Janadvorackova komentáře u knih

Chvíli trvalo, než jsem si vzpomněla na detaily konce předchozího dílu. Tolik k tomu, jak číst série - pokud možno rychle za sebou.
Na jednu stranu by bylo vhodné kupovat knihy, jak vycházejí prostě proto, aby mohly vyjít další... Ale jak to udělat, když máte mezi díly pár měsíců pauzu a mezi tím čtete hromadu dalšího... Uf, krutý úděl čtenřů.

V příběhu se střídají dvě linky: Velinova a ta popisující řádění Temného.
Oboje je dosti krvavé a mnohdy brutální, což mi nevadilo. Řeší se osud celého světa, to se bez obětí neobejde. V příběhu mi ovšem chyběla jistá dávka rozmanitosti. Abyste chápali, dějově bylo obsaženo nejspíš vše, co bylo třeba, ale tak nějak... jednotvárně.
Stejně jde ale o výbornou sérii, kterou můžu jen doporučit.

14 23.12.2022

Vzpomínám si, že mě jako malou zaujala ta obálka. Říkala jsem si "jak sakra může chodit v tak vorvanejch hadrech." Haha, úplně se mi to vybavilo :).
Každá holka by ráda nějakého toho prince. Jen málo která nepotká spíš smrdutého trpajzlíka :).

20 23.12.2022

Ve čtvrté, nebo páté třídě, jsem z ní psala referát, což byla docela vychytralost, když kniha obsahuje převážně obrázky :). Byli jsme čerstvě po stěhování a tohle byla jediná nezabalená kniha.
Když Bambimu umřela maminka, brečela jsem.
No a pak jsem se vrhla na fantastiku :).

11 23.12.2022

andrea7191 mě inspirovala k prohrabání starých pohádek, které jsem ještě jako prcek ráda četla. Disneyovky mi kupoval Ježíšek pravidelně.

V současnosti, pokud vím, studio Disney "napravuje" nekorektnosti v pohádkových světech. Na staré dobré verze nesmíme zapomenout :).

12 23.12.2022

Nejponuřejší a v podstatě velmi reálný postapo scénář, pokud by nastalo to, co v příběhu.

Můžeme si představovat, jací velcí hrdinové by z nás byli. Co bychom dokázali pro obnovu civilizace a tak. Jo, houby. Vrátili bychom se k přirozenosti nikterak nekontrolované neexistujícími mravními kodexy. Ty by nám vydržely do doby, než by došel chleba. Věřím, že i z těch neosvícenějších naivků by se rychle staly krvelačné šelmy. A pokud ne, sežraly by je jiné šelmy.

Dřímá to někde pod povrchem - vzpomínka na chuť krve, touhla značit si území a uhájit ho za jakoukoli cenu.

48 23.12.2022

Škoda, že jsem si nezapisovala ty neskutečně trefné hlášky, vtipy a hlody, jimiž je celý příběh protkán.
V audio verzi pak výborně vyzněl nejen vymýtačský um jednoho z hrdinů, písně poutníků toulajících se krajem, zdánlivá malomyslnost dalšího a Reinmarova naivita a občasné poblouznění.

Poté, co mladý a naivní Reinmar podlehne svodům potvory Adély, manželky šlechtice a je odhalen, prchá. A to tak dlouho, dokud nenarazí na cestě na poutníky, divné tvory, kupce, loupeživé rytíře, démony, urozené slečny, čarodějnice, inkvizitory, husity a jejich pronásledovatele a různou verbež podružnou.

A teď to zamíchejte a jezte pomalu :).

21 23.12.2022

Bylo to docela dobré. Další případ. Harry, tak trochu psanec, je nalezen v Asii a začleněn opět do dění v jeho domovině, protože nový vrahoun řádí a dost nechutně ukončuje životy svých obětí.

Harry je alkoholik s jasnou myslí... jak jen to může jít dohromady.
No, asi to nějak jde, ale další díl ze série mi připadá trochu do počtu.

