by asi bylo přenést veškeré ty potvory a stvůry na plátno. Asi dost. I těch postav se tam mele přespočet - všichni žoldáci a hrdinové, co nakonec jako Gabeova podpůrná mašinérie vyráží do boje.
Partiška namíchaná s citem, výkony uvěřitelné. Dobrodružství fajn, i ty milosrdné oslí můstky, popostrkující děj vpřed, jako obloholoď a podobně, jsem si ráda nechala líbit...Přeci jen, happy end byl cílem :P
Co mě ale mrzelo, byl konec - po tom všem mi přišel trochu odfláknutý. A taky jsem doufala, že hoši přeci jen nekončí, a něco ještě spolu prožijí. A nebo že se snad v budoucnu autor vrátí k jejich předchozím dobrodružstvím, protože jsem si je fakt oblíbila. Všechny. I když jsem občas koulela očima, i když to bylo na hlavu postavené. Ale oni byli prostě k sežrání (doslova :D :D)- Lastleaf jako hlavní padouch byl dobře vymyšlený. Trochu mě zmátla Larkspur a Ganelon, tam by si konec žádal víc...
Lepšího vypravěče než Claye Coopera jsme nemohli mít...z celé pětice byl taky můj nejoblíbenější...takový normální zabiják :) samozřejmě milující otec a manžel. jak už někdo zmínil přede mnou, ani o silné ženy nebyla nouze, i když Jain a její fešandy mi občas lezly na nervy.
Pobavila jsem se skvěle, i se dojala (třeba ettin byl nehorázně vážná postava, ryjíci v tomto odlehčeném fantasy příběhu pod kůži...a vlastně nejen on) , příběh je u konce, a vrhám se na další díl... no a taky doufám, že i něco dalšího ze série se ještě časem objeví !

22 31.05.2022

(SPOILER) 3* z nostalgie...a za posleství lidskosti...jinak bych šla ještě níž...četla se rychle, ale blbě. dobře, je to americký styl, takže funguje jinak než u nás..Tlusťoch svolává starý tým, a možná raději než Roye jsem potkala ten zbytek. Nechápu Berryino nadšení budhismem, její závislost na mobliu ( nějak my ty 2 věci nesedí dohromady - terapeutka visící na čem ? co tam furt řeší ? píše si s někým ? nebo něco čte ? ), jejich výchova a komunikace se Studánkou, takové ty "psychologické hry" mě fakt neoslovily.

Systém zdravotnictví je také diametrálně odlišný od našeho, a i když to bylo podáno s určitou nadsázkou (počítače, LEKSYS, kódy, lidi z kanclů, kámoši...) bylo jasné, co chtěl autor říct. Ale přesně jak píše momo01 - ne na tolika stranách. Často jsem jen přelétala stránky očima, nekonečné porady, hesla, zkratky, nic pro mě. Navíc dle jejich systému je kdokoliv schopen dělat cokoliv - tedy většina z těch doktorů byla jak schopnými internisty tak chirurgy zároveň - takovou multispecializaci u nás opravdu nenajdete.
A celou dobu ve mně taky hlodalo, jak to vlastně autor cítil - jedna věc je empatie, lidskost, věnovat se pacientovi, druhá věc je čas na odpočinek a vlastní život..(proto rakovina u lékařů, alkoholismus, deprese-...) představa,. že jsem v práci do pozdních nočních hodin, protože mi na pacientovi záleží, potřebuji ho sledovat dnem a nocí - zkuste si to v reálu. Chodíte se domů jen vyspat na pár hodin, v horším případě spíte na inspekčáku a domů už ani nechodíte. A nebo to ani neděláte z lásky k bližnímu, ale kvůli nedostatku personálu a zavalenosti prací. Zkuste si to, kromě běžné "8hod." pracovní doby bonusových několik 32hod. šichet měsíčně, protože není prostor chodit po službách domů..Navíc oficiálně jste přeci po službě doma, takže děláte zadara....no jo, to ani nemusíte do Ameriky..ještě před pár lety jsem díky tomuto systému pěkně vyhořela tady...díky za to, pomohlo mi to posunout se tam, kde jsem dnes. Ale bylo to pekelné, přátelé...a do doby než jsem měla rodinu, to ještě jakž- takž šlo...ale s rodinou ?? Mimochodem, jak se asi cítila Jude ? pomalu rodící, a na sále ? tam potřebuje být člověk docela fit a v kondici, a obávám se, že v 9.měsíci máte chuť už nohy vyložit na stůl, než někde od rána do večera pižlat břicho, držet háky a dělat fyzicky a psychicky náročnou práci...ale třeba to mimčo ocení...

