hanka_reading
komentáře u knih
Nejlepší kámošky zobou zrní
Mirka Joklová
Příběh byl hezký, pro mě oddechový. Jen mi trochu vadilo zpracování, resp. dlouhý text bez přestávky, jen občas byl oddělený mezerou. A ten název - ten je parádní.
Padlý anděl
Petra Kamlachová
Claire je mladá žena nadaná parapsychologickými schopnostmi - je empatik a tak umí vnímat a přejímat pocity druhých. Matka bohužel již nežije a s otcem se vidí jen občas. Navíc ji izoloval od společnosti - údajně, aby ji chránil. Jenže otec se dostal do vězení a tak se Claire vydává do rodinného sídla, kde nikdy nebyla, aby mu pomohla - už to je samo o sobě zvláštní. Ale tam na ni čeká nejedno překvapení a ani odkrývaní rodinného tajemství ji mnohdy nepotěší. Opravdu má bratra? A opravdu je otec nevinný? A proč ji prakticky odloučil od společnosti?
Téma uváděných schopností bylo moc zajímavé a podle mě ho autorka hezky zpracovala. Líbilo se mi, jak bylo popsáno, co všechno tito lidé umí a dokážou, zajímavá byla i stinná stránka těchto schopností.
V čem jsem se ztrácela, bylo časové období, kdy se děj odehrává. Nevím proč, ale pořád jsem si myslela, že jsme třeba v 18. nebo 19. století. Zmínka o mobilech mě ale vyvedla z omylu. Občas se mi nezdály souvislosti, ale k
i tak mě kniha bavila - především tím zvoleným tématem.
Kromě toho všeho najdete v knize také zakázanou lásku (anebo možná zakázána vůbec není) a nějaké to napětí - hlavně tedy v poslední části. No a konec? Ten byl povedený.
Teorie býka
Magdalena Maxová
“Zapamatujte si, že pokud nejste šťastní vy sami, váš partner vás šťastným nikdy v životě udělat nemůže, rozhodně ne dlouhodobě. A pokud nejste šťastní, řešením není měnit partnera, ale podívat se nejdřív na sebe do zrcadla.
Elena byla vždycky ta, co měla ve vztahu navrch. Když byla nespokojená, vztah ukončila a šlo se dál. Nyní je už pár let s Radimem, ale i v tomto vztahu ji něco chybí. Během dovolené na Sicílii se seznámí s Francescem a brzy je doslova ztracená. Je pro něj ochotna udělat cokoliv a nedělá ji problém kvůli víkendu s ním letět dva tisíce kilometrů.
Ano, Elena chvíli nevěděla, jestli chce Radima nebo Francesca - jeden představoval životní jistotu, druhý úplně jiný život plný zábavy, jídla a slunce. Přesto Elena dala přednost Francescovi. Snažila se, jak mohla, ale on její city neopětoval nebo to aspoň nedal najevo tak, jak si Elena představovala. Chápala jsem její chování, protože ženy prostě jsou schopné pro svého partnera udělat cokoliv.
Příběh hezky ukázal rozdíly mezi jednotlivými kulturami a zeměmi. Elena byla občas na ránu, ale oceňovala jsem, že si šla za svým. A konec - ten byl super.
Mě to bavilo - hlavně Elenin humor, ten mi sedl, to se autorce povedlo. Pro mě to byl reálný příběh ze života a o to víc čtivý. Čtení bylo zábavné, ale chvílemi i dojemné
Miluji tě, Jasone Thorne
Ella Maise
Kniha je vydaná pod značkou Red, takže se nabízí, jakým směrem se bude děj ubírat. Nechybí ani podrobné žhavé scény a že jich na konci najdete hned několik.
Pro mě to byla oddechovka s jasným vývojem a koncem, chvílemi na mě až moc “přeslazená. A trochu mi vadilo, jak Jason říkal Olive pořád “maličká, jak kdyby byla malý dítě a on ten nadřazený nad ní. Nicméně i tak jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a díky recenzniinstac za účast ve štafetě.
Barva moci
Noční Tichošlápek
Hlavní postavou je Thomas, student tanečního oboru. Ten se vsadí s kamarádem, že dostane nedostupnou Claru. To se mu povede, ale jde ještě dál.
Thomas pochází z bohaté rodiny, ale o co víc mají peněz, o to hůř se k němu otec chová - je na něj zlý, zesměšňuje ho a vůbec nefunguje jako rodič. Takže není divu, že si z dětství nese trauma a navíc si ukrývá svého démona.
