hannina komentáře u knih
Vsadila jsem na autorku Velké samoty..... Do Slavíka jsem nevplula lehce, ale ten válečný příběh dvou sester, který měl smutnou předehru již v jejich dětství, vygradoval tak, že poslední třetinu knížky jsem zhltla..... a teď jsou tu ty pocity..... Vymyšlený příběh, podobných se však za války staly tisíce.....
Oddychovka v karanténě.... Slupla jsem ji jako malinu. Vířivka se mi líbila víc, ale v této divnodobě docela příjemné osvěžení. A i s námětem k přemýšlení...
Náhled do života komunity Amišů, o jejichž existenci jsem dosud neměla tušení. A konfrontace jejich způsobu života a myšlení s americkým právním systémem v soudním procesu s amišskou dívkou obviněnou z vraždy svého novorozence. Toho líčení života Amišů tam bylo na mě přespříliš, kniha nabrala spád až v poslední čtvrtině, nicméně stála za přečtení.
Čtenářský deník: Téma rasismu v Americe. Na příběhu černé zdravotní sestry Ruth, která je obviněná z vraždy novorozence, jehož rodiče jsou skinheadi. Vnímání a uvažování Ruth mi přišlo trochu přepálené, ale co já vím..... zřejmě mělo být prostředkem ke čtenářovu snadnějšímu pochopení ... pro mě zajímavé také detailní vylíčení průběhu amerického soudního procesu. V každém případě půjdu po dalších knížkách J.P.
Jedním dechem. O klukovi, který prostě dospět musel.... ve zrychleném režimu...
Není to jen o jednom zatvrzelém malém klukovi, který těžce nese rozvod rodičů a následnou střídavou péči, ale i o tom, kam by mohl dospět současný trend společnosti...... bylo to fakt hustý čtení....
Příběh o lásce na celý život, aneb osud jedné moudré pragmatické ženy, jejíž dva nejbližší muži podlehli zvrácené ideologii vůdců - fanatiků. Apropó s jedním z nich si to na konci života alespoň symbolicky vyřídila. Způsob jakým je příběh podán, jeho atmosféra .... za mě krásné.
Na styl psaní bez interpunkce a velkých písmen ve jménech jsem si pár stránek zvykala, ale zvykla. Na tu dědinu, kde byli všichni jaksi propojení a vyšinutí, jsem si však nezvykla.... Vypráví Jana Kippová resp. janakippova, která se vrací do vesnice svého dětství kdesi na severu za svým bratrem - dvojčetem, jenž se docela úspěšně upíjí. Aby také ne, když mají na hrbu tak hrůzné dětství. Jana má co dělat sama se sebou, se svým zaplutím do života v tamní komunitě, se všemi těmi přízraky minulosti, které jsou vrostlé i do současnosti. Přesto se snaží zachránit, co se dá a tak nějak si nastavit snesitelný život. To nebylo ani syrové, to bylo šílené. Ke konci již trošku zdlouhavé, ovšem přečteno na dva tahy.
Petra se v životě dost plácá. Malování, které vystudovala, ji neuživí a aby si nějak zachovala svoji nezávislou existenci, pracuje v supermarketu. Do toho si vleče dost velké trauma z dětství a má za sebou toxický vztah.... Na tomhle počtení má čtenářská duše hodovala. To je napsáno tak krásným jazykem, že by to bylo úchvatné, i kdyby tam jela jen linka "za pokladnou v marketu".
Přívětivý, až idealistický příběh, jehož hlavními hrdinkami jsou tři ženy v ne zrovna lehkém životním období. Bonusem je místo, kde se odehrává, neb se jedná o malou irskou vesničku u oceánu, jejíž atmosféru autorka vylíčila skvěle. Je to takové milé oddychové čtení, které čas od času přijde vhod a pohladí duši i když těžko uvěřit, že by se v reálném životě osudy oněch žen naplnily tak, jako v knize.
