Janadvorackova komentáře u knih
Tak tohle bylo hodně zajímavé.
Začátek vyzní ploše, ale v průběhu čtení se do toho noříte. A chápete.
Tedy doufám :).
Zase docela překvapení. Románová podoba bitvy hezky rychle vtáhla do děje a ten má spád.
Příběh začíná v lese, když hlavní hrdina - panský myslivec/lesník/lučištník, chce skončit generace trvající rodinný spor vraždičkou (jednoho zmetka trefit šípem). Spor začali jejich dědové někde v hospodě a od té doby se rodiny nenávidí, proklínají a sem tam uhranou. I hrdina věří, že je prokletý, prostě smolař.
I teď se cosi zvrtne a následné události jej vyšlou na cestu, kterou nečekal.
Známou bitvu předchází několik menších "šarvátek," hezky popsaných. Mozky a střeva vyhřezávají, krev z uťatých končetin stříká, ne moc dlouho a šípy se často trefí do oka, auvajs.
Autor popsal mnoho detailů dobové zbroje, oblečení, ehm... techniky a strategie. Hezky jsem se v tom orientovala a představa, že bojuji bosa, protože je to pohodlnější v deštěm z předchozího dne promáčené hlíně, přičemž na velkou si nestačím dojít do lesa, ale musím "tam, kde zrovna jsem," byla velmi barvitá.
Samotná bitva zaujímá poslední třetinu příběhu, dejme tomu. Ale o zábavu je postaráno po celou dobu. Hlavního hrdinu doplňuje svérázný kněz, pak i jeden úchylný kněz, zpočátku uťápnutá bývalá jeptiška, její tatík, neporazitelný bojovník, skutečné historické osobnosti, spousta dílčích průvodců, pár soků, hlasy v hlavě hlavního hrdiny a celý ten guláš je moc fajn pro zájemce jednak o trochu historie, více akce a nějaké ty dobové detaily.
Trochu akčněji a pikantněji podané známé historické události.
Z toho člověka by mi hráblo :).
Joe je takový svérázný týpek, u něhož "nic není problém." Je to takový zvláštní typ osobnosti, kterou můžete tolerovat, nebo zabít. Nic mezi tím neexistuje.
Ale jako pouhý čtenář jsem se bavila :).
Téééda, působilo to obyčejně, ale z příběhu se vyklubala plynulá jízda v prostoru a čase. Od dětského dobrodružství a divného zážitku, po vraždu holčičky, která chtěla být baletkou... Do toho se mi fakt líbil vztah hlavních hrdinů. Jejich chemie byla vtipná a přátelská a příběh, byť detektivní, zasunuta do trochu jiné škatule. Jasně, policejní práce se konala, ale tak nějak... jinak.
Určitě každý má nějaké živé vzpomínky na doby dávno minulé. Také se mi vybavoval les. Oživila jsem si několik letních zážitků, jednu noční můru a bezstarostnost.
Právě i ta z části příběhu dýchala, když hlavní hrdina popisoval své dětství.
Autorky další knihy ráda znovu vyhledám.
Doplnění a lehké prolínání s první knihou o této herečce. Autor posbíral hromadu materiálu a nevyužitý, vzpomínky dalších pamětníků, nebo fotky, použil tady.
V případě audioknihy je to trochu oříšek - poslouchat fotky, to tu ještě nebylo :). Naštěstí autor krásně popíše, kde kdo je, jak vypadá, jak se tváří, něco jde najít... Je to taková vtipná interaktivní záležitost :).
Možná že by se tomu zasmála i sama herečka.
Pěkné vzpomínání na Evku, která tropí hlouposti, což je, krom Císařova pekaře asi jediný starý film, který jsem s ní viděla :). Tedy pak ještě "Tetky," ale to byla náhoda posledního měsíce, kdy jsem ztvrdla u televize, na kterou koukal táta.
V pubertě jsem netušila, co na těch černobílých filmech rodiče a prarodiče mají. Většinou mě nebavily, tedy krom starých sci-fi a hororů, leckdy historických.
Až teď v poslední době mi staré filmy nevadí a ráda si přečtu i biografii vrstevníků mé babičky, nebo i prababičky.
V knize jsou přiblíženy osudy několika hereček třicátých a čtyřicátých let. A budete se divit, jak mnohé, ne-li všechny, dopadly.