TAkže - Samuele Sheme, o co Vám šlo ? a o co šlo Tlusťochovi ? možná si milí čtenáři říkáte, že by jste taky takového Tlusťocha chtěli potkat - něco vám řeknu .- v každém špitále jsou...chytří, laskaví, věnující svůj život pacientům, a vlastně ...velmi osamělí.
A pak jsou i v reálu i jiné postavy - ambiciózní Jackové, Krashové a podobně...
A také zdraví není prioritou dne. Je dobré si uvědomit, že vaše problémy nezpůsobuje nikdo jiný, než vy a také nikdo jiný než vy je nevyřeší...možná doktor utlumí důsledky, ale kde jsou kořeny ? chcete je najít ? chcete něco ve svém životě změnit ? a napadne vás tohle všechno po přečtení čtvrtého dílu, který působí spíše jako hořkosladká komedie, balící poselství do nečtivého balastu ?

Ou, to jsem utekla trochu k sobě. No co už...v sérii nejslabší, řadím do police a uvidím co dál. Komentáře Shindo a momo01 můžu podepsat. Takže přátelé, méně americké vaty, nesmyslů a papírů a více zdravého rozumu. A co s Royem a jeho partou ? zkuste přečíst a uvidíte..
(p.s. kdo byl střelec ? Krash ? nebo noname ?)

21 26.05.2022

posloucháno jako audiokniha..asi stárnu a čím dál víc se dostávám k romancím, kde je od začátku ve vzduchu cítit happy end. Jen si říkáte, jak k němu asi dojde ? V příběhu Dana a Stelly,, vzhledem k jejich věku, jde opravdu o minuty...a co příběh Jess a Willa ? Ten už je čistou pohádkou...jak chudá dívka ke štěstí přišla...ten byl pohádkov a sladkobolný až moc ;) tolik náhod...od pomoci hodných lidí, přes zpěvácký talent, Dan Rosinski a jeho dům a komunikace - jak to, že jí věřil ? že není jen nějaká podvodnice ? ale což, dobře udělal...jasné, spousta věcí nedávala logiku - teba ty díry v komunikaci - Will a Jess - jeden furt přemýšlel, co ten druhý, místo aby si na rovinu vyznali city...
A pak Stella a Dan - Stellino sebemrskačství, snaha trpět...proč ho nevyhledala ? jak to, že se nedostala k dopisům u Nancy ? proč tam nikdy do pokoje s fialkami nezašla ? a proč jí nikdo neřekl o Daisy ? vždyť to muselo vědět spousta lidí v jejím okolí...vyznívá to tak, že za její "cizoložství" s Danem s ní přestalo veškeré okolí mluvit....nicméně...příběh byl napsán hezky. Do detailů..včetně mimiky, červenání hlavních hrdinů. Detailního popisu prostředí, že se čtenář ocitl v ruinách kostela se Stellou.. Videl stíny, cítil chlad, bolest, ale i nekonečné štěstí Stelly a Dana v domečku...i když jsem kroutila hlavou nad sebou, co jsem si to za slaďárnu vybrala, i když jsem kroutila hlavou nad pohádkovostí příběhu, užila jsem si knihu na maximum. Ano, aj jsem si zaslzila ;) A i v audio podobě tuto pohádku pro dospělé vřele doporučuji :)

