IVANA0123 komentáře u knih

Prostě super, Strike a Robin jsou jistota. Jen mám s knihami této autorky při dočtení velký problém. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem knihu dočetla a vím, jak vše dopadlo, ale zároveň se nutně dostaví pocit smutku, protože je konec a další díl v nedohlednu. A přestože těch stránek bylo tentokrát opravdu hodně, klidně bych četla dál. Námět byl super a je víc než aktuální. Většina z nás žije v menší či větší míře i v tom digitálním světě každý den a o našich dětech ani nemluvím a málokdy nás napadne, jak moc jsme díky internetu zranitelní. V této knize se ukázalo, jak lehce se zde šíří zlo, když je vše anonymní a jak jednoduché je v tomto médiu zmanipulovat dav i jedince.. Prostě autorce se opět povedla skvělá kniha a mně nezbývá než opět čekat.
(4/24)

50 02.04.2024

(SPOILER) Když jsem knihu začala číst, měla jsem dojem, že příběh musí být z dob dávno minulých a přece se odehrává ve 20. století. Nějak si nedokážu představit, že začátek 20. století byl tak jiný, než konec, který jsme žili my a že za velmi krátkou dobu se řada věcí tak radikálně změnila. Krize, chudoba a silný vliv církve, kdo z nás si - naštěstí - dokáže toto představit? A přesto jen v nedávné době, jak se ukazuje, za šedými zdmi klášterů panovaly podmínky a vztahy jako ve středověku. V naší moderní době, v civilizované zemi. Kratičký příběh Furlonga, obchodníka s uhlím a dřívím, nutí člověka přemýšlet. Příběh plný protikladů a emocí. Příběh o muži, který riskuje štěstí své i své rodiny, aby nemusel žít s pocitem zmaru a svědomím, se kterým se nedokáže vyrovnat. Kdo z nás by zůstal lhostejný a kdo by dal v sázku svou budoucnost... Kniha zanechává otázky a já jsem ráda, že jsem si ji přečetla, abych mohla přemýšlet.
"...o maličkostech, z nichž, jak věděla, pokud se poskládají dohromady, sestává život."
Objevila jsem novou autorku, po jejíchž dalších knihách se určitě poohlédnu. 5*
(8/23)

50 15.08.2023

Knihu jsem si moc užila, i když jsem to původně nečekala. Když jsem si totiž přečetla námět knihy, nechtěla se mi vlastně ani číst. Toto již několikrát použité téma mi přišlo otřepané a neuměla jsem si představit s čím novým by mohla autorka přijít. A přesto jsem knihu nedokázala odložit a překvapilo mě, kolik napětí do tohoto klasického rámce příběhu dokázala tato autorka vtěsnat. Rozhodně příběh nevyzněl tuctově, vykreslení postav bylo skvělé a závěr se mi líbil, i když pár kapitol před koncem jsem si už myslela a věděla.... Vlastně je mi líto, že už mám dočteno.
Za mě 5*
(10/22)

50 21.10.2022

Myslím, že na tuto knihu musíte být správně naladěni a určitě se nebude líbit každému. Já jsem si ji vybrala původně kvůli přebalu, který mě zaujal a když se mi pak dostala do rukou, tak se mi líbila ještě víc. O autorce jsem toho moc nevěděla, jen jsem si vždy myslela, že je trochu střeštěná, ale zjistila jsem, že je v ní mnohem víc. A i kniha je jiná než jsem čekala. Není to klasický cestopis. Je to takové plynutí ze země do země na vlně vzpomínek, emocí a myšlenek. Někdy je to neuspořádané a nahodilé, ale o to víc srdečné. A celé se to čte moc pěkně. A tak jsem s Terezou procestovala i země, kam bych se já osobně nikdy neodvážila. Možná je trochu blázen, ale klobouk dolů...
Nejvíc se mi líbily kapitoly typu - Co jsem se naučila v džungli..na severním pólu...na poutní cestě...ve Skalistých horách...v Peru. Kouzelná je i část odehrávající se na vodě. Prostě, mně se kniha líbila a Tereziným babičkám přeju silné nervy, protože tahle holka toho asi nenechá...4,5*
(9/22)

