Janule164
komentáře u knih

Do knihy jsem se pustila kvůli výzvě a taky proto, že jsem měla pocit, že bych si ji jednou přečíst měla - protože učím češtinu a zatím jsem se k tomu nedonutila :) Hodnotila bych na 3,5, další půlku hvězdičky přidávám, protože mě F. L. Věk příjemně překvapil. Hlavní hrdina je sice až příliš nereálný, v podstatě bez záporných vlastností, ale čte se to docela dobře. Nikdy jsem si nemyslela, že by mě zrovna tenhle román bavil tak, abych četla do půlnoci ;)


Kupodivu stejně dobré a vtipné, jako když jsem ji četla kdysi :)


Má bohéma
Chodil jsem po světě a měl jsem ruce v kapse.
Také můj svrchníček už byl jen vidinou.
Múzo, tys spolčila se s pěkným hrdinou.
A přitom snil jsem jen o samé velké lásce.
Mé prasklé kalhoty se splaskly v chumáč děr.
Zasněný Paleček, já louskal jsem si v běhu
rýmy. Ve Velkém voze dlel jsem na noclehu.
Mé hvězdy šuměly, kdž přišel podvečer.
A já jim naslouchal na kraji u silnice,
za dobrých večerů při svitu večernice,
a rosa stékala mi zvolna po čele,
když s nohou na srdci za fantastické luny
jsem tahal pérka z bot jak povolené struny,
drnkaje do taktu, a básnil vesele.


Zajímavá, neobvyklá kniha. Líbí se mi autorův styl připomínající proudy myšlenek, které ze sebe vzájemně vyplývají. Prolínání banátské přítomnosti s nejasnou minulostí nutí čtenáře číst dál. A doufat, že se přece jen dozvíme, proč a před čím / kým utekl do Banátu.


Zajímavá kniha. Osobnost Medy Mládkové mě přitahovala, aniž bych věděla proč. Teď už vím. A jako bonus jsem získala velmi zajímavé informace o vývoji československého umění.


Dlouho jsem se na ni těšila, ale nenadchla mě :( Možná proto, že je to jen řeč vypravěče, přímá řeč je hodně výjimečná. Četla jsem ji hrozně dlouho.


Geniální nápad! Miluju ty chvíle, kdy mi pod rukama vzniká obrázek, ale ještě nevím, co to vlastně bude. A s každým dalším kouskem se postupně odhaluje...


Strhující román. Už před mnoha lety jsem se díky němu zamilovala do Paříže a toužila vidět Notre Dame na vlastní oči. Teď, když jsem četla znovu, jsem věděla, jak se příběh bude vyvíjet. A přesto jsem s napětím hltala každou stránku a čekala, co bude dál. Jestli přece jen Esmeraldu někdo nezachrání a jestli Quasimodo nebude nakonec šťastný. Dokonce ani Frollo není čistě záporná postava, i když to o něm tvrdí učebnice. Můžu jen doporučit!


Zezačátku mi trochu vadil autorčin styl, ale pak jsem si zvykla a četlo se to hodně rychle. Fajn obrázky. Občas ze čtení trochu depka...že pořád jen čtu a měla bych jít konečně něco dělat. Asi jako Marta. Ale jen trochu.


Rozmazlená panička. Kdyby měla co na práci, tak by se jí to nestalo...


Zvláštní kniha. Nenašla jsem postavu, která by mi byla sympatická... Přesto mě nutila číst dál.


Synovi (6 let) se kniha celkem líbila. Já už tak nadšená nejsem.
Chování a hlavně vyjadřování dětí je nepřirozené. Pětiletý kluk mluví stejně rozumně jako starší sourozenci, a dokonce i jako dospělí. Příhoda s nalezeným psem, kterého přivede domů stejný malý kluk, když se vrací ze svých toulek venku, mi připadá taky přitažená za vlasy. Je normální, aby pětileté děti běhaly celé odpoledne samy kdesi venku a navíc si dovedly domů cizího velkého a hladového psa? Závěr s citacemi z Bible je taky podivný.
Nicméně samo vyprávění o prázdninách u dědy včelaře je celkem zajímavé. Líbily se mi i ilustrace.


Tři dějové linie (Mané, Viktorovo dětství a mládí, večer po třídním srazu v současnosti) se střídají zcela bez upozornění, v dalším odstavci jsme prostě někde jinde. To mě na tom právě bavilo - nečekané přechody, ale také nečekané paralely - co se stane Manému, stane se v jiné podobě i Viktorovi o staletí později, případně naopak. V závěru se všechny linie propojí, ale ne najednou, spíše jako když vložíte do mozaiky poslední kamínek. A najednou vidíte celek.
Mě osobně víc zajímal příběh Maného a situace židů v Portugalsku, jejich útěk. Ale bez příběhu Viktora by to nebylo ono. Zase jeden autor současné německojazyčné literatury, kterého jsem pro sebe objevila.

Vlastně je to dobré, ale nic pro mě. Nechci číst něco, co mi připadá nechutné (třeba Černý kocour nebo Skokan), nemám na to žaludek.


Přečteno po zhlédnutí filmové série o Boženě Němcové, abych se dozvěděla něco víc. A jsem spokojená. Je to odborný text, ale podaný čtivou formou, takže není nutné ho “studovat”, dá se číst i u snídaně.


Krátké hry na různá témata. Pro mě nejzajímavější Hvězdná poselství. Aktuální i dnes (o tom, že hodně záleží na tom, jak danou situaci podáme).


Na první pohled skvělá! Medvídka Vildu známe z časopisu Puntík a syn ho miluje. Krásné komiksy i příběhy na čtení provázejí celým rokem od jara do Vánoc. Už se těším, až knížku přinese Ježíšek :-)


Některé pasáže zajímavé, jiné už hodně zastaralé. Kniha by si zasloužila přepracovat.


Velmi zajímavé téma, bohužel podané neskutečně suchým stylem. Dočteno jen kvůli výzvě.
