hanzmb komentáře u knih

Pohodové lehké čtení, které se dá zvládnout za den. Měl jsem trochu strach z těch hlášek o Bridget Jonesové, ale naštěstí tato hrdinka je mnohem normálnější. Jen se dostala do prostředí a situací, se kterými nemá zkušenost. Ale pere se s tím dobře. Detektivka to pravá není, vrah se nabízí už někdy od půlky. To kriminální prostředí ale dobře nahrává spádu děje. Mám jen strach co přijde v dalších dílech. Tento styl a chování hrdinky je fajnový začátek, ale musí přijít nějaký vývoj. Jen s komičností se vydržet nedá. Třeba ta zmínka o střeleckých schopnostech nebyla jen náhoda...

8 15.03.2019

Když jsem skoro před 20 lety četl Mariňáky, byl jsem z toho na větvi. Takové military scifi bych od Čecha v životě nečekal. Planeta mezi dvěma slunci byl taky pořádný nářez. Semper Fi a Carpe Diem už těch kvalit nedosahovaly, ale pořád to bylo slušné čtení. Vzhledem ke klesající kvalitě jsem se ale dlouho odhodlával k této knize. A oprávněně. Zase něco, co nemuselo být napsáno. Respektive to co za něco stojí by vydalo max na povídku. Na víc s chlapskejma hláškama, popisem bojové techniky a několika v realitě neexistujícími ale přitom fyzicky zasahujícími entitami to nedá. Guláš bez hlavy a paty a bez ukončení, aby se případně mohlo ještě několikrát pár set stránek vydat. Takový konec nekonec si hrdinové z výše jmenovaných knih nezasloužili. Přitom téma spojení 2 linií příběhů by mělo dodat spoustu látky a nových nápadů.

4 14.03.2019

Sprint se mi po většinu času líbil, i když jsem ho četl už po druhé. Má to příběh, logickou stavbu a pointu v závěru. Jedinou skvrnou je pro mne ta závěrečná bitva. Jakmile začne neřízená magie vše likvidovat jsem otrávený. Naštěstí závěr už zase přešel do magicky normálnějšího světa. Asi 3,5*. Poslední je dle mého absolutně nejslabší. Příběh se sice pěkně rozjíždí v mučírně, ale odchodem z ní vše skončí. Jako kdyby autor vždy ráno zapomněl, co napsal minulý den. A nebo mu to bylo úplně jedno. Takže někdo, kdo nevylezl do schodů je najednou Conan v nejlepší formě. Někdo, kdo se bránil kouzlům je najednou mocným čarodějem. A když neví jak dál, tak probudí ducha, který vše zachrání. Světlejším zjevem je v závěru vysvětlený původ. Něco málo logiky v bezuzdném řádění magie. Tak 2,5*. Škorpion je starý dobrý Koniáš. Magie v rozumných mezích. Takže 4*. Jen mne štve systém, kdy se k 1 známé povídce nabalí 2 další a vydá se jako nová kniha. Z těch 2 se 1 zase za čas použije do další sbírky.

3 11.03.2019

Kdo má rád Vondrušku, Bauera, Hrdličku apod. bude asi zklamán. Nejde o klasickou historickou detektivku. Než vyšetřování autora spíš zajímají vnitřní prožitky hlavních postav (něco mezi Bílkem a Koubkovou). I zápletka je nezápletka a spíš takový thriller, kde je mafie (církevní) a i církevní zpravodajské služby. Mně vadil nedostatek historických reálií (kromě těch lékařských) a taky o hlavních postavách a jejich původu se toho moc nedozvíte. Počítám něco v dalších dílech, ale tímhle tempem a vzhledem k plánované "jen" trilogii toho moc nebude. Ale čte se to dobře (24 hod) a tak asi 3,5* je odpovídající.

2 09.03.2019

Trochu jsem měl strach z toho, že to bude takový napůl román pro ženy. Pánové nebojte se, nějaká ta láska tam je, ale jinak je to opravdu tvrdé. Autorka nechává plynout dějiny dost bokem, jen podmalovávají 2 stěžejní linie. Vztahy mezi členy rodiny a vývoj lékařství. Přesněji chirurgie. Na tehdejší lékaře se většinou dívá přes prsty. Oboje je teda dost krvavá záležitost. K tomu prémie v popisu tehdejšího New Yorku ( jen nevím co to může být ta Broad Way). Dost mi nejprve vadilo přeskočení 1 generace, ale pak jsem si uvědomil, že autorka potřebovala příběh zalidnit a i lékařství dostat do doby rychlejšího vývoje. Při srovnání s Průkopníky od Jakese je tohle o třídu výš. Tam ta inklinace k románu pro ženy je mnohem silnější, i když do toho dost přidává válečné scény.

