Josh komentáře u knih

Konečně se mi dostala do rukou kniha, v níž bylo popsané jak prostředí naší historicky nejznámější a hlavně nejoriginálnější firmy Baťa, tak období listopadové 89 a sametové, bez patosu. To vše v 1 románu a už to by stačilo Pana autora poplácat po rameni! Ještěže má ramena dvě :o)) protože to kouzlo knihy - prolínání minulosti a přítomnosti, osudy všech postav, příjemný český jazyk, spád příběhu, harmonie na jedné a zloba s ubohostí na druhé straně, nadhled i detail - vyžaduje poplácání na obě! Mám knihu v seznamu pro Ježíška a autora v kukátku.

A s dovolením ..... děkuji za recenze těm, kteří mne inspirovali svými tipy na knihy o firmě i rodině Baťů. Měli bychom se zajímat o to co nám Čechům dalo pocit hrdosti, což často svět vidí, ale my ne. Proč se stále rozhlížíme jinam po lepším? Není to vždy lepší a ani to není správně být slepý k hodnotám, jež nám dali naši předci, tvrdou prací, v těžkých dobách... Národ, který si neváží sebe sama nemá ani jednotlivce, kteří si váží sebe či jiných...

57 23.08.2023

Pokud kniha z reality dějin našeho národa někým nepohnula, omlouvám se, pak tím Čechem pohrdám. Nejde o napsané recenze, ale kniha má jasnou anotaci o obětech komunistického režimu. Když pak někdo jako Astonius píše, že ho to nebaví, že se píše jen o zvěrstvech a vynechá se to dobré co se dělo (třeba že 1953 začala tv?), a ještě vzápětí píše v recenzi thrilleru Liz Nugent, který ho bavil, že v neemotivním vyprávění chyběla větší gradace emocí postav, pak nevím co si o tom ne čtenáři, ne recenzentovi, ale člověku myslet.

V příběhu zjistíme, že je těžké odhadnout (jako v realitě) jaký člověk, který stojí proti vám je doopravdy v nitru, natož jaké činy má za sebou. Možná někdo o postavách ztratí iluze, možná se naštve, že autorka přehání, možná bude tvrdit, že každá doba má dobré i zlé, ale autorka předložila příběh na něčem založený a nechává nás čtenáře si z toho vzít, co chceme. Nebo ne?

Třeba jedna z postav říká: "Bránil/a jsem vlast". Ať se podíváme dozadu - MINULOST nebo na SOUČASNOST - slovo válka nelze teď přehlédnout, zjistíme, že v našich dějinách bylo dost situací, kdy se ukázalo kdo je kdo, a říkal také tuto větu... Nemusíme se držet opravdu tristních zlovolných 50.let. Co 2SV, plno udavačů, jež chtěli upozornit, z osobních důvodů, ne vlasteneckých. Co atentát na Heydricha a Karel Čurda? Mnozí ho odsoudí, neuváží, co ho k tomu vedlo, přestože byl spolehlivý voják, rozhodnutý bojovat za vlast proti Němcům. Jenže "cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly", takže když do vás rodina "šije", máte o ně strach, jsou vypáleny Lidice a Němci "nabídnou" amnestii, co je udání pár kolegů? Jenže zemřelo tolik dalších lidí... Ten 1 malý osobní krok už pozdní výčitky za obrovské následky nezmění, ale může se snad pozměnit náhled, na jeho důvody....

Tady v příběhu však nevidíte lítost nad tím, co člověk za zlo činil. Ba naopak, obhajobu, téměř hrdost. Řeknete si co je to za člověka? Autorka nechává reagovat postavy, můžeme a nemusíme s nimi souhlasit ..... No, co byste řekli Vy takovému člověku, kdyby rozhodl o životě Vašich blízkých, rodině, dětech?

Ano, toto je kniha, kterou by měli číst mladí, ať jako povinnou, či ne. Nejen oni. Tak možná ještě 1 malá otázka, pro naši BUDOUCNOST - jak bojuji, chci bojovat za svou vlast, sebe, rodinu, blízké i cizí, občany já?

45 22.11.2024

Snad není školák, student, dospělák, jež by neznal verš z Polednice či Vodníka. Není to jen „povinná“ četba, protože Erben jako Pan spisovatel umí být děsivý, ponurý, ale i citlivý, soucitný. Označení klasika, základní kulturní dědictví, národní poklad – nelze u této knihy vynechat, ale proč se takovou stala? Je součástí lidského života….

Verše „Zemřela matka a do hrobu dána“ mne máma trpělivě učila jako dítě do školy, aby ten můj přednes nebyl odříkán stroze bez citů a když se verše změnily v reálný život bylo těch citů tolik, že by stačily na další baladu, ne jednu…..

45 07.02.2021

Výjimečné téma, poutavý děj a atraktivní „různobarevné“ postavy. Superlativa.… A to je "prvotina"! Nevím, zda „litovat“ čtení, když je to teprve 1.kniha z plánované trilogie, protože si tak na pokračování dost počkám :o)))

Výhledově je však jisté čtení podruhé (knihu 2x čtu výjimečně), a to nejen navázat na pokračování, ale s odstupem času také upravit nevšední dojmy z naší historie. Napoprvé to bylo jako příběh z jiné země…. Není to nezájmem nebo nedostatkem informací ze školy, že o své zemi víme tak málo, snad sklerózou (kdyby bylo co zapomenout:o), ale je toho dost co není ještě odkryto nebo přístupně předáno….

