Jidu Jidu komentáře u knih

Po stopách Jacka Rozparovače Po stopách Jacka Rozparovače Kerri Maniscalco

Tak jsem chtěla zkusit něco jiného, než její fantasy, že mi to třeba sedne, ale bohužel.

Přiznávám hned na začátku, ze o Jackovi jsem měla absolutně kusé informace, nezajímala jsem se o něj, takže jsem čekala, že mi autorka přinese hodně nových informací o něm, jeho vraždách atd.

Ale bohužel, tohle jsem opravdu věděla i já. Zapnete-li google, tak do půl hodinky víte víc, než co je obsaženo v knize.

Bohužel i sem Kerri hodně cpe romantickou linku, takže je to styl "otevřeme tělo, vyndáme játra, jéé, ten je ale hezký, ten můj kolega." A tak stále dokola.
Samozřejmě, jak je tedy u knih autorky zvykem, nesmí chybět hloupá hlavní hrdinka. Venku řádí sadistický sériový vrah, tak hurá v noci do ulic, já ho přemůžu - tohle bylo její uvažování a fakt mě to štvalo.

Knihu maličko zachránila tak poslední pětina, takže hodnotím alespoň na 20% a já už od autorky nic zkoušet nebudu. Zkrátka jsme si nesedli, ale věřím, že někdo bude z jejího odlehčeného stylu psaní nadšený. Já čekala více informací a méně vztahových dramat.

31.01.2024 1 z 5


Den, kdy jsem zmizela Den, kdy jsem zmizela Brandi Reeds

Jo, tohle se povedlo. Prohřešek se mi také líbil, ale byl maličko (ok, hodně) přeplácaný a neskutečně neuvěřitelný. Tohle by klidně mohl být reálný příběh.

Kapitoly se nám střídají, vždy jedna z pohledu matky, druhá z pohledu dcery. A to já zkrátka můžu. Dodává to příběhu napětí, protože se vždy v nejlepším přestane a musím číst dál a dál!

Pachatele jsem maličko tušila, ale to u mě neberte v potaz. Já čtu měsíčně minimálně pět thrillerů, takže vím, co mám hledat a čekat.

Oceňuju, jak autorka vykreslila psychologii postav. Nejlepší, ufňukané, kamarádce Holly jsem měla 100 chutí plesknout. Takovou sebelítostivou dámu byste pohledali.

Celkově má kniha šmrnc, napětí, je akorát dlouhá, takže není prostor pro hluchá místa a moc mě bavila.

Jedna hvězdička dolů za klišé typu alkoholismus apod. To tam bylo úplně navíc. Jinak ale pecka a moc doporučuji!!

23.01.2024 4 z 5


Moje upřímná posedlost jménem anorexie Moje upřímná posedlost jménem anorexie Petra Lukešová

Co k této knize říct to je taková emoční nálož, že mi až dochází slova. Petra, krásná mladá žena, má za sebou tolik špatného, že smekám klobouk za to, jaká je. Samozřejmě nejdůležitější je úspěšný boj s Anou, která bohužel vystrkuje růžky neustále a je potřeba ji opět a opět dát facku, aby je zase hezky schovala, ale i úspěšný boj s totálními dementy, kterých teda měla v životě až až. Pardon.
Tohle nebude ani tak recenze, jako spíš i poděkování, že Petra napsala vše tak, jak to je. Člověk, který tuto nemoc nezažil, si asi někdy řekne, že by přece tohle sobě nikdo nedělal, že to nemůže být ani pravda. Dělal, věřte mi, dělal. A autorka nám to ukazuje v surové ošklivosti, kterou tato nemoc skýtá.
Fotky, které kniha doplňují, tak ty mi regulérně rvaly srdce. Chtěla jsem do příběhu skočit a tu mladou slečnu obejmout a říct jí, že to bude dobrý, ale na to si musela přijít sama, na to si musí přijít KAŽDÝ sám.
Nevím, co víc říct. Dneska to fakt není recenze, ale ať se k tomu alespoň maličko přiblížím, tak říkám, že tohle by si měla přečíst každá/ý puberťačka/puberťák, protože by to zabránilo dost podobným případům, protože V TOM NIKDY NEJSTE SAMI a vše má řešení.
Jak někdo mohl mít takovou smůlu na lidi kolem sebe, to až není normální. Debilní psycholožka, ale to jako extrémně, kluci příšerní, jeden kurevník, další magorNo úplně už jsem prosila, aby to skončilo, aby už autorka konečně poznala něco normálního. A já pevně věřím, že to se teď děje a že už bude dobře.
Petro, pokud si čtete tuhle „recenzi“, tak vám jen chci říct, že jste jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších žen, jaké znám. Děkuji za vaši zpověď a odvahu se s námi podělit. Jste skvělá.

