horkosladka komentáře u knih

Knihu jsem do konce nedočetla. Začátek vypadal velmi slibně - líbila se mi myšlenka knižní lékárny, ale asi od poloviny mi to přišlo naprosto nereálné a zařaditelné do červené knihovny.

Už se mi několikrát stalo, že mi kamarád nebo nějaký muž naznačil, že jde ze mě strach. Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Autorka zažila to samé. Prý moc mluvím, moc přemýšlím, moc čtu, jsem rázná. Nebo mám příliš velké pronikavé oči nebo občas řeknu sprosté slovo nebo projevím hněv. Jakoby vztek byl jen mužská záležitost. I když žijeme ve 21. století, muži se stále bojí žen, které mají na věc vlastní názor a nebojí se mluvit nahlas. Kde bude asi chyba? Jsou tak vychovaní, naučení. Pokud byla v rodině matka submisivní žena, která většinu času mlčky sloužila manželovi a sebe dávala do pozadí, nikdy se nerozčílila, ani se nesnažila nějak prosadit, je pravděpodobné, že syn takové matky bude očekávat podobné chování i od ženy a jakákoliv "odchylka" jej vyděsí.
Je dobře, že takové knihy vznikají, obzvlášť v dnešní době, kdy se zdá, že je vše kolem genderu v pořádku a označení "feministka" tak podléhá předsudku, že se jedná o ženskou, která nesnáší chlapy, nemaluje se, oblíká se a chová jako chlap, nenosí podprsenku apod. Škoda, že je knížečka tak stručná. Nicméně, přesto nutí se zamyslet. Líbilo se mi, jak autorka na konci zdůrazňuje, že existují feministky i feministé, čímž poukazuje na to, že feminismus není jen ženská záležitost. Naopak. Čím více mužů si bude uvědomovat rovnocennost pohlaví, tím víc se budou bourat návyky, které do nás zasela výchova a předsudky, na které jsme zvyklí. Žena by měla.... muž by měl... Myslím, že právě naučené vzorce chování, co se očekává od současné ženy a současného muže, by se měly neustále přezkoumávat. Jak ženy tak muži by se měli snažit pracovat na tom, abychom si vzájemně byli rovnocennými partnery a bytostmi - na poli rodinném, pracovním i osobním.

13 31.10.2018

Rozumný společník :-)

když si prdnu
mojí kočce je to
u prdele

Nemám rád,když je láska na povel,když se hledá, musí k tobě přijít sama,jak hladová kočka ke dveřím.

Syrové, vulgární výrony rozpolcenosti a (sebe)destrukce, vzpomínky na prožité rodinné trauma, sebevraždy, násilí, šílenství... Popíjení alkoholu s asociály, tragédy, podivíny, emocionálně rozervanými kamarády v pajzlech, špinavých hospodách, kde chybí mýdlo a krása, snaha zapomenout na sebe a na bolest při tvrdém sexu, promiskuita, skrytá pokřivenost duše, znechucení nad systémem, filosofické debaty o vesmíru, o buchu... Marná snaha očistit se od minulosti... A především touha po katarzi, touha nalézt bucha.

3 25.10.2018

Kniha klame obalem. Na první pohled knížka působí jako příručka pro úspěšnou manažerku. Přitom je to velmi inspirativní čtení. Dozvíte se o čakrách, o tom jak rozpoznat a změnit své destruktivní emoční naprogramování, jak zlepšit postoj sama k sobě, přijmout minulost, více si důvěřovat a začít žít celkově zdravěji a plnohodnotněji. Autorka popisuje praktické příklady ze své praxe, kdy se setkávala s klienty, kteří trpěli různými problémy a bloky a díky práci na sobě a pochopení svých zranění a traumat došli k osobní proměně.

3 15.10.2018

Intelektuální pochoutka s nádechem feminismu pro ty, kdo rádi filosofují, milují svobodu a francouzskou literaturu. Autorka popisuje své dětství v Teheránu, jak s rodinou žili pod vládou Chomejního a"vousáčů", svůj vzdor proti nošení šátku a zahalování žen, emigraci do Francie a nový život zbavený pout fanatického islámu, obdiv k Madonně a kurtizánám, libertinské literatuře. Celá kniha je především snahou vyjádřit boj a provokaci proti předsudkům a útlaku. Abnousse Shalmani nutí k zamyšlení nad svobodou ženy v současném světě, nad rozdílem mezi vírou a politikou a vyvolává i otázky k tématu morálky a pokrytectví.

7 08.10.2018

Název může působit odrazujícím dojmem, že je dílko jen pro zasvěcené. Naopak. Na pár stránkách neskutečný skvost. Dokonalé shrnutí principů duchovní cesty.

