jarynek
komentáře u knih
Ghúl
Brian Keene
Obvykle, když jsou hlavními postavami parta dětí, tak příběh končí buď happyendem nebo se ztrátami u méně důležitých dospělých. To tady nečekejte. Tady je to se šrámy na těle a hodně i na duši. O to více syrově na čtenáře příběh a hlavně jeho vyústění působí, takže s čistým štítem ohledně sympatií k postavám to na konci je jak s počítáním neuseklých prstů na jedné ruce. Ghúl byl smozřejmě nechutný, ale rozhodně nepatřil mezi ty největší záporáky - a v tom je asi hlavní klad příběhu, který by jinak zase až tak originální nebyl. A jeden zápor, který je bohužel v knihách poměrně častý - dvanáctiletí kluci se zde chovají a přemýšlejí způsobem, který mi u tohoto věku hooodně nesedí.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Téma bylo zajímavé, popis života na americkém jihu 30. let také, ale jinak mne čtení moc nebavilo. Dlouho to je dětský příběh o prázdnonových dobrodružstvích, pak na chvíli přepneme na nespravedlivý soudní proces, abychom se vrátili k dětskému vyprávění. Postavy jsou hodně černobílé, přičemž nejvíce jsem bojoval s tím, že devítiletá vypravěčka má postoje a názory jako hodně uvědomělý dospělý.
V horách šílenství H. P. Lovecrafta: Kniha druhá
Gó Tanabe
Kvalitně zadaptovat Lovecrafta je celkem obtížné, ale myslím, že Tanabemu se to povedlo. Tísnivá atmosféra odlehlých hor, pomalu odkrývající tajemno, mimozemské civilizace. A skvělá detailní kresba, a to i v rámci dvoustránkových obrázků. Druhý díl ztratil trošku na spádu, je více popisný a méně akční, ale stále je to hodně povedené. Ocení nejen Lovecraftovi čtenáři, ale i ti, co se s jeho dílem chtějí teprve seznámit.
Invaze zlodějů těl
Jack Finney (p)
Ačkoliv základní kostra příběhu není špatná, některé sekvence děje jsou dobře popsané a celkově děj plyne rychle, tak kniha úplně nezaujala. Jednak ne úplně povedené rychlé finále, kde ještě pár stránek před koncem netušíte, kam to směřuje a najednou je hotovo, především však práce s postavami, kde nelogické a naivní jednání je až příliš časté. Díky tomu ani atmosféra vyprávění není nějak příliš hororová či tajemná.
Go West Young Man (limitované vydání 2.)
Tiburce Oger
Trochu jsem byl před četbou skeptický - říkal jsem si, že krátké komiksové povídky těžko mohou na pár stránkách zachytiti nějaký příběh. O to větší pak bylo moje překvapení a především potěšení. Historie Divokého západu - tragické osudy jednotlivců, i celých indiánských národů, naděje ve zbohatnutí, které rychle pominou, velmi nízka cena lidského života, těžká vymahatelnost práva, kde jediným zákonem je mnohdy jen zákon silnějšího. Je jasné, že v povídkách jsou silnější i slabší kousky, ale nenarazil jsem na žádný vyložené nepovedený. Na to, kolik se v knize vystřídalo kreslířů, tak i v totmo ohledu zůstala úroveň hodně vysoko. Tuto knihu si rád někdy zopakuji.
Každý jeden den
Gabriel Bá
Tak za toto Crwi velký dík, že opustili svou standardní produkci a vydali tento kousek. Málokterého čtenáře nechají jednotlivé příběhy, které jsou provázané a ústí do krásného finále, chladnými. Kniha se dá určitě číst vícekrát a asi vždy si z ní odnesete nový pohled na to, co chtěli autoři říct. Nebudu se moc rozpisovat, přečtěte si a utvořte si vlastní emoce z knihy, litovat nebudete:).
Pěšky na Aldebaran
Adrian Tchaikovsky (p)
Zajímavé, Na malém prostoru poměrně hodně děje, který ani chvilku nenudí. Jsou knhy, kdy mi to, že autor vše nevysvětlí hodně vadí, ale tady tomu bylo naopak. Části vyprávění jsou ponechány jen v náznacích, přesto vše působí důvěryhodně a logicky. Trochu mi vadila poslední třetina knihy, která vyzněla trochu jinak, než předchozí pasáže - už to není takové tajemné, stísněné, intenzivní. Ale i tak to nebylo špatné a samotný závěr překvapil.
