Hobo komentáře u knih

Revolta bohů Antonín Pecelt

Tato kniha mne doprovází celým životem, tedy pěkně dlouho. Z otcovy knihovny se přestěhovala do mé a nikdy jsem se jí nezbavil, ačkoliv jsem ji několikrát začínal číst, vždy jsem to však poměrně brzo vzdal; doufal jsem, že jednou snad... Uchovával jsem ji jako výzvu.
A tak jsem se teď, kdy v mém životě pominul veškeren chvat a spěch, pustil do čtení znovu, s přesvědčením, že to nevzdám. A vida, povedlo se. Jsou prostě knihy, které vyžadují určitou míru zklidnění, usebrání a - no, napíšu to, i při vší skromnosti - zmoudření. Vždyť, jak uvedeno v závěru, "rukopis románu byl psán v posledních měsících války a dopsán byl 1. července 1945", tedy více než 3 roky před dobou, kdy jsem spatřil světlo světa. Jak jsem mohl pochopit duševní pochody tehdejších lidí?
Co nechápu stále, je skutečnost, že o autorovi jsem nenašel žádnou informaci v Lexikonu české literatury, ani ve Šťastného Českých spisovatelech deseti století, a v zásadě jediné, na co narazíte na internetu jsou nabídky různých antikvariátů. Až na webu Příjmení.cz zjistíte, že autor se narodil roku 1910 v Plzni, byl JUDr., soudní úředník, redaktor Rodokapsu, básník, beletrista, též pro mládež (https://www.prijmeni.cz/osobnost/33609/antonin_pecelt) a najdete odkaz na Národní knihovnu.
Nu, myslím, že v encyklopediích naleznete autory, kteří by si víc zasloužili zapomenutí, než se stalo Antonínu Peceltovi.

5 20.05.2020 3 z 5

Výlet pana Broučka do XV. století Svatopluk Čech

Nikoliv jako básník, jako satirik Svatopluk Čech přežije a dotýká se věčnosti.

15 19.05.2020 5 z 5

Levoboček John Jakes

Dlouho ležela tato osmidílná sága v knihovně, pak dokonce prošla pivní lázní, ale nakonec na ni došlo. A mrzelo mě, že až po takové době jsem se pustil do prvního dílu. Velmi čtivý, koncentrovaný román z doby počátků Spojených států včetně tzv. Bostonského pití čaje. Napínavý jako Tři mušketýři a dějově bohatý skoro jako Hrabě Monte Christo. Na další díly se upřímně těším.

4 08.05.2020 5 z 5

Neklidné neviditelno Věra Alexandrovna Černogorova

Celkem srozumitelné, jak ostatně vesměs odpovídalo této populárně-naučné edici. Zajímavý popis vývoje výzkumu elementárních částic, který z počátečního optimismu končí jistými rozpaky, jak dál. Pokud vím, rozpaky trvají dodnes, jak víme např. z modernější publikace Lee Smolina Fyzika v potížích.
Holt, musím to nějak dožít, aniž bych se dozvěděl, jak to vlastně je.

4 07.05.2020 5 z 5

Moderní utopie Herbert George Wells

V životě jsem už přečetl řadu utopií a všechny trpí zásadním nedostatkem: autoři se domnívají, že štěstí se lidstvo dobere dokonalou organizací společnosti; jakoby někdy nějaký dokonalý zákon mohl přinést štěstí! Tak ještě pýše jejich tvůrců.
Zdá se, že H. G. Wells se tomu chtěl vyhnout, leč nepříliš úspěšně. Včetně zmínek o eutanazii a podobných totalitních praktik. Všichni se také zdánlivě dobrovolně podřizují jakémusi Řádu, což není nic jiného než skupina asketických dokonalých, kteří na sebe berou břímě vlády. A i když tento Řád je popisován jako poměrně otevřená společnost, do níž může vstoupit každý, kdo splní předepsaná pravidla, nejbližší tomuto uspořádání jsou svobodní zednáři.
Co se týká technického rozvoje, zůstává Wells v zásadě na úrovni soudobé techniky, leč dovedené do jemu představitelné dokonalosti. Takže dokonalá a komfortní železnice získává informace z dokonalého telegrafu podle trati, telefon je k dispozici na všech poštách (o rozšíření třeba do domácností se nezmiňuje). Jinak lidstvo je vedeno v centrální lístkové kartotéce, všechno pěkně na lístečcích s vyčerpávající informací (včetně otisků prstů), přičemž k údajům se příslušný ouřada dostane pěkně potrubní poštou. No, dobře, však nikdo po Wellsovi nechce, aby předvídal počítače, mobily atd. Jo, a zdá se, že utopické lidstvo do vesmíru nelétá.
Na rozdíl od svých vědecko-fantastických románů se tady H. G. držel pěkně při zemi. Však je četba taky poměrně obtížná a nudná. Dala mi dost zabrat a musel jsem často odpočívat.