50 16.09.2022

Tak jsem se po čase vrátila na Zeměplochu a opět se dobře bavila. Bábi Zlopočasná je něco zcela jiného než její zmatení, i když milí předchůdci z prvních dílů. S ničím si neláme hlavu, do ničeho si nedá mluvit a stojí oběma nohama pevně na zemi. Její věcný a přímočarý přístup, i když často značně konfliktní je okouzlující. Prostě metoda hlavologie funguje líp než většina kouzel. Takže jsem potkala pro mně zatím nejsympatičtější a nejzábavnější postavu těchto knih. Hlavně první půlka knihy neměla chybu. Trochu jsem se ztrácela v části s přízraky, ale v závěru se vše zase spravilo, takže za mě 4,5*.
A ještě něco nejen z Bábiných mouder:
"Dobré ploty dělají dobré sousedy"
"Kdo je zvědavý nebude nikdy starý" a taky "Kdo se moc ptá, toho nakonec podříznou"

(1/21)

50 13.01.2021

Dočteno a je mi to líto. Další díl se asi neobjeví a mně se od knížky nechce. Prostředí ostrova je možná ponuré a ani okolnosti příběhu nejsou nijak radostné, a přesto jsem se v tomto místě a knihách zabydlela a oblíbila si je jako málo které. Prostřihy do minulosti se mi libily a dospívání Fina a jeho přátel bylo popsáno tak osobně a důvěrně, že nebylo těžké si k nim vytvořit vztah. Bude se mi stýskat a to se mi u knih nestává často.
(7/20)

50 01.07.2020

Kniha mě bavila a četla se dobře. Jako vždy byl i další případ šéfinspektorky Eriky Fosterové napínavý. Bohužel její urputnost, se kterou se vrhá na každý další případ, už mi ale připadá moc a styl, jakým se vnutila tentokrát do vyšetřování připomíná buldoka. Pravdou je, že zatímco její kolegy Petersona a Mossovou mám čím dál raději, u Eriky je to naopak. I tak se chystám pokračovat dalším dílem, tentokrát je to za 4*.
(4/24)

49 24.04.2024

Tak toto byl ovšem mazec a po dočtení se mi tedy moc dobře nespalo. Knihu jsem přečetla v podstatě na jeden zátah, protože jsem měla pocit, že je prostě v tom lese nemůžu nechat. A to i přesto, že mi postavy až tak sympatické nebyly. Krátké kapitoly odsýpaly a najednou jsem byla na konci.. a vůbec jsem takový konec nečekala. Napínavé, šílené a čtivé. Vracet se ke knize nebudu, jednou to stačilo, ale autorčin styl se mi líbil. 4,5 *
(1/23)

49 24.01.2023

Tak jiná kniha, než na jaké jsem od Frederica Backmana zvyklá. Přesto je v ní jeho rukopis rozhodně patrný. I když je kniha smutná, přesto se v ní najdou místa k pousmání, i když tentokrát je i to pousmání takové jiné, smutnější. Rozhodně po přečtení se musí člověk zastavit a zamyslet. A o to autorovi myslím i šlo. Hledat co je v životě důležité, jak svůj čas prožít smysluplně, jsem v životě šťastný a taky ti kolem mě...? Po dočtení se vám toho v hlavě bude honit hodně...a to je dobře. Jsem moc ráda, že jsem si našla čas, si knížku přečíst. 4,5*
(9/21)

"Občas možná potřebujeme někoho, kdo s námi každé ráno pořádně zatřese, abychom si uvědomili, jak rychle letí čas. Abychom měli na paměti, o co přijdeme, jestliže si nedáme pozor."

