heliiinka komentáře u knih
Geniální. Zkoušela jsem předvídat další kroky podle říkanky, zkoušela jsem zjistit, kdo to má na svědomí. A neměla jsem ani stín podezření.
Stránky utíkají pod rukama, není to zbytečně krvavé a nechutné, je to do detailu promyšlené.
Nečekané.
První půlka mi přišla jako slátanina hloupých postav a za vlasy protažených příběhů. Druhá půlka to otočila. Co krásného je na manželství? Dětech? A pomoci druhým? Autor se to naučil těžkou cestou a sdílí to se čtenáři.
Nejde tolik o zápletku s lupičem, jako o životy jednotlivých postav.
Doporučuju přečíst poděkování, autor dává nahlédnout do své vlastní duše a příběh dostane o střípek větší hloubku.
Kniha s myšlenkou. Moc se mi líbí typologie lidí podle planetek, na některé lidi to až žalostně přesně sedí.
Notoricky známý dej, ale ke knize jsem se dostala až po letech. Utíká to rychle a Orwell umí podobenství vystihnout tak, že až mrazí.
Tohle dílo si opravdu zaslouží všechnu slávu a chválu. Silné příběhy, o kterých jsem neměla ani tušení, že u nás proběhly.
Krásná kniha, která ukazuje kořeny lidí na severní Moravě. Protože je to kronika, musela jsem si chvilku zvykat, že děj plyne jinak.
Jedna z mála YA knih, která nebyla předvídatelná. Opravdu jsem netušila, co mě na dalších stranách čeká a to znamená, že Shusterman je výjimečný autor.
Wow. Tak neskutečně podané životní příběhy. Tolik detailů, že rozum zůstává stát. Skvěle zpracované dílo o těžkých dobách.
Líbí se mi, že každá postava tady má vlastní příběh, vlastní historii, vlastní dramata. Tak jako v real life, každá postava by mohla o sobě napsat knihu, ale my sledovali jen střípky dvou hlavních postav. Dopisy a adresáti byli hrozně předvídatelní, ale bylo fain, že se řešily i jiné věci než jen anonymita dopisů. Za youngadult rozhodně fain čtení.
Beletrie, která má hloubku. Noru jsem začala nesnášet po 15 stránkách, protože byla zoufalka na facku a mohla si za to sama. V průběhu knihy se učila na čem v životě záleží, co jsou ty věci, které člověka dovedou ke štěstí, jestli je to vztah, škola nebo kariéra. Odpočinkové a zároveň obohacující.
John Green má zápletky, které jsou velmi jednoduché. Hloubku ale prodávají jeho postavy. Jak jiný je obyčejný příběh, když ho prožívá umírající dívka? To mě baví, protože hodnoty a názory postav jsou tak jiné než naše.
Milá dětská kniha, která ukazuje svět, jaký už dnes není.
Hodně mi to připomínalo Orwella. Ačkoli to je dystopie, tak to nebylo příliš pesimistické. Vtáhlo mě to a chtěla jsem pochopit, proč je svět ve stavu, v jakém je.
Narozdíl od prvního dílu si Gileád už nenese svou bezútěšnou atmosféru. A režim není nejsilnější síla, která vládne světu. Tři příběhy, které do sebe (možná až příliš přesně) zapadly. A pak se trošku urychleně rozuzlily ke krásnému happy endu.
Líbilo se mi nahlédnout, jak Gileád vznikl, jak fungoval a jaká tam byla mocenská hearchie a kdo vlastně tahal za nitky. Tety byly velmi zajímavé postavy.
Tak reálné a tak nereálné. Vynikající promyšlené dílo. Momentky z jiných míst přidávaly příběhu třetí rozměr. Dobrá volba charakterů postav a jak byl každý jiný. Nemohla jsem
knížku přestat číst.
Werther mě neskutečně rozčiluje, ale kouzlo knihy naštěstí není v sympatičnosti hlavní postavy. Kouzlo je ve zpracování. Celý román jsou Wertherovy dopisy (bez Vilémových odpovědí) a není to běžná forma. Werther/Goethe je skoro básník a nádherně popisuje přírodu i věci kolem sebe. Nejsem zdaleka romantik, ale tahle kniha je moje srdcovka. Doporučuji a z povinné patří mezi top.
Neuvěřitelný příběh. Od první kapitoly mi učarovala. Anna jako smutný sirotek, co našel lásku a přijetí a přitom nikdy neztratil optimismus a nadšení. Mnohokrát jsem cítila slzy v očích a vzápětí se zase zasmála.
Jestli někdy budu mít dceru, tuhle knihu jí dám. Tím jsem si jistá.
(Jsem dospělá a přesto doufám, že v dalších dílech bude Gilbert víc) :D
Milé, dětské, odpočinkové. Na čtení pro malé děti naprosto ideální.
Mnohdy jsem měla pocit, že to je tak plytké. Oceňuju, že si Martina zachovala ženskost, ale nepotřebuju o botech a nehtech číst pořád.
Párkrát to sice vyvážily hlubší pasáže, například o Velikonocích. Kdy je zvládla podat srozumitelně a přitom to nevyznělo, že křesťani jsou divní. To je úspěch.
Jenže pokud má být kniha pro nekřesťany, tak tam bylo až příliš neznámých a nevysvětlených pojmů (Synod, Světová rada církví...). Tápala jsem a to jsem církevní dítě
První setkání s autorem a bylo to milé setkání. Ač je kniha tlustá, stránky utíkají rychle a líbí se mi, že je to několik paralelních příběhů, které se vzájemně ani moc neproplétají. Obyčejné příběhy obyčejných lidí v Česku.
Mí favoriti byli Petra, Tomáš, Cyril a Táňa.