Hanina61 komentáře u knih

Jeden z nejhezčích příběhů Daniely Krolupperové, co jsem zatím četla, reálnější, bez kouzelných a fantastických bytůstek, provázený milými obrázky Terezy Konupčíkové. Pro děti i dospěláky...

16 14.02.2023

Naprosto famózní, bezmála čtvrstoletí stará kniha, ve které najdete recepty z mnoha evropských zemí, od předkrmů přes polévky a hlavní jídla až po dezerty a přílohy, doplněné černobílými i barevnými fotografiemi. Dlouho jsem podle ní nic neuvařila, ale nedávno jsem se rozhodla připravit tu a tam o víkendu den té či oné kuchyně, a tak jsme zatím jedli jako ve Velké Británii (včetně yorkshirského pudinku) a ve Švýcarsku... a příště to bude kuchyně bulharská nebo skandinávská nebo italská nebo... :-)

18 09.02.2023

Vůbec to není špatná knížka, obsahuje i docela dost zdravých receptů (zkusila jsem například čočkovou paštiku, která je moc dobrá), dále návody na výrobu domácího tvarohu, sýra, pribiňáčku, recepty na lehké moučníky a domácí pečivo a spoustu dalších receptů, které se dají běžně najít i jinde na netu, akorát se k nim tam "mistr" Zdeněk Pohlreich nestaví tak hanlivě (prý "lidem to jen pomůže dokázat si, co všechno můžou sežrat"...) jako v této knize. Takový Jaroslav Sapík se k nim naopak vyjadřuje pozitivně, dokonce peče "Hruškovy" loupáčky... Tak či tak, tahle knížka se v dnešní drahotě jen hodí a do háje s celým Pohlreichem...

12 09.02.2023

Bezva knížka, která je sice určená "dětem a mládeži", ale klidně by mohla mít podtitul "Kuchařka pro začátečníky" nebo "Kuchařka pro osamělé muže"... V dnešní době, kdy knižní trh přímo přetéká kuchařkami plnými luxusních fotografií, je to takový malý skromný skvost doplněný milými a zábavnými ilustracemi Jindřicha Kovaříka. Přestože ji dávno nepotřebuju, dál zaujímá čestné místo mezi mými kuchařkami. :-)

13 24.01.2023

Nikdy předtím jsem nečetla tak "tlustou" knihu... a nikdy jsem si nemyslela, že bych tak tlustou knihu byla schopná přečíst během pouhých pár dní, poněvadž se skoro nedá odložit... a jestli jsem si předtím myslela, že pan Karika (od kterého mám přečtené všechny jeho horory) je výborný spisovatel, teď teď ho považuju za přímo geniálního. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla... A člověku při jejím čtení a po něm bude už navždy v hlavě rezonovat otázka: Jak je možné, že něco tak hrůzného, strašlivého a nepochopitelného je člověk schopen činit člověku?

36 24.01.2023

Možná ještě lepší než první díl, "Šťastné a hrůzostrašné", v každém případě jde o skvělé pokračování, a vlastně bych uvítala, kdyby před každými Vánocemi vyšel další svazek podobných viktoriánských povídek s vánoční tematikou. Ilustrace opět famózní. A jednoznačně nejlepší vlastně i nejdelší je samotný konec, povídka "Wolverdenská věž" od Granta Allena z roku 1896, při té se mi až tajil dech...

22 21.01.2023

V rámci čtenářské výzvy jsem ve svých knihovnách pátrala po knize se žlutou obálkou, a narazila jsem na ní v části s kuchařkami, a ejhle, ani jsem netušila, jaký poklad doma mám. Knížka plná bezva receptů na využití všelijakých zbytků a "nedojedků", doplněných hezkými fotografiemi. Takže ji odteď povyšuju ze "zapomněnky" na knížku "často používanou", která může být při dnešní drahotě nanejvýš užitečná... :-)

14 21.01.2023

Svazek příležitostných veršů doprovázených kresbami, které psal a kreslil František Janoušek v letech 1939-1941 pro Lidové noviny. FJ se v nich vyznává z lásky k životu na venkově, vzpomíná na mládí strávené v srdci přírody. Básní je celkem 21, provázejí je povětšinou hravé a radostné autorovy ilustrace, ale když si člověk uvědomí, že byly psány v kruté válečné době, neubrání se smutku. Příznačná je hned první báseň, nazvaná "Novoroční", s ilustrací, na které letí nad zasněženou krajinou anděl rozsvěcující na obloze hvězdy a na šatu má nápis 1941... Od Nového roku se pak básně a ilustrace odvíjejí dál, přes všechna roční období a svátky, až k závěrečné básni "U kamen"... Přiznám se, že jsem si knížku před časem koupila v antikvariátě, abych si ty půvabné černobílé ilustrace mohla pastelkami vybarvit (jsem totiž omalovánkový maniak), čímž jsem ji možná znehodnotila, ale na druhé straně, jako bych se tím k autorovi dostala o kus blíž...

U kamen

Zaspí-li sněhulák vánici,
zdá se mu o Sněhurce -
větrný rej probouzí tesknici
a v kamnech slyšíš hudce,

píšťalka myšku prohání
a s bubáky se pře,
kol chalup bílí huláni
stínají sněžné kře,

ohnivé růže na stěnách
tančí k té hudbě svítící,
ruce, jež přebíraly hrách,
uzamkly předsíň petlicí,

na ty, kdo v slámě ulehli,
chce se ti vzpomínat
a chocholoušek prokřehlý
ve snu se přijde k tobě hřát.

