Jacinda komentáře u knih

těžko hledat stupidnejší obsah. hledala jsem nějakou ero-romanci, čistě pro mé zvrácené potěšení, ovšem toto to nebylo. I eroro se dá psát s grácií a myšlenkou. od 60. čtečkostránky jsem jen listovala a tu a tam něco přečetla. Po 200. vypnula čtečku. Hlavní hrdinka kráva, který to v hlavě nespíná ani po třetině knížky. Bodyguardovi jsem jeho minulost a skill nevěřila od samého počátku. A erotické scény? Kupodivu jsem ani nemrkla okem, natož aby to se mnou něco udělalo.

opět se podivuju, jak málo stačí českým čtenářům. nebo jsou dnešní teenageři nak nesečtělí? Také si lámu hlavu nad touto hádankou....Pokud Dvůr napsala Maas, pak kdo napsal Trůn? A nebo naopak. Pokud Trůn napsala Maas, pak kdo napsal Dvůr? Úroven psaní poklesla na skill slohové práce pokročilého kvintána. Začátek knížky doslova šílený. Kromě nudy bije do očí hlavně vykonstruovanost zápletek. Hlavní hrdinka je tupá, slepá, zabedněná a ke všemu jí chybí charisma Cealene. Nedokážu ani popsat, jak mě nesnesitelně štvalo to neustálé omílání, jak je Tamlin nebezpečná zrůda, když i idiotovi by po chvíli došlo, že jsou víly úplně normální. Nebo jak neustále vyzdvihuje svou rodinu, která je příšerná a většina lidí by radši dobrovolně osiřela. Důvody a jednání postav jsou slaboduché, pochybné a předemvším ne-uvěřitelné. jak již více lidí psalo, zachranuje to konec. Ale pardon, kniha má být dobrá celá, nebo má aspon tvořit dobrý komplex a ne abych se nutila do čtení jen proto, že mi kámoška prozradila, co se bude dít? pokud ovšem nejsem YA, kteří evidentně zkonzumují všechno, kde je vzdorovitost, milostný trojúhelník a špičaté uši. A navíc, jak už někdo dobře napsal v komentu - hrdinka plní úkoly proto, že nedokáže uhodnout hádanku, na kterou všichni okamžitě víme odpověd. Hned po přečtení jsem měla tip. Pak jsem si řekla, že je to moc obvious a v duchu si tipla něco jiného. A po tom všem, to opravdu byla ta nejtrapnější odpověd na tu nejtrapnější hádanku. Fakt jsme si to mohli všechno ušetřit. nezbavím se ani zklamání, že Feyre splnila všechny úkoly prakticky jen díky něčí pomoci. ke knize mě vázala jen má naivní neuspokojená touha po pohádkovém dobrodružství - tamlin a rhys byli popsáni fakt rajcovně. jinak je to bohužel prázdné a slabé

11 13.09.2016

tato kniha je ukázkou síly marketingu a propagace. Protože jak jinak si vysvětlit tento výtvor na příčkách bestsellerů? Alois Jirásek napsal "Proti všem", Radka Třeštíková napsala "Proti mužům". Krom iritujícího obalu a vyloženě napasovaných bábovek do každého příběhu se jako více čtenářů zde potýkám s tím samým: 1) postavy jsou ploché a absolutně identické. Není poznat kdo mluví. Snad jediný rozdíl je u paní Dobrovolné a Nikoly. Tam se lehounce dá odlišit, že mluví jiná postava. 2) v postavách je neuvěřitelný bordel. Protože jsem na to byla podle komentářů připravená, již od první kapitoly jsem si jména opakovala jako když nás profesor přídovědy učil nazpamět mastek, sůl kamenná, kalcit, fluorit, apatit, živec, křemen, topaz, korund, diamant...no panečku furt to jedu jako když bičem mrská... 3) autorčin styl je pěkný a zajímavý jen chvíli. V té další mám už pocit, jako by na mě někdo tlampačem řval proud vět a slov, z nichž některé jsou nudné a nedůležité. ~~~~ vychází mi z toho tedy otázka. Co stojí za úspěchem této, při nejlepším průměrnosti? Mám se znepokojovat, že a) je marketing natolik silný, že prodá i slepému brýle na čtení? b) že stačí českým čtenářkám opravdu hodně hodně málo? nebo c) že se v tom čtenářky shlédly, protože stejné životy žijí? s áčkem se asi dokážu smířit. S béčkem nic neudělám. Céčko mě upřímně děsí. Stupidita a sobeckost žen, které vystupují v bábovkách je tak nehorázná, že marně do ted přemýšlím, co tím chtěl autor říct. Opravdu jsme těm chudáčkům měli jejich chudáčkovství uvěřit? Až na výjimky (Miluška) si každá postava může za svůj osud sama a ani k jednomu muži jsem necítila nenávist, nebo potřebu říct tytyty. Např. magor Karolína... s takovou osobou nemůže nikdo soudný žít, natož spát. Z té fanatičnosti po dítěti se mi akorát chtělo zvracet. Nemůžu uvěřit, že takový magoři opravdu existují. Klišojdní a černobílá trápení postav mě akorát nutily říkat... můžeš si za to sama... kyš kyš kyš... tak... má úcta