49 24.09.2021

Opět ďábelské, napínavé a brutální. Naplno se kniha rozjede až od půlky, ale pak už to je na jeden zátah, odejít od knihy nejde, protože chcete dočíst, aby ta hrůza už skončila. Za první půlku 80, zbytek už 100 %.
(2/21)

49 21.02.2021

Strika a Robin byli opět skvělí. Rozsah knížky mě, vzhledem k tomu, že jde o detektivku, na začátku trochu děsil, ale nakonec to až tak knize neuškodilo. První část sice byla hodně pomalá a pravdou je, že pokud by pár popisů (okolí, restaurací..) bylo vynecháno, rozhodně by to nevadilo a spádu příběhu by to pomohlo, naštěstí ale autorka píše natolik čtivě, že jí to odpouštím. Druhá část už byla tak napínavá a nakouknutí do života anglické aristokracie zajímavé, že od rozplétání motivů vraždy až do konečného rozuzlení, už jsem se nedokázala odtrhnout. A tak, i když nebylo vše stoprocentní, za výsledný dojem z knížky po dočtení dávám 4,5*.
(11/20)

49 22.11.2020

Krásná kniha, díky které jsem objevila úžasného autora. Jeho styl je naprosto fascinující, knihu jsem nemohla odložit. Vůbec by mě nenapadlo, že by někdo napsal tak úžasnou knihu o "vykřičeném domě". Při čtení mi v uších zněl hlas pana Kaisera, kterým promlouvá ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Přesně takovou atmosféru ve mně příběh o Café Groll vyvolával. Doba dávno zavátá časem se objevovala ve vzpomínkách stárnoucího lékaře se vší krásou, neřestí i touhami. Druhá rovina příběhu už byla méně barevná a smutnější. Ovšem největším šokem pro mě byl závěr knihy. Tady se veškerá poetika vytratila a zůstal jen... smutek. Úžasná kniha, krásný styl 5*
(5/24)

48 07.06.2024

Myslím, že zatím nejlepší díl. Minimálně proti předchozímu oceňuji vysoké tempo vyšetřování a neuvěřitelné napětí. Také námět byl neotřelý a dobře vymyšlené bylo i propojení se sociálními sítěmi. A jednoznačně byl tento díl nejdrsnější, alespoň podle mě. Taky Erika jakoby našla konečně sama sebe a začala svět kolem víc vnímat. Celkově nemám co vytknout a dávám s čistým svědomím 5*.
(4,5/24)

48 03.05.2024

Bavila jsem se. Netradiční detektiv, netradiční vyšetřování a tak specifický humor. První kapitolu jsem přemýšlela , jestli pokračovat, a pak jsem tomu podivínovi začala fandit. Ten trochu chlapský ironizujicí humor mi nakonec sedl a já se občas smála i nahlas. Sice to nebylo, na co jsem zvyklá, ale jako detektivní oddechovka to nebylo špatné. Asi ten styl nesedne každému, ale zkuste dát Prévitovi alespoň šanci. 4*
(4/24)

48 14.04.2024

Musím se připojit ke čtenářům, kteří byli z knihy nadšení. I když nejsem odpovídající věková skupina a tento žánr mě spíše zatím míjel, nemohla jsem se ke konci od knihy odtrhnout. Místo, které stvořila Leigh Bardugo, je tvrdé a neúprosné. Hlavní hrdinové, kterým tento svět nedal nic zadarmo a už dávno nejsou nevinné děti, jsou stejní. Drsní a zatvrzelí, a když dostanou možnost své životy změnit, vydávají se splnit nemožný úkol.. Skvělý styl, neuvěřitelné napětí a hrdinové, kteří člověku přirostou k srdci. Dokonalá kombinace a já se chystám na další díl. 5*
(9/23)

