Jirinamac komentáře u knih
Dojemná romantika, která se moc hezky čte. Mám ráda knížky, kde se střídá minulost se současným životem a tady se mi líbily oba příběhy. Docela ráda bych si přečetla i jiné autorčiny knížky, když zmiňuje svou předchozí knížku Hedvábníkova žena. O byssusovém vláknu (mořské hedvábí) jsem nikdy neslyšela, ale v knížce je zmiňované jako vlákno z chapadel mušlí, které přináší štěstí.
Není to můj žánr čtení, ale docela mě to bavilo. Pachatel je známý a střídají se jeho pocity s pocity a pátráním vyšetřovatelky Roz.
Jsem ateista a audiknížku jsem měla půjčenou z knihovny, protože je mi jako člověk sympatický. Můj pocit je, že pro lidi je větším přínosem, než Duka nebo Halík. Nekáže fanaticky, ale lidsky. Rozhovory mě bavily. Pochybuji, že by mohl být tak otevřený v Polsku.
Knížku jsem začala číst krátce po jeho smrti a začátek mě dost bavil, ale pak už to bylo zdlouhavé vyprávění a knížku jsem odložila. Zajímavé bylo dětství a jeho začátky, jak se dostal k filmování, ale probírání některých filmů, to už mě tak nebavilo. Teď jsem využila poslechu v rozhlase a čtení doposlouchala. Sice je to dost zkrácená verze, ale celkem to šlo. V knížce jsou příběhy z jeho života víc otevřenější a občas padne i jadrnější slůvko, poslech je uhlazenější, což je možná škoda. Jeho filmy jsem milovala a byl to geniální Pan herec mé generace a populární francouzské kinematografie.
Knížka se mi moc líbila vzhledově, hezké obrázky vytvořené autorem a dále smekám, před J.B. že se na takovou štreku vydal i v pozdějším věku, jen mě to popisování občas nebavilo číst.
Člověk, který nemá zkušenosti s alkoholismem, tak snadno druhého odsoudí, kor když jde o alkoholismus ženy a matky, ale z každé závislosti je těžké se dostat. Některá závislost ubližuje jen samotnému jedinci, ale u alkoholu je to horší, že ubližuje i spoustě lidem žijícím s tou osobou. Držím palce všem, kdo se z tohoto pekla dostanou a je vidět, že to opravdu jde, ale jednoduché to není.
Moc dojemný příběh babičky, která neměla lehký život, ale nezatrpkla a dokázala i tak žít radostně.
Ani s vnučkou se život nemazlil, ale i ona dokáže, že život musí jít dál a vidět budoucnost optimisticky. Knížka se mi moc líbila, ale mrzí mě, že anotace na knížku někdy všechno prozradí předem.
Nemyslela jsem si, že mě taková blbinka bude bavit, ale je vtipná i tragická a dobře se čte. Určitě bych po smrti nechtěla žít jako rybička v akvárku. Olivie/Anna žila přímo pro sebevražedné konce.
Když jsem si knížku půjčovala v knihovně, tak jsem si říkala, že to bude zase nějaká povrchní slátanina napsaná hérečkou, ale je malého formátu a šikovná na čtení do MHD. Není to tak, je to moc pěkné čtení, které stejně prožívá mnoho žen, je tam cit, dojme skoro až k slzám, je laskavá, ale zároveň má i vtip, rozumné úvahy a optimismus. Určitě se kouknu i po jejích dalších knížkách.
(SPOILER) S knížkami na toto téma se roztrhl pytel a tato knížka je další z toho pytle a je to dobrý kalkul a prodejné téma. Smutný příběh, kdy v rodině chybí nejen cit, ale jsou i jiné problémy ...... Selhání sociálky, která se chytí první výpovědi a zničí život i dalším lidem, hlavně, že to oni mají z krku. Ten konec, kdy čekáte, že se dozvíte nějaký závěr, tak je spíš otevření dalšího otazníku. Asi už jsem těch knížek na toto téma přečetla hodně a mnohem lepších, ale tady spoustě věcem nevěřím (třeba zrovna ta sociálka) a emoce u mne nevyvolala.
Nádherné čtení, ale rozhodně nečekejte kladnou hrdinku. I takto může vypadat historie z které dokázali lidé vytěžit a nenápadně ubližovat. Autorčiny knížky se nemůžou srovnávat, každá je o něčem jiném, ale obě jsou dokonalé. Moc doporučuji a paní autorce děkuji.
