hannina komentáře u knih
Na začátku byla Nela na jedné narozeninové párty znásilněna. A od toho se odvíjí dva příběhy, psané různými, byť spřízněnými autorkami (matka a dcera). Tak já jsem přečetla ten, který napsala Simona. Je tam toho nacpáno hodně, hlavně tedy psychika ženy poté, co se jí stane taková zrůdnost a pak vliv moci a peněz, manipulace, vedoucí k totální ztrátě osobnosti, transsexualita a ještě další, ale příběh jede v dějových skocích, kdy není předestřen průběh toho, co se událo a ten konec mi teda přišel dost mimo. Z druhé strany, kterou napsala Sabina, jsem přečetla pár stránek a šla od toho....
Šikmý kostel potřetí.... léta poválečná a padesátá. Opět skvostné. Osudy hrdinů vláčené vývojem doby dovedené do naděje počátku 60. let... těsně před tragedii na Dukle v 61....
Povídky. Povídky ze života. Četly se docela dobře, přestože některé si byly dost podobné. Takové doplňkové čtení...
Když se Heleně v jejích patnácti zhroutil svět poprvé, přimkla se k Martinovi a žila s ním spoustu let v téměř idyle... A pak se jí zhroutil svět podruhé, a to, když zjistila, že Martin je nevěrník. V naprostém zoufalství se přesunula do domku kdesi v horách a započala tam cestu sama k sobě a ozdravení svého života. Nijak zvlášť mi ta Helena sympatická nebyla, ale knížka mě vcelku bavila. Hodně se mi líbilo líčení života v Härjedalenu.
Příběh Theodora, muže se slabostí pro ženy v nesnázích, odehrávající se v dobových reáliích 50 - 70 let v polsko české hornické vesnici kdesi na Karvinsku. Nakousnutých témat je tam teda hodně. Od česko polských poválečných vztahů přes zpolitizovaný soudní proces, zacházení s nepřáteli režimu v komunistických lágrech v 50 letech, důlní neštěstí, likvidaci vesnice a nucené stěhování lidi do městských panelákových sídlišť, vyrovnávání se člověka s tím, že zabil bližního svého, sžívání se rodiny po návratu otce z krimu, autistické dítě v dobách, kdy tato diagnóza ještě nebyla ani v plenkách...... ale je to jen příběh muže se slabostí pro půvabné ženy v nesnázích. Ovšem napsaný tak, že se neodtrhnete. Vaše mysl sice zůstane nezatížena naznačenými hrůzami a ději, ale bude ráda, že se to tak hezky vyřešilo a Theodorova žena bude mít snad chvíli zasloužený klid.... než se mu zas připlete do cesty nějaká ta zvláštně hezká osůbka předurcená k záchraně.
Micheál je případ pro psychologa. Poté, co se po letech nastěhuje zpět do domu svého dětství, se k němu jako bumerang vrací poslání, před kterým kdysi utekl. Poslání, které jemu a následně též nevyžádaně jeho sestře předala matka. Zachránit ty nešťastné duše, přimět je vrátit se do života. Přijde o vše, co si vydobyl v době, kdy byl mimo. Micheál se rozpadá. Uzavírá se ve svém domě se svým psím společníkem a jen číhá, aby nepropásl dalšího návštěvníka a sveřepě vzdoruje vůli svých sester dům prodat. Krásně napsaná kniha. Je v ní psychologie vztahů v rodině poznamenaných temnou posedlostí matky i hmatatelná drsná krása irské přírody.
Vyslechla jsem jako četbu na Čro a královsky jsem se bavila. Skvělé podání Zuzany Slavíkové!
