Jaehyun komentáře u knih
Pěkná Vánoční knížka, líbila se mi. Před lety jsem viděla i film. Doporučuji!
Nebaví mě to, další díly už číst nebudu, ale anime je super!
Tak na začátek musím říct, že jsem od knížky čekala něco jiného. Už jen díky tomu obalu a obsahu jsem si myslela, že to bude drsnější a temnější a ono nebylo. Dějově to bylo mírnější než jsem očekávala a na začátku trvá dlouho, než se něco začne dít. Tím ale neříkám, že by se mi to nelíbilo. Příběh mě bavil, dobře se mi četl a když se dostanu k dalším dílům, přečtu si je.
Bylo to fajn, za mě lepší než novela Nick a Charlie, tam mě Charlie dost štval.
Opět super, ale první díl mě bavil asi nejvíc. Moc nechápu, proč je knížka rozdělené na dvě části, protože v originále je to normálně jedna knížka. Takhle budu muset čekat na další díl, než si ho budu moct přečíst.
Trochu mi tu chybělo vyšetřování, které mě bavilo v prvním díle, ty složky a rozhovory atd... zase se mi ale líbilo, jaký to má na Pipu všechno dopad a že ani v řešení svých problémů není dokonalá. Ten konec mě dostal i když padoucha odhalíte celkem rychle a jsem zvědavá na pokračování a jak se to všechno vyřeší.
Už se těším na další díly!! Nečekala jsem, že mě to tak chytne.
Tak tohle je perfektní! Už od prvního dílu jsem si to zamilovala.
Tak jsem si dala po roce rereading a tentokrát jsem knížku dočetla až do konce. Opět jsem měla ze začátku problém se začíst, ale pak už to šlo snáz a docela mě to chvilkama bavilo, hlavně ty temné části. Nebavil mě ten boj na konci a nevím, jestli se mi líbilo jak byla knížka zakončená. Bylo to dost zvláštní čtení.
Tuhle mangu miluju a hrozně se mi líbí jak je nakreslená, ale přijde mi, že je toho v každém díle míň a míň. Hlavně když porovnám s prvními díly, které jsou aspoň o půlku delší.
Fajn pro lidi, co mají rádi knížky. Líbilo se mi to.
Dějově dost podobné knize Dům v blankytně modrém moři, která se mi líbila o chlup víc. Tady mi zkrátka něco chybělo ale i tak se mi knížka líbila a můžu doporučit. Feel good fantasy, found family a grumpy/sunshine situation.
Tento díl mi přišel trochu jiný než ostatní, takový víc detektivní, ale i tak mě bavil. Neměla jsem moc ráda Steva a tak nějak jsem tušila, kdo nakonec Brooke zabil a nemýlila jsem se.
Celou sérii můžu doporučit, pokud od ní nebudete čekat něco extra. Postavy jsou mladé a dle mého by měli být trochu starší, celý příběh je toxický, Reed má dost těžké problémy se sebeovládáním a všichni jsou tam věčně nadržení.
Ale je to hodně čtivě napsané a já jsem se od každého dílu nemohla odtrhnout a vždycky mě dostala poslední stránka, která mě nutila si přečíst další díl. Celkově jsem si to čtení dost užila. Na vypnutí od více propracovaných příběhů je to určitě super.
Tak jsem si dala rereading prvního dílu a rovnou se vrhla na druhý. Musím říct, že ten první se mi tedy četl líp, ale to je asi tím, že už jsem ho jednou četla a věděla jsem, co mě čeká.
Tentokrát se hry zúčastní Donatella, která musí pro srdcového prince zjistit pravé jméno Legendy a osvobodit svou matku.
Tedy na to, že se druhá kniha odehrává druhý den po Caravalu, tak ten vztah mezi Scarlett a Julianem mi tady přišel takový nijaký a nepřirozený. Pak jsem také moc nevěřila tomu, že chce Tella tak moc osvobodit svou matku.
Co se mi líbilo byl Dante, nové prostředí a ty popisy magie. Jen škoda, že tentokrát už to nebyla jen hra, tak jako v prvním díle. Nicméně ten konec... jako došlo mi, kdo je asi Legenda ale to poslední mě překvapilo. Ne moc, ale i tak překvapilo.
Mrzí mě, že u nás nevyšel i závěrečný díl, ale poslední dobou se hodně dělají dotisky a navíc u nás bude vycházet Bylo nebylo jedno zlomené srdce, tak třeba se dočkáme i celého Caravalu. Pokud ano, tak si druhý díl ráda přečtu znovu. (možná i ten první, protože proč ne)
Caraval jsem četla minulý rok ve stejnou dobu a dala jsem mu dvě hvězdičky. V knihovně se pak ale nově objevil druhý díl a tak jsem se rozhodla dát Caravalu ještě jednu šanci. Napodruhé mě bavil mnohem víc, proto zvedám hodnocení.