Bohužel nezaujalo. Nebýt pandemie, byla bych nadšená. Za poslední dva roky se mi už několikrát stalo, že mě některé žánry, nebo knižní styly už tolik neberou.
Mně se to líbilo. Originální námět, vůbec jsem netušila, že "tohle" někdo dělal. Údajně ještě počátkem 20. století. Vrtá mi hlavou, jak to pojídači dělali, když chtěli hubnout :).
Hezky popsaný vývoj postavy.
Pěkně detailní kniha popisující život pavouků, způsoby lovu a množení, stavění sítí a různé libůstky (skákavky si rády hrají). Když jim nastavíte ruku, hupnou na dlaň a skáčou z prstu na prst. Z toho by mi asi hráblo. Vidím pavouka a skáču výš, než skákavky :).
Je ale fakt, že si dokážou dobře poradit skoro se vším.
Fanouškem nebudu...
Chápu ale, na co fanoušci tak letí.
Na můj vkus trochu laciné.
Celkem průměrná detektivka psaná podle určitého scénáře. Čtenář něco vytuší, ale dost detailů je dávkováno postupně.
Ponuré prostředí strádajících farem pomáhá.
Další zábavná porce detektivních příběhů a následných receptů, které v nich hrály role. Jídla (ne vždy) slouží jako prostředek k eliminaci například otravného manžela, či protivné manželky, případně jiných známých a příbuzných. Pokud do nich nepřidáte zmiňované jedy, prášky a driáky :), můžete si i pošmáknout.
Příběhy jsou kratší a nenáročné, jasné, vtipné...
Když nevíte coby, nemáte co číst a plánujete se například zbavit svých příbuzných. Nejenže vám kniha nabídne několik takových nápadů, ale i hromadu receptů :).
Kdo má v žánru trochu načteno, toho nepřekvapí prostředí různých zavřených léčeben, teoreticky prázdných. Jenomže ono v nich z minulosti vždy něco zůstane. A když se má jedna taková bourat, minulost se připomene. V prvním díle nečekanou a nedohledatelnou zásilkou obsahující starou panenku.
A co následuje, mnozí vytuší.
Neurazí, nenadchne. Bát se nebudete, možná si připomenete, že "jo, to už jsem někde četl, slyšel, viděl...). Ale stejně si dávejte pozor, jo :)?
Máma tyhle staré panenky miluje. Pár jich má a vždy, když u ní spím, teď mě to zase čeká, je přikryju dekou. Koukají fakt blbě, divně... na mě :).
Jako čtenář přede nou, mám autora spojeného s jinou knihou.
Tento zajímavý alternativní příběh o střetu civilizací byl ze začátku hodně šťavnatý. To když se nebojácné děvče, Freydís: https://1url.cz/aKxlY vydalo za moře, aby tam se svou skupinou unavených přátel přistálo u břehu asi Kanady, natrefilo na podivné cizince a díky navázání mnoha nejen "obchodních kontaktů," se vydalo na jih, směr země zaslíbená.
Cesta s sebou nesla i mnohá úskalí - jakože až časem Freydís došlo, že s podivnou nemocí, která vždy nějak záhadně sejme domorodce, by její skupina mohla mít něco společného.
O tom je zhruba první část příběhu.
Druhá vypráví trochu zaonačený příběh Kryštofa Kolumba a jeho party na třech lodích :). Začátek by ještě tak nějak pasoval na historické události, které známe, ale průběh a konec předznamená třetí část příběhu.
A tam je to mazec. Autor zešílel a středověkou Evropu a situaci panovnických rodů "lehce" proměnil :).
Bavila jsem se.
Jaj, to se mi snad zdá. Výběr knih ke čtení neplánuji, prostě sáhnu po té, která se zrovna namane. Ale poslední dvě, včetně téhle a počítám, že pak dám druhý díl, propojují současné dění a historické události nějak zvláštně.
Skvěle napsaná kniha, i když momentálně radost ze čtení necítím.
Námět vypadal čitelně, začátek se mi líbil. Následovalo takové vlažné čtení. V paměti zůstane málo.
Docela ironie - dočítat takovou knihu dneska. No nic.
Je to takový, lajcky řečeno, popis bitevního plánu prolnutého osobními vzpomínkami.
Za mě - docela vlažné, byť tedy šlo o slušnou řež, nešlo se začíst a soustředit.