Zpočátku mě ta kniha iritovala kvůli lince z období té naši sametové.... kvůli určité zkratkovitosti a drobným nepřesnostem, ale jejím cílem nebyla historická ani jiná analýza této doby .... Nakonec mě ten příběh dostal i když bylo brzy jasné, k čemu směřuje.... příběh odvíjejicí se od života baťovce Tomáše Hanulíka a jeho ženy Anežky Vágnerové, dcery významného moravského stavitele, započatý ve 30 letech 20 století. Přesto, že se jedná o příběh fiktivní, odráží se v něm osudy mnoha lidí.... Autor dosáhl toho, že tak od půlky jsem se dychtivě toužila dočíst k onomu setkání a následné katarzi. A při tom jsem se dozvěděla mnoho o fungování Baťova impéria a také o reálných válečných i poválečných událostech ze Zlína.
Ach tihle Starlingovi..... jejich poslední společný pobyt na rodinné chatě u jezera odstartuje tragická událost jiné rodiny... a je odšpuntováno. Vše, co je mezi nimi v různých vzájemných vztazích vygraduje a těch pár společně strávených dní je katarzí, která přináší naději. Žádná romantická selanka, strašně jim přejete, aby to vyšlo, a sami pro sebe si přejete, stát se o trochu lepším člověkem.... hlavně pro své nejbližší.
Frustrovaní rodiče, kteří chtějí svá traumata zvládnout skrz své dítě...... a ještě si k tomu vyberou jedno ze tří. A dělají pro jeho šťastný život všechno dle svého nejlepšího přesvědčení...... To bylo tak syrové a úzkostné a bohužel uvěřitelné.
Na styl psaní bez interpunkce a velkých písmen ve jménech jsem si pár stránek zvykala, ale zvykla. Na tu dědinu, kde byli všichni jaksi propojení a vyšinutí, jsem si však nezvykla.... Vypráví Jana Kippová resp. janakippova, která se vrací do vesnice svého dětství kdesi na severu za svým bratrem - dvojčetem, jenž se docela úspěšně upíjí. Aby také ne, když mají na hrbu tak hrůzné dětství. Jana má co dělat sama se sebou, se svým zaplutím do života v tamní komunitě, se všemi těmi přízraky minulosti, které jsou vrostlé i do současnosti. Přesto se snaží zachránit, co se dá a tak nějak si nastavit snesitelný život. To nebylo ani syrové, to bylo šílené. Ke konci již trošku zdlouhavé, ovšem přečteno na dva tahy.
Petra se v životě dost plácá. Malování, které vystudovala, ji neuživí a aby si nějak zachovala svoji nezávislou existenci, pracuje v supermarketu. Do toho si vleče dost velké trauma z dětství a má za sebou toxický vztah.... Na tomhle počtení má čtenářská duše hodovala. To je napsáno tak krásným jazykem, že by to bylo úchvatné, i kdyby tam jela jen linka "za pokladnou v marketu".
Čekala jsem hlubokou sondu do duše alkoholika, což se nenaplnilo. Spíš je to příběh, kterak se bezcharakterní, egoistický kariérista a pijan dotkl dna a cestou z něj se proměnil v empatického, pokorného, slušného klaďase a ke štěstí a lásce přišel. Taková z gruntu proměna je pro mě neuvěřitelná, ale budiž. Takže tak trochu červená knihovna, i když kdo ví, jak to bylo dál...... Jako lehčí četba dobré. Závěr pro mě: Cesta do Krušných hor!
Reneé Ballard, detektiv (detektivka?) degradovaná na noční směny se z vlastní iniciativy pouští do vyšetřování případů, ke kterým v noci vyjela.... V pozadí vyšetřování se vyjevují poměry u policie a lehce i osobní život Reneé.... Přečetla jsem tento první díl série, ale pokračovat nebudu. Není to můj šálek kávy.
