iz67 komentáře u knih
Neskutečně pitomá kniha. Je k nevydrzeni jak Nesbo je tady schopen udelat i z krajeni chleba to nejnapinavejsi, co jste zazili. Jenze tahle manýra zacne po nekolika kapitolach strasne unavovat. Stranky mizí a ono se vlastně nic neděje. Pridejte k tomu fakt, ze dva hlavni dějové zvraty jsou odhalitelné prilis brzo a vyjde vam z toho neco, co byste nemeli vubec cist.
Tahle kniha mi bez nadsazky zmenila zivot. Pohled na lidi s jinym nazorem, proc to tak maji, proc se do krve hadaji konzervativci s progresivisty, jak vznikaji moralni soudy. Vedle vseho toho uzasneho know-how, je to napsano super vtipne a velice strukturovane.
Docela otravná záležitost. Ne pro svoje myšlenky, ty jsou sice provokativní, ale to je v pořádku . Problém vidím v tom, že obsah by vydal na delší článek, ale knihu tohoto rozsahu neunese. Autor se k uzoufani opakuje, těžko drží strukturu. Tam, kde by měl argumentovat, prostě jen klade tvrzení za tvrzením (většinou to samé za. tím samým)! A po té, co na 150 stránkách opakuje 2 a 3 postulaty, vyvrcholí tryskem na posledních 10 víc než vágní vizí té správné alternativy, kterou vám k lepším zítřkům ale nepomůže.
Unikátní a obří dílo, kritická oponentura k většině, co bylo napsáno o tomto období. Věc, která motivuje pro lepší budoucí. Pro mě někdy přiliš kvetnata, esejisticka forma. Ale povinná četba pro toho, kdo se chce opravdu něco o nás a tomto období dozvědět.
Je to hrozně ukecany, musel jsem to furt necim prokladat a docist to, pro me byl takovej svazackej ukol. Pro me vice mene samoucelny tlachani o skotech, jak jedou v drogach a sexu, ale vlastne tam nic neni. A konec je tak sladkej, az je to na pozvraceni polobotek.
Druhá odložená kniha od Stindla, takze bych asi nemel hodnotit. Z druhe strany, kdyz po ctvrtine, krome zajimaveho napadu, zase nenachazim další duvod pokracovat, tak je nekde chyba, a protoze jsem par knih docetl, premyslim, proc tomu tak je. Co Stindlovi funguje v radiu nebo novinach (a funguje naramne) v romanu nudí. Vytvorit komplexni dilo je neco jineho nez byt schopen rict ci napsat vtipnou glosu (i kdyz je to ta sama prace se slovy). Proc? Je tam sice zajimavy napad. Ale postavy deklamuji neco, co me nezajima. Stindl mozna postavy projektuje, aby plnily potrebu cele knihy, ale neni schopen je skutecne prozit jako jednotlivce (tady je mozna na skodu jeho schopnost szirave komentovat, protoze to muze znamenat, ze se do daneho cloveka nejsem schopen vcitit). Vsechny plni stanoveny ukol (protoze cela konstrukce romanu byla jiste intelektualni drinou), ale neprozity generuji slova nekdy dulezita pro cil pribehu, ale naprosto nezivotna ve vztahu k sobe. Proto jsou postavy spis intelektualni konstrukci nez prozitou predstavou. Pouhym dvourozmernym modelem, takove modely pak ale rozsah romanu neunesou, plní potrebu autora, ale samy o sobe nudí. O to hůř, kdyz tezistem romanu jsou uvahy jednoho z modelů ...... A je to skoda a mrzi me to, protoze jsem Stindlovi drzel palce (abych nebyl za Rubeše! I kdyz to se zjevne nepovedlo :( )
(SPOILER) Zajimava kniha, sikovne vyuzivajici opakovani, spousta vtipu a horkosti. SPOILER: Hlavnim mym problemem s touto knihou je tema revanse (pro ktery v knize vlastne neni duvod) nebo pomerne samoucelne fasounske linky. Takze kdyby clovek netusil, ze Tresnak je na vsechno tady pekne nasranej, tak spousta veci pusobi dost samoucelne.
Obsáhlá a přitom stále čtivá kniha. Výzvou pro měl byly nekonečné seznamy různých šlechticů a měšťanů zúčastněných v té či oné události, radě, atd. Protože je kniha opravdu věnována Žižkovi, tak mi teď chybí ještě přečíst knihu, která se zabývá husitskou etapou bez Žižky.
Skvoreckeho detektivky - odpocinkova, vtipna, a pritom stale kvalitni literatura. I v audioverzi.