18 23.12.2022

V komíně nepoužívaného krbu knihovny, krom mumie šunky, kterou tam někdo zapomněl, se našla i zlatá slza. Co a k čemu to je, se dozvíte v dalším pokračování této ujeté série pro děti, které autora neznají, i pro dospěláky, kteří tuší, "co čekat."

A velmi mě pobavila následující říkanka. Schválně, jestli uhádnete, odkud se autor asi inspiroval. Takže:
Když jsi strachy zmrz,
nech ho prjít skrz.
Pak ho kopni do prdele,
ať je z něj prachu hrst -:))).

12 12.12.2022

Jé :).
Ze starého fénu po prababičce vyrobí Hubert zmenšovací přístroj, s nímž si s kámoši, které si teprve najde (nebo oni jeho), užije hromadu dobrodrůža.

Připomíná mi to trošičku "Křečka v noční košili," kterého jsem měla ráda jako mrňous. Vždycky jsem se chtěla zmenšit, cestovat v čase a prostoru, nebo být neviditelná a v krámě krást čokolády :).

12 11.12.2022

(SPOILER) Lepší příběh číst až po shlédnutí seriálu. Část o Max se mi líbila i tam :).

Ve zkratce: Max je holka z neúplné rodiny, jejíž máma si po sérii divných vztahů najde chlapa - násilníka se synem - rádoby drsňákem, který skrývá svoje traumata pod hroší kůži.
Rodina se přestěhuje a stane se tak součástí "Podivných věcí."

Max je normální, chytrá holka s trochu klučičími zájmy, takže se chytne klučičí party a dál jste to viděli :).

Příběhem se mihnou zmínky o známých monstrech a "dějích někde jinde." Například ke konci je zmínka o seriálovém "boji v tajné laboratoři."

Ze seriálu jako celku jsem jako mnoho lidí v okolí "vodvařená" nebyla. Problém vidím v kingovském opakování témat. Do všeho nacpe sny, boha a divné věci, smíchá to dohromady nejspíš se záměrem "ono z toho něco vyleze," což se ale stává s železnou pravidelností. "Něco" bývá hnusné, paranormální, ale jako by z našeho světa. Zástupné motivy pro realitu neděsí, pokud víte, k čemu známému je ukotvit.
Abych nekřivdila, první řada byla dobrá.

14 10.12.2022

Máme na vybranou asi ve všem, co nás životem provází. Lidé v táborech, ač se zdá, že neměli, si také směli vybrat - způsob smrti.
Autorka píše i o tomhle. A shodou náhod, nebo toho, že někdo v jejím okolí si vybral, (o tom také píše), mohla vyprávět.
Dalo by se říct, že se na téma koncentračních táborů už asi nedá vymyslet nic nového. V případě Osvětimi by to byly miliony dost podobných příběhů, ale on je každý z nich vlastně docela originální.

Autorka se v dalším životě věnovala psychologii. Jestli před uvězněním neměla o své budoucnosti jasno, tak poté, co ji vojáci z tábora osvobodili, už jo. Neexistuje asi větší motivace ke zkoumání zákonitostí člověčího bytí, než jít nějakou dobu po téměř neznatelné hranici mezi životem a smrtí.

21 10.12.2022

No... dočetla jsem to.
Nečekala jsem, že je to ten typ "ošustit a opustit." Sem tam jsem měla až pocit, jako by mu bylo neustále patnáct. Bez ohledu na to, "jakej frajer" byl profesně, jako člověka bych ho asi znát nechtěla... uf.
Knihu jsem četla strašně dlouho. Začala jsem po tátově další operaci srdce.

12 03.12.2022

Jedna, dvě perly.
Před zbytkem jsem se uzavřela, protože smutek není zrovna to, co chci.
Ještě že máme volby.
Je zbabělé a hezké vybrat si, že nebudete chtít...

11 03.12.2022

Asi je to tématem, moc mě to nebavilo.
"Koktejl lásky" byl nejlepší, zbytek střídavě následoval.