01.12.2023 5 z 5


Psí poslání Psí poslání W. Bruce Cameron

Musím říct, že kniha se mi líbila o dost méně, než film. A opravdu i vím proč.
Máme zde pejska, to je jedno, kým zrovna je, a ten nám vypráví příběh. Nojo! Ale kde je pohled paníčka?

Prostě mi chybělo to lidské truchlení, které zažije každý mladý majitel psa (až na výjimky).

Bafan zemřel, ale hned tu byl znova, takže to bylo vlastně veselé a hravé.
Plakala jsem jen jedenkrát, a to tehdy, když se loučil s Ethanem. U filmu jsem bulela až hrůůza, pořád.

Zkrátka dát nám se vhled paníčků, tak by to bylo lepší a emotivnější.

Celkově knihu doporučuji, ale film je lepší.

02.11.2023 3 z 5


Kláru si chce koupit každý Kláru si chce koupit každý Heliodor Šimanik

Myslím, že je lehce dobře, že jsem před čtením neviděla anotaci. Asi bych se bála, že půjde o velmi feministické dílo, a to já nemusím. Nicméně tato kniha mi dala úplně něco jiného.

Klára měla a má těžký život, vůbec se s ní nemazal, a ona musí zvednout hlavu a hledat tu nejlepší cestu ke štěstí. Postupně na ní potkává lidi, kteří ji radikálně změní život. V každém slova smyslu, dobrém i zlém.

Tato kniha obsahuje neskutečnou moudrost, cit a ukázku, že i když je člověk někdy temný, tak to neznamená, že je zlý. Zároveň to není jen oslava ženského pohlaví a ženskosti, neuráží se zde muži, toho se vážně nemusíte bát.

Zkrátka a dobře vám Klářina cesta otevře oči, něco vás naučí, v něčem vás poučí a zaručeně vás dojme. Je to nádherná kniha a nemám co vytknout.

Doporučuji na 100%

10.08.2023 5 z 5


Tajemství obsidiánu Tajemství obsidiánu Petra Martišková

Já se prostě čím dál tím víc přesvědčuji, že jsem byla pěkná trubka, když jsem se vyhýbala českým autorům. Takhle zpětně absolutně nechápu, proč jsem to dělala. Tohle byla taková paráda!

Originální a neskutečně krásně vykreslený svět démonů a zaklínačů vás zkrátka pohltí. Hlavní hrdinka je klasická nanynka, která vám zaručeně bude pít krev svojí naivitou, ale to k tomu zkrátka patří. No a Damiena budete milovat, to nejde jinak.

Oceňuji, že to není klasická upířina, že si autorka opravdu dala práci s vymyšlením světa, v kterém se děj odehrává. Je to fakt něco jiného a neskutečně se mi to líbí. I samotná elitní soukromá škola se povedla, není to ledajaká střední.

Zkrátka a dobře nemám co vytknout. Je to dokonalé a já nutně potřebuji další díl, protože konec je teda neskutečně otevřený!

03.08.2023 5 z 5


Les Les Jan Hlubek

Kniha je malinká a má jen pár stránek, ale příběhu nic nechybí. Klasické strasti puberťáků vystřídá strach o život. Místy jsem se bála. Tyhle entity, různé nepochopitelné jevy atd. mě dost děsí, takže účel splněn! Zároveň tu máme pár nečekaných a vtipných scén, kdy jsem se upřímně zasmála. Opravdu spokojenost a krásný úvod do žánru, který jsem si nyní hodně oblíbila. Doporučuji.