48 13.09.2023

(SPOILER) Tento díl je o poznání vážnější. Pro detektivy je tentokrát pátrání hodně osobní, a proto i emotivnější. Celkový příběh je smutný, hlavně s ohledem na minulost Asada a jeho rodiny a chvilkami se zdá být beznadějný. Vyšetřování je hodně zamotané, ale ne zdlouhavé. Možná se u postav detektivů objevují až superschopnosti, ale v případě tohoto oddělení to ráda přehlédnu. Druhá linie knihy - Rose a Gordon - je hodně zajímavá a docela by mě zajímalo, jestli jsou ve skutečnosti možnosti policie při hledání podezřelých takové, jako předvedl mladý IT pracovník PET. Možná tento díl nebyl nejlepší, ale já jsem se nenudila a Q oddělení zůstává mojí srdeční záležitostí. 4,5*
(1/23)

48 04.01.2023

I pátý případ oddělení Q byl skvělý. Trojka z oddělení předvedla standartní výkon - dobře jsem se bavila. Co za mě být nemuselo, bylo rozšíření týmu o stážistu Gordona, ale třeba se časem ukáže, že to bylo ku prospěchu. Jinak námět byl tentokrát hodně zajímavý a drsný. SPOILER Téma přistěhovalců je aktuální celkově. Tady bylo zajímavé se na vše podívat z té druhé strany a vidět, že i když máte vůli, tak vymanit se z takového prostředí jako byl Marco, je těžké nebo prakticky nemožné. A vybrat jste si nemohli. Za mě 4,5*.
(6/22)

48 09.06.2022

Opět jsem se nenudila. Tentokrát jsem si knížku dala v originále a musím říct, že jsem si slovenštinu užila. Tento díl byl tak trochu jiný, víc technický a podrobný co se týká vyšetřování a bylo to hodně zajímavé. Spisovatel díl dokonale zamotal a co jsem si na začátku myslela, mi v průběhu vyvrátil, aby se v závěru ukázalo.... No prostě podařené, jako vždy. 4,5*
(7/21)

48 31.07.2021

Opět hodně povedené pokračování, které stále časově odpovídá začátkům kariéry Richarda Krauze na vraždách. Trochu změna je dána tím, že je děj zasazený do listopadu 1989, čímž získává kromě linky kriminalistické poměrně velký podíl i politika. Nakolik popsané zákulisí odpovídá realitě je otázkou, nicméně bylo zajímavé tyto události sledovat i z jiného pohledu. Vyšetřovací trojice Burger - Hanzel - Kraus klasicky nezklamala v ničem, co je pro ně typické, takže jsem strávila v jejich společnosti příjemný víkend a těším se na další díl. 4,5*
(4/21)

48 03.05.2021

Rozhodně bych někdy chtěla ochutnat koláč z bramborových slupek a zúčastnit se alespoň jednoho literárního večera Spolku přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek. Moc bych se chtěla stát alespoň na chvíli součásti tohoto příběhu. Poznat členy spolku - a neumím ani říct, kdo mi byl nejmilejší - i jejich přátele z pevniny, pozorovat s Kit, Juliet a Dawseym kosa tahajícího žížaly v trávě, míchat s Isolou její lektvary se Zenobií na rameni a nebo jen tak stát na pobřeží Guernsey a nechat si větrem cuchat vlasy při pohledu na moře...u toho všeho bych chtěla být.
Vím, že kdykoli, když znovu otevřu stránky této knížky a začtu se do některého z dopisů, můžu předstírat, že mi píše drahý přítel, protože většina postav se mi po přečtení stala velmi blízká, a tak to nebude až tak velké předstírání. I když se ke knížce budu vracet, tak se s ní teď nerada loučím. Při jejím čtení jsem se často přistihla, že se nad ní usmívám. Bylo mi s ní moc dobře. A i když jsou v knize místa, která dokážou rozesmutnit, dokáže hlavně zahřát u srdce. Je důkazem, že i když je zle, tak láska, přátelství a odhodlání, dokáže mnohé změnit. Jedna z nejmilejších knížek, které jsem kdy četla. 5*
(4/21)

48 06.04.2021