Han-nah komentáře u knih

Jak je napsáno na obalu, poprvé v 64 letech nasedla na motorku a objela půlku světa. No, nevím. Kniha je psaná formou deníku, co kde zažila a viděla. Z její cesty vyzařuje svoboda a klid, doplněno krásnými fotografiemi. Je to opravdové odhodlání, já bych tak asi zvládla nějakou trasu na kole nebo bych ještě zkusila pouť po Jakubské stezce.

6 01.03.2021

Kniha mě vrátila zpět v čase, kdy jsem žila na vesnici. Veškerý volný čas jsme trávily u babičky, která měla velké hospodářství, kdy snad kromě páva bylo na dvoře a v chlívě kde co. Učila nás lásku ke zvířatům i k půdě. Bylo automatické, že nejdříve povinnosti a pak volnost. Tak jak v knize obchod, tak tam to bylo čekání na "Pojízdnou prodejnu", kde si vše vyříkaly ženské, chlapi na to měli hospodu. My děti jsme neřešily sousedské spory.
Na postavách čtyř povídek této knihy je ukázka tvrdé reality života lidí.
Čtení umocňuje krásné nářečí a mě ještě uchvátila na rubu obalu mapka vesnice, kde jsem se krásně zorientovala.

26 27.02.2021

Zajímavé téma, kdy nikdo se nemůže vcítit do pocitů Alex, která trpí schizofrenií. Je to jen v její hlavě.

8 23.02.2021

Vyprávění hlavní představitelky Liny mě opravdu dostalo. Krásný? Ne, spíše tragický, hořký příběh plný krutosti, bolesti, hladu, ale i lásky a lidskosti, který je o lidech z pobaltských států, které deportovali za 2. sv. války do pracovních táborů, gulagů, na Sibiř. Ptají se "Proč?", Stalin rozhodl. "Proč my?" . Žádná odpověď. O této době v Rusku jsme se neučili, vše maskovali válkou. Naději žít a vše překonat ale utlumit nedokázali.
Knihu doporučuji.

41 16.02.2021

Voda je život. Nedovedu si tuto situaci představit a při čtení jsem se velmi zamýšlela sama nad sebou, co bych asi udělala nebo jaký člověk by se za mně stal. To se dá ale poznat až v konkrétní situaci . Velmi zajímavé téma.

16 16.02.2021

Na toto téma je hodně knih a je vidět, pořád stejné. Muslim byl je a bude muslimem, jestliže je ve své kultuře a v blízkosti své rodiny. Tam je muž nadsamec a může si dovolit vše. Pořád se ale najdou naivní ženy, které si pořád si myslí, že ho předělají. Věřím, že prvotní láska je silná, ale bití a ponižování? Každý má různé možnosti , jak si uspořádat svůj život, hlavně, když je tam malé dítě. Jen je umět využít.

13 09.02.2021

Před rokem jsem přišla o svého parťáka Áju, skvělý pes, správný čistokrevný útulkáč. Tato kniha s psími historkami je balzám na duši. Při čtení si připomenu otevřené okénko auta, hlava venku a vlající uši. Na psí loučce sníh a jediné znamení, kde je pes byl trčící ocas. Drápky jsme nemuseli stříhat, byl to hraboš, sousedi se smáli, ať ho přihlásím ke kopáčům. Spala jsem na pohovce, kam on nesměl a já se vzbudím a Ája natažený podél mně s šibalským kukučem. Touto nádhernou knihou jsem si ho zase připomněla. Příště to bude o kočičkách. Ješte, že autor vydal tolik krásných knih.

12 09.02.2021

Tomáš Šebek v zápiscích své dobrovolnické mise v Afganistánu Lékařů bez hranic popisuje to, co my si tady nedovedeme vůbec představit. Věčné remcání, stěžování, važme si našeho života a zdravotní péče u nás. Doporučuji k přečtení a hlavně k zamyšlení.
Tito "zachránci" jsou světlo pro všechny lidi zasažené válkou, živelnými pohromami, epidemiemi apod. Děkujeme za vaši práci.

18 03.02.2021

Tuto nádherně ilustrovanou knihu jsem vybrala na základě výzvy. Kdo by se rád nevrátil do dětství k milované babičce a pohádkám. Dětská fantazie je nádherná, ať jsou to hodné víly nebo zlobiví skřítci. Dávaly jsme mlíčko skřítku hospodaříčkovi, babička na nás volávala: "Děcka domů nebo si vás odvede Klekánice" apod.
Dneska se tak můžeme bát TV zpráv a toho, co zase vymyslí politici.