26 11.09.2016

Nikdo mi nevymluví, že autorka nekouká na anime a na yaoi :-) a to myslím v dobrém. po celou dobu jsem měla pocit, jako by někdo přepsal sekai ichi hatsukoi a spojil ho se Strach a chvění...na knize se mi líbila něžnost, romantika a vášeň, která nesklouzla k prostoduchým prasárnám. Aidena jsem si zamilovala. Velmi mě také potěšila přímost děje, žádné zbytečné a překombinované problémy a zápletky. i když jsou postavy trošku ploché, zrovna v tomhle případě to nevadí. Je to prostě krásný příběh a stačí lehounký zásah redaktora a můžeme jít na knižní pulty :-) doporučuji

1 04.09.2016

U této knihy mě vyloženě zaujala obálka. Tím to ovšem končí. Velmi zajímý námět utonul v bohapusté nicotě...sama píšu příběh z pohledu více osob, proto se na podobné styly dívám stejně kriticky. A zde bohužel musím říct, že ačkoli se střídal pohled tří postav, vůbec jsem mezi nimi necítila rozdíl. At mluví kdo chce, je to furt jedno a to samé, jen se mění jména. Plochost, bezduchost a prázdnota se vine celou knihou. A opět mám problém - odboj vede parta šestnáctiletých dětí. Příběh má hromadu nelogičností a také trhlin v chování postav. Nepomůže mu ani, že až do konce mi byl osud postav lhostejný a když už, tak to rozhodně není hlavní trio, ale Silas, Maude a pak Dorian (a to jen proto, že Dorian se jmenuje můj oblíbenec v Dragon Age 3). Pokračování mám, ale přečtu ho asi jen proto, abych měla odškrnuto.

5 04.09.2016

jsem skoro v šoku, nad tím diametrálním otočením. Postavy se najednou chovají téměř normálně, humanismus snížen na nezbytné minimum a závěr také celkem neklišojdní. Navíc mě druhá polovina knihy opravdu pohltila a posledních 150čtečkostran jsem semlela během hodiny. Dodatečně zvažuji úpravu hodnocení předchozích dílů. Na druhou stranu zastávám názor, že knihy mají fungovat jako celek, tak především jako samostatná jednotka. Nebo to rovnou může být narvané v jedné knize, jako to měl tolkien s půlkama. Ale to by nebylo asi tolik peněz...Nicméně se mi líbí, že postavy ušly hodně velký kus cesty, prodělaly změnu, zmoudřely a celkově byly mnohem sympatičtější. Je zajímavé zamyslet se, že se Země může stát nepřítelem. A podívat se na to z toho našeho zemského pohledu. Hdně mi to připomíná poslední díly SGU, tam byla tato myšlenka silně rozvedena a i tehdy na mě zanechala silný dojem. Ale je pravda, že pro děti se stává domovem to, kde jsou a nikdy nepochopí situaci rodičů. Jo a jak tu někdo psal, že poslední kapitola nemusela být, tak to je pěknej bullshit. Ještě, že byla :-) P.S. Snad jediné, co opravdu DRÁSALO MYSL byl neskutečný počet slova "odtušit"

18.08.2016

pokračování se zmohlo na jednu hvězdu navíc. Trochu se bojím sem napsat vlastní názor, aby mi to zas nějaký inteligent nezařadil do diskuze. každopádně humanistická epidemie pokračuje dál. Syn a Amy opět nesympatičtí. Takhle to dopadá, když se svěří osudy lidí, mise, budoucnosti nové části lidstva do rukou šestnáctiletých pubertáků. Tam, kde by měl silný vůdce vést lidi dopředu ve jménu budoucnosti a živočišné přirozenosti, se naši hrdinové zabívají vlastními maníry, rozmary a sobeckými touhami. Navíc si ve svých rozhodnutích často protiřečí, což je vidět především v posledních 70 čtečkostranách, kdy oba prakticky obrátí svůj dosavadní přístup. Jejich naivní rozhodnutí vedla prakticky k destrukci celé lodi. Od začátku jsem četla knihu s cílem zjistit, zda se děj trochu vylepšil, i tak jsem ale třetinu knihyprolétla rychločtením. Příliš mnoho nudných rozvleklých pasáží o ničem. Na druhu stranu ale ocenuji velmi dobré vystižení vzpoury a chování lidí. Pokud vás chování davu rozčilovalo, tak takhle se moji milí zlatí chovají lidé. At žije demokracie. Jinak také opakuji, že myšlenka a příběh jsou skvělé. Škoda toho stupidního dětského chování a nelogičností.

