Janadvorackova komentáře u knih
Jestlipak autor tušil, co způsobí :)?
Neměl náhodou vedle psacího stolu nenápadný stroj? Odcestovat na nějaký současný workshop by nebyl problém. Kdybych totiž nevěděla, kdy kniha vyšla, nehádala bych jí tolik. Odsýpá, je srozumitelná. A míra představivosti - na tu dobu, kdy se na jednu stranu vynálezy líhnuly jako kuřátka a na druhou se cokoli nevysvětlitelného přisuzovalo duchům a "bohu," je až skoro bez debat.
Film z počátku století jsem kdysi párkrát viděla a je fakt, že mi při čtení některé popisy splývaly a doplňovaly se s filmovou vizualizací. Je také škoda, že kniha není delší, hlavně o popisy podzemní společnosti. Chybí mi tam vícero možností vývoje našich potomků. Autor se zaměřil na spoustu věcných otázek, ale pochybovala jsesm, že by se jimi dala vysvětlit podoba světa v o tolik vzdálené budoucnosti.
Příběh stavby domu, který jako by nepatřil do doby svého vzniku.
Příběh lidí, kteří v něm žili, navštívili ho, byli svědky jeho proměn.
Příběh vztahu minulosti a budoucnosti.
Fiktivní jednotlivci na pozadí skutečných událostí. Tělesné i duševní spojení skrze prostor a čas.
Jak kruci vyjádřit, že jsem při čtení měla dojem, že "takhle se to prostě stalo."
No prostě zaboha jsem nevěřila, že mě to zaujme. A mýlila jsem se.
Film je ztráta času, navíc v mnoha ohledech nepřesný.
Poměrně zajímavý příběh. Horší než "Dívka ve vlaku," o mnoho lepší net "Do vody."
Ono je to trochu komplikované.
Na lodi zemře mladý malíř, který je synovcem spisovatele. Ten byl nařčen z ukradení příběhu jedné dámy.
Ta dáma má za sebou poměrně pestré mládí.
No a pak je tam asi ještě deset důležitých lidí, kteří dokreslí celý obrázek.
Laura je trochu psycho. Sestry se z jistého důvodu nějakou dobu nemusejí. Stará šmejdivá sousedka ví všechno... A pes taky zmizel z nějakého důvodu.
Zdravě zelený lesík marihuany uprostřed ničeho. Ztracené holky v buši. Jedna praštěná youtuberka. Prastará strašidelná říkanka a policejní vyšetřování několika obyvatel. No a k tomu docela dobrý styl, fajn zašmodrchanost a místy i poměrně humorné dialogy.
Objevila jsem ji ráno a teď jsem zrovna dočetla.
Další z mnoha podobných příběhů z doby deportací Židů do koncentračních táborů.
Scénáře událostí si jsou dost podobné, ale čtenáře na tomhle druhu literatury lákají asi takové ty detaily, podrobnosti a náhody, které mnohdy nečekaně vyústí v malé zázraky.
Už jsem toho z války přečetla tolik, že si občas všimnu popisů událostí a jmen, která mi přopomenou jiné příběhy. Zdá se mi, až je to divné, jako by se to všechno odehrávalo kolem mně. Jako kdybych události vnímala přes virtuální realitu, dívala se přímo a mohla se i rozhlédnout a zařadit konkrétní lidi, na konkrétní místa, předběhnout čas a pochopit proč a kam směřují jejich kroky :). Ne, nebudu bolat psychiatra :), takový z toho mám zkrátka dojem (vy méně vnímaví si představte třeba muzeum).
Asi nejrozvleklejší kniha na tohle téma.
Vůbec ne špatná, ale neměla jsem ze čtení radost.
Parádní nápad, trochu nezvyklý, ale velmi logický.
Knížka-neknížka.
Mám ji pro náctiletého tvora v rodině. Tuším, že jako vtip to pochopí. Před dvěma lety jsme mu kupovali právě ten mobil -:))), tak se to hezky doplní.
Zajímavá myšlenka. Některé scény působily fakt znepokojivě a docela pozitivní pocit jsem měla z toho, že bych pravděpodobně první chaos přežila :).
Konec mě ale docela zklamal...
Ó jé :). Zajímavá nová závislost :).
Seriál se mi ovšem líbil víc než knižní předloha.
Začátek připomínal reportáž o životě bijce :).
Příběh z období, kdy Anglie existovala jen v zárodku a představách, lidé přežívali v bažinách a bojovali v historicky podložených bitvách :).
Zároveň jde o poutavý dobrodružný příběh, kdy Dánové rabovali kudy chodili, ale neměli to jednoduché.
Měla jsem trochu jiné představy.
Ale od románové podoby asi nejde čekat zázrak.
Nemám "klaunofobii," vím, že se to jmenuje jinak, proto mě klaun ve filmovém zpracování neděsil, i přestože "To," bylo po "Věci," jednou z děsivých filmových představení mého... dospívání, dejme tomu.
Knižní "To" je zajímavě hnusně a hnusně zajímavé. Je hluboké - a ne tím, že leze z kanálů. A jednoduché - ne tím, že jeho podobu interpretují divoké dětské smysly, které mu daly jasné tvary. I teď by mě dokázal slušně vyděsit mrtvě vypadající hnusák lezoucí ze sklepního okénka, vlkodlak, nebo hlasy z odtoků, světla v kanále, krev, kterou vidím jenom já a fujky ve stínech.