31 21.05.2022

(SPOILER) no..přesně jedna z knih, kde mi chybí půl hvězdy - dala bych raději 3,5*.
nečetla se špatně, asijskou literaturu mám obecně ráda. Ale..na můj vkus tam bylo toho převtělování až moc. začínala jsem se ztrácet, kdo je vlastně kdo. A pak mi úplně nesedělo to, že daná osoba vlastně jen dožívala svůj předchozí život, či jak to nazvat - nehýbala se vpřed, ale vracela se zpátky do minulosti a snažila se vyřešit to, co začla někdy dříve--.-takové sobecké - duše jen prostě vyměnila tělo, jak v počítačové hře..ale přitom novou duši jen vytěsnila ? či jak vlastně, protože třeba Jin Jü ve finále žila dál sama za sebe...ale zpět :
Děj mi samozřejmě komplikovala čínská jména, které se navíc některým v rámci "adopcí" a podobně měnily. Navíc v poslední části knihy autor ? nebo překladatel popletli jména otce S´Wanga - příjmení S´ bylo nahrazeno tuším příjmením Ju´ (ach ta moje skleróza) a opakovalo se to na několika stranách za sebou - v jedné větě tak a v druhé jinak.

Příběh byl zamotaný, ve vraždách a účastnících bylo postupem času těžké se vyznat. Úplně jsem ani nepochopila "Území mrtvé dívky" - jak ke jménu a legendě přišlo. Každopádně nápad zajímavý, čínská jména poetická, velmi jsem si užívala jejich zdvořilost a formální styl řeči i chování a zavedené rituály (třeba "pobít čelem 3x o zem v rámci úcty a podobně..). Také jejich vášeň a důležitost přikládanou poezii. Do prostředí jsem se zvládla přenést celkem lehce. Horší už to bylo s orientací v ději , kdo je kdo (resp koho duchem posedlý), jaké měl motivy a důvody... Také práce čínské policie stylem "slibuji že tě ochráním" a pak se zabiju při první možné příležitosti, mi úplně nesedla.
Celkově nebyla špatná. Byla pro mne zvláštní a ne ta pravá ořechová jak se říká, ale věřím, že si své čtenáře najde.

17 16.05.2022

dostala dcera k narozkám.. a nevím jak ona (ještě se k čtení nedostala), ale já jsem si pošmákla. Myslím že autorovi se důstojně povedlo navázat na pana Foglara..stylem, obsahem, slovy..Příběhem Ludvy i Pavla a taky Ludvovou knihou..(kterou bych si taky ráda přečetla, kdyby to šlo :)). a zapojil více i holky - sice jenom náznakem, ale už tam byly !
Jasné, našli by se menší výtky - třeba že učitel Sokol alias Kipling je vlastně takový Rikitan, že motiv tajemného obsahu jeskyně už tady byl - v Dobrodružství v zemi nikoho..ale celkově to dobře šlapalo a velmi mě to bavilo. Možná jen závěr v Jezerní rokli byl až moc dramatický...za mě velmi uspokojivé 4* !
a ilustrace s nádechem zlaté hodinky byly povětšinou taky velmi povedené...něčím připoměli Pavla Čecha - možná snovým podtónem, teplými barvami ? ale chápu i čtenáře, kterým nesedli - ze začátku jsem taky měla pocit, jako by to kreslilo dítě...zažila jsem však i mnohem horší počiny.
doporučuji a jdu prozkoumat, co dalšího P.H.Šlik napsal.
Howgh...vlastně - hea, heá !

24 10.05.2022

(SPOILER) teda...čím začít ? možná doporučením komentářů vandalky a the_res13 :)
souzním, že jména byly pekelné...až na Paj Fej-Fej se mi to samozřejmě všechno pletlo ;) a komplikované (z našho pohledu) přehazování jmen a příjmení pak vedlo k perlám jako Mu Ťien-Jün alias profesorka Muová....(evokující citoslovce..ale to odbíhám...) mohli zvolit aspoň jednu verzi..také každý druhý měl "krhavé oči"..s tím se jeden taky často nepotká.
No, samotný příběh by byl zajímavý, pokud by nebyl tak strašně překombinovaný - začla jsem se v tom ztrácet. Několik linek, několik mrtvol, navzájem propojených, dále kusy mrtvol, těla mrtvol, parte, jejich činy...normálně jsem uvažovala, že by bylo dobré dělat si poznámky. A konečné skororozuzlení bylo tak zamotané, že jsem se několikrát vrátila již k přečtené pasáži a zopakovala si ji.
Kdo je rádoby superman jsme se nedozvěděli, proč to dělá - motiv chabý, proč se zabil Č´Pang alias Chuang - to jsem taky nepochopila , nemusel přeci tahat všechna esa z rukávu...no...takto..nečetlo se to špatně. Místy jsem byla i napjatá. Ale ta složitost, zmatek a pro mě zdánlivě nelogické důvody konání a souvislosti v případu sráží mé hodnocení...a tak úplně nevím, zda budu mít sílu, pokud se objeví další díly (díky za info o trilogii vandalka !) pokračovat v této sérii.
Zkuste sami ;)
a nedá mi - musím také jako dost komentujících pochválit grafickou úpravu obálky :) ta se povedla na 5*