1 12.08.2016

hezké pokračování série... můj komentář a důvody, proč nedávám plný počet, si můžete v necenzurované verzi přečíst na cbdb.cz kde ho admini nestrkají do diskuze a nespravedlivě necenzurují

1 09.08.2016

Tak tahle slabota pro mě byla neuvěřitelným zklamáním. Tak jak se děj výborně rozjel a první kapitola mě zcela pohltila, prakticky druhou kapitolou ubrala o 70%. Fajn to by se ještě dalo, stejně jako přetrpět šílené obraty xakru (ani to neumím napsat), chucpe nebo úža. Ale celou knihu prosakuje humanismus jako močka čerstvě pohnojenými poli. Výsledkem je, že v mých očích je Amy naivní kráva, Syn dementní blbeček a Otec jediná osoba, které do poslední chvíle fandím. Ale co čekat. Autorka evidentně nedokázala oduvažovat přirozené lidské chování. Paní by měla zkouknout sérii Stargate universe, tam se lidi aspon jakžtakž chovali normálně. A jak to dopadlo? Inteligentní člověk ví, že jediná úspěšná forma vlády je osvícenský absolutismus. Nic ostatního lidskou demenci nezkrotí. Obzvlášť, když na tom visí úspěch kolonizace jiné planety. Ohromný potenciál pohřbený v humanistických sračkách. Ach jo

2 08.08.2016

Druhý z pilířů samostudia pro autory. Kniha dá zas jiný pohled na psaní a krásně zaplní "prázdná místa", který začínající spisovatel může mít (a ani o nich třeba neví)

3 03.08.2016

vynikající kniha, která mě ovlivnila především u prokletých příslovcí. Díky moc! Jeden z pilířů samostudia vhodný především pro intuitivní autory

1 03.08.2016

Neřekla bych,že je autorka vypsanější, jak tady někteří tvrdí. podle mě píše dobře jako předtím. Problém nastává ovšem zase trochu s dějem. Asi nikdy mě nepřestane udivovat, jak na takovém obrovském místě, jako je Hrad, kde naši hrdinové žijí, se potkává každý s každým v každé možné chvíli. Naše zamilované trio se potkává v zahradách při běhu, u náhrobku při zpívání (jak jinak než tajemné) písně, na cestě na večeři, z večeře, na cestě do knihovny, v knihovně, z knihovny...a vždycky do skončí zachráněnými životy, hádkou nebo romantickou variací na téma "jsem malé rozmazlené dítě". Cealene mě taky v určitou chvíli úplně neskutečně sra*a, za tu scénu s Chaolem kvůli Nehemiii bych jí vlastoručně vlepila facku, jakým rodiče fackují své děti. Protože mi Nehemie nijak k srdci nepřirostla, neustálé omýlání stejných keců mě nudilo a pasáže s tím čoklem vyloženě štvaly. kdyby někdo veškeré věty týkající se Rychlotlapky (takové debilní jméno) vystřihly, vůbec, ale vůbec nic by se nestalo. Vůbec. Ale opustme dehonestaci a vzedměme něco pozitivního. Nejsem YA, ale tak nějak mě klasické myšlenky vůbec nevadí. líbí se mi ten svět, víly (konečně někdo vypustil elfy), líbí se mi temnota kolem krále, líbí se mi Chaol (i Dorian :-D) a prakticky plynule jsem přešla na četbu třetího dílu. A nejlepší na tom všem byl Mort. Jeho humor a sarkasmus prostě žeru

