Janadvorackova komentáře u knih

Od první do poslední stránky výborné.
Nekončící husí kůže.

14 20.11.2022

Nezaujalo. Ďábel, který chodí po zemi a dělá bordel, je dneska už jen takovou hodně trapnou třešničkou na hnusně chutajícím dortu.

Jeden z hrdinů knihy - kněz - povídal, že nic jako Ďábel neexistuje. Že to je jen zlo v lidech. S tím souhlasím.

6 19.11.2022

Rodina vykuků, kteří svým věčným kecáním a vtíráním se zdržují i úředníky.
Mít tohle za sousedy, asi bych se odstěhovala.
Mít to doma, dělala bych, že je neznám.
Nemám ráda tenhle typ lidí - užvaněné vtěrky, které druhého ke slovu nepustí, jsou vyčůraní až hanba a působí jednoduše.
Humoru jsem též moc nenašla, ale... no.

14 19.11.2022

Díl poslední, který je vlastně první. Jak to všechno začalo :)?
Jedna z nejlepších českých středověkých sérií, které jsem četla.

24 19.11.2022

Silný příběh z Norska počátku 14. století.
Netušila jsem, "co to bude," šlo o další náhodné setkání s knihou.

12 14.11.2022

Chvíli mi trvalo, než jsem si oživila postavy a jejich vztahy. Od posledního dílu už je to nějaký ten pátek. Ale bylo to poměrně snadné. Styl autorky mi vyhovuje, jen se trochu obávám, že už dlouho psát nebude. A také doufám, že má hafo poznámek k rozepsaným knihám a někoho, kdo je dopíše, až tedy ona nebude moci.
Její zápal pro zemi a dobu je zničující :), příběhy nenáročné a obecně dobře se čtou.

14 12.11.2022

Cukiko je na svůj věk trochu dětinská - na venek. Vnitřní monology a myšlenky mě hrozně bavily. A její vnímání důležitých maličkostí okouzlilo. Je to ovšem kniha, kterou si přečtu jednou a pak už ne. Ale mám tu od autorky ještě jednu :).

Japonské prostředí mám ráda, i když jsem tam nikdy nebyla. Hojně pomohly i vysvětlivky (jídla, fauna a flora, zvyky).
Také pomohlo mé věčné šmírování nejrůznějších kanálů právě z této země :).

22 08.11.2022

První byla skvělá a zbytek následoval.
Povedená sbírka.

16 08.11.2022

Docela brutál, ale ta změna charakteru je uvěřitelná. Až jsem si říkala, že takhle přesně bych přemýšlela také. Nevím, jestli i jednala :). V určité chvíli už to bylo trochu na hraně. Ale když člověk nemá co ztratit? I když v jeho případě... jak se to vezme.
Konec jako by překvapil, i když použitá možnost se mi z děje vyloupla už o chvíli dříve.

22 08.11.2022

Zvláštní příběh. Nejprve mě bavil, pak chvíli ne a pak hrozně moc :).
V lázních jsem ještě nikdy nebyla...

15 08.11.2022

Nebudu se přetvařovat. Takhle jsem se u fantastiky ještě nikdy nenudila.
Audio před spaním mě vytočilo, protože jak se tam nic nedělo, nemohla jsem usnout...

11 07.11.2022

Moc mě to nebavilo. Vrah svoje oběti aranžuje podle známých uměleckých děl. Nedá se snadno chytit a leze do soukromí i vyšetřovatelům a jiným lidem... Klasika.
Hrdinové mi nebyli sympatičtí.
Obsahově tomu ale asi nic nechybělo.
Styl psaní byl takový rozvláčný a místy kecací...

15 04.11.2022

Poutavé vyprávění o skutečném dobrodružném a bohužel i tragickém konci jedné expedice.

Říkala jsem si, že k tomu budu přistupovat nezaujatě, protože "co já vím." Ale místy se mi opravdu zdálo, že rčení o tom, že "dějiny píšou vítězové" tady platí. Protože kdo jiný by mohl říct něco jiného? Omyl, někdo mohl.
Proto budu ráda, když si přečtu pohled na věc z pohledu dalšího účastníka.

Autor uveřejnil i dopis příbuzné jedné z obětí, který mě vlastně až na konci donutil trochu ubrat páru.
Vždy je totiž nejhorší si představovat "co by bylo, kdyby..." Tady je takových momentů hned několik a nikdo než ti, kteří se za takovým dobrodružstvím vydají neví, jak by mělo probíhat v optimálních podmínkách. A jak mnohdy končí, když se stane něco nečekaného.

14 30.10.2022

Další náhodné setkání s knihou, které se povedlo.
Příběh na základě skutečnosti se špetkou "něčeho jiného." A skříň plná šatů jen odpovídá na otázky. Bála jsem se, aby se ze stránek nevylouplo cosi povrchního. Naštěstí ne.

27 26.10.2022

Odpočinkovka se špetkou mytologie a historickou vsuvkou ze života Kinky.

12 23.10.2022

Setkání s neznámou cizí inteligencí na vzdálené exoplanetě je vždycky švanda :).

Ale moje první kniha od tohoto autora mě v mnoha ohledech zklamala. Styl psaní mi připomíná sledování akčního filmu - děj bez popisů, v knize nutnost, tady mnohdy chybí.
Některé náměty silně připomínají a lehce kopírují známější žánrové perličky. ALE jakého stupně jinakosti by muselo dosáhnout jakékoli dílo "jenom člověka," aby dalšího "jenom člověka" uspokojilo? Jak můžu chtít víc u dokola se omílajících podobných scénářů? Kdyby představivost přesáhla schopnost chápat, mělo by smysl se obtěžovat popisy?
To už by se rovnalo komunikaci s jiným druhem :).

12 23.10.2022

Tenhle díl jsem četla hrozně dlouho.
Až na pár zajímavých odhalení ohledně některých obyvatel vesnice se toho moc neděje.

9 17.10.2022

Jo, to mi přesně pomůže - každý den se zamyslet jenom trošku :). Vono to víc mnohdy i bolí...

Citáty s radou mi rozhodně nepomáhají se zdokonalit, nebo nepřestanu chtít praštit kolegu, který mě momentálně štve, to ne. Ale dokážou mi poradit, jak to oddálit - což se počítá :).

Některé jsou fakt trefné.
Třeba dneska - první věta - "S proudem plavou i mrtvé ryby."
Dá se to vykládat různě, dle situace.
Jako zdechlina se cítím každý den, ale zrovna dneska to bylo hodně aktuální. Jako jo, někdy se to trefí.

13 17.10.2022

Důstojné pokračování.

6 11.10.2022

Vesnice, nebo maloměsta jsou jako takové rádoby rodiny. Každý zná každého, nebo minimálně ví věci, které by vědět neměl :) (ten chlastá, ta něco ukradla, jeho dítě není jeho..), znáte to. Podobná místa bývají svědky generace trvajících sousedských svárů. Nebo opaku.
No a místní doktor je něco jako zpovědník.
K takovému nastoupí čerstvě vystudovaný, tamní realitou zpočátku nepolíbený začátečník.
Ale on se otrká.

Atmosférou trochu jako "Zvěrolékaří" série od Herriota. Ovšem zviřátka pro mě byla zábavnější.
Asi že lidé už nedokážou překvapit.
Každopádně série, kterou si ráda přečtu.

21 09.10.2022