Jablko nepadá daleko od stromu a Thomas se chová ošklivě i ke Claře - chce ji ponížit, zranit a mít ji ve své moci. Chce, aby se podrobila jeho vůli a plnila jeho úkoly vedoucí k tomu, že bude ten nejlepší v tanci, i když takový není. Na druhou stranu jí kupuje drahé dárky, aby své chování vyrovnal. Jenže Clara začíná občas couvat a někdy se ho bojí. A démon začíná mít v jeho hlavě větší a větší slovo. Kam až to může dojít?
Kniha krásně ukazuje, jak nás ovlivňuje dětství a jak se necháme ve vztahu manipulovat partnerem, protože o něj nechceme přijít.
Tenhle příběh od české autorky mě mile překvapil. Především to, kolik toho dokázala vtěsnat do jedné knihy menšího rozsahu. Taky povaha Thomase, jeho démon a přetvařovaní byli skvěle vykresleny, včetně touhy být za každou cenu nejlepší. A nesmím zapomenout na dovětek, který vysvětluje, že jména, čísla ani barvy nebyly náhodné a mají svůj význam - autorka si tedy opravdu vyhrála s každým detailem. Takže ano, kniha stojí za přečtení.
Všechny naše životy
Sophie Astrabie
Příběh je ve finále hezký, ale na mě byl moc pomalý. A v tomto případě mi moc nesedly velmi krátké kapitoly.
Tajemství domu v L.
Šárka Andrlová
Dvě časové osy - jedna 2008 a druhá 2018. V jedné partneři Václav a Anna, ve druhé matka Jitka s dcerou Janou. Na první pohled máme před sebou rozdílné životní příběhy, ale postupně dochází k odhalování tajemství a vzájemnému propojení obou dějových linek. Dozvídáme se o jejich životě a o jejich vztazích. A pak taky o jednom domě v Lužeticích, kteří všichni dobře znají.
Za začátku se mi pletla jména (Jana x Anna) a pak taky roky, kdy se odehrával děj. Přišlo mi zvláštní, že Jitka s Janou měly několik let takový nijaký vztah, moc se nemusely a náhle si hrozně moc rozuměly a za chvíli zase naopak.
Postavy mi nějak k srdci nepřirostly a moc jsem nerozuměla jejich chování, protože já to mám jinak, hlavně co se týká vyjadřování. Ale bavilo mě postupné odkrývaní tajemství a zjišťování, jak se věci mají. I přesto všechno byla kniha čtivá a dokázala ve mě vyvolat spoustu emocí. Jsem tedy ráda, že jsem si ji mohla přečíst.
Den byl pro mě krátkej: Paměti hrdé Romky
Olga Fečová
Kniha je to zajímavá, hezky mapuje život paní Olgy. Mě bohužel nesedlo zpracování.
Ahoj krásko
Ann Napolitano
“Dělej cokoli. Buď čímkoli.
Krásný příběh čtyř sester, Julie, Sylvie, Cecelie a Emeline, a jejich rodiny, jejichž sesterské pouto je obrovsky silné. Každá je jiná a každá chce od života něco jiného, přesto se dokáží podržet a podpořit. Do jejich světa vstoupí William, který se stane manželem Julie a pro kterého se stane tato rodina i tou jeho.
Jako vždycky život přináší radosti i starosti a je na každém, jak se s tím popere. Stejně tak je tomu v této rodině. Ty méně příjemné události vedli k tomu, že jejich matka Rose prodala dům a odstěhovala se na Floridu a Julie odjíždí za prací do New Yorku. Některá pouta se tedy zpřetrhají a tak se některé cítí neúplné. Ale život jde dál.
Kniha je připodobňována k Malým sestrám a s tím souhlasím. Bavilo mě číst o jejich myšlenkových pochodech, o uvědomění si, co chtějí nebo o přiznání svých pravd. Bylo hezké sledovat, jak se jejich životy prolnuly.
Je to opravdu skvělé a silné čtení. S touto rodinou prožijete téměř padesát let a věřte - stojí to za to! Pokud máte rádi rodinné ságy, nesmíte si tuhle knihu nechat si ujít.
180 stupňů: Když se vám život obrátí naruby
Lukáš Havlas
Čtyři páry, přátelé z vysoké a jejich životní osudy jsou tématem této útlém knihy od českého novináře. Je to krásná ukázka toho, že stačí malý okamžik a váš svět se může otočit o 180 stupňů a všechno je jinak - z úspěšného manažera jste vězněm nebo bezdomovcem anebo můžete přijít o rodinu. Cesta zpátky je ovšem velmi obtížná a často je plná odříkání a ponížení.