Autorka si vždycky vybere téma, které přitáhne čtenářky, ale přijde mi to dost povrchní. Kněz, který cítí faleš v církevním žití, opouští svou farnost a rozhodne se žít v domě se zahradou, kde prožil u prarodičů své dětství, ale život mu začne komplikovat sebepoznání, že s ním něco není úplně v pořádku. Až tak mě knížka nechytla, ale je to rychlé čtení na jeden večer.
Námět, kdy je nalezen zapomenutý dopis z doby válečné, bývá často. Jedna linie děje se odehrává v době válečné a druhá je v době pádu Berlínské zdi. Hlavní postava Kristoff je učeň v židovské rodině rytce známek, ale jak to tak bývá, zamiluje se do jedné z jeho dcer. V druhé časové linii je dcera, která prochází rozvodem a řeší svého otce, sběratele známek, který je umístěn v zařízení pro lidi se ztrátou paměti. V jeho věcech nalezne neodeslaný dopis z válečné doby s divně umístěnou známkou a začne pátrání, kdo je autorem a komu byl dopis adresovaný. Knížka je příjemné čtení, spíš romantika, než velké napětí.
Životní příběh jedné ženy, kdy jsem měla pocit, že je to příběh přímo autorky, jak opravdově je vyprávěn. Našla jsem tam i hodně společného s naší rodinou. I můj otec byl ročník 1924 a za války pracoval v Letňanech, moje teta bydlela v Libni a moje máma v Krči a něco jsem znala z vyprávění, tak mi ten příběh byl blízký. Byla to má 1. knížka od J.Z. ale určitě si přečtu i další knížky.
V knížce je psáno, že autorka byla inspirována skutečnou událostí v lágru, těžko posoudit, co bylo pravdivé a co dodala spisovatelka, ale knížka se moc dobře čte, i když to není veselé čtení, tak dodává spoustu sil, naděje a lásky k lidem.
Nějaké vědomosti o řeckých uprchlících jsem měla, ale v této knížce se můžeme dočíst od počátku, kdy lidé prchali za občanské války, jak byly děti umísťovány do dětských domovů a později se hledal původ rodin, ze kterých děti pocházely a jaké problémy musely řešit, ale i o přátelství nebo o sledování a vyšetřování StB, o jejich touze na návrat do původní vlasti. Knížka je moc hezky napsaná a doporučuji všem, kdo má rád rodinné příběhy.
Kdo z nás by občas nechtěl zastavit čas nebo se v čase vrátit? Ale častěji by se člověk vrátil k těm hezkým časům, ale občas se nám vrací i časy zlé. Podobný závěr jsem čekala, ale záměna osob mě překvapila. Sci-fi nepatří k mým oblíbeným žánrům, ale toto mě bavilo a knížka se mi četla moc dobře a docela by se mi líbilo i filmové zpracování. V komentářích někdo píše, že to nemělo logiku, ale tu snad u tohoto žánru nikdo nepředpokládá. Zatím mě všechny autorčiny knížky moc bavily.
Četla jsem knížku Já jsem Malála a myslela jsem, že to bude pokračování, jak žije Malála dneska, ale jsou to příběhy dívek, které musely opustit svou rodnou zem, aby si zachránily život nebo unikly před násilím ve své vlasti. Ani si to člověk neumí představit, že by musel takto prchat, aby ochránil svou rodinu a hlavně děti.
Je to už nějakou dobu, co jsem viděla příspěvky Tomíka na YouTube, a tak jsem s potěšením četla o jeho cestě a splněném snů, aby vlastnil tuk-tuk. Co všechno ho potkalo a jaké strasti si cestou zažil, ale nikdy to nevzdal a vždycky dokázal najít pomoc a přátelství. Sympatický a veselý kluk, který se určitě v životě neztratí. Na YouTube má příspěvky nejen z této cesty, ale i jiné vtipné cestování.
Není to obsáhlá knížka na počet stránek, ale téma je to silné. Osmdesátiletá paní má pocit, že chce ještě zažít pěkný vztah, ale je to vztah, kdy je podvodným přítelem jen využívaná a nakonec i týraná, hlavně psychicky, stále ho obhajuje u své dcery, která později vše začne rázně řešit. Problém nastane, když se u maminky z psychických problémů vyklube Alzheimer a její nemoc se stále stupňuje. Knížku doporučuji spíš pro věkově starší čtenářky.