Jacinda komentáře u knih

Kdo nedá do 50 let videoher Heroes I, Heroes III a Posla smrti snad ani nemá právo vydat takovou knihu. Místo vyhrabání nějakých obskurních záležitostí mohl být dán prostor jedné z nejznámějších a nejlepších strategicko-taktických her ze světa HOMAM a stejně tak by pozornost zasloužila i úchvatná adventura Posel smrti, jejiž práva pak koupilo i zahraniční studio a navázalo dalšími dvěma díly.

Edit: Po Zoltánově příspěvku musím také zmínit Deus Ex nebo Zaklínač. To už je skutečný hardcore.

Kniha je tak klasické dilema: někdo si tam to svoje najde a někdo ne. Já bohužel nenašla. Respektive něco ano (alespoň ty Brány Skeldalu tam jsou, ale to by člověk musel být už úplný ignorant, aby je vynechal), ale něco ne. Za takovou cenu docela zklamání. A co se provedení týče, rozkládací strany hrozí natrhnutím a v knize je hodně překlepů.

7 21.01.2024

Během čtení se mi mnohokrát měnila nálada. Od orgastického chrochtání nad stránkami až po bušení čtečkou do polštáře a křikem: Ať už jde ta pizda Anastaria někam. Původní komentář jsem nakonec dala pryč, protože se názor trochu změnil, stále ale trvám na tom, že kdyby jel Mahan výpravu trochu méně bombastickou, vyšlo by to ve výsledku lépe, i kdybychom měli sklouznout ke klišé. Právě klišé mi možná tentokrát chybělo, toho levlení taky ubylo a když už bylo, šlo hned o epické, unikátní a superior události. Závěr knihy (tradičně) nepřehledný, děsivě překombinovaný a snad i ulítlý. Nicméně Mahaněnka i nadále žeru, něco se prostě skousne a zbytek předupe závislost na hraní počítačových her. Btw. za mě rozhodně nejlepší postava Plinto!

7 24.10.2018

Nevím, kdy naposledy jsem se nad knihou upřímně hlasitě smála. Výměny názorů mezi Hannou a Garettem jsou boží, stejně tak pomalu budované napětí. Klišé se nevyhneme, ale asi jsem knihu četla v dobrém čase, protože se mi fakt líbila.

7 24.10.2016

Už strašně dlouho mě nějaká série natolik pohltila, že jsem četbu prožívala jako jednu velkou orgastickou jízdu. Mahan mi dokázal, že je nadále mojí super oblíbenou postavou a jeho pomsta mi přinášela až zvrácené uspokojení. Jak se dalo předpokládat, vše se krapet zkomplikuje a to krapet je tady potřeba popsat slovy: Zápletka v zápletce v zápletce, zvrat v zvratu v zvratu v zvratu... V jeden okamžitk to na mě bylo moc, naštěstí to autor zachránil vynikajícím koncem, kdy k mému překvapení bylo vše vyřešené a uzavřené a navíc ještě v rychlém sledu. Spoiler alert... Co se týče Anastarie, už z anotace povídky je jasné, že bude nějakou strašnou obětí. Ale. Pro mě je to pořád pizda, kterou nesnáším. Prostě ta postava je mi protivná a mým idolem navždy zůstává Plinto či sympatický Hadojed. Stejně tak Fleita byla naštěstí odložena na vedlejší kolej. Celkově je Šamanova pomsta bombastická orgiální jízda, kde Mahanovi držíte všechny pěsti, co na těle máte. (btw povídka je podle mě zbytečná záležitost, autor za Anastarii vůbec neumí psát a celkově to působí jak divná obhajoba na úrovni slohové práce. Nicméně to už je každýmu buřt). Čili ted mi už nezbývá nic jiniého, než hladově vyhlížet poslední díl. N-e-m-ů-ž-u-s-e-d-o-č-k-a-t

6 18.06.2019

Mahan zůstane asi navždy jednou z mých nejoblíbenějších postav. Narozdíl od ostatních ale úplně neholduju té změně, že se mu přestalo ve všem dařit :D nicméně ta bitva s Armagedonem byla natolik epická, že jsem celou kapitolu četla dvakrát :))

6 12.02.2019

Zůstanu-li u linie romantika, jsem naprosto ok. Sice mě trochu překvapilo, že se anotace odehraje v 5/6 knihy na pouhých 10 stránkách a více jak tři čtvrtě knihy je v zásadě o výcviku Jiny. Také vztah ostatních agentů neodpovídá úplně popisu, vlastně podle anotace se jedná o absolutně odlišnou knihu. Nicméně já měla zrovna chut na romantiku a kromě pár klišé, kdy se hrdinka tradičně uráží a cuká, aby bylo natažené vztahové pnutí, jsem spokojená.