Otec našeho známého Joea O' Loughlina se stal terčem vražedného útoku. Sice jej přežil, ale nachází se v kómatu. Rozjíždí se policejní vyšetřování a Joe, podpořen kámošem Ruízem, pátrá po vlastní ose. A z toho, co leze o životě jeho otce, lapá po dechu. Obraz tvrdého, spravedlivého a zásadového muže se bortí. Vyšetřování prochází nečekanými zvraty a mnohdy je to s našimi soukromými detektivy hodně nahnuté. Zároveň jede linka osobního života, v němž se Joe a jeho dcery vyrovnávají se životem bez ženy a matky, která zemřela. Robotham nezklamal, bavilo.
Příběhy 20. století...... Zoufalé, smutné, kruté. Tento Marek Epstein vystavěl skvěle, jen střídání vypravěčů a časových rovin mě zpočátku dělalo trochu problém i když mám tento způsob skládání příběhu ráda. Hlavními hrdinkami jsou Lea a Mirabelka, matka s dcerou, jimž vlivem historických a politických událostí a systémových opatření a i dalších okolností nebylo dopřáno žít spolu. Nejvíce mě však zasáhlo líčení válečných hrůz, zejména masakru v Českém Malíně, prožitých Hermannem, vojákem SS.
Tři povídky. Tři ženy ohlížející se za svým životem. Je to spíš náhled do jejich vnitřních životů. Jejich myšlenky, úvahy, vnímání. Krásně se mi to četlo....
O rodině. David a Marilyn Sorensovi, dokonalý milující se pár, který zplodil a vychoval 4 dcery. Přes závratné množství lásky a pochopení, které se jim od rodičů dostalo, holky ve svém dospělém životě dost tápou a i jejich vzájemné vztahy mají do vyrovnané a harmonické polohy hodně daleko. Obzvlášť mezi dvěma staršími sestrami to skřípe, neb spolu nesou jedno drsné tajemství, které, jak se ukáže, má pro jednu z nich velmi zraňující počátek. Děj tak nějak na přeskáčku nahlédne do nitra a života každého z nich a finále knihy zastihne celou rodinu u jednoho stolu v jakž takž porovnané atmosféře. Mohlo to mít o sto stran méně, ale nečetlo se to špatně, i když teda sympatie ve mně nevzbudila žádná z postav.
Osm vzájemně propojených povídek nebo třeba román v osmi kapitolách. Napsané úsporně, výstižně, uvěřitelně. Ze života. Leitmotiv - míjení.
Nezaměnitelný, barbarský, animální, magický styl psaní, píše vydavatel na konci knihy.... ten mě fakt dostal. Příběh přepracované třiatřicátnice Žanety, její vztah k synovi a k muži, její přemýšlení, vnímání, to mě bavilo no a tu základní linku, intimní vztah s 13 letým chlapcem, ten jsem moc nepobrala. Spíš mě zasáhlo, jakému brutálnímu násilí byl vystaven ve své rodině a vadilo mi, že mu nebylo pomoženo.
Příběhy o obyčejných lidech, jejich tíživých osudech. Ne všechny obsažené povídky měly maximální náboj, ale žádná nebyla nezajímavá či vyloženě slabá. A každá by se dala rozpracovat do románu. P. Štráfeldová vśak výborně ovládá i zkratku... a je tam všechno, děj, pocity, atmosféra..
Muž, legionář se vrací z války domů. Žena jej šťastně vítá... Ale nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo... Starý otec je nemohoucí, mladší syn není, podlehl španělské chřipce a starší syn se z války dosud nevrátil, je nezvěstný. A ta žena si přemýšlí jinak, po svém a v muži pyšném na své vlastenectví, statečnost a medaile nevidí hrdinu, nýbrž nezodpovědného hazardéra, který se se zbraní v ruce postavil proti svým.... a možná i proti svému synovi... Velice pěkně napsaný "přemýšlecí" příběh.
Poetika a ponor do sebe.... Celé je to takové odosobněné, snové a nakonec se dostává na povrch příběh bezejmenné vypravěčky, tedy střípkovitě a částečně. Zvláštní a čtenářsky dost náročné, ale ta atmosféra stojí za to.