jadunka
komentáře u knih

I po těch sedmnácti letech od vydání tu knihu pořád zbožňuji stejně.


Jestli je možné se zamilovat do knihy, tak se mi to právě stalo.


Nejsem největší fanynka tří tygrů, takže jsem se bála, co od knihy očekávat, ale nakonec nemám co vytknout. Líbilo se mi vše tak, jak bylo.


Knížku jsem přečetla téměř jedním dechem. Na rozdíl od ostatních knížek z období druhé světové války paní Krausová popsala svůj život komplexně. Co bylo před válkou, během ní, i po ní. Jsou to vzpomínky milé a zároveň neskutečně silné babičky a já mám radost z toho, jak je paní i přes svůj vysoký věk aktivní.


Stejně jako u předchozích knih jsem některé zajímavosti věděla, jiné ne, ale nejvíce se mi rozhodně líbila poslední kapitola "kaleidoskop zajímavostí" a je mi jasné, že kdyby byla příští kniha na toto téma celá, tak neváhám a kupuji ji hned. :)


Ke knize jsem se dostala přes čtenářskou výzvu, konkrétně úkol přečíst si něco od autora o 22 let staršího. Hezký milý příběh, přečtený velmi rychle. Určitě si od autorky příležitostně chci přečíst i další knihy. :)


Téma knihy je skvělé. Různé myšlenky, které se zde objevovaly, jsem si musela opisovat, protože mají svou hloubku. Ovšem celkově se mi kniha četla velmi těžce, a ten styl mi vůbec neseděl. Ale kdoví. Možná to jen kopíruje celý můj postoj k psychoanalýze.


Zpracování knihy je úplně jiné než předchozí autorčiny knihy, ale zároveň poutavé.
Po přečtení mi však vrtá hlavou jedna věc. Vyrůstala jsem na Ostravsku, chodila jsem do slezských škol, a nedokážu pochopit, proč jsem o této tragédii neslyšela ani na základce, ani na gymnáziu... Takovéto události by se neměly zapomínat. Děkuji autorce za jejich připomenutí.


Tenhle díl z Letopisů mě zatím osobně bavil nejméně. Ale to rozhodně neznamená, že je špatný! :)


Když si na psychologa hraje někdo, kdo psychologii ani zdaleka nestudoval, může to dopadnou přesně jako tahle kniha plná ezo/pseudopsychologických blábolů a gramatických chyb. Což je vážně umění, když má člověk tři korektory.
U kapitoly 'ano, pane' jsem se reálně zarazila, zda čtu knihu o tom, že máma je dáma. Žena je sice možná někdy dáma, ale že má muže ráda mu musí říct na pokyn, když o to poprosí. Jasný. Fuj.
Dále.. Srovnávat neustálé vypisování si smsek se zprávou pro mámu, že člověk dojel dobře. Vážně? V době, kdy už ty mobily máme, mi připadá sms vlastní matce, že jsem v pořádku, to nejlepší, co s tím mobilem můžu udělat.
Sprosté výrazy na adresu inspektorky, která dělá jen svou práci, mi také přišly za hranou. Oni jsou to právě totiž většinou rodiče, kdo tu inspekci na školu pošle, a tihle stejní rodiče vyžadují mít v pořádku všechny papíry apod.
A dál to nečtu. Asi jsem na knihu ještě moc mladá, že nedokážu plně ocenit Hermanovo pojednání o tom, jak za jeho mladých let bylo líp. Ale proboha, přestaňme už ho škatulkovat jako experta na cokoli...

Jsem zaujatá proti filmům z Tolkienova světa, které mě prostě nikdy nenadchly. I proto jsem se ke knížkám odhodlávala dlouho. Hobit je však fantastický. Příběh, jazyk, ... všechno. Nejvíc oceňuji, že na rozdíl od filmů měla kniha rychlý spád.


Enormní množství překlepů mě rušilo při čtení. Jinak je to zajímavá kniha shrnující základní informace o Tibetu, Dalajlamovi a buddhismu.


Starý dobrý King. Po delší době Kingovka, která mě opravdu vtáhla do děje a já se nemohla odtrhnout. V předchozích komentářích už je řečeno téměř vše, já osobně bych jen dodala, že chci ocenit báječný překlad. O to víc líto mi teď je, že pan překladatel Jinda už není mezi námi.


Dočteno se sebezapřením. Beru jako svou vinu, že si knížky kupuji podle názvů a nezjistím si o čem přesně jsou, ale tohle mi nesedlo. Ani téma, ani styl psaní. Navíc obsahuje hodně překlepů a chyb...


Chtěla jsem od Kinga přečíst něco v originále, protože prožitky z překladů mi většinou pokazí obří množství překlepů, takže jsem sáhla po této krátké povídce a určitě to bylo správné rozhodnutí. Odpočinková knížka, která se čte velmi rychle a zároveň člověka donutí zamyslet se, co by sám dělal, kdyby takovou krabici vlastnil...


Tohohle spisovatele mám prostě ráda. Fyzika a chemie mi sice nikdy nešly, ale zde to vnímám jako výhodu, protože se nemusím trápit tím, jestli jsou všechny ty části plné vědy realistické, nebo by vůbec nedávaly smysl. Příběh je chytlavý a knihu bych četla na jeden zátah, kdyby to čas umožňoval.
