Jana283 komentáře u knih

Ještě o něco slabší než Sluneční bouře. V tomto díle už pokulhává i příběh Rebeky a Anny -Marie (ten se vlastně úplně vytrácí). Další pokračování už mne nelákají.

4 16.11.2017

Nádherně převyprávěné - cítíte vůně a vnímáte barvy Orientu a tají se Vám dech při dobrodružství hrdinů.

11 09.11.2017

Není mnoho knih, které prochází úspěšně všemi generacemi dětí. Jsou milované a nekazí vkus. Doporučuji všem, tato kniha by neměla chybět v žádné knihovničce.

Josef Kolář uměl velmi dobře sledovat a následně popsat kočičí svět. Ilustrace Heleny Zmatlíkové jsou kouzelné. Je to milovaná knížka mého dětství a jedna z těch, které mají rády i mé děti.

11 09.11.2017

Rosamunde je Rosamunde. Čtení pro ženy, ale ne hloupé. Miluji její popisy skotské přírody. Toužím toulat se se psy po divokém pobřeží a vřesovištích, lovit tetřívky a pak usednout ke krbu se skleničkou whisky... Takové touhy ve mně ty její romány probouzí.

5 09.11.2017

Po shlédnutí kontroverzního snímku Milada, který se na čsfd zmítá mezi ohodnocením 5 hvězdami a odpadem, jsem se potřebovala Miladě přiblížit a sáhla jsem pro tento útlý leč mnohokrát čtený svazek. Neznám člověka, který by své svědomí a povinnost tak dokázal povýšit nad vlastní potřeby a touhy. Vždy čestná, stojící si za svými názory... až na smrt. A zároveň milující, láskyplná, vřelá. Tak jí to alespoň teď "opepříme", když už se nemůže bránit . Češi hrdiny nepotřebují a nesnášejí. Paní Milado, kdyby nic jiného tak z těch vroucích řádků si odnáším: Žila jsem tak, abych měla čisté svědomí... Nic víc si pro svůj život nepřeji.

9 08.11.2017

Komunistický vývar z prvního 100% dílu. Dívenka se stane členkou SSM. .. Jediné, co má hodnotu je vyprávění Erny.

4 08.11.2017

Rozloučení s autorkou, která mě doprovázela od dívčích let (Pět holek na krku), přes otvírání očí v dospívání (K domovu se dívej anděli) až po dospělost (Hester). I těm nejtěžším chvílích dokázala čelit s nadhledem, humorem, sebeironií. Umět takhle psát a žít!

3 07.11.2017

Ještě dnes si vzpomínám, jak jsem četla s baterkou pod peřinou a krásně se bála. To bylo v těch dávných dobách, kdy děti ještě četly a rodiče jim to zakazovali (běž ven, běž se učit, běž už spát...).,

14 07.11.2017

...Každý něco tají: opsanou písemku, ukradené třešně ze sousedovy zahrady,nevěru, zradu kamaráda, vázací akt STB... Dosaďte si dle vlastní zkušenosti. Každý máme svou třináctou komnatu, se kterou se nechlubíme dětem, rodičům, partnerům, kamarádům...
Andrea Sedláčková ve své útlé leč hutné novele nechává nahlédnout hned do několika tajemství. Tajemství, která odkryl burvár, která zpřetrhala již tak velmi křehké vazby jedné rodiny, tajemství, která nechala vygradovat v závěrečnou až hořce úsměvnou katarzi. Každý něco tají, ale mělo by být jen na něm, zda chce své tajemství uzamknout ve svém srdci nebo se o ně podělit se svými blízkými.
Jak naložit s tím, že někdo naše tajemství krade, překrucuje, zveřejňuje, zneužívá...?
Pečlivý čtenář nalezne paralelu mezi STB a dnešním bulvárem. Zdá se Vám to drsné přirovnání? Mně ne, je to o zcizování duší, nastolování strachu.... Musíme se učit bránit. Bude hůř.
" V jednu chvíli padne její zrak mezi diváky. Tohle přece nejsou čtenáři bulváru,to nejsou její nepřátelé. Neumí si představit, že by si slídivé časopisy kupovali. Ale možná i tihle naparádění, inteligentně vypadající lidé si každý den rádi kliknou a přečtou nactiutrhačný článek, jen tak, ze zvědavosti, protože se to stalo přirozenou součástí života."
"My dáváme lidem jenom to, po čem touží. A vždycky budou stát na naší straně, protože vy máte všechno - peníze slávu. Češi nesnášejí privilegované elity."
Chraňte si svá tajemství, své životy a bojkotujte bulvár...

6 01.11.2017

Nemám ráda knihy, které prvoplánově tlačí na city a které si tak nějak zahrávají se smrtí. Připadá mi to jako rouhání. Jediné plus je snad psychoterapeutický efekt pro toho, kdo tohle napíše a udělá si to tak nějak hezké pro sebe. Realita nemoci a smrti ale určitě není takhle barvotisková.

2 31.10.2017

Milovaná knížka mého dětství. Paní Zinnerová dokázala tak jemně a citlivě popsat bolesti dětské duše. A hrdlo se mi svírá i dnes po letech, když listuji jejími stránkami.

8 31.10.2017

Knihy Magdy Váňové se čtou hezky, mají nečekané vypointované zápletky, propracovanou psychologii postav. Autorka nevykrádá sama sebe. Některé se povedly více jiné méně, ale vždy si novou knihuMV přečtu s chutí. Kukaččí mládě patří mezi mé oblíbené.

4 31.10.2017

Osobnost básníka a autoritKarla Kryla zde velmi chybí. Prokletý básník naší doby...

13 31.10.2017

Milý Zednáři, mám pocit, že ještě mnohem víc...

5 31.10.2017

Umím ji celou nazpaměť. Je to kraj mojí babičky, a tak jsem se jí naučila, abychom si spolu mohly kdykoli zavzpomínat....Teď už bohužel mnoho let vzpomínám sama, ale vím, že "i kdyby mi jen oči pro pláč zbyly, já se tam vrátím....".

8 31.10.2017

Zvláštní knížka a určitě stojí za přečtení. Nikdy mne nepřestane udivovovat křehkost mezilidských vztahů. A tady se nám jich dostává přehršel - láska partnerská, sourozenecká, rodičovská, milenecká ... Hledání vztahu k dětem vlastním i "nevlastním", dětí k rodičům, touze po pochopení a lásce. Jak snadno mohou být naše dobré úmysly, láska a péče tím druhým vnímány zcela jinak než zamýšlíme. A tady nás autorka tak trochu nechává nahlednout "do hlavy těch druhých" a chvílemi běhá mráz po zádech. Chci pohladit a ten druhý to cítí jako políček...Cítím se milována a ono je to všechno jiné jen ne láska. Chceme se, potřebujeme se, milujeme se, míjíme se....Zase mám o čem přemýšlet.

6 31.10.2017

Štěstí jako životní program? Je to moc nebo málo? V každém případě stojí za přečtení a za připomenutí, jakou cenu mají v našem životě obyčejné radosti všedního dne.

2 25.10.2017

Krásné ilustrace Ivana Straky

3 25.10.2017

Velmi hezky se četlo. Kdyby každý Čech znal dějiny své země alespoň v tomto rozsahu, nebudeme stále opakovat stejné chyby. Velmi se mi líbí vlastenectví paní Madeleine.

5 24.10.2017