Lidské osudy mě baví a nejinak to bylo v tomto případě. Byly pro mě uvěřitelné a reálné a tak jsem si čtení užila. Jen tedy rozhovory s nejvyšším mě tolik nezaujaly, ale to nesnižuje celkově hodnocení knihy a vlastně měly svůj smysl. Bavilo mě, jak byly osudy všech párů propojeny a různě zamotané. A taky, že si postavy uvědomily, že ty nepříjemné životní situace se asi měly stát a že to tak prostě mělo být.
Ještě musím zmínit, že na začátku každé kapitoly je uveden citát - tenhle nápad se mi moc líbil.
Ztracena v čase
Lucie Kunešová
Dvě Kateřiny, ale každá žije v jiném období - jedna v současnosti, druhá na konci 16. století. A právě tahle si přeje tak trochu se zbavit manžela, který se k ní chová hrubě a vlastně ji vůbec nemá rád. Pro tehdejší dobu není nic jednoduššího, než navštívit tamější čarodějnici a čekat, co se stane. Změna je veliká a to pro obě Katky - doslova se vymění a objeví se v časovém období druhé Kateřiny. A obě jsou ztracené v čase. Nemají to vůbec jednoduché, protože neznají život lidí v té dané době a ani období jako takové.
Autorka zvolila zajímavé téma. Hezky poukázala na rozdíl jednotlivých období - ať už se jednalo o oblečení, život, ale především vztahy mezi lidmi. A taky na to, že jsme často nespokojeni s tím, co máme. Kniha se mi četla dobře, bylo to pro mě takové oddechové čtení. Řekla bych, že je to kniha pro méně náročného čtenáře, která ale stojí za přečtení. Bavily mě obě Kateřiny a hlavně to, jak se snažily zapadnout do společnosti.
Jen přišlo mi zvláštní, že nikdo nepoznal, že se nejedná o správnou nebo na to alespoň nepoukázal. Parádní byla chvilka rozuzlení a taky konec. A oceňuji obálku - ta je opravdu povedená.
Být s tebou
Antonie Nováková
Vaja a Madden - dva mladí studenti vysoké školy, kteří se náhodně potkají. Oba mají své tajemství, které si bedlivě střeží. Je jim spolu dobře, ale zároveň se odstrkují kvůli osobním problémům. Předstírají, že vedou normální život, ale uvnitř se mnohdy trpí. Uvědomují si, že jim na sobě záleží, ale neumí zbořit tu pomyslnou zeď - tedy především Vaja.
Tato kniha od mladé české autorky mě mile překvapila. Vyhovovaly mi krátké kapitoly, ve kterých se střídali vyprávění Vajy a Maddena. Stejně tak neodhalené tajemství mě udrželo v napětí. Knížka je to útlá, takže by mi nevadilo, kdyby měla o pár stran navíc - obzvlášť v některých situacích by se mi to hodilo. Přesto je kniha čtivá, taková knižní jednohubka.
Nezlobte se na boha
Radmila Ravenn
"Deset příběhů, deset zemí, deset osudů.
Všechny jsou plné emocí, někde se objeví drogy, jinde hraje roli víra a náboženství a vždycky narazíte na pomstu a lásku. A pokaždé jsou to reálné osudy, které se mohou stát komukoliv a kdekoliv.
Všechny příběhy jsou proloženy vyprávěním Kristýny, mladé Češky žijící v 80. letech v Československu, která nemá ráda tehdejší systém a která touží po jediném - po svobodě.
A právě propojení a navazování jednotlivých příběhů rádoby malým detailem se mi moc líbily. Kniha je celkem rozsáhlá, ale za mě se četla jedním dechem. Takové celkem obyčejné příběhy obyčejných lidi mě baví, takže jsem si čtení moc užila. Jen ty konce pro mě byly vždycky překvapivé, i když později už byly předvídatelné. Víc prozrazovat nebudu, zkrátka zkuste tu knihu taky.
Sestry pod vycházejícím sluncem
Heather Morris
Po přečtení anotace jsem se na knihu těšila. Ale při čtení už jsem tak nadšena nebyla. Trochu mi vadilo, že dvě hlavní hrdinky mají jmého začínající na “N - Norah a Nesta, takže jsem si je často pletla. Jejich zážitky určitě nejsou záviděníhodné, ale při čtení první půlky jsem měla pocit, že až na pár výjimek to tak hrozné v táboře není. Až pak začala autorka zmiňovat pocity hladu, strach, co s nimi bude a různé nemoci a další nepříjemnosti.
Celý příběh je o to děsivější, že vznikl na základě skutečných postav a událostí. Téma je to tedy zajímavé, ale u zpracování mi chyběly opravdovost a věrohodnost.
Jelita & jitrnice
Michaela Janečková
Autorka nám servíruje jeden rok s obyčejnými lidmi s celkem běžnými problémy. Novinářka Stáňa, maminka na mateřské Karolína, Radim obchodující s rybami a jeho maminka nebo Jiřina a její manžel.