19.05.2023 5 z 5


Nadechni se potřetí... Nadechni se potřetí... Dagmar Digma Čechová

Že Dagmar píše úžasné knihy ze života, to vím už dlouho, ale co vymyslela teď! To je prostě paráda. Já vám nepovím, co je na knize tou největší zajímavostí, ale doporučuji si přečíst Podívej se podruhé... a hned pochopíte. Je to opravdu povedený a i v tomto tématu od Dagmar velmi vtipný počin.

Kniha jde číst i samostatně, ale pak ztrácí na své originalitě. Co si budeme, děl o týraných ženách je tu spousta, takže opravdu opravdu doporučuji přečíst předchozí "díl".

Samotný příběh je zase těžký, smutný a velmi emotivní. Postavy jsou vykreslené bravurně. Od Miriam až po toho psychopata, všechny ve mně vzbouzely silné emoce a přiznávám se, že jsme pěkně zuřila.

Co se bude dít jsem odhadla, autorka to tam dost jasně naznačovala, takže v tom vidím záměr, ale stejně mi to na momentu překvapení tolik neubralo. Bylo zde totiž spoustu detailů, které se odhadnout nedaly a právě ty udělaly scénu "dokonalou".

Určitě mi v hlavě více zůstává Podívej se podruhé... svoji originalitou, ale i zde jsem dostala obrovskou emoční nálož plnou ponaučení a mouder do života. Spokojenost.

19.12.2024 4 z 5


Cíťa: Proč svět nutně potřebuje citlivé introvert(k)y Cíťa: Proč svět nutně potřebuje citlivé introvert(k)y Lenka Blažejová

Dneska to bude taková polorecenze doplněná o životní zkušenosti. Pojďme se na to podívat. Rovnou říkám, že tuhle knížku jsem měla mít v rukou daleko dřív, ideálně v pubertě.

Jsem obklopena samými extroverty, pro které je nepředstavitelné být chvíli bez lidí. A já to miluju. Slyšeli jste někdy označení introvert v hanebném slova smyslu? Já ano. A NEDEJTE SE! Není nic špatného na tom být extrovert, ambivert ani introvert. Prostě každý jsme nějaký. A to přesně ukazuje tahle kniha.

Když jsme u těch zkušeností - stalo se vám někdy, že jste třeba vnímali lidské emoce beze slov? Mně ano, jsem hypersenzitivní. Na jednu stranu super věc, ale když vám přijde extra rozčílený člověk, nebo jste svědky neustálých hádek, tak je to děs.

Tato úžasná knížečka opět ukazuje, jak s tím pracovat, jak přijmout sebe samu a hlavně jak si stanovit hranice. Dost často se na nás lepí emoční upíři a na ty velký pozor.

Cíťa je dokonalým průvodcem a rádcem pro nás, menšinu. Vede nás k tomu si uvědomit, že svět nás potřebuje a že jsme absolutně ok. Já jsem se díky tomuto naučila říkat ne, nenutit se do situací, které mi nejsou příjemné. A také jsem se naučila vážit sama sebe!

Cíťa je opravdu pro všechny věkové kategorie a já ji doporučuji všemi deseti. A doporučuji ji dát přečíst i svým nejbližším, pokud nejste na stejné vlně. Víc vás pochopí.

28.11.2024 5 z 5


Virtuální realita Virtuální realita Martina Mátlová

Pane jo, tohle bylo hodně originální a emotivní dílo! Nikdy jsem nic podobného nečetla, ale musím říct, že jsem si Zachariáše zamilovala. V recenzích jsem viděla, že lidi štval protivností, ale představte si, že ze dne na den skončíte na vozíku. Jak byste se asi chovali? No sluníčkově a pozitivně určitě aspoň ze začátku ne.

Mně se právě líbilo, že ho autorka podala absolutně realisticky. Smutný a naštvaný kluk, který je v jádru dobrák, tak bych ho popsala v jedné větě.

Virtuální realita byla velmi zajímavá, jen bych asi snesla, kdyby byla více technicky popsaná, ten svět lépe vykreslený. Ale úplně jsem si to tam představovala a někdy bych se tam chtěla ocitnout.

Anna byla zlatíčko, čistá duše, která příběhu dodala naději a pozitivní úhel pohledu. Krásně se s bručounem Zachariášem doplňovali.

Na knize musím ocenit i její multižánrovost. Hlavní byl román, ale také tak trochu sci-fi, detektivka, thriller. Tohle mě baví, udržuje si to mou pozornost.