18 06.05.2022

Amado, Amado..jak dokážeš vtáhnout do dějě ! málem bych ti odpoustila i to nekonečné opakování různých přívlastků..co ale nemůžu odpoustit tomuto mistrovi slova a atmosféry, jsou ty neustálé kozy, kozičky, kozlíci...a jediné, co je v hlavách občasnů Agreste, je sex, sex a zas jen sex. S kozou, kozlem, dvou či čtyřnohými..asi jim to teplo leze na mozek či co.
Po pomalém a rozvláčném popisu Tietina návratu do Agreste mi i konec přišel velmi rychlý a uspěchaný. Tieta byla velice svéráznou figurkou, jak ostatně Amadovi hrdinové bývají. Akorát ty rodinné, velmi křehké a blízké (jak jinak je kulantně nazvat, žeano) vztahy si mohl odpustit. Jak kdyby tam těch bab bylo málo. Zrovna Tieta musí koukat pod noční košile a hledat tam "nohy od stolu" - musím citovat autora ;)
Pěkné a povedené dílko. Městečko a jeho lidičkové jako na dlani. Jejich dobré i špatné vlastnosti, pozitiva i chyby. Charaktery pestrobarevné. Kus ekologie, chamtivosti, korupce, jak už to v tom světě chodí. Každý si najde svého oblíbence.
A přiznejte se - kdo z vás by nechtěl na dovolenou do Mangue Seco ?

17 06.05.2022

(SPOILER) dcera dostala k narozkám..na přání ;)
No a nemohla jsem si nepřečíst...nějaké anotace a info o Prašině se kolem mě míhaly už dříve, a také jsem přečetla pár komentářů, takže asi budu částečně ovlivněna, a tím i moje hodnocení..
Takže...Prašina se četla dobře, což o to. Ale také hned od začátku mi přišla moc dramatická a temná, na to, že to je knížka pro děti. Hned po 10stranách první smrt..No budiž..ale pak ta nesmírná paralela a inspirace Foglarem (aspoň tak to vnímám já !) - možná mu měla být poctou, ale mě to rvalo uši..plynová kamínka, klubovna na půdě, záhada, místo Jana Tleskače Hanuš Nápravník..tajemný stroj..Prašina, kterou vlastně nikdo nezná..za 150let o ní nikdo nic neví ? Že by byla Jirkova rodina tak typická, se svými v dnešní době populárními chladnými vztahy - že pořádně nezná dědu ? že mu nikdy mamka nic neřekla o svém dětství, nesnažila se ho seznámit s Prašinou, i když tam vyrostla a žila dlocela dlouhou dobu ?
a ta slavná zapadlá Prašina - místo toho, aby to bylo staromilské místo plné květin, zahrádek, pavlačí, je z toho místo plné tlejícího listí, zbořených zdí, hromad hader, vlhka a děsivých lidí...
Z obyčejných dětí se lusknutím prstů stávají neohrožení pátrači, lezou tam, kam by ani dospělý nevlezl...Jirkův děda funguje jako odtažitý podivín.. Tonda - obdoba Bohouše z BKP nebo zhrzeného Červenáčka...a celkově jejich přístup - ztratíme kamaráda a necháme to tak - vždyť možná už došel domů ? to jako fakt ? a teda nevím kolik bylo En (tajemné jako Em), ale pepřák v kapse je slušná volba v 12-13letech..také děti předvedly výkony hodné Bruce Willise - hlavně Jirka - běhy po střeše, skoky do neznáma, přes díry, rány do hlavy, otlučené tělo, ledová voda a kdoví co ještě a bez následků..Také En, poté , co se praští do hlavy a nárokuje si minimálně na slabší otřes mozku, pak provede nejbrilantnější výstup za celou knížku...a děda, který je vědátor celý život, vlastně nedokázal rozluštit tajemství, ležící pod nosem, aby to dokázaly 2 děti za 5 minut 12...