6 17.07.2016

chápu, proč je to určeno teenagerům. styl vyjadřování a popisnost tomu plně odpovídá. ovšem já už nejsem teenager....takže...Po celý první díl jsem Celaene nebrala jako zabijáka. k náctiletým zabijákům/agentům/profesionálům a panovníkům bývám lehce skeptická. At už jde o skill, nebo mentální vyzrálost. Celaene má tak nějak ode všeho trochu...její milostné pletky jsou z pohledu někoho, kdo už si zažil pár vztahů, úsměvné. Stejně tak nesmyslná vzpupnost a měnění nálad rychleji než ponožky. o jejím zabijáctví mě mohl přesvědčit leda tak neutuchající proud slova "zabiják". Taktéž mě doslova rozesmálo, když nejlepší ochránce a kapitán stráží ještě nikoh nezabil. Zajímavé, jak snadno dávají dětem do rukou zbraně a pasují je do rolí klíčových osob. Ale knížka je čtivá, má příjemnou atmosféru a líbí se mi aura kolem krále. A hlavně jsem si zamilovala Chaola. taktéž scény v katakombách mají hezkou auru napětí. I když mě knížka nijak výrazně nepřekvapila a nenašla jsem v ní žádný zvrat, celkově je to pěkné dílo.

10 06.07.2016

"...Po sérii povídek o čarodějích Moire a Desmondovi přichází Petra Neomillnerová s prvním, opět značně...." ehm kdo je Desmond? Nakažení je mým prvním setkáním s paní Neomillnerovou. Očekávala jsem příběh dvou čarodějů. Místo toho je zde alfa samice, resp. abych použila výrazivo paní spisovatelky - alfa fena Moire, které chce každý roztáhnout nohy na potkání a slovo děvka zde v knize získává nový rozměr. Všechny mužské postavy jsou až na Rabeho posedlí hlavní hrdinkou, žijí spolu na hromádce a obskakují "jeden otvor" v řadě ne nepodobné frontě na banány. Do toho máme hrdinku "Lištičku" (to oslovení mě drásalo po celou dobu četby) v pozici silné, autoritativní, samostatné a emancipované bojovnice, která opět, jak jinak, přes své nymfomancké sklony, truchlí pro smrt kde jaké lůzy a každého dítěte, které potká. Díky tomu se dostala na seznam mých nejvíc NEoblíbených hlavních postav a to těsně za Shinjim Ikarim a Akane Tsunemori. A ted k tomu Desmondovi. Tato postava se mi jevila jako hlavní, ale ve skutečnosti byl jen jakýmsi Moařiným nabíječem, podpantoflákem a zahřívačem postele. Kde ona léčila (nesmyslně) až do konce svých sil, on přispěchal s šálkem mléka, který se v dalším odstavci proměnil ve smetanu a v další větě znovu v mléko. Pro mě to byla nejslabší a zcela zbytečná postava. Celkově se postavy i přes svůj úctyhodný věk chovají jako nerozumné děti a jejich počínání je často debilní jen, aby sedělo v ději. Kniha pro mě měla příjemnou atmosféru starých RPG her, což jsem ocenila a což mě udrželo u čtení. Naopak velký problémn (a nejen já) jsem měla se způsobem, jakým je kniha napsaná. Divný slovosled, nepřehledné dialogy, šílené výrazy "fena", "morda", "mřít", "kaše vzpomínek mi voní pod nosem..." prokládané šílenými nadávkami "rybí kunda" "psí kunda" (neměla by to být fení kunda?) atd. A navrch ještě polovina rozhovorů mezi čaroději o sexu. Nejsem puritán, ale ani mě to nebaví číst furt dokola. Dobrého pomálu, jak by řekl můj ex. Pokračování už číst asi ani nebudu.

25.04.2016

Možná jsem četla nějakou verzi se špatným překladem, ale kniha se mi špatně četla, nezaujala mě, styl vyprávění mi nevyhovoval. nedočetla jsem ani

12.04.2016

Pan Goodking neví kdy má přestat psát. Místo toho je vidět, jak je placen za každé písmeno a tak je kniha souborem vět typu: čepel opsala křivku a neustálé omýlání toho samého.... ne teď vážně. Darken Rahl měl svoje kouzlo a Jagang aspon nějakou úroveň. Namísto toho banda opatů ze zapadákova buzerují kde se dá a ještě vedou? Smrt je v podání Richarda a Kahlan jakousi atrakcí, asi také vyzkouším, kolikrát se zabiju a ráno vstanu z postele. Spoilery...evidentně také dlouho nikdo neumřel a tak nechal TG aspon zemřít Zedda. Fajn. Zabila ho kráva, u které si nikdo celou dobu nevšiml podezřelého chování. a místo, aby tyhle evidentně nebezpečné lidi sejmuli, ještě se vykecávají a výsledkem je další zbytečná smrt a další evidente nudná záporačka na příští děj knihy. takže abysme si to shrnuli. skupina neustále někam běží pronásledovaná nekonenčou masou pololidí a je prokládána opatskými příběhy s mord sithami, které jsou podle mě total úlet. rozečetla jsem a nedočetla jsem, nechala jsem si děj přeříkat od táty. víc už kupovat ani číst nebudu. sbohem terry goodkinge. měla jsem tě ráda, ale tohle jsi posral.