Konec byl dojemný, poplakala jsem si a jsem moc spokojená. Celkově knihu moc a moc doporučuji a odpouštím i překlepy, které jsem v knize objevovala, protože příběh vše vynahradil.

23.11.2024 4 z 5


Nejdelší noc Nejdelší noc Kateřina Inachis

Úvodem musím zmínit, že autorka je mistryně psaného slova v poeticko-literárním stylu. To vám byl skvost číst každou větu a hlavně číst mezi řádky.

První dva dny společného čtení mě chytala při čtení úzkost a až deprese. Beznaděj, smutek, pomalu žádné světlo na konci tunelu a jen krutost a začarovaný kruh.

Následující dny se autorka daleko víc opřela do příběhové linky, která byla absolutně skvostná. Elfové a příroda, to jde zkrátka dohromady, ale nikde jsem nezažila tak barvitě a nádherně popsané souznění, kdy jsem si sama jako ta elfka připadala. Stromy a vše zde zkrátka získávají daleko větší rozměr.

Musím také vypíchnout úvody kapitol, které byly absolutně bravurně napsané a vždy mi předaly nějaké moudro, nebo přiblížily, o čem bude následující kapitola.

No a co musím vypíchnout ještě víc, tak jsou dokonalé ilustrace. v knize jich je mnoho a opět dokonale spadají do světa, který autorka popisuje.

Konec, tak ten mě totálně dostal. Krásně nenásilně nastíněno něco, co tam někdo vidět může a pokud mu to nevyhovuje, tak vůbec nemusí. Zároveň je mu věnováno dost prostoru a je krásně uzavřený a vysvětlený.

Zkrátka tohle je kniha, která není vidět, ale přitom by si zasloužila obrovskou pozornost. Autorka je dokonalý umělec ve všech směrech a spolu se svou sestrou, která vytvořila ke knize píseň, jsou dokonalá dvojka. Doporučuji!

28.10.2024 5 z 5


Ozvěny run Ozvěny run Christina Courtenay

Musím říct, že jsem tohle nečekala. Opravdu milé překvapení. Dějové linky se krásně střídají, každá má něco do sebe. Přiznávám se dobrovolně, mě víc bavila ta v minulosti. Bylo to zkrátka víc napínavé.

Z knihy celou dobu čiší takové nadpřirozeno. Je na každém čtenáři, co v tom vidí, ale že zde zasáhl osud, nebo nějaká jiná síla, to je zkrátka jasné.

Obě dějové linky jsou krásně a něžně romantické, je jasné, jak to dopadne a kdo s kým bude, ale to vůbec nevadí. Myslím, že v tomhle autorka ani napínat nechtěla.

Je zde, a zejména v minulosti, opravdu hodně emočně náročných pasáží, které bych u tohoto žánru nečekala. Jedna postava se tam totiž chová absolutně hrozně a fakt jsem měla chuť ji plesknout. A toho, komu ubližovala, mi bylo neskutečně líto a to tak, až slza ukápla.

Řekla bych, že tohle je správná oddychová kniha, která ale není jen o tom jednom a čtenář si z ní může mnohé vzít. Já tohle miluju!
Je to vydané pod Redem, takže je jasné, že i milovníci peprných scén si přijdou na své, ale opravdu vše jen decentně.

Malá výtka, ale to je asi jen můj problém, někdy mě štvala naivita hlavní postavy zejména v přítomnosti. Asi 100x jsem si říkala, že by si místo nějakých debilních ukvapených názorů mohli promluvit! Ale zase o to to bylo více emotivní, že?

Celkově knihu rozhodně doporučuji, já jsem nadšená!

13.10.2024 4 z 5


Zítřek ti nikdo neslíbil Zítřek ti nikdo neslíbil Kateřina Karolová

Tak tohle byla jednoznačně nejlepší kniha, jakou jsem zatím od autorky četla.

Vlastně hodně dlouho nevíte, co čtete. Záhada vedle záhady. Hlavní hrdinka se probudí na místě, kde nikdo kloudně není, neví, co se děje, co tam dělá a kde sakra všichni a všechno jsou.

Krásně se zde střídají úhly pohledu, je zde opravdu velké množství postav, které příběh vyprávějí a dovykreslují. Až dojde k tomu velkému "aha" momentu.