Jako : čte se dobře, ale štvalo mě tam tolik věcí !!! každopádně díky dceři se nejspíše pustím i do dalších dílů ;) spravedlivě opět na 3,5*, ale protože jsem měla kopec výhrad, snižuji na 3*

38 26.04.2022

koukám koukám modrá čísla..a právě tahleta se mi zdá aspoň nejak prakticky využitelná, zajímavé receptíky. Něco s naší Pusheenofilkou určitě ukuchtíme ;) a jelikož to byl dárek k narozkám, třeba na ty další připraví pohoštění ve stylu Pusheen !
Hlavní část knížky tvoří sladké recepty, ale na konci je i oddíl slaného pečení.
doporučuji vyzkoušet...

16 25.04.2022

Já, košišta se mi líbila víc..ale - není pro mě, ale pro dceru, Pusheeninu fanynku ;)
Přišla mi sušší než první verze, takový odvar..ale co už - jedná se o hezkou kreslenou kočičku, nevím, co nového by autorka mohla ještě vymyslet. Akorát prolistováno a pokoukáno máte za slabší půlhodinku...
doporučuji jen skalním Pusheenofilům.

17 25.04.2022

normálně jsem váhala, jestli 4 nebo 5*..líbila se mi docela hodně. I když jistou šablónovitost jí nelze upřít. I když jsem celu dobu tak nějak tušila, že modrá není modrá, respektive, že ty věci budou trochu jinak, než se zdají. A intuice nezklamala. Malé výhrady snad jen k osobě Jennina "manžela" - některé prvky jeho chovní mi tak úplně neseděly - že by ji jen tak nechal jít, nechával hodně času samotnou, nabízel příležitosti.. (a když už jsme u toho, i samotná vražda byla docela dobrá "náhoda" - zrovna tehdy, zrovna tam...) A celou dobu jsem doufala, že Jenna už promluví. Zavzpomíná. Pustí páru. Ne...situace musela vygradovat, vyždímat nás do poslední kapky. Líbilo se mi ale hlavně závažné téma, ukryté za važdou, je dobré o tom mluvit. Připomínat lidem, ať mají oči otevřené.
Doporučuji.

26 20.04.2022

viděla jsem červená čísla, a jelikož jsem pozorovatelem ptáků, řekla jsem si - zkusím..první díl jsem samozřejmě nečetla. No. Takové vraždy v Midsommeru po seversku..kniha má v nadpisu "kriminální komedie", mně ale zas moc nebavila. Předpokládám že komickým prvkem měl být Marten, mně jeho chování přišlo trochu trapné a hlavně neuvěřitelné..jakože fungovat nefunguje, a my mu za to ještě zatleskáme, poplácáme ho po rameni a zasmějěme se...Lisa zas byla příliš obyčejná a možná mě i štvala svojí "dokonalostí" - štíhlá, v skvělé kondici, zlehka běhající desítky kilometrů v rámci rande. To určitě...právě teď si říkáte, že zřejmě nejsem cílová skupina. Ano, k tomuto bodu jsem taky dospěla. Nepobavili mě ani hypervitální senioři, ani vtípky ohledem holí, kyčlí a podobně...rozluštění vraždy bylo celkem nasnadě a naservírované a vyřešené úplnou náhodou. O ptácích tam toho zas tak moc není, ale veřejnost snad pochopí, kdo jsou ti lidi, pobíhající kolem rybníků s dalekohledy ;)
P.S. jediné, co mě snad trochu pobavilo, byly Sůvy/Koroptev..je pravda, že žen mezi birdery a ptáčkaři je fakt málo ;)
jako oddechovka ke kávě dobré, ale jestli se chcete klepat napětím, volte jinou přihrádku. A... první díl shánět nebudu.