2 04.04.2016

první kniha, kterou jsem od Eca četla, takže jsem nevěděla, co čekat. Od začátku mě to připomínalo Rychlopalbu od Kopřivy, ani nevím proč. Překvapila mě velká písmena, ilustrace a malá "stopáž", čekala bych nějaký pěti set stránkový elaborát. Příběh byl nejdřív dobrý, ale pak začala ta konspirační část o musolinim. Nejdřív jsem začala přeskakovat řádky, pak odstavce a nakonec celé stránky. Vůbec nechápu, co tím chtěl básník, ehm prominte, spisovatel, říct. Evidentně je pan Eco extrémě chytrý a inteligentní člověk. Evidentně se nám snažil sdělit nějakou konspiraci. Ale nevím, zda to bylo mým nezájmem o Itálii, nebo mou otupělostí ohledně konspirací (protože vše co tam napsal už dávno vím že se děje a je mi z toho zle) a nebo tím že to prostě byla nezáživná nuda o ničem. Kdyby radši zůstal u dění v redakci, které mi přišlo fakt zajímavé a vtipné...vůbec, ale vůbec nemám potřebuju to číst znova, nebo si to nedej bože koupit.

5 31.03.2016

závěr trilogie není ani tak zklamání, spíš potvrzení, že celá sada je sračka. normálně nepoužívám sprostá slova, pokud mě film nebo kniha vyloženě nenaštvou....budu opakovat asi předchozí komentáře, ale s tím se nic neudělá. Kniha je opět absolutně nepředstavitelná. ještě nikdy jsem nečetla knihu, kde bych si prostředí a postavy nedokázala nějak ředstavit. Paní Pierres se to bohužel povedlo. Postavy jsou neosobní, až do konce jsem si nikoho neoblíbila, nikoho mi nebylo líto a snad jediná sympatická postava byl Merv se Snoutem. Parish je vůbec osoba...autorka se ji snažila vykreslit netypicky jako drsňačku která není hezká. fajn. to by to ovšem nesměla kombinovat s naprostou stupiditou jako je nesmyslná láska k mutantním dětem. Vůbec celá rádoby humanita prosakuje knihou jako mor. Ve výsledku je Parish úplný idiot. Kdyby kniha neměla datum 2011, řekla bych, že někdo nepovedeně vykradl Psycho Pass a místo dominátorů použil voodoo, šamany a laciný pornosex z Kushielovy střely. nemám nic proto tomu, když jsou v knihách a filmech stejná témata. Jde vždy o tu cestu, kterou sledujeme. Parish už sledovat nechci a je to škoda, protože kniha je paradoxně čtivá a svým způsobem mě na tom něco zaujalo. děj samotný je ale neskutečná SLÁTANINA. konec příběhu knihu jen definitivně degradoval.

3 18.03.2016

Dám tři, protože se to dalo dobře číst. Co se týče děje a obsahu, je to SLÁTANINA. Považuju se za inteligentní osobu, přesto mi dalo potíž pochopit, co se tam děje. Technika spojená s voodoo, parazitama, možná mimozemšťanama s prvky humanismu a migratnskou otázkou. Ani já ani můj partner (iq 150) jsme nedokázali v některých chvílích pochopit, co se v knize děje. Skoky v logice, nepravděpodobná vyústění a divné spojení témat tvoří chaos. Navíc se tento díl, stejně jako první, vyznačuje podivnou "nepředstavivostí prostředí" - vůbec netuším, jak svět Parish vypadá...p.s. ta scéna s klovatinou/želatinou....vůbec nechápu co se tam dělo

1 02.03.2016

Kopřiva a detektivka? Rozhodně! Příběh je vtipný, odráží skvěle peklo, které prožívá policajt a pražské prostředí nutí k zasmání (obzvlášt pasáž šestajovice vs. klánovice). drobným nedostatkem je pro mě ovšem nedostatečná motivace postav, resp. slabá zápletka. zločin se vyvíjí suprově, dokud na scénu nepřijdou fotografové. nemůžu si pomoct, ale přestože je toto asi reálně uskutečnitelný příběh (pominu-li přehnanou a nudnou pasáž s naháčem na policejní stanici), v knize bych uvítala i trochu té nereality, kterak český policajt vykydlil turecký syndikát a ne jen bandu dementů. nadprůměr, kterému chybí ždibíček....

4 22.02.2016