4 03.05.2020 2 z 5

Pláň Tortilla John Steinbeck

Audio. Četba na pokračování z roku 1961, v úžasném přednesu Jana Pivce. Steinbeck je v mých očích nejameričtější autor.

6 01.05.2020 5 z 5

O myších a lidech John Steinbeck

Myslím, že neznám lidštější americký příběh. A přitom tak nejčistěji americký, jaký si dovedu představit.

21 26.04.2020 5 z 5

Ostrov tučňáků Anatole France

Nějak ve svém kmetském věku přicházím na chuť satirám. Možná je to jistým zcyničtěním, když se tak rozhlížím nad dějstvími světa v průběhu vlastního života, možná i vyšší znalostí reálií, možná shovívavostí a smířením se světem. Vždyť naše životy v zásadě jsou jen takovými satirami.

8 26.04.2020 5 z 5

Exekutor Jiří Pánek

Nechal jsem v sobě doznívat dojmy z této četby a i po cca 14 dnech je můj nejsilnější pocit rozpačitost. Stále nevím, kam ten příběh zařadit. Je to satira, sžíravá politická kritika, nebo co je to vlastně. Ne že bych měl nějakou silnou potřebu všechno zaškatulkovat, ale prostě nevím, co si mám myslet. Jsem blbej já, nebo si autor ze mne dělá prostě srandu? Jaké je vlastně poslání této knihy? Čím mne obohatila? Nenašel jsem. Jediná, co jsem ocenil, je překvapivá pointa. Ale zase... Proč?

12 21.04.2020 2 z 5

Krvavé levandule Marian Kechlibar

Dobře napsané povídky z nedaleké, leč předvídatelné budoucnosti.

7 19.04.2020 5 z 5

Dynastie Rockefellerů Alexandr Alexandrovič Fursenko

Faktograficky bohaté, dobře čitelné, přehledné.

2 16.04.2020 5 z 5

Hotel Bilderberg Bernt Engelmann

Jo, kdybych tak v těch 80. letech věděl to, co vím dneska! Ale kdepák, tehdy pro mne vše z tehdejších nakladatelství byla pustá propaganda.
Tak jsem si to přečetl znovu. A nestačil jsem koukat. Dnes celkem vzácná kniha nabývá netušené kvality.

7 14.04.2020 5 z 5

O světě křivých zrcadel Valerij Viktorovič Pjakin

Chcete se vyznat v současném světě? Přečtěte si tuto knihu.

6 14.04.2020 5 z 5

Šťastně až do smrti Anna Ekberg

Několik pozoruhodných zvratů, které příběh opravdu povýšily.

5 09.04.2020 4 z 5

Znamení doby Karel Kryl

Zdálo se mi těžké číst Krylovy texty, které mne celý život provázely ve své písňové podobě, ale nakonec jsem zjistil, že nevadí, když si je prostě zpívám... A nevadilo to ani okolí, protože jsem si je zpíval potichu. Nejsou to lehké básně, ale na druhé straně, když si je čtu (a zpívám) sám, silněji vnímám jejich hloubku. Děkuji Ti, Karle, dávals mi sílu celý život.

10 08.04.2020 5 z 5

Ludvík XIV. - Veřejný i soukromý život krále Slunce Anthony Levi

Nutno říci, že se jedná o opravdu detailní biografii, která v celku ukazuje osobnost Ludvíka XIV., zejména psychologické pozadí. Je skutečně uvěřitelné, že Ludvíkova přehnaná pompéznost, která vrhala Francii do bídy, byla dána fakticky jeho nejistotou. Autor bohužel svou biografii zatížil takovými podrobnostmi ze společenských, názorových událostí té doby, že se stává četba chvílemi obtížnou, zejména když začne popisovat Ludvíkův střední věk. Nutno přiznat, že celkem zdařile popisuje atmosféru doby, ale tím zároveň rozptyluje pozornost těch čtenářů, které zajímá především charakteristika samotného krále.

5 08.04.2020 3 z 5