Janek
komentáře u knih
Hvězdy nám nepřály
John Green
Váhala jsem, zda se pustit do čtení - obálka se mi zdála kýčovitá (podobně jako vydání Růže pro Algernon), anotace naznačovala, že může jít jen o text plný sentimentu a sladkých frází. Ani vysoké hodnocení zde na databázi nemuselo nic znamenat (např. Zlodějka knih mě nakonec zklamala, i když je zde velmi vysoce hodnocena).
Nakonec to bylo skutečně velmi DOBRÉ! Nadhled, černý humor, nastínění situací, které známe z reálného života a kterých bychom se měli vyvarovat (zejména přehnané lítosti). Mimo jiné jsem si při čtení vzpomněla také na Pí a jeho život - i zde se ukazuje, jak jsou pro nás důležité příběhy.
Obdivuhodná kniha, přesto ubírám jednu hvězdičku - zdá se mi, že text ke konci už trochu ZTRÁCÍ DECH, autor se na některých místech nevyvaroval sentimentu a podle mého názoru i přílišného opakování.
Doporučuji čtenářově pozornosti především úvodní poznámku autora.
Poznámka autora
Tohle není ani tak autorova poznámka, spíš jde o autorovo připomenutí úryvku vytištěného v úvodu: Tahle kniha je fikce. Vymyslel jsem si ji.
Ani románům, ani čtenářům neprospívají snahy uhodnout, jestli se v knize skrývají nějaká konkrétní fakta. Takové pokusy zpochybňují samotnou možnost, že smyšlené příběhy mohou být důležité, což je něco jako základní předpoklad našeho lidského druhu.
Děkuji vám za spolupráci v této věci.
Od názoru k víře
Gabriel Marcel
Při čtení jsem často měla pocit, jako bych četla detektivku. Skvělé postřehy k domýšlení, nadhled, umění zacílit na to, co je i dnes aktuální.
"Musíme na problém zaútočit přímo: co to znamená věřit?
Souhrn reflexí, který jsem uvedl, by měl čtenáře připravit na porozumění, že věřit v silném slova smyslu -ne snad věřit, že…, tj. předpokládat, že… - znamená věřit v nějaké ty, tj. v osobní či nadosobní skutečnost, kterou lze vzývat a jakoby postavit mimo jakýkoli soud vztahující se na objektivní danosti. Jde jen o to, že jakmile si chceme představit víru, stává se vírou někoho v někoho jiného, v něho. Představujeme si ji tedy jako ideu či názor, který si A tvoří o B. A k tomu musíme připojit, že v každé vteřině se mohu stát sám sobě cizím, a vlastně ztratit kontakt se svou vírou uchopenou v samotném jejím bytí vírou. A šel bych dokonce ještě dál: běžně či normálně jsem opravdu oddělen od té víry, která je mnou samým a která je neoddělitelná od toho, co musím nazývat sou duší. A právě v tomto smyslu jsem často říkával, že sami nevíme, v co věříme…"
P.S. Psové
Erazim Kohák
Jak stojí v doslovu - je to knížka křehká a zároveň naléhavá. Je třeba číst pomalu a mezi řádky. Najevíce mě zaujala zamyšlení "Ovečky", "Svátky", "...a zlo".
Řez do živého
Abraham Verghese
Kniha, která určitě stojí za přečtení, ale myslím, že by zasloužila o sto stránek méně. Další kniha o hledání kořenů, kterou jsem v poslední době přečetla (jinak na to jde Zázemí (Šrámková) a Kafka na pobřeží (Murakami)). Překvapilo mě závěrečné poděkování, v němž autor velmi podrobně odkrývá, kým vším se nechal inspirovat.
K moři
Petra Soukupová
Skvělý text, strohost ve vyjadřování dává celému příběhu správnou atmosféru. Hvězdičku nakonec ubírám jen kvůli třetí části, která mě trochu zklamala, protože se mi zdála málo provázaná s předchozími dvěma oddíly. Soukupová to skvěle rozehrála, při četbě pasáží přímo od moře jsem si jen říkala - tohle už jsem někde zažila.
Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění
Konrad Paul Liessmann
Uf. Je to děsivé, ale nezbývá mi nic jiného než souhlasit. Liessmann nešetří ironií, dokáže pojmenovat skutečnosti pravým jménem. Až z toho člověka mrazí.
O nebi a zemi
Jorge Mario Bergoglio
Text je velmi dobře přeložený, myslím, že srozumitelný pro lidi různých vyznání, různého založení. Četba pro mě byla velmi podnětná. Doporučuji všem, kdo chtějí pochopit potenciál náboženství také jinak než jen z (pokřiveného a neúplného) mediálního obrazu.
Román – mýtus – kýč
Hermann Broch
Náročnější četba pro milovníky filozofie, literatury, hudby i výtverného umění.
Temnota Boží
Martin Buber
Těžké čtení, ale pro mě velmi podnětné. Zvláště pasáže o modlitbě.
Snílci
George MacDonald
Asi jsem se moc těšila. Na můj vkus více než únostné množství přírodních motivů, nepřehledný prostor...
Labuťáček
Jiří Andreska
K téhle knize mám zvláštní vztah - vyhrála jsem ji při soutěži ještě ve školce a je to také jediná má výhra. A bylo to krásné čtení, k té knize jsem se mnohokrát vracela.
Tahle kniha ti změní život
Aleš Palán
Nejnovější Palánovy rozhovory mě zauajly zejména proto, že zachycují tak rozmanité příběhy lidí z růžných prostředí a z různých společenských vrstev. Byť jsou někteří respondenti poněkud svérázní, přece jen na mě nepůsobí až tak vyšiuntě jako mnozí šumavští samotáři.
Elizabeth Finchová
Julian Barnes
Tato rozsahem i názvem docela nenápadná knížka ve skvělém překladu Petra Fantyse ukazuje umění Juliana Barnese v celé jeho kráse. Nespolehlivost vypravěče, nespolehlivost vyprávění, nespolehlivost domněnek i historických interpretací nestaví čtenáře do jednoduché pozice. Ale o to dobrodružnější a zábavnější ta četba je. Za mě jde zatím o nejepší autorovo dílo, co jsem dosud četla.
Italské boty
Henning Mankell
Nostalgický román o stárnutí, výčitkách svědomí i o touze odpustit (sobě samému). Ponurá atmosféra, chlad v pravém i v přeneseném slova smyslu jsou prostřednictvím přírodních scenérií vykresleny dokonale. Jen od toho závěru jsem přece jen čekala něco víc, trochu jednoznačnější katarzi.
Mateřské mléko
Nora Ikstena
Tahle kniha je skutečně pozoruhodná, ale velmi, velmi tísnivá. A paradoxně mi na ní nejvíc vadilo právě to, že je až tak moc a pouze ženská. Nebylo to snadné čtení, ale příběh dobře gradoval a zvědavost mi nedovolila přestat.
Žena a muž v rodině
Pavla Loucká
Vyborný rozhovor o tom, jak nesamozřejmé, komplikované a důležité jsou vztahy v našich rodinách.