9 03.02.2021

Tato kniha mě zaujala hlavně krásným českým jazykem, který miluji. Tak, jak bylo už napsáno, je to pohlazení po duši a zamyšlením, nad hezky vykreslenými postavami, včetně jejich charakteru, jak o nich píše strážce nádrže svému nadřízenému. Vůbec nevadí, že jsou jednostranné. Vyzařuje z nich otevřenost a lidskost člověka, který v těchto dopisech vzpomíná, ale zároveň s pokorou přistupuje k životu, jako takovému, ale i k ostatním lidem a přírodě.
Některé dopisy jsou humornější, ale i v těch smutných je ukázka toho, že ostatní musíme přijímat takovými, jací jsou. Nám mohou připadat jiní, ale oni jsou sví.
Např. dopisy
- Plukovník Dekl a co zavinil čínský kačer
- nádherná hádanka, opravdu k zasmání
- vedoucí školského odboru zv. Rudý Špunt a Ottovo hovno
- obsluha "NAHOŘE BEZ"
ale i sounáležitost sousedů a známých při akci " Chce to sbírku"
Kdo má rád Svěrákův humor, doporučuji.

16 26.01.2021

Krásný obal a zajímavě oddělené kapitoly této nijak oddechové knihy, do jejího čtení jsem se těžce dostávala, ač téma adopce je opravdu k zamyšlení. Co očekávají rodiče, kteří adoptují a jak to přijímá adoptované dítě. Malka mi teda lezla hodně na nervy se svým sobectvím a očekáváním, vždy s nastavenou rukou a samozřejmostí, že jí vždy někdo pomůže a její problémy vyřeší. Z druhé strany je asi samozřejmé, že dítě skoro vždy hledá své biologické rodiče a touží je poznat. Malka kolem sebe kope, ale hledá sebe samu, po kom je.
Někomu se nelíbila kapitola s Bohem. Ale přiznejme si, že i ti, kteří nevěří, občas pronesou "Pane Bože proč?" nebo podobně. Mě se to líbilo, protože jsem chápala problémy a pocity psychologa Petra, který byl před těžkým životním rozhodnutím. A za kým měl se svými myšlenkami jít. Moc dobře věděl, jak to v jejich branži chodí.
Závěr knihy je drsný ale i otevřený pro další pokračování, tak jako život. Bylo by asi hezké poznat, zda se Malka vzpamatuje a jak si ten svůj život upraví.

Jaromír: Přece jí musíme dát šanci Ino, moje děti jsou pro mě nejdůležitější na světě, stejně, jako ty.
Ina: Tvoje děti možná, ale ona není tvoje dítě.

16 23.01.2021

Je to pro mne sice první kniha ze série, ale to nevadí a dostala mě. Při čtení názvu se vzpomenu na dětství a různé filmy, kdy se vhodí láhev s banálním, ale pro nás velmi důležitým vzkazem do vody a čekat. Ale pro nás to byla jen hra a dobrodružství. V této knize je láhev podstata všeho.
Jeden z bratrů vhodí láhev se vzkazem do moře. Ta si pluje a pluje, až ji na úplně jiném místě někdo vytáhne. Ve Skotsku v zapadlé policejní stanici stojí další dloudou dobu na okně, "Až jednou". Láhev otevřou a v ní je dánsky napsaný dopis krví se žádostí o pomoc. Tímto se začínají rozvíjet různé linie napínavého děje. Tak, jak si myslele pachatel, že je chytrý, Tak parta úžasných detektivů z oddělení Q je lepší. Psychicky narušený člověk, který klame své přátele a okolí je vlastně zrůda. Ale proč se z něj stala se dozvídáme už v průběhu čtení. Je zde dobře popsána jeho rodina, vliv výchovy na jeho rozvoj. Kniha ukazuje nebezpečí různých sekt a náboženství. Nikdo neví, v jakém místě a do jaké rodiny se narodí. To pachatele neomlouvá od jeho činů, ale přesně vystihuje podstatu jeho chování.