4 08.03.2019

Vynikající kniha u mne znamená, že se plně uzavřu do příběhu a šok přichází na poslední stránce, kdy se najednou musím utrhnout. A to byl přesně tento případ. Ta kniha není veselá, to je naopak psychothriller nejtvrdšího ražení co znám. Obdivuji autorku, že dokázala něco takového napsat v 33 letech. Tam nemůže být jen část zážitků, to hlavní si musela prožít celé, možná doplnila a upravila pár okolních postav a příhod. Až teď jsem si vlastně uvědomil, jak byla proti tomu "zlatá" a hlavně uvolněná šedesátá léta tj. doba mé školní docházky.

20 04.03.2019

Sibiřská výchova ve své době se mnou pěkně zacloumala. To se bohužel nyní nekonalo. Připadá mi to jak 3 knihy v jedné. Ta část po návratu z vojny je dle mne nejsilnější. Ta se 1. dílu nejvíc blíží. Pak najednou mávnutím proutku se hrdina zcela změní už během cesty na Sibiř. Je z toho najednou pohodové vyprávění o splývání člověka s přírodou. Čekal jsem na finále, jak se ti 2 jedinci v 1 těle dají dohromady. Bohužel nic z toho nebylo. Jen jednoduchý popisný thriller jakých se o zvláštních jednotkách píší desítky. To ruské prostředí to nijak nezachránilo. K tomu nelogický až uštvaný závěr, či spíše jen zabouchnutí dveří. Spíš až jen 3,5*.

2 03.03.2019

Představte si kombinaci Chandlera, Sin city, Supermana a želvích ninjů. To vše posunuté v čase do technologie budoucnosti. Nepopírám, že tento guláš má i světlejší okamžiky. Vtipné (bankéř Conan) i krvavější (tanec se smrtkou). Povídka, jako krátký útvar, kde není prostor na složitější popisy a prokreslení, musí mít nutně pointu. Ta tady bohužel většinou chybí. Pokud nepovažujete za pointu
to, když hrdina zabije 4 přátele, potom spáchá harakiri a je následně oživen vyšší mocí. Já osobně tomu říkám zoufalý nedostatek invence. I absurdní hrátky musí mít nějaká pravidla.

7 01.03.2019

Povídkám se většinou vyhýbám, mám raději delší texty, kde se dá vše rozvinout a propracovat. Delší Koniáše jsem četl vždy hned po vydání, ale až nyní jsem dostal odvahu na povídky. Myslel jsem, že kniha rozsahem vydá za 2 romány a bude to v pohodě. Nebylo. Jenom se 12x opakovalo to, proč se povídkám většinou vyhýbám (uspěchanost, jednoduchost děje, plochost postav atd.). Navíc povídka Drsná hra se až nepřijatelně shlédla ve filmu Poslední zůstává s B.Willisem.

5 28.02.2019

Ke knize jsem přistupuji čistě z literárního pohledu. Tj. nebudu dávat 5* jen z důvodu zvoleného tématu. Jsou tam 2 světlé body. Pojetí Piláta a zavedení ženského segmentu. To bylo zajímavé, i když už existuje i literární varianta kde Jošua byla žena. Co už bylo špatné jsou ty hrátky s apoštoly. Zcela nelogické a nezdůvodnitelné. Pokud za zdůvodnění neberete tu větu v závěru, kde vše svede na Petra. To je teda literární invence na úrovni. A úplně nejslabší vidím vlastní osobu Jošui. V ní se dostáváme někam do sfér spíše špatné fantasy. Dle mého příběh 2,5*, ty 3 jsou za pěknou češtinu.

3 24.02.2019

Zajímavé čtení z doby a regionu, který u nás není moc literárně známý. Přímočarý děj, bez odboček a dalších příběhů vedlejších osob. Přesto nejsou hluchá místa. Zkrátka dobře připravený vstup pro tetralogii. Snad se už překládá další díl. Jen nevím, jestli to není místy až moc "učesané". Když to srovnám s námi "barbary", tak jsme někde na konci vlády Břetislava a to byla ještě pěkná divočina.

2 23.02.2019

Tady už není co dodávat. Logicky postavený příběh, postavy z masa a krve ( a té krve je sakramentsky moc). V pozadí komunita amišů (toho by mohlo být i víc). Dosud byla mojí ženskou favoritkou thrillerů Sára z Grant County. Teď jsem se během 3 týdnů seznámil s Kim, Lacey a Katy. Tak holky nevím, s kterou si zas začít dřív.

16 20.02.2019

Slyšel jsem spoustu chvály na Volavku a tak jsem se musel pustit do série od začátku. Na prvotinu to nebylo špatné, ale pár rušivých míst tam bylo. Slušné je zakomponování Jacka. Už jsem četl o něm spoustu, ale některé Laceyiny rozbory jsem si opravdu vychutnával. I to závěrečné who is who bylo velmi pěkně vygradováno. Asi nejvíc mi vadil ten její vztah k Markovi. To bylo na můj vkus až moc románu pro ženy v tak silném thrilleru. Ale to je asi mužský pohled. Třeba to naopak přiláká spoustu čtenářek k dalším dílům.

