jituz komentáře u knih

Četla jsem ihned po skvělých Želarech, které pro mě byly divoká jízda. Tato kniha byla naopak lehoučká a taková jako uklidnující.
Hanule je nesentimentální, syrová, žádná klišé. Celá kniha se nese v podobném duchu, žádné dlouhé prožívání a pitvání tragických událostí, ale jen strohé konstatování. Přesto a možná právě proto je vše plné emocí a citu.

Autorce se podařilo v krátké novele postihnout hluboký příběh, zastihnout atmosféru samoty vesnice i popsat pomalu vznikající nečekanou lásku. Knížka mě vzala za srdce a určitě moc doporučuji k přečtení.

19 29.10.2020

Plný počet hvězd jen za Hýkala:) od ted zpíváme v lese celá rodina:)
Nevěřim příběhu, je to kravina.
Ale..několik nocí jsem nespala a myslím, že dokud mám knihu doma na polici tak ani spát nebudu. Už ji chci konečně vrátit do knihovny a věřit, že sejde z očí, sejde z mysli...

19 10.07.2019

První od Backmana. Hokej mě nebaví, fanatismus kolem něj mi přijde hodně hloupej. Sportovci i fanoušci musejí mít nějakou poruchu. Oproti nám normálním. Nejde mi to číst, chci to vzdát. A pak najednou...Prásk. Těším se na citáty na začátku kapitol a poslední věty v odstavci. Moudra na skoro každé stránce. Ukázka lidské morálky. A statečnosti. Mnohem víc jsem hltala styl vyprávění, než samotný příběh. Dopředu jsem tušila co se stane. A že to bude hrozné. Přesto mě to "nerozbrečelo". Emoce ve mně spíš zanechali popisy jednotlivých postav. Naprosto obyčejných postav. Takových i u nás je. Jsem ráda, že jich Backman popsal tolik. Tolik silných osudů. Prosté a skvělé sociální drama.
PS: můj začátek neberte vážně. I mé "talentované" děti dělají závodně sport:) a já určitě!!! nejsem zfanatizovaný rodič:)
PS2: miluju Benjiho, doufám, že je i v druhém dílu.

19 10.03.2019

Krásná, velmi čtivá, chytla a nepustila..Kdysi jsem četla Jako zabít ptáčka od Harper Lee a dlouho se této knize nemohlo nic vyrovnat. Hana mi ji připomněla, asi stylem vyprávění, a jsem za to moc ráda.

19 01.07.2018

Chtěla jsem, aby tahle knížka nikdy neskončila.

18 20.01.2019

Nedávno jsem hledala knížku u které bych se zasmála. Aristokratky a Analfabetky nejsou moje krevní skupina. A ted' najednou omylem čtu Mart'ana a směju se skoro pořád. Jak někdo může být celý život táák optimistický. Závidím. A myslíte, že všichni astronauti musí být táák chytří? Já se pasáže s chemií a fyzikou nesnažila ani pochopit a trošku je přeskakovala. Pro mě by tam mohlo být víc kapitol z NASA, nebo i z Hermesu, ale jsem spokokojená i za Marka na třista stránkách:)

17 22.02.2019

Plný počet hvězd za téma, měla by být v povinné četbě.
Plný počet hvězd za p.Kupku, poutavý strohý styl.
Děsí mě, že to není ani horor nebo scifi, ale naše historie.
Ani já nevyhledávám tento druh knih, ale po přečtení skoro každý den děkuji za to jak se mám dobře..

Možná je k ocenění této knihy potřeba věk a empatie, ne každý z nás má naděleno..také každý jinak vynikáme průbojností a soutěživostí, i to nám zkresluje pohled na tuto výbornou knihu..já tušila prohranou bitvu a přesto držela palce až do konce.

16 13.01.2019

Viděla jsem nejdříve krásný film. Po letech jsem vzala do ruky i knihu. Samozřejmě je krásnější než film. Ale já až moc často srovnávala se Sinuhetem.

15 23.08.2020

Čtivá, odpočinková. U Petry Dvořákové určitě ještě zůstanu.

