IHT komentáře u knih
pekne, nadcasove tema, byt v hodne (casove poplatnych) realiich. Ocenuji autoruv nadhled a pekne zpracovani, ale ruku na srdce, vsechny postavy mi byly ze srdce nesympaticke a protivne :)
(SPOILER) Jako dite jsem knihy tohoto autora hltal a moc se mi libily. Stejne tak detske knihy s detektivni zapletkou (E. Kastner atp.). Proto jsem dceri (9 let) nadsene doporucil tuto knihu a znepokojene sledoval, jak se s ni dva tydny pere. Hodnotila ji docela pozitivne (snad v euforii, ze uz to skoncilo) a ja si ji precetl taky, abych ji ukazal, ze to mela mit rychleji (mne to trvalo 100 minut a nekolikrat jsem u toho usnul).
Musim bohuzel uznat, ze autorovi se v 72 letech uz zdaleka tak nedarilo, jako pred 40 lety.
Prvni pripad sebevrazdy je bez jednoznacne pointy (viz komentar od vodopad152), cili vlastne odlozeny. K tomu bych mel hodne velke vyhrady, protoze psat o sebevrazdach je hodne ozehave tema (jak vi vsichni dobri novinari - ctenari radi napodobuji a po medialne proflakle sebevrazde se obvykle zvednou pocty sebevrazd ve velkych mestech - dle statistik z velkych mest USA). Psat o sebevrazde pro deti by tudiz melo byt o to citlivejsi a hlavni pointa by mela smerovat k odmitnuti takoveho reseni jako unahleneho. Aspon v teto knize byl duvod k sebevrazde relativne posetily a konec pripadu totalne nedotazeny.
Podobne druhy pripad s "nepolapitelnym" sprejerem je slaby. Dvojcata vysetruji a sleduji, poskladaji par stripku, ale finalni rozuzleni jim naserviruji dospeli kolegove formou prosteho sdeleni, "kdo to byl". O motivu sprejera nepadne zadna zminka, o spolecenske zavaznosti take ne - nedivil bych se, kdyby mladi ctenari po precteni knihy vyrazili do ulic se spreji si hrat na tajemneho fantoma. :(
Jedina pekna linka jsou detske pohledy na svet rodicu - ta mi porad pripominala Borika a porad byla prijemne usmevna. Jinak za me slaboucke a nedomyslene a spise nedoporucuji
Druha kniha od autora a porad jsem rozpacity. Je to na jednu stranu usmevne a mile, na druhou hrozne naivni, jednoduche, primocare. Zadny pribeh, zadna akce, vse se proste stane, vetsina postav je hrozne plocha... Snad jako satira by to slo, ale za me urcite ne roman, ani humoristicky.
Smekam pred Robertem. Jeho kniha mi pripomnela Shaldrakeuv Propleteny zivot. Robert je taky pako a podobne totalne zapaleny fanda "vseho, cim se da sjet". Jeho kniha je vtipna, sebeironicka, poucna. Ocenuji praci s literarnimi zdroji, byt neni nijak prehnane vycerpavajici. Ruku na srdce, kazda kapitola by dokazala tematicky naplnit i nekolik knih :-)
Smekam pred Robertovou vydrzi a sebezaprenim - pro me by tolik zvraceni a nevolnosti bylo vyznamnym duvodem k prehodnoceni tematu planovane knihy :-D
precteno hned po vydani - a byl jsem nadsen a povazoval jsem to za velmi inspirativni text
precteno o 24 let pozdeji a uz mi to tak inspirativni neprijde, s radou veci nesouhlasim (ale porad celkem dobry)
Co me ale aktualne na knizce stve, je pomerne ledabyla prace - knihy vysla o 5 let pozdeji znovu, pod nazvem "Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století" (NADACE UNIVERSITAS MASARYKIANA, BRNO, AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM V BRNĚ, MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ, NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ NAUMA V BRNĚ) a ani v tomto druhem vydani si autor nedal praci s kontrolou formalnich veci: je to jedina kniha (vydani 1998), kde jsem cetl odstavec o delce tri stran... diky tomuto je cteni fakt narocne ("monotonni monolog"), byt by byt nemuselo... stacilo by jen myslenky trochu lepe usporadat a strukturovat.
Pekne, smutne, ale priserne kraticke. Skoda potencialu, tohle nemusela byt jen povidecka...
Proste silene!
Odjet na rok mimo civilizaci, od rodiny (pravda, k manzelovi, ktery doma prilis casu netravi), ale hlavne do naproste pustiny, kde je clovek ode vseho odriznut. Totalni smyslova deprivace zapricinujici halucinace. Rok straveny v kulne, venku az -40 °C, v obydli steny pokryte ledem. Polarni noc a polarni den. Monotonni strava. Ponorka ve trech lidech na trech metrech ctverecnich. A zima...
Urcite nic, co bych si pral zazit, ale zaroven neco, co si se zajmem prectu. Autenticke svedectvi mlade zeny (37 let), ktera se rozhodla zjistit, co jeji manzel obdivuje na arkticke pustine.
Silne cteni.
Prace s jazykem skvela, textiky vybrousene. Nektere texty naprosto brilantni, jine me neoslovily.
Nesba mam proste rad.
Ale hodnotit povidky rad nemam - tentokrat byly nektere slabsi. Ale celkovy leitmotiv knihy o svobodne volbe se mi moc libil.
Krysi ostrov, Cerny jezdec *****
Skartovacka, Serum, Cikady ****
Vynikajici rozbor sociologickych pruzkumu. Velmi poucne (a casto depresivni) cteni. Velmi ocenuji nabizena reseni - z tohoto duvodu by kniha mela byt povinnou cetbou vsech politiku. Na druhou stranu si vsak myslim, ze rada z nich by si z knihy odnesla hlavne napady, jak vyhrat volby, jak manipulovat volici a komu co pred volbami slibovat... :-[
Pecka!