11 03.12.2022

Na to, kolik bylo v knize skutečných, nebo skoro mrtvých, to byl velmi živý příběh :).

25 01.12.2022

Příběh, který se nestal, ale mohl. Zajímavé, že některé knihy zabývající se tématem koncentráků a života za války vyzní jako kýče (Tatér z Osvětimi apod...). Jiné, jako tahle, vyprávějí a celek působí jako listování albem plným anonymních černobílých fotek bez popisků. Než se objeví jedna barevná a pamětník :).

18 30.11.2022

S naší pestrou minulostí asi není problém napsat dystopický román. Pár děsivých podrobností s vlastním pobytem ve státním zařízení pro mládež (internát) jsem našla i já, tyjo :). Profily některých "vychovatelek" a denní program třeba... Dodnes dokážu tím domem v duchu chodit :).

Začátek se slušně rozjel. Uvěřitelné prostředí, praktiky, chování, osudy... Zbytek románu měl svoje světlé a uvěřitelné chvilky, ale ke konci mi tam "něco" chybělo. Vím co, ale asi nenapíšu víc, abych někomu nezkazila dojem.

36 30.11.2022

Jeden z mála hrdinů, který je jako záporák mnohem sympatičtější, než jako klaďas :). Je realističtější a člověk by ho politoval, kdyby mohl... Jenomže o tohle by nestál.
...jak by mluvila některá z víc než šedesáti miliard obětí?...
Za mě jednoznačně jedna z nej - ve všech ohledech - sérií fantastických žánrů.

Jeden ze čtenářů se v komentáři pozastavil nad srovnáním Paula a nám známých diktátorů. V knize to působilo trochu jako pěst na oko. Hittler, co se obětí týče, působil jako břídil. Nesedělo mi to do kontextu mé reality. Ale z pohledu Paula už to smysl dávalo. Trochu kontroverzní - jako vhled do možných příštích válek. Dnes se vlastně jen "nudíme."
No ale víte co? Nesmíme se bát :).

Když jsem to četla jako holka, nedokázala jsem ocenit všechny ty kličky a intriky, hlasy z pouště a vhledy. Není to série pro děti.
Ale litanie proti strachu mi onehdá... hodně dávno... pomohla před maturitní komisí :), takže opravdu nevím, něco na tom bude :).

20 26.11.2022

Jak se říká "Na každém šprochu..." Zajímavý příběh z domácího prostředí, s odkazy na něco, co se klidně mohlo stát. Takhle a nebo jinak. Jen v režii autorky si tím nebudete jisti, protože budete zmatení jak lesní včely. A stejně neuhádnete, kdo, co a s kým/proti komu kuje. Nene, zapomeňte.
Přečteno za den - k tomu není co dodat.

32 25.11.2022

Haha, tak to dopadne, když hledám knížku k Vánocům - čtu dětské knížky :). Mazec.

Rodina koček a rodina psů jede do parku - jen tak na veget. Jenomže z každé se ztratí... mládě. Potkají se v lese a mají co dělat, aby navzdory svým instinktům spolupracovali.

A nejhustější jsou různí zvířecí kříženci, kteří se rozhodnou obě mláďata hledat, tedy pardon, někteří kříženci je chtějí sežrat, jiní hledají (jestrábosova, losokůň, lasičkokanec, vlkomedvěd a můj favorit - lvodýl).

Za mě tomu chybí už jenom řádně zhulený šaman, který by ten binec uklidil.

Ale... je to dobré. Příběh je jednoduchý, srozumitelný, zvířata jsou vtipná a věrně vylíčená (všechny ty instinkty, které je nutí se chovat jako trubky). Pes je ztracen uprostřed lesa, kňučí a má hlad, ale najednou se kolem prožene VEVERKA!!! No a tu on nemůže ignorovat, takže zapomene na osamění, hlad a možné nebezpečí, protože VEVERKA!!! je nejvíc nejdůležitější a musí se chytit :).

15 22.11.2022