3 25.09.2018

Rozhovory, které mají hloubku. Zajímaví, nevšední lidé, zajímavé životní cesty. Nutí zamyslet se nad tím, co nám vlastně život v civilizaci přináší. Jaký smysl pro nás má vydělávat peníze, být otroky systému, pracovního procesu, řešit vztahy, problémy společnosti. Do jaké míry jsme se všemi výdobytky této doby svobodní? Usnadňují nám věci, které si kupujeme, život, nebo nás naopak svazují? Co je v životě skutečně důležité, čím má smysl se zabývat?
Z každé výpovědi si odnesete něco obohacujícího. Knihu doporučuji všem, kteří přemýšlí o životě ve společnosti, o samotě, o smyslu života. Pokud vás všechno to lidské hemžení a shon ve městech už pěkně sere, tak tyhle rozhovory vás určitě pohladí na duši.

17 24.09.2018

Zajímavé zamyšlení nad vytvářením elementálů (lze chápat i jako mentální setrvačnost) člověka současného světa. Tím jak myslíme, ovlivňujeme nejen to, jak se cítíme, ale zároveň vysíláme do svého okolí různé elementály. Elementály autor míní určité energetické stopy, které vznikají vlivem našich myšlenek a prožívání. Jiné elementály pocítíme v přírodě, v horách, v kostele, jiné na fotbalovém zápase nebo ve velkoměstě. Autor se zabývá významem duchovní cesty, místy odhaluje kriticky slabá místa naší materialisticky orientované doby, odkazuje na duchovní učitele (např. Eduarda Tomáše, Rudolfa Steinera ad.) a vyzývá člověka k lásce a k životu podle Kristova učení.

4 01.09.2018

Mnohdy není problémem to, co se nám stane, ale spíš to, jak si problém interpretujeme. Protože právě tím, jak okolnosti interpretujeme, rozhodujeme, jak se budeme cítit, zda propadneme do deprese nebo najdeme řešení...

Tři příběhy o ženách, které jejich nízká sebedůvěra vede k tomu, že se nechají ovládat svým okolím. Nejvíc mě mrazilo z prvního příběhu Kristýny, která se nechala manipulovat psychopatem. Kolik takových lidí žije vedle nás a my si myslíme, že jsou to normální lidé, abychom po delší době zjistili, že jsme se stali jen nástroji k jejich sobeckým pohnutkám. Druhý příběh o náboženském fanatismu taky ze života. Jak nejlépe ovládat člověka? Vyvolávat v něm pocit viny. Třetí příběh velmi naturalisticky popisuje realitu ve zdravotnictví a kam člověka mohou vést přehnané nároky na sebe a touha po moci. Čtivě napsané, k zamyšlení. Kniha ve vás zanechá silný dojem.

22 20.08.2018

Přehledná a hodně informující kniha o dějinách a základech magie, vhodná spíše pro znalce. Trochu mi chyběly ilustrace.

2 03.08.2018

Osvěžující a vtipný příval vzteku, břitkých nadávek, ale především ostře nabroušená sonda do pokrytecké společnosti současného konzumu.

3 03.08.2018

Pořád dokola ty samé kecy. Za všechno si vlastně můžeme sami. Jasně. Ale copak každý může mít všechno, co chce, jen proto, že se to naučí správně přát? Blbost. Vlastně nechápu, co jsem od té knížky čekala. Myslím, že láska není věc přání. Je to prostě otázka štěstí.

5 24.07.2018

Básně psané srdcem, životem.

2 09.07.2018

Milý a životně motivační příběh o ztroskotanci, kterého k životu přivedl kocouří kamarád.

2 09.07.2018

Totální chaos.

Velmi zdařilá sbírka milostných zpovědí a moudrých zamyšlení mladé začínající spisovatelky. Z dílka jde vyčíst autorčina ženská zranitelnost a intenzita citů. Rupi Kaur má ženám co říct. Mnohé z nás se v jejich textech najdou, ať už jde o emoční trauma, odmítnutí, pocit osamělosti, opuštění mužem, kterého jste milovaly, nebo nenaplněnou lásku. Rupi má srdce plné lásky, které mluví k ženám s poselstvím, aby se přijaly takové, jaké jsou. Protože jedině tak si mohou vážit samy sebe a nemilovat jen své představy.

Sadomasochisticky temné básně.

Království
lásko má
naivní
skutečná
perverzní
nevinná
milovala jsi mou duši
bez zisku
jak se na princeznu sluší
promiň za mé chlípné já
byla jsi jediná
jediná princezna
a já rytíř v časech minulých

1 21.06.2018

Roztomilé, ale příběh by mohl být lépe promyšlen.

21.06.2018