Klub vrahů
Pavel Renčín
Četlo se to dobře, děj plynul rychle, hlavní hrdina celkem fajn, scény jsou různorodé (od vtipných přes akční až po hororové) a jsou dobře vystavěné, celkově se pracuje s poměrně dobrým nápadem a zakončení není standardní a rozhodně mnohé překvapí. Na druhou stranu bylo v ději hodně pasáží, které mi při čtení vadily a byly pro mne rušivé, kdy jsem si říkal, že takto by se nikdo nechoval či mi přišly nelogické. Potěšila linka s hlavním hrdinou jako vášnivým čtenářem - takováto láska ke knihám vždycky zahřeje na srdci.
Drsná magie
Larry Correia
Povedená urban fantasy s prvky alternativní historie. Vyprávění má poměrně svižné tempo a akce střídá akci. Příběh je zpočátku vyprávěn v několika dějových rovinách, které se pomalu sbližují k finálnímu megastřetu, kde je v sázce záchrana celého světového systému. Mám rád takové ty nejednoznačné hrdiny, kteří nejsou úplní klaďasové, občas jsou chybující a ne vše se jim podaří. A v Drsné magii jich je povícero. Vlastně víceméně všichni:). Systém magie s různými schopnostmi je zajímavě pojat, celkem je promyšlený a funguje. Jsem hodně zvědav, kam tato série bude směřovat dále, protože první díl hodně navnadil. Moje první setkání s Larrym Correiou bylo povedené.
Trojka (sběratelská verze)
Kieron Gillen
Příběh samotný není až tak převratný. Pokud bych ho měl zjednodušeně shrnout do pár vět bez historických souvislostí, tak by vyzněl poměrně tuctově. Ale právě historický rámec, do kterého je vyprávění vsazeno, a detaily z tehdejší doby, posouvají knihu o několik levelů výše, takže finální dojem ze čtění je výborný. Zároveň je nutno ocenit rozsáhlý bonusový materiál, který pohled na příběh a na starověkou Spartu doplňuje takovým způsobem, že až po dočtení těchto materiálů čtenář dostane plastičtější náhled na komiks. Je to zcela jiné pojetí Sparty, než známe z Millerovy 300, kterou mám hodně rád. Ale 300 nikdy neprohlašovala, že se snaží o věrohodnou historickou sondu. I když jsou obě knihy skvělé, tak 300 i díky vizuální stránce má u mne navrch.
Shi. Kniha 1 a 2
Zidrou (p)
Tak toto bylo zatím lepší, než jsem očekával. Cesta za pomstou v atmosféře viktoriánské Anglie a vedle toho paralelně na pozadí ještě další příběh, přičemž oba mají zajímavou zápletku. Hlavní linka pak obsahuje větší počet záporných, především mužských, hrdinů, ale spíše než agitka proti mužům je to otázka výrazných třídních rozdílů a tehdejšího postavení mužů ve společnosti. To se pak ženám těžko bojuje, i když občas jim nic jiného nezbývá. Hlavní hrdinky vystupují sympaticky a čtenář jim plně drží palce ve všech krkolomných situacích. Mnohem více nejednoznačně zatím působí vedlejší linka ze současnosti, kde se k pomstě využívají i prostředky z oblasti terorismu. Tak snad pokračování udrží nastavenou laťku.
Matka
Jeff Lemire
Zajímavý sci-fi komiks vždy potěší a Matce se to povedlo vrchovatě. Lemire zde opět dokazuje, jak umí dobře pracovat s postavami a emocemi, přičemž dokázal i napsat věrohodné chování dětských postav, což se ne každému autorovi podaří. K tomu přidal napínavý příběh plný akčních scén a mrtvol více než bych očekával. Vyprávění má od začátku svižné tempo, které ke konci ještě graduje, takže je těžké čtení byť jen na chvíli přerušit. Nutno ještě vyzdvihnout výbornou kresbu, která se k tomuto vesmírnému dobrodružství skvěle hodí. Nemám, co bych knize vytknul.
Místo činu
Ed Brubaker
Dobré to je, ale ve srovnání s jinými Brubakerovými kousky slabší. Je to takové konvenční krimi, které v rámci noir žánru ničím závratně novým nepřekvapí. Na druhou stranu přes poměrně hodně textu děj rychle plyne, nechybí zajímavé akční scény a sympatický hlavní hrdina, který nějakou tu ráno dostane, ale více jich rozdá. Na to, že je to jedno z prvnch autorových děl, tak již zde máme základy drsné školy, na nichž jsou vystavěny pozdější Brubakerovy příběhy.