13 20.01.2023

Ano, malinko textu, ale ilustrace snové, překrásné, přímo "určené ke kochání" - opět beru z pozice dospěláka. A mám další oblíbenou ilustrátorku... :-)

16 19.01.2023

Ilustrace jsou nádherné, nevím, jak dětem, ale mně jako dospělákovi se líbily převelice... A tukoně bych v lese, u kterého žiju, měla moc ráda... ;-)

13 19.01.2023

Nejdřív jsem si ji někdy na podzim vypůjčila v knihovně, jenže jsem brzy pochopila, že to je kniha, která se nedá číst "najednou", ale postupně a pomalu, měsíc po měsíci podle jednotlivých kapitol, v souladu s roční dobou, s počasím, co panuje venku, s proměnami přírody... A tak, poněvadž mi natolik učarovala, jsem ji do knihovny vrátila a koupila si svoji vlastní, a protože jsem momentálně teprve v části zvané "Leden", zatím si ji nemůžu přidat do přečtených, ale už teď vím, že ji koncem léta po dočtení ohodnotím pěti hvězdičkami, a kdyby se dalo hodnotit ještě lépe, nebudu váhat. Jak stojí v komentáři pode mnou, kniha je "geniální - a krásná a laskavá - a pro člověka, co má rád přírodu a zahradu, je potravou pro duši... Mám takový dojem, že i po dočtení ji budu měsíc po měsíci dál číst pořád dokola... :-)

17 15.01.2023

Vánoce, doba nejdelších nocí, jste sami doma a ve tmě hned za oknem číhá temný les, ve kterém se prohání kdovíco. Tak proč k tomu nepřidat ještě malou antologii štědrovečerních hororů, ač je to čtení spíš vánočně příjemné než děsivé... Ilustrace jsou úžasné, taky by mě moc zajímal jejich autor... A třebaže už je po svátcích, nedá mi to nepustit se do Šťastných a hrůzostrašnějších"... ;-)

21 15.01.2023

Mám takových knížek s vánočními povídkami starých spisovatelů několik, převážně vydaných třebíčským nakladatelstvím Akcent, ale tahle, vydaná Chvojkovým nakladatelstvím, je moje nejmilejší a přečtu si ji každé Vánoce. A snad nejraději mám úplně první povídku, "Na cestě k domovu" od Karla Klostermanna, čte se dobře, když je člověk doma v teple, ale na té cestě bych zrovna být nechtěla... :-)

15 28.12.2022

"Je-li člověk za takové noci venku, na míle vzdálený od vyšlapaných cest a od všech bližních, sám a odkázaný v pusté krajině, v nepřátelské horské divočině, pouze na sebe, musí sebrat veškerou odvahu a neprodyšně se uzavřít před zlými duchy počasí, nenechat na sobě jedinou trhlinku, kterou by mohl proniknout strach nebo zaváhání nebo šílící příroda. Neboť tehdy leží život a smrt na vahách - jde o to, která miska se nachýlí. Tu pomůže pouze odvaha, nezlomná a nezlomitelná mysl. Člověk si jednoduše nesmí připustit nebezpečí a musí zatnout zuby. Tak prosté to je..."

Nádherný příběh o lidské dobrotě a odvaze jako stvořený pro předvánoční čas... objevila jsem ho teprve letos, ale už teď vím, že se k němu budu před každými dalšími Vánocemi vracet...

26 22.12.2022

Nemůžu za to, ale vždycky v tuto roční dobu čtu knížky pro děti a jaká by mohla být lepší než právě vánoční? Daniela Krolupperová je už nějaký čas moje oblíbená spisovatelka a její laskavé příběhy vždycky krásně obohatí svými obrázky některá ilustrátorka, v tomto případě Michaela Bergmanová... Milé vyprávění, ve kterém se mísí realita s fantazií, pohladí duši dětí i dospěláků...

14 07.12.2022

Pro malé děti asi ne, ty by se mohly hodně bát, ale pro ty odrostlejší a babky jako já dokonalé, třebaže některé o maličko víc nebo o maličko méně... a některé, jako třeba "Žvýkačka", byly jako z nějakého gore hororu... Ilustrace Heleny Willis jsou přímo famózní... :-)

13 07.12.2022

Snad stačí napsat, že kdyby se dalo hodnotit až deseti hvězdami, tahle nádherná kniha by je ode mě dostala...

17 06.12.2022

Přečtena před dvaceti lety a teď znovu, a líbila se mi stejně jako tehdy. Inteligentní, promyšlené příběhy s nádechem strašidelnosti a tajemna, odehrávající se v různých časových obdobích (nejvíc se mi asi líbil "Smutný příběh Gillyho Bodkina" a také "Bridgey"). Bonusem jsou moc pěkné ilustrace Luďka Bárty. Určitě se poohlédnu po dalších autorových knihách. :-)

12 05.12.2022

"Vždycky, když někam jdu, si s sebou chci vzít knihu... I když vím, že nebudu mít čas ji číst. Myslím, že se pak cítím v pohodě... Protože mám pocit, že při mně stojí dobrý kamarád."

Já si s sebou nějakou knihu nosím pořád... A v hlavní postavě jsem našla obraz sebe samé před mnoha lety, když jsem byla na škole, když jsem nastoupila do prvního zaměstnání, když jsem se chtěla s někým seznámit (zvládla jsem to jedině přes inzerát)... Roky plynou a dnes už je to lepší, ale přesto nejsem ve společnosti mnoha lidí ve své kůži a samota pro mě má svůj půvab... Skvělá knížka pro introverty, kteří nevědí, co se sebou samými... Jdu si půjčit pokračování... PS. Za manžela mám extroverta... :-D

27 24.11.2022

Někdy si prostě potřebuju přečíst něco i pro úplné mrňousy... A tahle knížečka plná půvabných obrázků, napsaná mojí oblíbenou autorkou a s obrázky mojí oblíbené ilustrátorky je prostě vánočně kouzelná... :-)

14 24.11.2022