Stejně jako předtím se mi moc nelíbilo jak byla Scarlett posedlá svou sestrou. Chápu to, ztratila matku, takže se emočně připoutala ke své sestře (podle mě až do nezdravé míry), ale co je moc to je moc.
Jinak to bylo fajn, dobře a rychle se mi to četlo a nakonec se mi i líbilo, že to všechno byl jen klam a jsem zvědavá na druhý díl. Jen teda těch překlepů tam bylo dost.
Další pokračování Kordeliina dobrodružství. Tentokrát musí sjednotit všechny tvůrce aby nadobro porazila lorda Macešku, zachránila magii a možná i konečně našla svého otce.
Knížka se mi líbila ale některé názvy kouzelných ingrediencí se mi špatně četli a stejně jako v předchozím díle tomu zkrátka něco málo chybělo. Závěrečný boj mě bavil nejvíc a pokud bude pokračování tak si ho ráda přečtu. (I když by to klidně mohla být duologie, protože mi to přišlo pěkně ukončené)
Tenhle díl mi přišel oproti prvnímu až moc toxický a prostě celkově slabší. Střídá se tu pohled Elly a Reeda, Royalové ztrácí kontrolu nad školou i nad svou rodinou situací a Book's being a bitch.
Reed mě tu neskutečně vytáčel, víc než kdykoliv předtím a Ella mě zklamala tím, jak rychle mu odpustila. Taky jsem čekala, že se to její zmizení vyřeší nějak jinak a bude třeba trvat déle, ale vyřešilo se docela rychle. Navíc Reed pro to nemusel ani hnout prstem a jen si pak za Ellou nakráčel jak největší borec.
Co mi také vadilo bylo, dle mého názoru, zbytečně násilí a množství bitek. Tenhle díl vlastně nebyl o ničem jiném, bitky a smut.
Opět ale nemůžu upřít čtivost a fakt, že jsem si říkala, jak do dalších dílu už nepůjdu, ale ta poslední kapitola.... No, přesvědčila mě a asi si přečtu i další díl.
(SPOILER) Tak jsem to dočetla a teda marně přemýšlím nad tím, proč je Čtvrté křídlo v zahraničí i u nás tak populární, protože za mě je to průměrná fantasy knížka. První půlka mě docela bavila i když nás autorka hodí do tohohle světa bez jakéhokoliv vysvětlení jak funguje, ale pak to začala být nuda a příběh byl sám o sobě dost předvídatelný.
Přišlo mi, že autorka to začala psát jako young adult a pak se v polovině rozhodla, že z toho udělá new adult knížku a flákla tam 18+ scény. Mezi Xaddym a Violence (btw, strašná přezdívka a říká ji tak celou dobu!) není žádná extra chemie aby už se spolu vyspali a podle mě by slowburn fungovalo líp.
Co se týče celého světa, tak mi nějak unikalo, proč se vlastně válčí a proč zrovna proti gryfům. Jako viděl už někdo draka vs gryfa??? Ten size difference? Další věc je, že si tam pořád stěžují na to, že mají málo vojáků a všichni jim umírají ale přesto je nechávají mezi sebou bojovat a pozabíjet se, místo toho aby je teda cvičili a měli těch vojáků víc. Wooow logic!
Violence je kapitola sama o sobě. Je tam popisovaná jako chytrá ale mě tak prostě nepřišla. Ohýbá pravidla podle toho, jak se ji to zrovna hodí a navíc podvádí. Dain byl úplně zbytečný a Xaden na mě dojem taky neudělal.
Draci mě na celé knize bavili asi nejvíc i když bych ocenila víc informací o tom, jak jejich svět a pravidla fungují. Co mě ale opět zarazilo, bylo to, že si Tairn (její drak) je schopný sám si sundat a nandat sedlo aniž by potřeboval prsty nebo si u toho zlomil vaz.... Co k tomu říct, pašák je to! A když už jsme u těch sedel, vážně trvalo tak dlouho než to někoho napadlo? A proč je nedali všem....?
Spousta věcí tam prostě nedávala smysl. Ještě nevím, kolik dám hvězdiček, řekla bych že za tu první půlku a draky bych mohla dát 3 ale.... možná se to změní, až se mi to víc rozleží v hlavě.
Do druhého dílu se asi pouštět nebudu a ani si neumím představit o čem budou ty další tři, protože to má mít někde 5 dílů jestli se nepletu.