7 19.02.2019

Myslím si, že mám fantasy dost načtenou a nějakého toho upíra či vlkodlaka beru jak souseda od naproti. Jakmile ale začne padat z nebe kyselina, 2 kouzelnici se upisují temným mocnostem a ničí se nezničitelná monstra je mi na nic. To beru jako totální neschopnost autora vymyslet pořádný příběh. Kdybych vzal jednotlivé povídky tak 4*-2*-0,5*. Dá se to číst do okamžiku, kdy se zbytek vikingů dává dohromady po poslední bitvě. Tady je náznak inteligentního řešení, jak poslední přeživší zbavit prokletí. Najednou ale jak by to psal někdo jiný a už jsme jen u monster. A vrcholí to tím telepaticky vrženým nožem na skalní římse. Jak může autor Koniáše, Líhně, Seržanta apod. klesnout na takovouhle úroveň? To překoná jen snad Wagner v Předivu tmy, kdy se v prostředí alá Conan najednou objeví jaderné ponorky.

2 17.02.2019

Tak jsem si naivně myslel, že půjde o něco, co mi zase prohloubí znalosti historie našich vztahů s Izraelem. Něco jako Mosty do Tel Avivu. Po několika stranách jsem začal v eknize hledat datum vydání, protože jsem dostal strach, že jde o něco z roku 1943. Ono něco podobného může vyjít u nás v 21.století?? Když jsem na posledních stránkách četl to hnusné šťourání se v Masarykově rodokmenu napadla mne 1 věc. Koho asi má v rodokmenu autor? Typl bych si, že to chrochtá a nebude to moc generací zpět.

Vždycky jsem měl raději tichého zabijáka Koniáše, než hromadu svalů Baklyho. Bohužel na každého jednou dojde. Takovýhle strašný osud si ale chudák Koniáš opravdu nezasloužil...

7 16.02.2019

Kdo očekává klasický historický román, ať raději sáhne někam jinam. Kdo má chuť si přečíst něco nestandardního a užít si několik hodin ve společnosti knížete Břetislava ať neváhá. Spousta historických událostí má v jeho vzpomínkách zcela jiný průběh, než je klasický výklad. I jazyk, kterým kníže vzpomíná, je jazykem současným s mnohými přirovnáními v té době určitě neexistujícími. Ale kdo může dnes něco říct o jazyku běžného člověka 11. století? Kníže tak mluví spíš jazykem ne příliš vzdělaného i když inteligentního muže, který má na krku neustálý boj o přežití. Možná i tak trochu šéfa gangu, který bojuje o svůj životní prostor. On k němu měl tehdejší kníže dost blízko. Prakticky jediný argument byla síla trochu křísnutá lstivostí. A ten jazyk to vše jen násobí. Nějaká spisovnost s pár archaickými výrazy by jen škodila.

1 16.02.2019

Už v minulém dílu se tato série dostala na dno a tento v tom pokračuje. Vše je jednoduché a prvoplánovité. Jediné historické souvislosti jsou ty neustále opakované na začátku knihy. Potom mimo román v doslovu jich vyjmenuje obrovské množství. Stačilo jen malou část vzít a zakomponovat do knihy. Rázem by se dostal z pozice detektivky z historické doby na úroveň historický román s detektivní zápletkou. To je to literární řemeslo. Přitom začátek série to naplňoval podstatně víc. Tohle mi připadá jak stránky na objednávku.

4 12.02.2019

Velmi zajímavé čtení. Neustálé balancování mezi realitou a poetickou fantasy postupně přechází v drsný horor. Film jsem neviděl a jsem rád. Nikdy nemůže nahradit čtenářovu fantazii. Jsem už jiná generace, než na jakou je kniha cílena. Proto 4*. Na začátku 90.let by mě kniha chytila podstatně víc. Ale Mieville a Gaiman člověka zmlsají. Snad se udrží tato úroveň i do dalších dílů.

9 11.02.2019

Už dlouho jsem se na nějakou Gerritsenovou chystal. Nakonec jsem se k tomu dostal díky výzvě a vůbec nelituji. Doufám, že i díly ze série budou tak dobré. Střídání psychických hrůz hlavní hrdinky s popisem ponurého období konce 30. a začátku 40. let. bylo fantastické. Nakonec vše logicky vysvětleno, bez nutnosti si pomáhat nějakou vyšší mocí. Jen mne trochu zarazilo to okopírování "vražedné hračky" z povídky Raye Bradburyho Malý vrah. U nás vyšla koncem 60. let ve sborníku Tichá hrůza.

7 08.02.2019