HŠ komentáře u knih
Bylo těžké si k nějaké postavě vytvořit sympatie, hodně rychle se střídaly. Těšila jsem se na knihu o "šmírování", v tomto mě to hodně zklamalo. Je to má druhá kniha od této autorky, pořád tomu nějak nemůžu přijít na chuť, bestseller z toho dělá asi jen velká reklama.
Zklamání. Dle anotace jsem čekala něco na způsob Robinsona. Přistání na ostrově proběhne až v poslední čtvrtině knihy, kdy už jsem byla znuděná. Nerada nedočítám knihy, pořád jsem čekala, co se stane. A ono nic.
Čekala jsem typickou americkou propagandu a byla jsem příjemně překvapena. Trošku jsem se ztrácela v tom, kdo zrovna vypráví, všechny 3 postavy měly stejný styl, to mi trošku vadilo. Ve finále mě ale mrzelo, že byl konec knihy.
Dočteno silou vůle a taky tím, že jsem to četla na dovolené. Měla jsem z děje pocit, že všechno už tu jednou bylo. Dvojku číst nehodlám.
Vtipné? Ne. Trapné. To je poprvé, co hodnotím knížku jako odpad.
Nejvíce mi na těchto povídkách vadí, že když se začtu, tak už končí.
Já se stále u čtení bavím a těším se na další díl. Oddechovka na dvě hodiny, člověk zapomene na běžné trable.
Ale jo, šlo to. Zábava na pár hodin. Pár věcí tam sice hapruje, ale jinak dobré, nic náročného, takové předvídatelné. Tuto autorku bych cíleně nevyhledávala, abych si od ní ještě něco přečetla.
Moc sebevědomé, superhrdinovské. Úryvek, který mě pobavil: "Nejsou za mnou žádné oběti a nešťastní lidé".
Pár mých známých odmítlo knížku číst, že nepotřebují číst o ženské, která je úplně blbá, že se přidá k IS. Ono to tak zcela nebylo, myslím, že hodně zavinila její nemoc - deprese. Škoda, že to v tom není více rozepsané. Byla to taková jednohubka na pár hodin, dalo by se z toho vytěžit mnohem více. No a ten překlad, místy čeština hodně utrpěla, u mě to sráží body, resp. hvězdičky, proto raději nehodnotím.
Jsem z toho rozpačitá. První třetina knihy skvělá, ač depresivní. Dál už jen těžko uvěřitelné. A jak už tu někdo psal, jen Maričiny názory jsou ty správné. SPOILER: nechápu, jak si mohla vzít na byt a stravu holčinu, o které vůbec nic nevěděla. Těžce uvěřitelné a tím se z toho stala červená knihovna.
Nemůžu hodnotit jako odpad. Že se mi to nelíbilo, ještě neznamená, že to je brak (podle mě tedy ano). Hlavní hrdinka mi byla řádně nesympatická, celé jsem to protrpěla, ale dočetla - no, nevím, jestli je to výhra. Některé dějové zvraty se mi zdály nelogické, občas tam něco haprovalo, co mělo být vtipné/cynické, mi přišlo trapné.
Červená knihovna jak vyšitá, očekávala jsem něco hlubšího. Námět skvělý, zpracování podprůměrné. Jednání hlavních postav zcela absurdní. Trošku jsem se zamyslela nad tím, jak je to s obrazy, kdo na ně má nárok a vlastně proč. Kniha má pár faktických nedostatků/chyb, SPOILER: Jak je možné, že Paul vrátil Liv do kabelky 200 liber v těch samých bankovkách? Kde Liv neustále brala mobilní telefony? Když Sophii odváželi vlakem, tak tam zapomněla kabelu, kterou v další kapitole měla už u sebe? Tohle jsou věci, které mi hodně vadily a čekala jsem nějaké vysvětlení. Možná jsem na takovouhle literaturu stará.
Některé pasáže jsem docela protrpěla. Kamarádka se mě ptala, o čem kniha je. Nedokázala jsem jí odpovědět, to hovoří za vše.
Zklamaná. Čekala jsem detektivku, nakonec z toho vylezl těžkouvěřitelný příběh zbytečně propojený dohromady. Z hlavního hrdiny byl vytvořen superhrdina, který ačkoliv několik týdnů nespal, byl schopen normálně fungovat, několik hodin v kuse řídit auto a podobně.
Přečteno jedním dechem. Hrůza, co se dělo! Celkový pohled na knížku kazí množství překlepů ve vydání z roku 2015. Mám pak pocit, že si s tím někdo nedal žádnou práci.
Ze začátku jsem se nemohla začít, moc popisování a zdálo se mi to o ničem. Pak z toho byla najednou červená knihovna, vše hodně předvídatelné a v půlce jsem se už nemohla odtrhnout. Říkala jsem si, jestli jsem normální, že se mi líbí takováhle literatura v mém věku:)
Nemohla jsem se pořádně začíst, moc střídání postav, vyprávění pokaždé z jiného úhlu mě nenadchlo. A děkuji uživatelce MarieH za spoiler, díky tomu jsem to ani nemusela dočítat.
Číst se to dalo, ale nepochopila jsem, o čem to mělo být. Abych jen nekřivdila, našla jsem tam pár mouder.
Docela příjemné překvapení, čekala jsem horší. Nepobírala jsem pasáže ze zasedání komise, myslela jsem, že jsou zbytečné, ale pak se to hezky propojilo. Hodně zajímavá knížka.