Janadvorackova komentáře u knih

Docela ironie - dočítat takovou knihu dneska. No nic.
Je to takový, lajcky řečeno, popis bitevního plánu prolnutého osobními vzpomínkami.
Za mě - docela vlažné, byť tedy šlo o slušnou řež, nešlo se začíst a soustředit.

11 24.02.2022

Byla jsem zvědavá, jak se autor porval s tématem hladu. Poté, co jeho předchozí dvě knihy se hodí spíš jako čtivo na wc, a když dojde papír, nevadí... Ne, já fakt musím, to nejde. Zkrátka říkala jsem si, že hladové téma bylo aktuální vždy, co člověk po světě chodí, napadlo mě, že by příběh mohl mít něco do sebe.

Výsledek mě překvapil.
Velmi.

Příběh mi připomněl jeden starý vtip:
Jde chlap po poušti a uvidí studnu. "jé, voda," zaraduje se.
Ze studny vyleze další chlap. "Kde?"

Téma celosvětové ztráty vody je určitě aktuální myšlenka. Jak si furt představujeme, že na rocích po naší smrti nezáleží, protože my už tu přeci nebudeme, tak proč se snažit šetřit...

Možná že i autor podobným způsobem uvažoval, ale jeho příběhy ve mně budí dojem, že šlo jen o to "nechat si zaplatit za počet slov," nikoli už také napsat cokoli alespoň se snahou o smyslupolnost.

Postavy se chovají nelogicky. Ano, může to být horkem...

Na to, o jakých řežbách příběh vypráví, jde o trochu vlažnější povídání :). I tak mě moc bavilo.

Tak tohle vážně ne. Zmateně napsané, hrozný styl. A jestli si autorka myslela, že mě nadchne tématem, tak to se spletla.
Je až nevkusné, jak se novější tvorba o dění v koncentrácích snaží zaujmout na kilometry viditelnou reklamou.

18 19.02.2022

Brutalita v hávu něžné smyslnosti :).

Chvíli trvalo, než jsem si zvykla na styl, ale pak... tyjo, to byl masakr :). Hororová krása. Nepotřebujete strachy stahovat zadek, autorka hraje na strunky, na které se v bdělém stavu normálně nebrnká. Nene. Počká na noc za dne a den za měsíčního svitu. Nabídne letmé pohledy, záblesky v nelidských očích šmírujících v temnotě. Jiskřivou hebkost kožíšků šelem a mírumilovné zakřupání kroků v čerstvě napadlém sněhu. Zašlá klepadla na vrzajících dveřích a ohně v dlouhých tmavých chodbách, které nestíhají osvětlovat okolí, natož hřát. Mrazivé pustiny a bezútěšnost samoty.
Známé věci?
Dávejte si pozor i na ně :).

Známé příběhy, trochu předělané, mírně načančané a hezky nasáklé hřbitovní zatuchlinou, vlhkostí i tělesnou a nevyhnutelností krvácení - jak jinak, než vždy zcela nutného. Jedno jestli na loži, nebo honu. Nezáleží na tom, jestli vlivem chtíče, či pomsty, hladové nutnosti, prokletí, nebo prostě jen rozmaru.
Angela Carter mě dostala.

14 17.02.2022

Pokus o něco apokalyptického trochu s prvky sci-fi. Na příběhu je znát práce zubu času.

Skutečné příběhy žen, které vraždily jsou někdy i pochopitelné, většinou děsivé a založené na skutečnosti jak nejlépe to šlo. Autor pouze uvádí, že popisované situace dramatizoval, aby tak dokreslil atmosféru, ale že události vycházejí ze skutečných případů.
Všechny ženy byly odsouzeny k vysokým trestům, ale pochybuji, že si to všechny zasloužily.

Aktérkami příběhů byly:
Vraždící zdravotní sestry, které jen „ukončovaly utrpení.“
Sexuálně týraná žena, jíž manžel nutil k sado maso praktikám.
Mladá bývalá policistka, žárlivka s dutou hlavou a nadbytkem času.
Šílená vraždící také lesbička.
Další domácí týrání vs. nájemná vražda. (nevím, co těm chlapům hrabe, dráždit kobru bosou nohou se ještě žádnému nevyplatilo).
Odmítnutá vraždící náruživka.
Sokyně v lásce „bojující“ o chlápka, který ale chce jenom jednu.
Starší náhodná vdova na honu na zajíčka.
Parta mladých vrahů.
Žena, která zabila, aby chránila svou dceru.

13 16.02.2022

Zcela vážně jsem jako malá chtěla býti princeznou. Docela jistě mě to přešlo dávno před touto knihou.
Proč já to dělám, že podobné věci čtu. Jo aha, protože mám ráda dystopie. Svět až po čtvrté světové vypadá trochu idylicky. Lidé skončili jen se sociálními problémy...
Teďka kvůli Maxíkovi neusnu, tyjo.

No ale nic tak strašlivě pitomého jsem snad v životě nečetla... Jistě, nejsem cílovka, ale kdo je? Možná dvanáctileté holky. Škoda, že podobné příběhy, když je v nich rozepsaná nějaká zdánlivě zajímavá linka, neobsahují i více detailů. Přitom si autorka mohla dát práci s rozpracováním i něčeho jiného, než romantické linky, byť o tu jde především.