6 25.11.2018

Skládám hold autorovi, který dokázal skloubit brilantní (skoro až špionážní) detektivku s velmi důležitým a náročným poselstvím americkým čtenářům. Téma, kterému se věnuje, je jistě aktuální i u nás. Bylo až nechutné uvědomovat si množství manipulací, navíc nyní skoro o třicet let později ještě extrémnější. Doporučuji všem a já si knihu navíc zapisuju na položku: další důvod proč nesnášet japonce, i když anime miluju a jazyk zbožňuju

6 28.08.2018

Kniha mě okamžitě vtáhla do děje a nepustila. Přestože se oproti prvnímu dílu objevilo několik hluchých míst (otravné dítě, otravné báby), nemohla jsem přestat číst a místy opravdu slintala. Občas bylo těžké pochopit, že se opravdu jedná o "předem naprogramovanou hru", NPC se chovala dost podivně. Závěrečný boj byl na můj vzkus příliš chaotický, nevěděla jsem, kdo je zlý a kdo hodný. Ztrácela jsem se ve jménech. Proto z pohledu čtenáře volím jedničku jako povedenější (nevím proč, užívala jsem si zvyšování levelu hornictví), i tak je toto pokračování skvělé čtivo. Co však jen těžko rozdýchávám!!!! je ukázka další knihy na konci eknihy. Nevím, zda je to i v tištěné verzi, ale extrémně mě to nasr*** Těšila jsem se na dalších 60 stránek, místo toho konec (e)knihy uprostřed akce a na konci nějaká konkurenční kniha? WTF? Zbytečně to zkazilo dojem z četby

6 28.07.2018

Nevěřím v bezproblémové vztahy ani idylická manželství. Láska je spalující a šílená, člověk balancuje na hranici a přesně to autor popisuje. Jak často se my sami přiblížíme na okraj? Jak málo stačí, abychom se "zbláznili"? Možná najdete odpovědi na své otázky a možná se díky téhle knize budete jen víc bát. Ty příběhy totiž často nemají dobrý konec.

5 30.10.2019

V tehle vykradacce x-menu chybi uz jen wolverin... navic jsem tezce nepochopila ten konec.

5 10.05.2019

Roman Bureš mi připravil jedno velmi nepříjemné ráno, když jsem udělala tu chybu a přečetla si jeho povídku před spaním. Pak jsem v polospánku prožila pár značně děsivých minut spojených s jeho výborným leč děsivým příběhem. Na pár stránkách nádherně zpracovaná hrůza a děs, u pejska se mi i zamlžily oči. Tenhle konec světa prostě nikdo nechce. Druhou povídkou, která mi utkvěla v paměti, byla bizarní alegorická směs Martina D. Antonína, jež v určité chvíli dosáhla takové absurdity, že už to člověk ani nevnímal. V zásadě se jedná ale o výborné dílo skrývající spoustu náznaků a podtextů (možná jsem si je i sama vybájila) a mě se jeho zamyšlení nad apokalypsami opravdu líbilo. Rozhodně nejoriginálnější příběh.

Kdo nechce umřít, ten si tohle přečte. Ono stačí pár stránek a začnete to brát zatraceně vážně. Na zbytek stačí vlastní zkušenost. Od přečtení trvám na spaní osm hodin, hlídám si to, přizpůsobuji se. A nečekaně je mi... mnohem lépe. Věřím tomu, co se v knize píše. Ale chápu, že se farmafirmy snaží důležitost utajit, ono by pak spousta prášků putovala lidově řečeno "do kanálu"

