indyka komentáře u knih

Coby špinka z Vyškova naplavená do štace nemůžu dát jinak než komplit!

2 10.04.2020

Nečekaně svěží, později nečekaně vážné. Upřímné. Cynické, místy dojemné. Celkem originální.

Dobré to je.

2 26.12.2019

Moc mě těší, že se povedlo zachytit atmosféru "původního", farmářského Irska a starých dobrých časů této země, ale zároveň musím dodat, že kniha se táhla jak mlha nad vřesovištěm...Nečte se to snadno, a přitom je příběh vlastně dost jednoduchý.

Co ovšem autorovi nemůžu upřít - napsat dílo, jejímž hrdina je naprostý antihrdina, nezvládne jen tak někdo. A některé z myšlenek hrály přesně na mou notu. Srdce na obrtlíku jsem četla ještě před Prosincem a líbilo se mi o poznání více - myslím, že Donal Ryan a jeho příští tvorba určitě stojí za pozornost.

2 09.11.2019

Tajně doufám, že přijdou nějaké zytřki, kdy se Ostravak opět rozepíše...

2 01.09.2019

Za mě ještě lepší než předchozí dva díly, já věděla, proč si tu hvězdičku šetřím :-)

To byly časy...ale ta sranda, ta je věčná :-)

2 27.08.2019

Jak já to hltala, když to byla novinka! Čtenářská výzva mi připomněla tenhle starý klenot. Vtipy už na mě nefungují jako kdysi, což znamená, že se směju nahlas, ale už u toho zvládám i dýchat :-D Jednu hvězdičku si nechám do rezervy, vždyť mám před sebou ještě čtyři díly - když už návrat ke staré nerezavějící lásce, tak komplet :-)

Jak popsat knihu případnému budoucímu čtenáři - komické i všední příhody, mimořádně vtipné slovní obraty a jako třešnička na dortu krásná ostravština, které ovšem není problém rozumět. Zábava zaručena!

2 24.08.2019

Milá Joan, byla jsi mi neskutečně protivná ještě dřív, než autorka zřejmě zamýšlela, že se čtenářům protivnou staneš. Celou dobu jsem doufala, že ti někdo nakope zadek, když už nejsi schopná z něj vtáhnout svou vlastní hlavu. Tak nafrněnou, upjatou ženskou s patentem na rozum a životy jiných, co si libuje ve své vznešené uspořádanosti a pohrdá kýmkoliv, kdo jí nezapadá do škatulky, by jeden pohledal. Není mi tě ani trochu líto.

Tři hvězdičky jsou velmi subjektivní hodnocení, kniha sama o sobě je napsaná dost dobře (byť s poněkud táhlým začátkem), nicméně kromě toho, že mě hlavní hrdinka brutálně vytáčela, to ve mně žádné emoce nevyvolalo, natož nějakou katarzi či pocit nitrozpytu. Nicméně připouštím, že kdybych to četla ve věku hrdinky, dost možná bych se na to dívala jinak.

2 21.12.2018

Miluju Irsko, miluju Írán. Když jsem se dozvěděla o knize s tematikou obou zemí, neváhala jsem.

Je to klasická oddechovka v nevšedním prostředí - milé povídání, které mě ovšem nevtáhlo tak, jak by mělo. Nebyl problém odložit knihu na kterékoli stránce, k žádné z postav jsem si nevytvořila vztah, jelikož jsou dost schematické a černobílé. Příběhu trochu škodí jeho naivita - dobro vždy zvítězí, zlí jsou vždy potrestaní nebo se polepší, člověka můžeme očarovat vůní nebo jídlem...byť věřím, že pro některé čtenáře to naopak může být plus.

2 26.11.2018

Kniha vypráví spletitý příběh jedné rodiny na pozadí 20. století, což je nyní dost populární námět, ale mě stále ještě neomrzel. Líbilo se mi právě ono zobrazení doby (klidně ho v knize mohlo být víc), naopak za takový vztahový guláš by se nestyděla ani Radka Třeštíková :-) Četlo se to hezky a samo, ale zřejmě to nebude jedna z knih, ke kterým bych měla potřebu se vracet či je často převalovat v hlavě. Ale na deku do zahrady je to příjemné čtení. A mojí oblíbenou postavou byl jednoznačně děda Leopold :-)

2 14.04.2018

Ráda čtu knihy, kde z příběhu postav poznávám, jak se "někde někdy" žilo. Marie a Magdalény to dokonale splňují, na příběhu čtyř žen v jedné linii čtenář poznává narůstající zášť vůči Židům, komunistický převrat, kolektivizaci i normalizaci. Jediné, co mi vadilo, byly ty zdlouhavé popisy a jinotaje, nicméně věřím, že většině čtenářů to překážet nebude a určitě bych nerada někoho od čtení tak zajímavé knihy odradila.

Škoda, že má jmenovkyně - poslední z linie - dostala v knize tak málo prostoru, jelikož mi přišla ze všech čtyř nejzajímavější.