O den později: tak já tomu hvězdu přidám - za ten sociální systém a sem tam vtip.

11 16.02.2022

Detektivka o záhadných vraždách s náznaky souvislostí s dobou odsunu Němců z pohraničí byla docela pěkně poskládaná. Padouch a motiv vydrželi skryti téměř do konce. A to se cení.

17 15.02.2022

Zneklidňující a detailní.
Vůbec nevadí, ke které straně autor, i hrdina příběhu patřili.

Popisy mi atmosféra na bojištích připomněla dění v "Na západní frontě klid." Jak by ne. Jedna, nebo druhá válka, konce vypadaly dost podobně.
Vyprávění se nevyhnulo několika konkrétním příběhům jednak jeho kamarádů, i civilistů, které "cestou" potkávali.
Nechyběly technické popisy jednotlivých zbraní a různé info týkající se výstroje, výzbroje, vybavení a nejrůznějších vychytávek.

Ale už se těším, až si takové věci budu číst spíš v rámci fikce.

15 14.02.2022

Mimořádně zajímavé čtivo :).

6 13.02.2022

Líčeno formou dopisů z vězení a pracovních táborů.
Dost děsivý obrázek poválečné doby o spoustě zmařených životů, a to jak doslova, tak těžkou prací, koncentráčnickými podmínkami a prohlubováním zdravotních problémů.

Dokonce jsem zjistila, že bydlím v domě, který by měl ještě spadat do období, v němž zdejší náměstí stavěli vězni z táborů kolem Příbrami.

12 12.02.2022

Zajímavá mozajka. Třeba pak budete víc pozorovat svět kolem. Co kdybyste ovlivnili život někoho jiného? Nevědomky, vědomě, láskou, či násilím. Nebo jen tím, že půjdete kolem.
A co vy víte? Možná to děláte každý den.

14 12.02.2022

Až se divím tomu, že jsem to pochopila -:))).
Na vlastních malých i velkých "problémech" poznáte, co jste zač. Ve zkratce.
Co je to smysl života? Má definici dobro a zlo? Co je vůle k smyslu? Je nutné mít plán do budoucna, abyste mohli přežít přítomnost? Jak důležitá je společnost pro jednotlivce a opačně. A co vede materiálně a sociálně zajištěné lidi k sebevraždě? Musí mít smysl i utrpení?
Jak vnímali budoucnost lidé, kteří přežili koncentrační tábory...

V průběhu vlastní prosté existence, v mnoha situacích jsem si na některé otázky, i když jinak položené, už dávno odpověděla. A teď znovu.

13 11.02.2022

Tedy musím přiznat, že jde snad o první knihu, kde je místem vraždy a pak následného neštěstí koš balónu :).
My balónem letěli - s mámou a synovci. A bylo to moc pěkné. V lesích pod námi pobíhaly spousty srnčích řízků :). I hrdinové příběhu letěli nad lesy, dokonce ve stromech "přistáli." Spoustu věcí jsem si dovedla živě představit :). V knize vystoupali do výšky cca dvanácti set metrů, my byli jen v cca třech stech. Je tam popsaná i výměna bomby, tedy snaha. A zatímco v knize šlo o ten velký koš pro hodně lidí - jich tam bylo 13, nás letělo pět.

Následné dění na pevnině bylo místy napínavé, trochu překombinované, mírně šmodrchané.
Příběh to špatný nebyl. Vysvětlení se dostaví. Pochybnosti jsem měla jen jednou...
A klidně si zkuste i let balónem :). Už je na vás, jestli před, nebo po přečtení knihy.

15 11.02.2022

Aáále, nebylo to špatné.

7 11.02.2022

Autorka se určitě moc snažila studovat zdroje a mluvit s lidmi, nechci znevažovat tu práci, kterou si dala.
Ale vždy budou lepší autentické zpovědi lidí, kteří tyhle události skutečně zažili. Vše ostatní působí jako laciné pozlátko. Stejně tak na mě působila kniha jako celek.

Každá z hrdinek příběhu žila jinak, pocházela z jiných poměrů a podle toho hodnotila válku a lidi své doby, to jistě. Vlastně i naivně - pubertální pohled Casie byl místy uvěřitelný.
Herta zase svým způsobem "věřila v to, co dělá," i když zpočátku možná ještě ne. Pak do své role zapadla jako spousta "jí podobných."
Caroline v zámoří a její pohled člena vyšší vrstvy působila zvláštně, ale nikoli nepotřebně.

I dění po válce mělo svou podobu podanou se snahou o autenticitu.

Ale nemůžu tomu dát víc, vidím v celku jen příběh napsaný prostředníkem.

13 09.02.2022

Parodie na církve nebyla špatná. Zabiják a jeho banda do příběhu zapadli výborně :). A opět se to neobešlo bez spousty hrozně praštěných náhod, mnohdy vedoucích k hromadnému vraždění. Nebo kyblíkům plným příspěvků, někdy tělesných :).

18 09.02.2022

Slabší z autorových knih. Nevím, nedokázala jsem v tom objevit to, co mě na jiných jeho knihách neskutečně bavilo.
Až na malé perličky jako: "Oko za oko ne!" Zvolal oftalmolog.

19 04.02.2022