Zažíváme s nimi běžné životní situace, u kterých jsem se místy fakt nasmála. Jsou to typičtí Češi s tou pravou českou náturou - někdy nespokojení, naivní a jindy v depresích nebo toužící po penězích a úspěchu s co nejmenším úsilím. A někteří jsou prostě někdy jelita anebo jitrnice.
Chcete-li něco na odlehčení, sáhněte po této knize. Věřím, že leckdo se v tom najde (nebo aspoň pozná svého souseda).
Vím, že si určitě musím přečíst i Třešně v rumu.
Holubí krev
Dennis Jürgensen
Nebylo to špatné, ale chybělo mi tam nějako "wau". Na měl byl akční až ten konec, jinak to pro mě bylo takové klidné vyšetřování. Možná jsem jen nečetla ve správném rozpoložení.
Deník idiotky aneb Moje cesta k herectví
Denisa Sobolová
“A tak když jste jiní, nemusíte být automaticky horší.
“Svět nám opravdu leží u nohou, když chceme, a když máme odvahu změnit svoje životy. Nebojte se vystoupit ze stínu řady.
“Všichni žijeme, jak nejlépe umíme.
“Pokud se nebudeme mít rádi, nebudeme mít rádi lidi kolem sebe a oni nebudou mít rádi nás.
Znáte herečku Denisu Sobolovou? Vidět jste ji mohli třeba v klipu Anička Malinová, nebo v seriálech Sestřičky nebo Modrý kód a v několika studentských filmech.
Její kniha Deník idiotky vychází z blogu Idiotka, na který jsem se hned musela podívat. Kniha je vedena formou deníkových zápisků, každý je na konci doplněn komentářem z aktuální doby. Můžeme tedy porovnat její myšlenky tehdy a teď a také změny názorů. S autorkou sice prožijeme několik let, ale nečekejte zápisky z každého dne života.
Kniha je plná myšlenek o životě a o vztazích. A to se mi líbilo. S mnohými názory jsem souhlasila, protože to mám stejně. Myslím, že mnohé čtenáře navede k zamyšlení nad svým životem a také ji může někdo brát tak trochu jako motivační, ač to tak není myšleno, protože to jsou autorčiny myšlenky a názory. Také ukazuje, že každý si může splnit svůj sen - stačí chtít. A přesně takhle se chce Denisa věnovat herectví a jde si za tím.
Zápisky jsou proloženy hezkými básněmi a ilustracemi, které také stojí za povšimnutí.
Zbožňuju tě navždy
Veronika Rei
“Každý hrajeme hlavní roli, jen si musíme najít tu správnou pohádku.
“S přáteli je to jako se šperky. Není potřeba mít spousty cetek, stačí mít několik krásných drahokamů, kterých si vážíme víc než celé náruče kočičího zlata.
Veronika nám vypráví a popisuje, jaké to pro ni bylo, když se její kluk vrátil z několikaměsíční cesty a následně na další zase odjel. Prožíváme s ní celý rok, taky uvědomění si sama sebe a procitnutí, že chce dělat věci podle sebe a ne podle jejího kluka.
Je to kniha plná myšlenek o životě, o práci, o vztazích, o partnerovi i o sobě. Je to trochu jiné čtení, vedené formou zápisků. Trochu mi vadilo, že kluk neměl jméno, ale zvykla jsem si. A trochu víc mi vadilo, jak se kluk choval k hlavní hrdince. Veronika se mu snažila za každou cenu chtěla vyhovět, samozřejmě úkor sama sebe. Byl to prostě bezohledný manipulátor.
Občas mi moc nesedly použité zdrobněliny, tedy pokud vezmu v potaz věk hlavní hrdinky, ale na celkovém dojmu to neubralo.
Nečekejte klasickou beletrii. Spíš takové čtení, které ve vás může vyvolat zamyšlení se nad vlastním životem. Díky tomu se mi kniha líbila a s klidem ji můžu doporučit. A hezké jsou i ilustrace.
Musím zmínit, že autorka si vydala knihu vlastním nákladem - klobouk dolů.
Ruce pryč od Koloběhu života
Masoud Malekyari
Kniha je určena pro děti od 4 let a hezky zobrazuje důležitost zmiňovaného koloběhu života. Je krásně ilustrovaná a nenásilným způsobem a úměrně věku zmiňuje téma smrti.
Ač je to těžké téma, myslím si, že je v pořádku naznačit prostřednictvím pohádkového příběhu dětem, že smrt do života patří.
Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe
Fannie Flagg (p)
Obvykle mi nevadí prolínání více časových období, ale tentokrát mi to nějak nesedlo.