Azimut: Kniha druhá
Wilf
Nečekal jsem, že se vše vysvětlí, ani, že vše bude dávat smysl, ale i tak jsem doufal v nějaký komplexnější závěr, kterým by tu jízdu, na kterou čtenář naskočí v první knize, navedl na nějaký cíl. A toho jsem se nedočkal. Celkově druhá kniha vyznívá hůře. Namísto fantaskních orgií s přehršlí nápadů a s laskavým humorem z první části tady máme zrychlenou cestu do hlubin duší některých hrdinů, která má ukázat důvody jejich jednání. Vše je najednou takové vážné, v okolí číhá válka a málokterá postava může říst, že je šťastná. Pořád to bylo fajn, kresba nádherná, ale po tom minulém namlsání to je prostě slabší odvar. I tak jsem moc rád, že u nás Azimut vyšel a mohu jen doporučit.
Palestina
Joe Sacco
Je dobře, když vyjde takovéto dílo ukazující pohled na izraelsko-palestinský konflikt z druhé strany, než je ten mainstreamový v našich končinách. Sice vyprávění působí trochu jednostranně, ale aby tomu tak nebylo se myslím autor ani nesnažil. Jeho cílem bylo podívat se na věc z pohledu Palestinců, a to se mu povedlo. Přesto na mne kniha nepůsobila tak sugestivně jako Goražde
Královny čarodějek
Mike Mignola
Nedávno jsem četl Pochmurný kraj Odkaz a přijde mi, že to má hodně paralel s Lady B. Autoři se snažili navázat na úspěšné série a úplně se jim to nepovedlo. Jako základ se vezme druhá světová válka, to nemůže nikdy škodit; namísto plíživého děsu a tajemna, které hlavní hrdiny obklopovali v původních sériích, jsou nyní všudepřítomné záporné postavy, které ale zastrašit nedokážou (třeba velké létajííc oči jsou spíše k smíchu); nezajímavé postavy; lesbický vztah hlavních hrdinek; rychlé přemožení záporáků. Potěšilo zasazení příběhu do Č Krumlova a některé pasáže knidy, ale celkové vyznění bylo zklamáním z nevyužítého potenciálu
Nehoda
Mikael Ross
Vypadá to jako hodně neatraktivní téma, ale nenechte se tím odradit. Je to plné emocí, humoru, malých nedorozumění - snaha o reálný vhled do života duševně postižených, který ukazuje, že i v případě těchto jedinců existují plnohodnotné vztahy a hodnoty, pro které stojí vyvinout maximální úsilí. Samotný děj se skládá z menších příběhů, které gradují v dojemné finále.
Hellraiser
Clive Barker
Povídkové Knihy krve mám hodně rád, kvalita jednotlivých povídek kolísá, ale dá se tam najít několik opravdových skvostů a k tomu i další nadprůměrné kousky. Na Hellraisera jsem se hodně těšil, protože svým rozsahem se vlastně jedná o delší povídku. Zklamán jsem nebyl, i když za Barkerův úplný top povídkové tvorby bych to nepovažoval. Každopádně svižně napsané, na svou dobu pár poměrně dost explicitních násilných scén. Jen ten závěr byl na mne moc pozitivní, tady by se mnohem lépe vyjímalo, kdyby "zlo zvítězilo nad dobrem".
Dobyvatelé 3 a 4
Sylvain Runberg
No pokud bych po dočtení měl příběh krátce shrnout, tak bych musel dospět k závěru, že to scénársticky zas až takové terno není. Soupeřící strany, frakce s různými zájmy v rámci jedné strany, rodinný propletenec, zrada a vykoupení, ... Ale vše je tak výborně nakreslené (pro mne tedy především různá bojová zvířata a bitvy) a styl vyprávění má takový spád, že nemáte moc času nad uvedenými "nedostatky" moc přemýšlet a jen si užíváte čtení. Za mne tedy hodně povedený kus Modré Crwe.
Zpěvy hvězd a stínů
George R. R. Martin
Celkem velká variace jednotlivých povídek od čísté sci-fi po fantasy, od akčních kousků po povídky spíše snivé, epické. Takže každý čtenář si v knize najde své, na druhou stranu pro některé tím může kniha jako celek působit nevyváženě a mnozí neocení všechny povídky. Pro mne byla potěcha ze čtení u všech, tu větší, tu menší, ale u žádného příběhu jsem nebyl zklamán a právě ta variabilita mne bavila.