Alice a Leo se rozhodnou posunout svůj vztah ke společné budoucnosti. Alice je ochotná vzdát se svého milého domku na venkově a odstěhovat se do Londýna, kde jim Leo koupil dům. Brzy však zjistí, že předchozí majitelka byla v domě - ve své ložnici - v jejich ložnici! zavražděna..... a s Leem je něco špatně, neb jí to neřekl, ačkoliv o tom věděl. Přesto, že pachatel byl dopaden, tedy spíš označen, pouští se Alice na popud jakéhosi soukromého detektiva, do pátrání. A zamotá se do toho fakt hodně, až jde nakonec o život i jí..... No přečetla jsem, ale do dalšího autorčina díla se pouštět nebudu.
Aneta, Kryštof, Nela - spolužáci, pátá třída. Střípky z jejich životů v tomto období, po prázdninách se v šestce už nesejdou. A pak střih a titíž se po dvaceti letech znovu setkají na třídním srazu. A opět střípky z jejich současných životů a ukázka toho, kam se za tu dobu v životě dostali.... a taky trochu společná zápletka. No tak generační román o dnešních třicátnících to opravdu není, ale jako letní oddychovka knížka zafungovala dobře. Obzvlášť po náročných McEwanových Hodinách...
Tuhle knížku jsem četla hodně dlouho, ale bylo to spíš mou roztěkanou myslí, než počtem stránek. Vypráví Roland - o svém životě, s přesahem do životních příběhů svých rodičů a rodičů své ženy.... Nadanému hochovi nasměrovala jeho osud učitelka klavíru, která si jej velmi, ale velmi oblíbila, slupla jej a chtěla ho jen pro sebe. Nakonec zdrhnul. Nejen od ní, ale i ze školy. Stal se z něj muž mnoha profesí, z nichž nejvýraznější byly příležitostný novinář, tenisový trenér a hotelový pianista. Navzdory kolikrát až existenčnímu přežívání se mu podařilo vychovat syna a nakonec mít i hezkou rodinu.
Roland vypráví o svém životě v širších souvislostech, zmiňuje důležité min. evropské historické a společenské milníky a vývoj od 2 války po současnost, hodnotí je, přemýšlí o nich. Pro mě velmi zajímavé v tom, že popisuje události, které se většinou staly za mého života, ale jsou vnímané člověkem z anglického a německého prostředí... No a v závěru je také tématem stáří..... téma, o kterém hodně přemýšlím...
Začalo to jako takové jednoduché vyprávění... vlastně celé to bylo jako zastřené vzpomínkové vyprávění staré paní Rity, která se na sklonku života ještě přijela podívat do Svých Krušných hor, kde se narodila a strávila jeho podstatnou část a odkud musela na konci války nedobrovolně odejít. Jednoduché vyprávění nabíralo na naléhavosti.... známá historie připomenutá na osudech obyvatel pohraniční oblasti Krušných hor kolem obcí Jelení a již zaniklých Chaloupek... Autor opakuje hospodářské a politické souvislosti, které vedly k vyhrocené, spíš teda vyšinuté nenávisti mezi lidmi, sousedy.... Jednoduše, působivě.... jsme dostatečně poučeni????
Ferda a Charlotta, voda a oheň, kamarádky i sokyně..... se spolu s dalšími mladými lidmi vydávají na některými vysněnou, pro jiné racionální cestu do Palestiny.... Není to žádný výlet, neboť se píše rok 1940 a Ti, kdo cestu přežili a ještě chtěli, se do Palestiny dostali až po válce.... Osudy hrdinů knihy rozvinula autorka do reálné události, kterou zažili skuteční uprchlíci do Palestiny. Vycházela z vyprávění pamětníků zachyceného v rámci projektu paměti národa. Zajímavé a poučné bylo i nastínění mocenské politické šachové hry s osudy těchto lidí. Autorku určitě nespustím ze svého hledáčku...
Jak může tak mladej kluk napsat takovouhle knížku.... o starejch lidech, kteří si po celoživotním vztahu jdou každý svou cestou.... tedy začala si ona, neb prostě odešla. On se s tím nemůže smířit, vydává se na cestu, aby ji našel.... a potká sám sebe. A při tom hledání se odvine celý ten jejich život...