hannina komentáře u knih
Edvard vyrostl na statku svých prarodičů, kteří ho i vychovali. Jeho rodiče zahynuli, když mu byly tři roky. A on byl u toho. A nablízku byl také záhadný dědův bratr Einar, s nímž jaksi souviselo, že se tehdy s rodiči na výlet, jenž tak špatně skončil, vydali. Edvard se po smrti svého děda, poté, co objeví několik různých dokumentů a dopisů, vydává hledat Einara a rozplést, co se to s jeho rodinou vlastně stalo. A nestačí se divit. Souvislosti jeho vlastního osudu sahají do období obou světových válek a přivádí jej na jedno z nejtragičtějších míst válečných bitev. A také do světa obchodu se dřevem. Nečetlo se mi to zpočátku úplně lehce, ale postupně to přišlo. Hodně poutavě jsou popsány reálie i atmosféra norského venkova, Shetlendských ostrovů i míst kolem té nešťastné Sommy.
Autorka oslovila několik žen - cizinek, které žijí u nás, aby vyprávěly příběh svého života. Společné je jim to, že se ocitly a dlouhodobě žijí v ČR. Osudy jsou to samozřejmě různé. Ze své rodné země se sem dostaly z mnoha důvodů - studium, pracovní příležitost, útěk před válkou, před vydíráním, láska a někdy v různé kombinaci. Společné je jim to, že zde přes veškeré bariéry uspěly. Knížka vyšla v r. 2009, takže číst ji takto s odstupem je zajímavé i pro to uvědomění, kam se naše společnost od té doby posunula.... I když jsou tam popsané útěky před válkou, nejvíce mě zasáhl příběh čínské herečky Lu Jing a to kvůli utrpení, které zažila ve vlastní rodině. Doufám, že se jí zde stále dobře daří.
Osud jedné sarajevské rodiny, která si před válkou pěkně a šťastně žila. A když to peklo přišlo do jejich města, uprchli napřed na krátko do Srbska a poté na dlouho do Prahy. Zejména z deníkových zápisků dcery Máji se dovídáme, s čím vším se jako uprchlíci museli vyrovnávat....... V té knížce je otevřeno hodně vážných témat a to nejen z uprchlického ranku...... Z mé mysli hned tak nezmizí. A teď si jdu (v důsledku jedné Májiny úvahy) přečíst Máchův Máj...... celý.
Autorka zastihuje pokračovatele hlavních postav z předchozích knih na konci 20 století. Její hrdinové se vypořádávají jak se svými osobními problémy a selháními, tak s tím, co do jejich životů přinesly dějinné události a zvraty té doby, co si ji my trochu starší moc dobře pamatujeme. Vyznění s velkým přesahem do toho, co právě prožíváme.
Záznam reflexí a sebereflexí některých dětí a manžela zmizelé staré ženy a také samotné zamyšlení se oné zmizelé skládá mozaiku o životě a vztazích jedné obyčejné korejské rodiny. Autorka barvitě popisuje běžný každodenní život rodiny na korejském venkově v období po válce. Všechny děti z této rodiny odešly žít svůj dospělý život do Soulu a maminka, která se jim plně obětovala, zůstala sama (tedy s manželem, který někdy byl a někdy ne). Ty děti nejsou zlé, matku mají rády, jen ve víru života trochu zapomínají. Musela jsem si chvilku zvykat na způsob psaní v du formě, ale asijská autorka a děj zasazený do asijského prostředí mi po dlouhé řadě evropských knih přinesl nevšední čtenářský zážitek. A také pokyn k zamyšlení....
Příběh jednoho manželství nazírán oběma zúčastněnými. Je tam hodně z toho, co lze v maželství zažít, přežít, odpustit, cítit. Od lásky k nenávisti a zpět. Mě hodně zasáhlo vylíčení osobnosti autistické dcery. Fakt hodně. To co tato "porucha" znamená v každodenním, běžném životě. Závěr se mi sice úplně nezdál, ale v každém případě je autorka pro mě objevem! A několikrát jsem se nahlas zasmála.
Tak si to představte. Jednoho krásného dne se u vás objeví nějací lidé, seberou vám děti a strčí je do různých internátů či podobných zařízení nebo je dají k adopci. A vy ty děti pak třeba už nikdy neuvidíte. A ony samy se neukotveně potácejí v životě. O těchto traumatech, které se týkají i její rodiny, autorka, taktéž terapeutka, v této knize píše. A také sama o sobě o své cestě ....
Po přečtení druhého dílu v sérii o soukromé vyšetřovatelce Kate Marshallové jsem to vzala od začátku. Kate se poté, co ještě jako policistka odhalila sériového vraha, a to ve svém šéfovi, přičemž se snažil zabít i ji a taky vlastně své nenarozené dítě, pokouší abstinovat a vést obyčejný život. A pak se stane, že postupně nachází spojitost dalších vražd mladých dívek, s těmi, které kdysi spáchal Peter. Ten je však zavřený v psychiatrické léčebně. Kate vraha napodobitele odhalí, on ji však sám přijde naproti a stejně jako poprvé, jí jde o život, čehož je svědkem její, teď už dospívající syn. Bavilo mě to
Ach ta rodinná tajemství..., nevyřčená, nevysvětlená. Tři generace žen, jedna větší podivínka, než druhá. Až ta třetí se snaží rozlousknout, co se to u nich v rodině vlastně stalo. Dobře vystavěný příběh. Čtivé. Na deštivý víkend jako dělané.