14 25.10.2020

Protože tu nejdou citovat komentáře, s dovolením si půjčím pár slov od Marlowe...děkuji

...Je to tak úžasné, že si to musím přečíst ještě jednou, znovu od začátku!"
Jsem člověk systematický, milující řád – a tady najednou nebylo čeho se chytit. Jako když ve stavu beztíže nevíte, kde je nahoře a kde dole.
Postavy, odkudsi se zjevující a znovu mizící, tápání ve vztazích a jménech (jako byste putovali krajinu bez kompasu a mapy), ulpívání a současně stékání po povrchu, kult jisté nahodilosti, syrovost textu, stylistická neučesanost a kostrbatost a zároveň zcela výjimečné jazykové mistrovství a naprosto nevídané a dechberoucí zpodobnění života lidí v horské vesnici…

Bože, kolikrát já se musela vracet několik stran zpátky, znovu a znovu a znovu.
Ale vracela jsem se moc ráda a zas jednou si přála aby kniha nikdy neskončila.

14 25.10.2020

Nejprve mi to vůbec nešlo číst, ted' nemůžu týnštinu dostat z hlavy. Hendky, ketky a blažka zůstanou součástí mé mizerné slovní zásoby. Z hlavy mi nejde ani otázka, zda je správné, morální, etické a nevím co ještě, změnit a tím napravit povahu nebo cítění špatného člověka. Hodně špatného...Do ted' jsem myslela že ano, osobně bych ho potrestala až by zčernal, ale vidím, že o tom budu muset ještě popřemýšlet..
Samotný životopis Burgesse byl třešničkou na dortu, a tak trochu vysvětlení toho všeho.

13 23.08.2020

Přesně si pamatuji čísla stran, kdy jsem chtěla knihu zavřít a už ji nedočíst. Vždy mi to vydrželo jen do otočení stránky. Takhle má vypadat skvělá literatura. Nejde o žádnou detektivku ani thriller, ale silné téma v kombinaci s úžasným stylem p. Hanišové mě nedovolil knihu odložit. Je jednou z mnoha českých autorů, kterým držím palce, aby se prosadili i ve světě (a tím pádem i česká literatura)

13 22.01.2019

Krásné. Smutné. Takových blaznů po světě je. A většinou je odsoudíme na první pohled. To jen u knihy umíme být tááák moc empatičtí.

12 09.01.2019

Já to nedala. Nevěřila jsem příběhu. Tolik podnětů k tomu stát se krutými, jen aby bylo možné o krutostech psát. Vím že se tato zvěrstva děla, zde je to ale pro mě popsáno dost divně, tak nějak fakt přes čáru. A i přes snahu autora upoutat brutalitou, jsem naopak měla tendenci pasáže přeskakovat a děj se bez tohoto vlekl. A ničím jiným vlastně ani moc negradoval.

11 29.07.2020

Neurazí, nenadchne. Na dlouhé zimní večery dobrá odpočinková četba. Ale..nevadí mi v knize víc časových linií, ani hodně postav. Tady je ale spousta postav zbytečných, možná je to proto, že jsou málo vykreslené a proto mě spíš rozčilovali (Hugh, Sammy, Hatty, Nathaniel aj). O dějových linií taktéž, to co by zvládla Nell, kvůli délce zbylo až na Cassandru. A mě to nějak nedokázalo strhnout. Umělé.

11 06.02.2019

Všechny tři knihy jsou moje srdcovka. Zde jsem hltala jak příběh, tak hlavní hrdinku i postavy okolo. Do ted neumím říct, čím se mi dostala tak pod kůži.

11 14.01.2019

Nedramatické či dramatické okamžiky života? Soukupová ač lehce depresivní umí vyprávět a použít jazyk jak kdybych to prožívala sama. Baví mě to.

11 12.01.2019

Mně se hodně líbí tenhle styl psaní, autorka umí popsat pocity, zachytit každou myšlenku hlavních postav, charaktery postav jsou prostě bezvadně vykresleny. U takovéto knihy pozoruji, že najednou dokážu být hrozně moc empatická a do každé postavy se dokážu vcítit, v každé najdu kousek ze sebe. Jak už jsem psala u Běsy, od této autorky bych mohla mít na každou postavu samostatnou knížku.
A co se týká příběhu, téma zpracované na jedničku, jen mi malinko vadilo vykreslení chlapů jako samců co můžou mít více žen, kdežto ženám tato vlastnost ani v této době nepřísluší.

8 23.08.2020

Kniha s velkým K..

8 14.01.2019