Přiznávám, že to, co se děje, jsem odhalila poměrně brzy, ale vůbec mi to nevadilo. Zajímalo mě, jak si autorka s touto situací a nezvyklou situací poradí a hltala jsem každé písmenko.

Zároveň ale musím říct, že by takové knihy měly mít varování. Bohužel se tam řeší něco, co se mě dost osobně dotýkalo a ještě pro mě v té nejméně vhodné době. Z anotace to není jasné, takže bych si na to dala asi maličko pozor. Některé ty popisy nejsou vůbec příjemné.

Maličko mi vadil konec, ale to jsem měla teda u všech autorčiných knih. Já jsem zastánce a milovnice těch uzavřených a autorka otevřených. Takže zde nastal maličko problém. Ale oproti třeba Jinému místu to konec alespoň má, takže nic, co by mi vyloženě trhalo žíly.

Celkově jsem ale opravdu nadšená. Zajímavý, neskutečně originální, poutavě napsaný a fakt musím ještě jednou vypíchnout to střídání postav. To mě udržovalo v pozoru celou knihu. Určitě doporučuji.

13.10.2024 4 z 5


Místodržící Místodržící Adam Przechrzta

Takže si to řekneme hned z kraje narovinu - já tu sérii MI-LU-JU! Extrémně jsem se bála, protože Adept byl moje první fantasy, kde hodně velkou roli převzalo politikaření, intriky a různé pletichy, ale já se do tohohle stylu zamilovala a Místodržící mi to jen potvrdil.

Je hodně znát, že autor ví, o čem mluví, že je z oboru. Krásně tak vytváří "co by kdyby" s opravdu reálnými skutečnostmi, co se během světové války staly.

Postavy, které se mi, přiznávám dobrovolně, v prvním díle maličko pletly, se tady krásně vytříbily a vyrostly. Jejich vztahy mezi sebou se ještě víc zamotaly a mně, jakožto čtenáři, ještě víc přirostly k srdci a mnohdy mi bylo líto, co dokázala válka udělat s jedním přátelstvím.

Enkláva je skvěle vykreslena, snad jsem jen doufala, že nás tam autor vezme častěji. Ale ani to není důvod k tomu, abych ubírala na hodnocení, protože scény v ní mi totálně vyrazily dech.

Knihu doplňují nádherné ilustrace, kterých je tady určitě víc, než v prvním dílu. Jsou takové strohé a krásně na mě přenesly tu atmosféru dané situace.
No, co vám budu povídat, tohle jsem nečekala a jsem jedním slovem nadšená.

Moc se těším na třetí díl a vám tuhle sérii rozhodně doporučuji!

12.09.2024 5 z 5


Theomachia: Válka bohů Theomachia: Válka bohů Petr Jaroněk

Když mě Lucie (komentář pode mnou) - moje věčná pokušitelka - navrtala do téhle štafety vyprávěním a pěním ód na to, jak je to dokonalé, tak jsem si říkala, že to radši budu brát s rezervou, ať nejsem zklamaná. No, tak teď se k tomu chvalozpěvu přidávám i já, a to je co říct, protože my se jen tak neshodneme!

Tohle byla prostě pecka. Autor zde od začátku vykresluje krvavé boje, plné padlých postav a často i těch důležitých. Já tohle můžu. Jsem ráda, když je to napínavé a já nevím, jestli můj oblíbenec přežije. Má to grády!

Rozhodně stojí za zmínku dokonalé propojení fikce s reálnými historickými událostmi. Člověk si říká, jestli to třeba fakt tak nebylo, jestli nám do těch rozhodnutí někdo nekafrá, nějaká vyšší moc...Nutí to k různým spekulacím.

Další obrovské plus je autorova slovní zásoba. Ta přirovnání, květnatý popis světa! BOŽÍ! Mnohdy doslova.

Bohové, kteří zde samozřejmě hrají roli, jsou někdy pěkní prevíti - opět to musím říct, ale to já můžu! Nedělali vše pro lidské blaho, nebyli ochrannou rukou nad námi, smrtelníky, ale měli své problémy, své mocenské machinace, až se stalo nevyhnutelné - Theomachia.