20 20.04.2022

dala bych poctivých 3,5* tomuto nalezenci z knihobudky..Léto s Monikou...už název evokuje letní snění, dobrodružství, prázdniny, záda spálená od slunce. A takovým tím líným severským stylem začíná "léto " Haryho a Moniky... Nesmělý kluk a hloupá koketka. Moniko, promiň, ale jsi docela karikaturou...možná hnanou do extrému, aby si Hary nabil nos a dospěl za poněkud neideálních podmínek...
Spousta věcí mi neseděla - žít jen na kávě a koláčích či zákuskách, proč si frajeři nenašli aspoň brigádu, ale Hary vylógroval své úspory, to, že ve své lásce vůbec neviděl Moničinu skutečnou tvář...
Přichází dítě a stává se zrcadlem mladé dvojice. A příběh dopadá...jako ten chleba s máslem. Na zem, blbou stranou. Srážka s realitou, kde Hary se snaží stát čelem, a celkem se mu to daří se ctí. Zato Monika, nezralá a nezrající (autor pěkně zdůraznil i plyšáčky, sešitkem, kinem...) utíká dál...
pěkná sonda do jednoho nevydařeného vztahu a vzpomínka na prázdniny...které jsme možná taky zažili ? za mě celkem zajímavé čtivo...netleskám, ale nevyhazuji...jen pošlu opět knihobudkou dál...

21 12.04.2022

Výprodejová. První zkušenost s Ianem McEwanem, pokud si vzpomínám ...
Autorova prvotina..přesně taková, jako mládí...s potřebou šokovat, ohromit, aby člověk zůstal zírat s otevřenou pusou. Témata, které nutí většinovou společnost knihu zaklapnout, nebo si poklepat na čelo. Já však myslím, že se mu povedly. Povídky. Ano, směs zděšení, místy hnusu, nebo překvapení..ale napsaná tak, že se vám nebude chtít přestat číst. A že si ten extrém i užijete...fantazie a papír snese vše, že ano Mistře ?
Za mě super..atmosféra lezla ven ze stránek, příběhy měly co říct, děj jsem si dokázala živě představit, i hlavní účastníky..a to je pro mě docela důležité. Dala i několik námětů k zamyšlení a sebeanalýze..zakládám do poličky :)

(SPOILER) z výprodeje..touha po životě, touha po štěstí. Alice se poprala se svým životem statečně. Sice mi trošku neseděla ta její volba povolání i svým způsobem vstřícnost, se kterou se setkávala. Mnohé pasáže byly velmi dojemné, až bylo potřeba kapesníku, přiznávám se. Rovněž se mi líbilo i pravdivé vylíčení úskalí života s nemocným člověkem. Skvělý byl odpůrný spolek holek. A..i když konec byl drsný, jako je sám život, asi seděl lépe než hollywoodsky happyend ( a kterého jsem se tak trochu obávala..). Kniha je vlastně i památkou na Alici Martineau, z jejího příběhu vychází...
I když nejsem na dojáky, tahle byla dobrá. Dost dobrá. Připoměla, že je potřeba žít tady a teď, být vděčný za každé nové ráno, za každý volný nádech. Doporučuji !

23 12.04.2022

fajné..krátké , o to údernější texty. nemusíme s nimi souznět, je to niterní výpověď autora. Vhodná k zamyšlení. Krista nehledat, neškatulkovat, ale žít...

20 05.04.2022

nějak se poslední dobou motám na Jihu...bahnitém, tvrdém a prohnilém, Jihu s jeho absurdnimi pravidly. Další kapitola dějin, na kterou Američani nevzpomínají rádi..po Indiánech dali zabrat i černochům...Zlo číhá všude. I mezi bělavými chomáčky bavlny. Jednotlivé postavy byly vykreslené pěkně, živě, člověk je až viděl před seboou. Autorka si vybrala pestrou spleť povah a typů osobností. i když se věnovala celkem oblíbeným tématům, povedlo se í tam vnést kus sebe, kus něčeho svého. Psáno z pohledu jednotlivých postav, velmi nerušivým stylem. Dobře se četla, obsah a poselství k zamyšlení.. A snad jen dodám, že trávit život v dřevěné zbořce na zablacené farmě bych nechtěla ;) ani s Bradem Pittem, natož s Henrym či Jamiem - sorry hoši...a "taťku" bych pravděpodobně vyřešila dřív..
doporučuji !