5 15.07.2018

Dávám tři hvězdy. První strhávám za to, že je celá kniha brutální kýč. Kýč. Kýč. Kýč. Mohla bych napsat obrovský komentář proč, že se postavy chovají na 15 i když je jim 500, styl popisu okolí i jednání, že se Maasovka vyžívá v budování alfasamic, láska ala absurdum, ale nějak semi nechce to rozepisovat. Druhou hvězdu strhávám za konec. hmm... Jeden z prvních komentářů hovořil o umírání. ehm. O jakém? O těch pár vedlejších postavách, které umřely jako křoví? Cit se ve mně zachvěl jen při su...ovi a také když do bojiště nastoupila ta kombo trojice. Čím závěr postupoval dál, tím víc bylo všechno ujetý, překombinovaný a víc a víc nereálný. Konec krále totální overkill. Tomuhle bych neuvěřila, ani kdybych to viděla na vlastní oči. Síla některých postav je oproti předchozím dílům naprosto neadekvátní a nevyvážená. Potenciál Luciena zazděn. Z Rhysanda psíček (výborný komentář níže od arianne). Když vidím, jak tu některé dívky píšou, jak plakaly při četbě. Holky... já chápu, že vám je čtrnáct let. Ale zkuste si sebrat ze země svoje srdíčko :) nebo to jednou budete mít v životě dost těžký. Na druhou stranu závidím Maasové, že si udržuje hodnocení 5* jen proto, že je to prostě ona. Mrzí mě tenhle vývoj, protože Dvůr jsem si alespon oblíbila.

5 29.03.2018

Kosmický klíč do boxu s nářadím každého spisovatele... S tímto druhem literatury nemám žádné zkušenosti a ani ho nevyhledávám. Bylo to pro mě proto něco úplně nového. S první povídkou jsem měla dost problémy a trvalo mi značnou dobu, než jsem pochytila styl vypravěčství i tón jazyka. Samotné povídky by se daly těžko posuzovat, protože je v nich velký rozdíl. Hodnotím-li dílo jako celek, pak mi vychází 4 hvězdičky. Nejvíc na mě rozhodně zapůsobil Starý poděs (tuto povídku bych si klidně přečetla několikrát) a také Chrám (dobrodružství ponorky U-29). Dále se mi velmi líbila Výpověď Randolpha Cartera a Za stěnou spánku. Naopak snové výlety do světů se zlatými věžičkami, chodníky dlážděnými onyxem a nekonečné krásy i hrůzy slovem nepopsatelné, patřily spíše k té méně oblíbené části. Lovecrafta doporučuji každému, kdo si chce mimořádně rozšířit styl vyjadřování i slovní zásobu (zpracování nakladatelstvím Plus je opravdu prvotřídní!). Pro mě má navíc Hrobka trochu osobní význam... takový malý... kousek...

5 07.01.2018

Nudaa a k tomu stylistická katastrofa. Namyšlená aelin a její banda přitroublých posluhovačů pokračuje v celé své kráse a je možná ještě nesnesitelnější. Rozhovory typu setkání v hostinci se šlechtici mi přišlo jako ta nejtrapnější verze dětské harlekýnky, navíc ještě strašlivě stylisticky podaná. Neustálé: usmál se, že z toho každému přejem mráz po zádech. Propálil ho pohledem, který varoval... Aelin vyplázla jazyk... chování vhodné pro královnu... Dorian, který mě zajímal asi nejvíc, odsunut na vedlejší kolej. Navíc pořád to samé dokola. Zbytečně zdlouhavé a nudné popisy bojů, strachů, obav, touhy, nářku, sebelítosti, úvah. BLA BLA BLA. Přeskakovala jsem celé stránky. Pouze dějová linie manon je zajímavá. A tedka k té stylistice. Jazykový korektore, četl jste to kur*a po sobě? Neskutečné množství opakujích se slov - např. když, frází - 6x se hladili po "mokrých vlasech" (jako by snad za deště byly ty vlasy suché) a jmen - na jedné stránce v každém odstavci (někdy i řádku) znovu jméno stejné postavy. Buď je úroveň psaní Maasové příšerná a nevylepší to ani překladatel, nebo to redakce odflákla. Seškrtat na půlku a přepsat. Pak by se to dalo číst. Sad story bro

5 28.09.2017

Charley mi prostě nesedla. Nestává se moc často, abych hlavní hrdinku fakt nemusela. Autorka se snažila, aby byla za každou cenu vtipná a výsledkem je přehršel sarkasmů a narážek, které se často pouze míjí účinkem. Co se týče posedlostí Reyesem na základě ničeho, k tomu já osobně klidně přimhouřím oko - však se mi taky spustila posedlost na základě jedného setkání v metru. Bohužel celkově mě kniha opravdu nenadchla...detektivní zápletka mi přišla jen na pozadí a spíš nudná. A konečný akt mezi dotyčnými? Tím šíleným popisem poprsí se jednalo spíš o trapnou scénku, než o vzrušující vrchol knihy. Balancuju mezi 2-3 ale četlo se to alespoň dobře.