No mohla bych vám tady básnit do aleluja, ale myslím, že je jasný, že tohle je pecka a že to zkrátka chcete číst! Dokonalé postavy, kdy si nebudete moct vybrat, komu fandit, dokonalý svět, skvělá mluva! Jednoduše moje top kniha tohoto roku (a to mám přečteno fakt hodně).

06.09.2024 5 z 5


Kdyby Kdyby Simona Votyová

Jak je už dle anotace a i hodnocení jasné, tak zde máme dost neobvyklé dílko. Jedná se totiž o dvojknihu. Jednu stranu vypráví matka, druhou dcera. Jeden příběh, dvě varianty - potrat, nebo ponechání dítěte.

Stranu, kdy si Nela dítě nechá, vypráví matka. A tou jsem začala. Přiznávám se, že to pro mě bylo docela matoucí, protože opravdu velmi často slovo přebírala Nela, a tím pádem to nebylo jednoznačné, kdo je vypravěčem. Aspoň já to tak vnímala. Proto doporučuji všem začít stranou, kterou vypráví sama Nela. Je zde víc emocí, přeci jen to vypráví oběť.

Co by kdyby, to tu obě ženy řeší. Kdyby Nela nešla na tu party, kdyby si dítě nechala, kdyby ne. To je opravdu zajímavé. Ale v obou případech mě něco rušilo a u matky určitě víc. Příběh bratra hlavní hrdinky bych tu asi upřímně nemusela mít. Prostě jsem čekala, že to bude jen o Nele a takhle mě to nedokázalo "vcucnout", protože mi bylo líto i jiných postav.

Také mi vadilo, že vlastně obě strany toho hodně opakovaly a tím pádem docházelo k pomyslnému natahování. Místy jsem měla pocit, že mi druhá část nic nepřidala a čtu jen to samé, ne druhý úhel pohledu.

Rozhodně musím ale říct, že strana Nely se mi líbila moc. Myslím, že kdybych ji četla první, tak hodnotím výš, ale bohužel jsem po tom sáhla takhle.

Matčina strana nebyla špatná, ale rozhodně v porovnání s Nelou byla horší, proto hodnotím jako průměr.

Celkově rozhodně oceňuji námět. S ničím podobným jsem se zatím nesetkala a je to velmi originální. Upřímně bych asi na knihu dala doporučení začít Nelinou stranou, ale to je čistě můj subjektivní názor.

28.07.2024 3 z 5


Okno s dívkou a ptáčkem Okno s dívkou a ptáčkem Dagmar Digma Čechová

Třetí kniha od této úžasné autorky a já už s klidem můžu prohlásit, že její knihy řadím k top! Fakt, jsem jedním slovem nadšená.

René je absolutně dokonale vykreslený. Na začátku takový trošku fracek, jak logicky musí být, když šel na převýchovu, ale zároveň víte, že to je jen puberta a že je v něm dobro.

Gale je taková nedotknutelná potvůrka, která si s Reném hraje jako kočka s myší. Upřímně, ji jsem neměla vůbec ráda. Ač se postupně o jejím životě dozvídáme víc, tak mi furt nebyla sympatická.

Skok v ději, kdy jsme se posunuli o několik let kupředu, mi výjimečně v knize vůbec nevadil. Většinou s tím mám problém, protože je předchozí část ukousnutá, ale tady už nebylo co rozebírat a bylo fajn se posunout. Ideálně načasované.

Autorka píše krátké úderné kapitoly - to je něco na mě. Já jsem prostě zastánce krátkých kapitol! Takže i toto bylo pro mě dokonalé.

Dagmar píše příběhy ze života. Některé více reálně, některé méně, ale všechny tak zajímavé, že můžou řešit sebevíc obyčejnou věc a stejně si moji pozornost udrží.

Fakt, pokud váháte, tak šup koupit některou z jejich knih. A že je z čeho vybírat! Moc doporučuji a těším se na další!

16.07.2024 5 z 5


Zapomeňte na neděli Zapomeňte na neděli Valérie Perrin

Tento příběh mi v některých věcech připomínal Příběh slunečnice od naší úžasné Miriam Blahové.