Kate Marshallová bývalá policistka, při společném potápění se svým synem nalezne v hlubině vodní nádrže tělo utopeného mladého muže. Následně ji osloví jeho matka, nespokojená se závěrem policie, zda by okolnosti utonutí jejího syna neprověřila. Kate se do toho pustí a na konci je těch těl vynesených z hlubin celá řada ..... Prostě detektivka, bavila mě docela, ale klouzalo to jaksi po povrchu. Chyběl mi ponor do osobnosti mučitele a vraha i samotné Kate a i dalších zúčastněných.
Poválečné Španělsko. Generalissimus Franko a jeho praktiky zamířené zejména na lidi z té "nesprávné" vrstvy společnosti.... Od autorky jsem četla Sůl moře a V šedých tónech. Tuto knihu jakoby napsal někdo jiný. Je to spíš milostný román, dokonce s americkým happyendem, na pozadí drsných společenských reálií. Zajímavá je lehce načrtnutá linka spolupráce a obchodování Ameriky s Frankovým diktátorským režimem......
Tak tohle určitě není letní čtení a to nejen kvůli velikosti a tíze knihy, kterou všude vláčíte s sebou..... Obsahově síla. Paní Tučková si dala obrovskou práci. Připomínka komunistických zvěrstev páchaných na řádových sestrách, ze kterých se člověku srdce usedá. No a katolická církev, jako instituce z toho také nevychází dobře. Psáno jako mozaika příběhů, dopisů, historických záznamů a dokumentů a to od 50 let do současnosti. Zajímavé náročné čtení.
PS. Snad teď Bílou Vodu nevezmou útokem davy lidí, jako se to stalo po vydání Žítkovských bohyní obci Žítková.
Nevyčerpatelné téma. Osudy obyčejných lidí vláčené velkými dějinnými zvraty. V této útlé knížce vydává autorka svědectví o své česko německé rodině pocházející z Vysočiny v průběhu celého 20 století. Jasně stručně v souvislostech. Poutavě. A nelze se nezamyslet nad tím, kam se s velkými dějinami řítí naše životy nyní...
Docela zajímavý příběh odehrávající se v druhé polovině 80. let. Holka z města se dostane s kamarádkou na vesnickou tancovačku. Tam se do ní zakouká místní mládenec a už to jede, jak si to my starší dobře pamatujeme. Párkrát rande, těhotenství, svatba ... No a když tchán dohodí bydlení v hájence, byť ve vojenském prostoru, je mladá paní na vrcholu blaha.... A pak se stane, že se jako matka několikaměsíčního mimina ocitá na 5 let ve vězení. A pak se vrací do hájenky, kde na ni ani nikdo zrovna nečeká, ale jaksi ji přijímají. Manžel, jeho družka - někdejší kamarádka, pětiletá dcera a tchyně..... Psáno takovým popisným odtažitým stylem, který mě z počátku dost dráždil. No ale přečetla jsem to na jeden zátah.
Mladičká Sally uteče ze svého života. Potká Lis, již starší ženu, která se nevyptává a poskytne jí zázemí u sebe na statku. Pomalu nenásilně ji zasvěcuje do svého způsobu života, což Sally přináší trochu úlevy od dosavadních trablů. Obě však mají velmi zraněné duše a jejich sbližování je pomalé a plné nedorozumění. Smutné, poetické.... krásné čtení.
O vášnivé lásce.... O vášni, která vás hází z vrcholu nejvyšší hory do té nejhlubší propasti a zpět. A to rychle, bez zastávek ve středním pásmu. Stylisticky krásný text a pohlcující popisy míst. Kdybych nevězela v osobních přízemních poměrech, tak už teď sedím v letadle do Terstu.
Dočetla jsem do strany 425 a odkládám. Prostě si to rozuzlení odpustím. Už je mi to fuk.
Příběh o lásce na celý život. Mall a Jake se velmi milují, svůj vztah však tají a reálně se setkávají na jeden víkend v roce, ano inspirováni oním filmem. Knížka monitoruje 28 let jejich "společného života", který přetrhne až, však víte.... Prostě milostný román, který však přináší i spoustu dalších témat. Bonus pro mě - dočítala jsem v nedělním letním odpoledni letos poprve konečně venku na sluníčku.
Eleanor je mimoň. Je vzdělaná, pracovitá a strašně osamělá. Na víkendy se otupuje litry vodky, aby to nějak dala. To, co jí život nadělil. Shodou různých okolností se pomalu pomaličku začíná sbližovat s Raymondem, ajťákem z práce ..... a toto přátelství ji zachrání, resp. pomůže jí, aby se zachránila. A poselství? Neobracejte se k mimoňům zády..... nikdy nevíte, co si nesou na hrbu.
Starý nacista, kápo z Osvětimi, který prožil poválečný život v Americe pod falešnou identitou jako spořádaný, oblíbený a milovaný člověk, touží na sklonku života po odpuštění a smrti. Spřátelí se s mladou dívkou, které odhalí svou pravou totožnost. Zaskočená Sage kontaktuje úřad pro odhalování válečných zločinů a přiměje svou babičku Minku, která přežila holocaust, k vyprávění jejího příběhu. A právě líčení válečných let, které Minka prožila jako mladá napřed v ghettu v Lodži a poté v Osvětimi, až se nakonec po pochodu smrti v Birkenau dočkala osvobození, usvědčuje Josefa Webera z nesmírné krutosti, brutality a páchání válečných zločinů....... Příběh nastoluje mnoho otázek - o odpuštění, o smyslu odhalování, stíhání a souzeni již příliš starých válečných zločinců, o žítí s vinou, o tom jak žít po prožitých hrůzách .....