Knižní "To" má tvar. A nemá ho. Má původ, stejně tak se dá považovat za bezďáka. A lehce laškuje s filosofickými otázkami o vzniku vesmíru. Pohrává si s nekonečnem a nesmrtelností. Slibuje jako ďáblík a kňučí bolestí, když trpí. Smlouvá a vzteká se v jednu chvíli. A je připraveno vás sežrat.
Děti zabíjejí klauna, vlkodlaka a svoje démony. Dospělí můžou "To" vnímat jako špatnosti páchané v pozdějším věku. Jako duši pošpiněnou bezprávím na druhých, prohnilostí osobnosti, prohnaností a zlobou.
Knižní "To" je tu furt.
Autor knihu "nějak" ukončil. Filmové zpracování je takové povrchní, i když pro pochopení stačí.
Knížka je topka, pecka, mazlík na dlouhé večery, když zhasnu a "To" zašramotí ve skříni, pod postelí, ZA TEBOU :))!
Autorka popisuje věci, které jsem buď věděla, nebo mě vzhledem k mentalitě oné společnosti nepřekvapují.
Ale popisuje to tak zajímavě, že vlastně nemám co kritizovat, zpochybňovat.
Difím se, že se dokázala ovládat, aby neřekla něco, co by k ní stáhlo nechtěnou pozornost.
Zase jedna z těch nudných.
Užvaněná depresivní pohádka.
Nechci od Kinga číst pohádky...
Seriál jsem ani nedokoukala, přišel mi nedotažený.
Knižní forma předvedla zástup lidských charakterů v krizi. Přesně takhle nějak by se změnila společnost ve vašem okolí, pokud by nastal podobný problémek.
A moc nevěřím tomu, že by většina žila v mezích zákona. Jenom si to představte... ta volnost v omezeném prostoru. Lákavé?
V Derry se dějou samý hnusný věci. Z kanálů lezou klauni a někteří lidé nemůžou spát.
Kingovská mystika jako vyšitá, místy mi ale příběh přišel strašně prodlužovaný. Z holohlavých doktůrků, aur a balonkových provázků jsem si chtěla rvát vlasy. Omílání pořád dokola, dokola, dokola, ve dne a v noci především.
Ale mělo to své nepochybné "kvality," které naštěstí pro nás neobývají stejnou dimenzi.
Třetí díl série měl několik slabých míst.
Jednak se tam furt opakovaly věci z předchozích dvou ("...ten a ten byl tam, když se stalo to a to)." Shrnutí různých událostí nebylo na místě, protože předpokládám, že knihu nebude číst nikdo, kdo nečetl první dva díly. A pokud jo, jeho problém. A vlastně i škoda, když mu autor práskne, "co a proč se dělo předtím."
No a potom mi tam vadila samotná zápletka... Až moc... divná.
Navíc některá odhalení přišla k hrdinům jako by snad v ten okamžik četli padouchovy myšlenky... Zdálo se mi, že neměli moc šancí na některé věci přijít tak rychle, jasně, najednou...
Za klad považuji dějovou jednoduchost a vztahy mezi hlavními hrdiny. Provázanost celé série skrze postavy příběhu.
Otázka za všechny prachy. Pokud byste našli "poklad," jímž může být cokoli, nechali byste si ho, nebo odevzdali?
Další díl sírie odkazuje na prvopočátek všeho - v první knize "mercedesový vrah," jak si týpek sám říká, zabije při čekání ve frontě na otevření burzy práce osm lidí, cca dvacet jich zmrzačí a zbytek vyděsí.
V první knize se řešil sám vrah, to víme.
Druhá se zaměřuje na rodinu jednoho ze zraněných. Pán měl poněkud smůlu v tom, že byl přejet. Ale stalo se to šikovně v tom smyslu, že sice ne po vlastních, ale dostal se domů.
Otec rodiny, živitel, mrzák.
A teďka jeho syn najde v lese kufr s rukopisy zavražděného spisovatele (vis. anotace), plus je tam i několik obálek s penízky.
Co kluk udělá, si přečtěte. Ale za mě jde opět o další logickou pecku.
Příběh je sice, jak bych to neodborně řekla - zpracovaný podle scénáře, rámcově, tak nějak. Zkrátka na práci autora je tentokrát vidět, že si události promyslel, naplánoval a zaznamenal. A došel tak daleko, že je i srozumitelně sepsal, byť jde o vyprávění ve dvou liniích, které od sebe dělí cca čtyřicet let.
Tuhle sérii jsem ani nechtěla číst. Vůbec mě to nelákalo, ale jsem ráda, že jsem změnila názor.
Vrah se představí chvíli po začátku, ale to vůbec nevadí. Autor rozvedl několik příběhových linek a v průběhu je hezky spojuje. Konec všechno srozumitelně vysvětlí.
A pořád nevím, čím to je, že autor na jednu stranu napíše něco tak "učesaného," a u jiných jeho knih mám dojem, že mu vypomáhal negramotný synek od vedle.