Minulost střídá přítomnost, starý a nemocný člověk vypráví příběh mladé dívce...Jasný, rozdíly tam jsou, jádro příběhu je jiné, ale myslím si, že koho učarovala Slunečnice, tak z tohohle bude taky nadšený.

Moc se mi líbilo vyprávění Hélene. Absolutně si nedovedu představit, jaké to je být analfabet a je to hodně děsivá představa. Její cesta k umu čtení je neskutečně zajímavá a koho při tom potká ještě zajímavější.

Postava, kolem které se točila přítomnost, mě někdy pěkně štvala. Zkrátka byla hodně jiná než já. Kluky jen na zábavu, žádný city, ale ono vše má své důvody a nakonec mi k srdíčku přirostla.

Samotný důvod názvu je absolutně super. To mě až pobavilo. Hodně černý humor, ale super nápad! Tomu, kdo to dělal, jsem fakt fandila.

Konec byl dojemný, málem ukápla slzička a vše se krásně spojilo a vysvětlilo.
Jedna hvězdička dolů za začátek. Dost dlouho jsem se začítala. Jinak jsem spokojená a doporučuji.

28.05.2024 4 z 5


Železná vdova Železná vdova Xiran Jay Zhao

Pane jo! Kde začít? Asi tím, že odteď koukám na štítky na KD a ne na DK. Tam je totiž uvedeno pouze fantasy, což je prostě chyba. Moc nestuduji anotace, protože to je kolikrát spoiler jako blázen, takže jsem si myslela, že jdu do zajímavé čínské fantasy. Ale omyl, tohle je sci-fi s prvky fantasy. A ty prvky jsou tam spíše až ke konci.

Takže jsem se ocitla ve světe podobnému Transformers, kde se lidé "měnili" v roboty a bojovali za lidstvo. Bylo to jako nějaká počítačová hra. Nevím, jestli toho bylo moc, že to ztratilo na dynamičnosti, nemám porovnání, ale tady to bylo: "Zabiju toho, toho taky, jejda, ten málem zabil mě, ale dobrý zabil jsem ho" a takhle pořád dokola .

Příběh mimo boje byl fajn, ale za mě až přehnaně feministický. Podporuji samostatnost žen apod., ale názor, že jsme víc než muži a že je nepotřebujeme, to já nesdílím. Nicméně chápu, proč to autorka se svoji národností napsala.

Další problém byl milostný trojúhelník, který tady za mě byl nadbytečný. LGBTQ+ jsem věděla, že tam bude, ale tohle jsem teda nečekala. Asi jsem prostě konzerva no, i ve svých 23. letech .

Co mě nadchlo, tak bylo posledních cca 40 stran, ale pěkně mě štve, že pokračování není a nevím, kdy bude, protože si myslím, že druhý díl, který vypadá právě více zaměřený na fantasy, by mě bavil o moc víc. No a samozřejmě to skončí strašně otevřeně! A co teď, že?

Knihu doporučuji milovníkům sci-fi, robotů atd. To budete nadšeni. Já jsem čekala maličko něco jiného, nebo přesněji i něco jiného, že to nebude jen o tom.

14.05.2024 2 z 5


Pod Ďáblovým mostem Pod Ďáblovým mostem Loreth Anne White

Panečku, tohle byl thriller jako vyšitý! Fakt super. Od začátku akce, žádná hluchá místa, velká spokojenost.

Příběh je vyprávěn z úhlu pohledu Trinity, která natáčí podcasty a je to taková prapodivná senzachtivá osůbka, co mi často pila krev, a z pohledu Rachel, hlavní vyšetřovatelky případu.

Autorka mě postavila před morální dilema, kdy jsem nevěděla, jestli Claytona nenávidím, nebo mi ho je líto. Fakt jsem nevěděla. Ostatně jsem ani nevěděla, jestli mám ráda některou z postav. Každá měla nějaký škraloup, každá něco pohnojila, ale zároveň to byli jen lidé, takže prostě chybovali.

Jak to bylo jsem maličko tušila, ale doufala jsem, že se pletu, ale bohužel. Úplný konec byl pro mě teda nepatrným zklamáním, ale jinak super.

Někdy si nevšímáme obyčejných lidí, vidíme jen ty hezké, populární, a k čemu to může vést. Fakt, doporučuji všemi deseti. Top thriller tohohle roku.

01.05.2024 5 z 5