5 23.05.2017

Dean je skvělý. Rozhodně mi z kluků přirostl k srdci nejvíc, ovšem tady narážím na malý problém: Postavy jsou ploché a hodně podobné. Z holek mi také Allie vyhovovala nejvíc, na Hannu už začínám být skoro alergická. Logan a Grace zmizeli v zapomnění stejně jako nepovedený druhý díl. Knize se nedá upřít čtivost a vtipnost. Na můj vkus je sex ale trochu overkill. Občas jsem i zapochybovala, zda jsou některé věci fyzicky možné. Mám pocit, jako by byla série díl od dílu přehnanější a stávala se větším pornem. Jsem zvědavá na čtyřku, chovám naději, že bude příběh o něco pestřejší a míň klišoidní.

5 02.04.2017

Příjemné a oddechové čtení. Na mě moc náhod, štěstí, make-upu a černobílost postav (ona je krásná, on je krásný, záporáci jsou tlustí a neúspěšní). Ale kniha je psaná velmi čtivě a zábavně (několikrát jsem se upřímně rozesmála) a jsou tam skvělé myšlenkové pochody hlavní hrdinky. 11. 4. Dodatek. Po tom, co si knihu pořád pamatuju přidávám hvězdu navíc. Prostě mi fakt přilnula k srdci :)))

5 29.03.2017

U této knihy mě vyloženě zaujala obálka. Tím to ovšem končí. Velmi zajímý námět utonul v bohapusté nicotě...sama píšu příběh z pohledu více osob, proto se na podobné styly dívám stejně kriticky. A zde bohužel musím říct, že ačkoli se střídal pohled tří postav, vůbec jsem mezi nimi necítila rozdíl. At mluví kdo chce, je to furt jedno a to samé, jen se mění jména. Plochost, bezduchost a prázdnota se vine celou knihou. A opět mám problém - odboj vede parta šestnáctiletých dětí. Příběh má hromadu nelogičností a také trhlin v chování postav. Nepomůže mu ani, že až do konce mi byl osud postav lhostejný a když už, tak to rozhodně není hlavní trio, ale Silas, Maude a pak Dorian (a to jen proto, že Dorian se jmenuje můj oblíbenec v Dragon Age 3). Pokračování mám, ale přečtu ho asi jen proto, abych měla odškrnuto.

5 04.09.2016

Neřekla bych,že je autorka vypsanější, jak tady někteří tvrdí. podle mě píše dobře jako předtím. Problém nastává ovšem zase trochu s dějem. Asi nikdy mě nepřestane udivovat, jak na takovém obrovském místě, jako je Hrad, kde naši hrdinové žijí, se potkává každý s každým v každé možné chvíli. Naše zamilované trio se potkává v zahradách při běhu, u náhrobku při zpívání (jak jinak než tajemné) písně, na cestě na večeři, z večeře, na cestě do knihovny, v knihovně, z knihovny...a vždycky do skončí zachráněnými životy, hádkou nebo romantickou variací na téma "jsem malé rozmazlené dítě". Cealene mě taky v určitou chvíli úplně neskutečně sra*a, za tu scénu s Chaolem kvůli Nehemiii bych jí vlastoručně vlepila facku, jakým rodiče fackují své děti. Protože mi Nehemie nijak k srdci nepřirostla, neustálé omýlání stejných keců mě nudilo a pasáže s tím čoklem vyloženě štvaly. kdyby někdo veškeré věty týkající se Rychlotlapky (takové debilní jméno) vystřihly, vůbec, ale vůbec nic by se nestalo. Vůbec. Ale opustme dehonestaci a vzedměme něco pozitivního. Nejsem YA, ale tak nějak mě klasické myšlenky vůbec nevadí. líbí se mi ten svět, víly (konečně někdo vypustil elfy), líbí se mi temnota kolem krále, líbí se mi Chaol (i Dorian :-D) a prakticky plynule jsem přešla na četbu třetího dílu. A nejlepší na tom všem byl Mort. Jeho humor a sarkasmus prostě žeru

5 17.07.2016