23 05.04.2022

hmmmm...knihobudková...Scarlett O´Harová byla hrdinka mého dětství/puberty..tak jsem zkusila pohled z druhé strany - od Rhetta...a dostalo s emi takové méně povedené "fan-fiction" jak se říká..je vidět, že jde o úplně jiného autora, který postavy nevymyslel, nežil s nimi, nedýchal, jako Margaret Mitchell...
Místo knihy o Rhettovi dostaneme nesourodou spleť historek o různých postavách z původní Scarlett...sám Rhett je vykreslen jako někdo, kdo se stal charismatickým dobrodruhem tak trochu omylem. Hodně citlivý, hodně nešťastný, jeho láska ke Scarlett byla vycucaná z prstu...Scarlett - kdybych četla jenom tuhle jednu knihu , tak ji mám za totální slepici bez mozku, citu, a bez charisma. Autor zřejmě fandil Melanii, protože ji se mu povedlo proti originálu trochu víc "polidštit" - byla méně formální, více civilná, více projevovala své city, minimálně v dopisech Rosemary, byla dokonce i vášnivá...Hodně se pověnoval Belle Wattlingové, což celkem potěšilo, ale kdyby její příběh vynechal, vůbec by mi to nevadilo ;)
no..dočetla jsem, abych přečetla vše, co se série dotýká..ale tak nějak cítím, že s původním příběhem to už nesouvisí..jako by se jednalo o úplně jiné postavy se stejnými jmény...autorovi se vůbec nepovedlo zachytit tu původní atmosféru...navíc, nevím jestli překladem, ale bylo hodně kostrbatostí a skoků, a perel typu : když Scarlett rozmlouvala s Rhettem o své svatbě, bavili se o tetách a "proč jim neudělat radost tím, že je nepozveme ?" tak chtěli udělat radost, nebo ne ?? je mi jasné, že je chtěli nakrknout..nebo respektive - nedat jim příležitost mít o čem klevetit ....
v záporech se někdo zapletl - překladatel, nebo dokonce sám autor...
takže - fanoušci a fanynky původní série zvažte, já vracím do knihobudky...l

18 05.04.2022

(SPOILER) úlovek z knižního festivalu..začnu klady - neskutečně mě bavily popisy přírody a Kyina života v souznění s bažinou, takhle nějak by se mi to líbilo !!! amatérsky se věnuji ornitologii a birdingu, takže jsem se s Kyou vděčně brouzdala pobřežím, krmila racky, rozšiřovala sbírku peří, sbírala mušle a lastury... Sice to, jak se Kya vychovala sama, bylo trošku na hraně, ale budiž..kolik malých Tarzanů vyrůstá v horších podmínkách, žeano..
Co se mi ale nelíbilo, byla krimi linka..tu by jsem si odpustila....tolik rafinovanosti ? tolik plánování ? náhod, které musely klapnout ? minimálně o hvězdu srazila dojem z knížky.
Celkově však zajímavé téma, hezky napsáno, jak se říká "pohladilo po duši" , popíchlo fantazii :) a kdyby někdo takový opravdu existoval, ráda bych si jeho knihy doopravdy přečetla - zejména ty ilustrace musely být skvělé !
takže doporučuji vyzkoušet , jak se bude líbit vám !!!

41 05.04.2022

Po "Manželovi.." moje druhá kniha od autora. A musím říct, že mě ten propletenec neskutečně bavil, i když jsem si nadávala, že jsem si měla jména vypsat na papír s kdo je kdo, aby se mi nepletly. Navzdory mojí neschopnosti aktéry rozlíšit dle jmen (nejlepší byl Jen-Ke :D) jsem si čtení užila. Když už se zdálo, že věc je jasná, vytáhl kdokoliv ze zúčastněných další eso v rukávu a opět děj zamotal. A co teprve konec ? to byla šlupka mezi oči :D Akorát mám pocit, že původní fleška zůstala ukrytá tam, kde byla (a to jsem si konec raději pročítala ještě jednou, jestli jsem se nepřehlédla)..jelikož tam byly i jiné důvody, na předsedu, tajemníka i stavbyvedoucího stejně došlo. Na každého jinak...

Nářečí, použité v kontextu, mi sice rvalo uši, ale tak nějak jsem tušila, proč to autorka použila a doslov mi dal za pravdu...¨
Čínské reálie, nám tak vzdálené...ale ta korupční síť je snad všude stejná.

ráda si od autora přečtu i něco dalšího.

27 30.03.2022