Audiokniha doposlouchana, perfektni zpracovani. Pribeh temny, tajuplny, dobre vystaveny. Pasaze z minulosti skvele davkovane a zakomponovane. Postavy vsechny prijemne necernobile, o to sympatictejsi
Uz se tesim na pokracovani
Prvni cast serie s Kim Stoneovou - nechapu, proc jsem se k ni nedostal drive! :)
Zaverecne rozuzleni je ponekud "neortodoxni", zjevne je narocne vymyslet v te zaplave detektivek nejakou novou cestu, tj. motivaci vraha. Koneckoncu, zrovna postava inspektorky tedy moc originalni neni (zena, asocial, silna motorka). Ale to nevadi - celkove to bylo velmi ctive, velmi svizne a napinave. Uz se tesim na dalsi dily :)
Nic zasadne noveho ci kontroverzniho pro ctenare, ktery ma aspon trochu prehled o neurologii ci psychiatrii. Presto je to mile, svizne a uzitecne shrnuti. Libi se mi autorovy nazory na pravni system - tady mohl svou predstavu trochu vice rozvinout na prikladech.
Prekvapive dobry pribeh. Priznam se, ze o konci 18. stoleti nevim asi nic (dejepis me fakt nebavil) a pokud si to casove zaramuji nekde mezi Jiraskovy Skalaky a F.L. Veka, tak mi v tom na zacatku vadila ta moderni rec. Porad jsem cekal, kdy se zacne mluvit pompezne, kde budou kvetnate dobove proslovy a podobne. Tech jsem se nedockal, ale naproti tomu se postupne rozjel docela napinavy pribeh a zajimave vysvetlovani.
Jako oddechovka je to fajn :)
film jsem nikdy nevidel a ze skoly si pamatuji, ze slo o popis psychozy tehotne zeny.
no, tak uplne prilehava charakteristika knihy to teda nebyla!!
poslouchal jsem nacteno Pavlou Beretovou. Ma moc pekny hlas, ale myslim, ze se k nacteni nehodila. Tim svym rozjasanym zpusobem (moc milym) cetla uplne vse. Dobre se hodil k naivni Rosemary. Ale cetla tak nejen zacatek knihy, ale i posledni casti. I dramaticke situace. Nejak to postradalo ten mrazivy podton, ktery na knize vetsina lidi vyzdvihuje...
JInak ale moc pekny pribeh :)
pekne, vtipne, (sebe)ironicke, s pribehem :)
moc libilo, urcite sahnu po dalsich
tak tohle opravdu nebylo poteseni ze cteni...
Koneckoncu jsem to poslouchal jako audio (dobre nactene!). Ale je to hodne depresivni a hodne rozvlacne a hodne monotonni... Jeden by rekl, ze tomu chybel dej, ale prave absence deje byla tou hlavni dominantou, ktera urcovala prozitek. Neboli - umelecky zamer. Vydareny.
Pomerne standartni postapo, kde ale hrdinove nemaji zadny cil ("jit na jih"), kde se proste veci deji bez jejich pricineni, kde se snazi neovlivnovat deni kolem sebe a kde spousta veci zustane nakousnuta a nevysvetlena/nepochopena, coz jeste vice zvysuje autenticitu. Bylo to silne, ale znovu to cist urcite neplanuji.
Urcite to je odlisne od vetsiny jinych postapo (treba Malevil), ve kterych autori smeruji k "happyendu". (Dle moznosti. Ten McCarthyho je sice take slibny, ale zasadni posun to teda neni.)
Nejcastejsi veta v knize je bezesporu "Tak jo."
Ze zacatku jsem s tim chtel seknout, protoze to bylo fakt desne a infantilni. Zaprve, to nejsou detektivky, to je roman, ve kterem hlavni hrdinka je detektiv a obcas jako neco vyresi. Reseni samotne se tu vubec nepopisuje, to neni tematem knihy ani pribehu. Prvni pripady jsou skutecne popsany zcela bez jakekoliv snahy na urovni slabomyslnych detskych pohadek - "princeznu chytil drak, tak princ sel, draka zabil a princeznu si vzal za zenu". Po tretine se to zacalo lepsit. Na pozadi "resenych" pripadu autor zacal poodkryvat hrdincin silny pribeh. To mu slo dobre, tak jsem vydrzel. Druha pulka uz byla docela slusna - misty silna, misty slaba. Neni tam nic, co by Vas zaskocilo, dej se da predvidat celou dobu, "vysetrovani" je porad nemastne neslane, ale uz to aspon neni infantilne hloupoucke jako na zacatku.
Nactene to je pekne, ale desne me rusila vyslovnost hrdincina krestniho jmena (Precious). Nechapu, proc ji reziser nechal cist "cesky", nikoliv anglicky (cesky cteme napriklad Simon namisto Sajmon). Myslim, ze kdyz prekladatel jmeno nechal v puvodnim zneni, tak melo byt ctene anglicky. Kdyby to chtel prevest do ceskeho prostredi, mohl jej prelozit jako Zlata ci Milena (ale v kombinaci s prijmenim by to vypadalo opravdu smesne ;)).
Do dalsich dilu se urcite poustet nechci, ale celkovy dojem nakonec az tak spatny nebyl.
poslouchal jsem s R. Brzobohatym a K. Hogerem.
Naprosto okouzlujici. Usmevne... a desive. Jsem rad, ze uz tu komunizmus nemame. Zcela ukazkove absurdni drama. Doporucuji!
ad NIky Coffee: Neprecte... zemrel 4 roky pred Vasim komentarem. Kazdopadne dekuji za nej, knize se radeji vyhnu.