Jsem ráda, že nejsem jedináček. Někde jsem četla, že mít sestru z nás dělá lepšího člověka. I v této zajímavé knize je vidět, že ač děti jedněch rodičů, zdědí každá jiné geny a po celý svůj žřivot spolu soupeří a srovnávají se, i když se mají rády, stejně očekávají, co na to ta druhá a jak by se zachovala. A každý čtenář zase ze svého úhlu buď pochopí nebo odsoudí jednu z nich.
Grace, ta prý lepší, chce za každou cenu dítě. Sama nemůže otěhotnět a se svou touhou stát se matkou jde, jak se říká, přes mrtvoly. Ničí vztahy v rodině i manželství.
Její sestra Susann dítě čeká, ale může jako matka své dítě opustit?
K zamyšlení jsou i myšlenky matky obou sester, která leží v komatu v nemocnici , ta zvažuje a přemítá nad chybami, které udělala ve výchově svých dvou tak rozdílných dcer.
Jak se sestry nakonec dohodnou a naruší to jejich životy?

7 12.01.2021

Soubor osmi povídek, kdy každá má nějaký svůj příběh, ale dohromady ukazují hledání smyslu života, lásky a porozumění .
Mě nejvíce zaujala povídka "Když stromy pláčou"
Stromy mluví. Umí se smát. Někdy taky pláčou, jako lidi nebo zvířata. Jejich slzy jsou průhledné a lepkavé. Každou bolest si zapisují v kruzích paměti. Kruhy v tělech stromů jsou napořád.

Tak jako lidé si vše uchovávají ve svém srdci. Odpustit můžeš, ale nikdy nezapomeneš.

6 05.01.2021

Jak se píše, každá etapa života má něco do sebe. Když je člověk relativně zdravý, prožívá svůj život veseleji a smích přináší radost a tím pádem pocit mladosti . Jak se píše, hodně věcí se už řešit nemusí.
Minulost nezměníš, žij přítomností a čekej, co přinese budoucnost.
Každé ráno přivítám nový den, čekám, co se mi přihodí, koho potkám, mám si s kým pokecat. A každý večer zjišťuji, že vždy. ať mám nejchmurnější den, najdu pěkný okamžik.
Když se mě někdo zeptá, zda bych chtěla být mladší, tak ne. Ne vše se podařilo, ale o tom přece je život.

7 05.01.2021

Psychiatr Erik s praxí hypnotizéra. Tuto činnost již ukončil, ale nastává zlomový okamžik, kdy je požádán, aby se z důvodů vyšetřování k hypnoze vrátil. Netuší však, že tímto se mu vrátí myšlenky na minulost a také ohrozí sebe a svou rodinu. Vyšetřování vede sympatickýn inspektor Joona a jeho styl nás provází napínavým dějem tohoto kriminálního románu.

13 31.12.2020

Mám ráda knihy, kdy námětem je skutečná událost a proto při výběru knihy jsem myslela, že se dovím více z dějin konce 2. sv. války obyvatel severního Finska, to mě trochu zklamalo. Nenadchla mě i forma stylu psaní, dost vulgarit, na druhé straně z ní čišela hrůza války a syrovost severské přírody a obyvatel, kteří i tak chtějí svou rodinu a lásku. Láska opravdu nezná hranic , ať barvy pleti, vyznání, vzhledu, věku. "Láska je prostě slepá" a pro tuto lásku obětovala Víločka vše.
Chceš takovýho milovat?
Odpovím, že nechci.
Ale MILUJI.

10 18.12.2020

Ač nejsem mladší ročník, kniha mě zaujala dějem, ale hlavně úryvky básní před čtením další kapitoly a ještě jsem se zamyslela nad " Slamem- poezií v ringu". Kdo najde odvahu, tak není na škodu se otevřít a vyjádřit svůj život, postoj k němu , své pocity apod. Nevím, zda bych to na veřejnoasti dokázala.
SMRT. Jediná věc v život, které se nejde vyhnout.
Lidé o ní neradi mluví, protože v nich probouzí smutek.

9 05.12.2020

Hezký román, který vystihuje život v přepychu.
Moje babička by k této knize řekla jen toto:
- Peníze a bohatství ti nenahradí lásku, ta se dává srdcem.
- Uč se z vlastních chyb, aby jsi předešla těm dalším.

6 01.12.2020

Spisovatelka v knize hezky vystihuje spoustu věcí mnoha rodin. Dobře vystihla dětství matky a tím i její vliv na výchovu dcery Simony.
Jednou jsem hlídala se švagrem jeho vnuky a on je pořád peskoval, zvyšoval hlas, ale vím, že by pro ně udělal první, poslední. Řekla jsem,, že by se měl chovat jinak a tehdy se mi svěřil, že , když se narodil až po smrti svého táty, maminka musela poslouchat jeho babičku, která je strašně bila, takže mi odpověděl: " Je to velice smutné, protože já jsem lásku a objetí nedostával, takže já sám toto neumím.

5 01.12.2020