Bylo dulezity to napsat a bylo to dulezity si precist. Na pribehu Kundery si muzeme detailne prohlidnout generaci komousu, ktera se tu vice ci mene aktivne podilela na zniceni pravniho statu, pak v sedesatkach zacla objevovat dalsi (skutecne) hodnoty, aby se s tim v sedmdesatkach nejak vyporadala (znovu kolaboraci, utekem ci nejakou formou opozicni prace). Je to dulezite proto, protoze stejne jak je Kundera svetovou velicnou co by spisovatel, tak tu mame spoustu dalsich autorit, u kterych vsak na jejich komunisticke koreny nesmi zapominat. Zapominat na to, ze jejich moralni zebricek je casto velice diskutabilni. Novakova kniha je o autorovi, o době a spolecnosti. A o jejich interakci. A i kdyz Kundera je pro Novaka od zacatku podezrelym, tak neni duvod mu to vycitat. Take proto, ze na to, jestli se nam Kunderova tvorba bude libit, tahle kniha mit vliv nebude.
Pakliže chcete vědět o bolsevicich vic nez jen to, ze jsou pakáž, tak tohle je ta kniha. Na to, kolik obsahuje informaci, je to vlastne utla knížka. Protoze je ohromne zajimava a skvele napsaná. Od popisu predrevolucniho a nasledne predrijnoveho Ruska, ktere nabidlo Leninovi a jeho bandě skvělé (a jedine možné) prostředí pro vykonání vsech svych fantasmagorií a hrůz, které jsou pak v cele knize nalezite popsany. Vcetne vlivu na mezivalecnou Evropu.
Tohle je naprosto povinná cetba.
Nejdřív to vypadá na takové Malostranské povídky s vykreslováním postaviček a atmosferou anglickeho mezivalecneho malomesta. Ale pak to zacne a je z toho trochu Orwelova prvotina o těch nejchudsich v Parizi. Ale tim Orwell neskonci, jeste se dostane ke kritice školství a zhoubneho vlivu rodicu na ně a skončí uvahou o smyslu zivota. Takze rozsahem v nevelkem dile toho stihnul opravdu hodne.
Čte se to jako román. Bok je úkaz (jak už naznaceno v názvu). Kolik toho stačil je fakt těžko uvěřit. Protože mám pocit, ze trpí syndromem jedinyho spravedlivyho, tak by bylo zajimavy si neco poslechnout od ostatnich akteru. Ale jinak moc fajn, i jako kronika toho vseho tady kolem nas.
Paklize nekdy (poslednich 7 let) nechapete ceskou spolecnost, tak v tehle knize najdete spoustu odpovedi na otazky, ktere se vam honi hlavou. A nejsou to pouze domnenky, ale uvahy zalozene na spouste dat a sociologickych pruzkumu. Velice doporucuju. Vice v
https://babylonrevue.cz/prokopovy-slepe-skvrny-ceske-spolecnosti/
Celou dobu jsem měl pocit, ze jsem to uz cetl. A opravdu - predelany Siamsky pribeh, moje prvni kniha, kvuli ktere jsem Kratochvilovi propadl. Jak to shrnout - asi kniha pro ctenare, ktereho by Siamsky pribeh zaskocil a potrebuje pro zacatek neco vice strukturovaneho. Neni to zle, ale origos je nedostizny.
Po tretine knihy jsem zjistil, ze je mi uplne jedno, jestli se Ryanovi to vsechno podari nebo ne. A asi se to uz nikdy nedovim.
Druhy Chadimuv dil se do 2/3 cte stejne dobre jako prvni. Je to zase unikatni vhled do osobni, kapelove, ale i cele historie skupiny lidi, ktera chtela a delala jinou kulturu nez jim bolsevik povolil. Posledni cast pro pametnika uz tak zajimava neni (listopad a svazky), krome pripradu Chadimova - to me zajimalo dost. Diky konci teto knihy si taky musim doplnit, co mi vlastne dal dil prvni. Chadima je slozita osobnost (citim tam komplex jedineho spravedliveho), prisna k sobe i ostatnim a to je hodne zabavne. Jeho rychle soudy jsou ale casto zalozeny hlavne na pocitech, ktere casto nemusi se skutecnosti uplne sedet. (Hodne legracni je napriklad jeho stanovisko, ze nevi o tom, ze by se Kocab zajimal v minulosti o Zappu, takze to znamena, ze se proste nezajimal, a basta [i kdyz zajimal urcite nejmene od r.80]). A velky problem mam s jeho (ne)schopnosti zobecnovat, resp. zobecnovat na zaklade velice dilci zkusenosti. At uz u lidi (udelals jednou neco spatne, tak jsi spatny), tak i u udalosti a historickych dějů. Kdyz vsak tohle clovek vede v patrnosti, tak je jeho opus stale unikatnim vhledem do mnoha let zivota skupiny unikatnich lidi.