2 22.01.2018

Moc hezké pohádky, i jako dospělé se mi líbily. Předčítala jsem je neteři v autě, kniha stačí akorát na cestu z Vyškova do Hranic :-)

2 30.12.2017

Knihu jsem oprášila v rámci Čtenářské výzvy - na první stránce mám "Vánoce 2009" psané bratránkovou rukou, takže mi posloužila jako kniha darovaná v době, kdy mě už nikdo knihami neobdarovává :-)

Díky letopočtu přesně vím, že knihu jsem prvně dostala a četla v sedmnácti letech. Tehdy jsem z ní byla naprosto unesená. Dnes, o osm let později, mi ta bouřící se těla, něžné absurdity a míčky ňader nějak nejsou po chuti. Až se sama divím, jak ty roky ovlivnily můj dojem. Výsledné hodnocení je tedy průměr mých hodnocení v čase - a třeba básním pana Žáčka zase někdy přijdu na chuť.

2 26.12.2017

Kultura hippies je mi blízká, ale tato kniha mě fakt těžce zklamala. Chvíli jedou, na chvíli se zastaví...a tak pořád dokola. Neskutečná nuda, nedočetla jsem to - a to jsem se na tu knihu tak těšila.

2 16.12.2017

Kniha se četla sama - zhltla jsem ji za jediný den, nemohla jsem se od toho odtrhnout. Že autorka píše velmi čtivě, není nic nového, navíc zde postavám přímo "vidíte do hlavy", což tento dojem umocňuje a opravdu vás to vtáhne. Proč nedávám plný počet? Zaprvé, všechny dospělé postavy mi neskutečně lezly na nervy. Opravdu doufám, že nikdo takový po světě nechodí :-D A že ty charaktery byly opravdu tak přehnané, jak na mě působily. Zadruhé, odhalení pachatele čtenáři bylo takové "odflinklé", což je škoda vzhledem k tomu, že zbytek knihy je jedno velké drama. Detektivku nečekejte, chytlavou zamotanou vztahovku ano.

2 23.09.2017

V komentáři u minulého dílu jsem si přála víc Saturnina, nyní ho mám - ale paradoxně bez zbytku mně již známých postav mi to vlastně moc nefungovalo. V knize se pořád něco děje a přitom vlastně nic moc neděje, všechno to jen tak prošumí a mně nic neponoukalo knihu zvednout a opravdu s chutí číst.

1 30.08.2024

Humor, zmar a cynismus, skvělý začátek nového čtenářského roku. Pan primář opět nezklamal. Fanynkou roky, fanynkou stále a už se těším na trojku - realita našeho zdravotnictví zřejmě bude ještě dlouho spolehlivou múzou. Díky, autore!

1 01.01.2024

Za mě nejslabší díl série. Postavy sympatické a zápletka zajímavá, ale těch náhod a nelogičností, kterými autorka tlačí děj vpřed, už bylo příliš.

1 25.09.2023

Knihu jsem dostala zadarmo jako dárek k nákupu a podle hodnocení na internetu to není kdovíco, neměla jsem tedy velká očekávání. Nicméně - v rámci svého žánru, tedy oddechovka do vlaku - to bylo překvapivě dobré!

Jasně, občas ty situace a vztahy dost šustily papírem, navíc obě hlavní postavy mi byly krajně nesympatické a tak mě štvaly, že jsem jim ani trochu nefandila a doufala jsem, že z toho nevyváznou tak lehce. Vůbec jsem je nevnímala jako romantické hrdiny záporáky, jen prostě byly na pěst. Vulgarity mi nevadily a co se týče erotických scén - za mě té knize nic nepřidaly. Brát je jako "okořenění" mi přijde úsměvné. Coby účetní mě naopak mnohem víc zajímaly ty podvody s DPH, tomu já říkám koření :-D

I tak čtení Kolotoče beru jako dobře strávený čas na oddech, děj vtáhne, má spád, kniha se čte lehce a jako prostředek na vygumování hlavy po práci posloužila více než dobře.

1 13.08.2023

Nikdy jsem nečetla Kulhánka ani Kotletu, vlastně ani moc jiné sci-fi, fantasy či akční kousky - ale jak jsem ráda, že jsem si přečetla Brožovského! I pro žánrem nepolíbenou čtenářku to bylo skvělé čtení. Postavy, humor, situace...vše si mě získalo už od první stránky. Jediné, s čím jsem nebyla na stejné vlně, byla gradace a přechod z jedné dějové etapy do druhé - trochu jsem se v tom ztrácela, což ovšem může být i chyba přijímače a nikoliv autora. Ráda sáhnu i po druhotině, bude-li.

(Editora/redaktora/korektora vytahat za uši, těch několik textových nedokonalostí dost bije do očí a je to škoda.)

1 21.10.2022

Přiznávám, zpočátku jsem byla skeptická a prvních pár desítek stránek to byla opravdu drezúra...nicméně jsem ráda, že jsem vytrvala, i když jsem během čtení občas měla v hlavě bordel jak na ruském večírku.

Spousta hlubokých myšlenek, temnoty, bolesti, lásky, alkoholu a touhy dostat to dno ze sebe a alespoň se pokusit zase žít. Autor nám to servíruje po troškách, co zpočátku nedává smysl a vypadá to, že tomu chybí začátek, se ve správný čas vysvětlí. Ale čtenáře nešetří, to rozhodně ne. Těším se, že si knihu přečtu znova za pět či deset let a budu jí rozumět zase o něco víc. A velmi oceňuji Michelův příležitostný cynismus.

1 22.01.2021