Takže DÍKY paní Ledecká, že jste se do této naší "neznámé" minulosti pustila. Díky nejen za námět, ale především za jeho přitažlivé a citlivé zpracování. Držím palce, ať je celá trilogie tak skvělá!! A - na viděnou u šikmého kostela:o))

PS: Mám Vás tímto v klubu pro mne VIP českých autorek – Kateřina Tučková a Alena Mornštajnová (knihou Hana).

Moje sbírka osobních TOP knih je tímto rozšířena!

41 11.08.2020

Tato autorka je prostě neuvěřitelná, kéž by byly i její příběhy, jenže jsou skutečné a psané tak (ne)skutečně....

Sepetys se věnuje tématům, která nejsou příjemná a nutí nás podívat se na sebe, teď i do minulosti, protože jen tehdy si (konečně) uvědomíme co máme. Jak si my Češi vůbec můžeme stěžovat?

Komunismus kousek od nás byl „vylepšen“ do detailů a mořil miliony Rumunů, jimiž jsme vlastně opovrhovali kvůli chudobě. Nezajímalo nás se podívat pod povrch a vidět nejen důvody, ale hlavně bolest, kterou to sebou neslo. Ta vyvrcholila zabíjením, když si národ konečně mohl říci o svobodu, a to včetně dětí!! Pamatuji, jak v TV ukazovali smrt rumunských manželských „vládců“, ale až po této knize mi došlo, že Rumuné měli plné právo si i tak vysokou cenu vyžádat, a přesto byla za jejich utrpení tak malá....

Dlouho trvá národu se vzpamatovat ze svých ran, generace. Lidé dnes dokážou říci „za komunismu bylo líp“, místo aby se za ta zpupná slova přinejmenším styděli! Rumuné netrpěli jen každý každičký den za dnem, nelidsky, ale nutili je být podezřívaví, lživí, udavačští na druhé, i v rodinách. To musí být těžké zahojit. Kéž by stačilo jako u zlomeniny jen sundat sádru, stejně jako srovnat se zemí pomníky komunismu. Nevím zda mají v Rumunsku píseň jako Češi mají Modlitbu pro Martu (www.ireport.cz/clanky/pribeh-cz-hitu/marta-kubisova-modlitba-pro-martu) ale kéž by mohla -nejen- jim tato kniha přinést to, co ta píseň dala a stále dává českému národu, aspoň některým....

POZN: Chápu, že mladým se zdá kniha jako „Historie“, ale zapomínají, že jejich pra/rodiče tuto dobu mohou pamatovat, tak jen prosím s užitím tohoto Termínu o větší ohleduplnost. Žižka nebo Karel IV. by si pak mohli připadat jako dinosauři:o(

39 11.02.2023

Náhoda nabídla srovnání s nedávno čtenou knihou od jiné české autorky, u níž nelituji, že získala průměrné hodnocení (Samotářky).

TOHLE je totiž 100% a tzv. dokonalé! Postavy, charaktery, činy, rodina, doba a její reálie - vše bylo od 1. do posledního písmenka na skoro 1 čtecí dech :o)) Nemluvě o Přerovu, který znám. Moc milé bylo propojení s knihou Kyselé třešně skrze jednu z postav. Už se těším na další knihy od LCH - díky.

38 11.05.2023

Konečně kniha znovu vydána. Neuvěřitelné, že v ČR byla vydána až r.1998!! poté r.2007 a pak nesehnatelná…. Co jsme to za národ??

Nejen děti, ani dospělí často neví alespoň základ o r.1968 nebo 1989, natož 1939-48. Vždyť TEHDY nešlo jen o přežití, útěk, ale dva naši!! chtěli varovat svět…. Máme za VIP herce, zpěváky a kdekoho, ale opravdové hrdiny o těch ani zmínka, a pokud ano tak na „vybraných kanálech“. Čemu se tedy DNES divit, když ani jim nikdo ty hrůzy nevěřil a ještě zjistili, že se už dost ví, jenže tam kde se rozhoduje o krocích války není bolest obyčejných lidí tak důležitá jako moc….

Musím říci, že 17 kapitol příběhu bylo opravdových tak, že se vědomí, že to někdo prožil hlásilo vždy úlekem „co dalšího hrozivějšího“ (např. Na smrt od Kariky je dost síla). Co teprve přílohy – děkuji, že tam jsou – to bylo tedy něco !! V nich zjistíte reálné reakce, kulisy doby, získáte náhled z mnoha úhlů pohledu. Nebudete se divit, budete se děsit, aby se nestal nějaký konflikt, protože je otázka na čí straně bude naše země a my. Jak aktuální....

PS: Děkuji človíčkovi, co sem do „zajímavosti“ dal odkaz na dokument :o)

37 13.02.2023

ČVd 7 český autor. Tahle knížka ovlivnila můj vztah se zvířaty, obzvláště - logicky - černými kočkami. Jako dospělák znervózním, když mi před autem přeběhne, ale pak si hned říkám, co kdyby to byl Mikeš na cestách... Prostě automaticky :o) Jako dítěti mi nikdo nevysvětlil, že se nemám ptát koček/kocourů zda mluví...

Vrátit se k této knize a dokonalým obrázkům pana Lady je vždy pohlazení, u srdce i po duši. Vztahy v něm jsou krásné... láskyplné, hravé, vtipné,... Pokaždé mne napadne, kdy se konečně do těch Hrusic podívám, ani jako dospělák nepřestávám doufat, že by byl Mikeš doma :o)) A když jde - konečně - v TV Mikeš jako Večerníček, tak mi prostě plesá srdce s duší nad krásou mluvy pana Hogera a našeho jazyka.

Jak málo stačí být hrdý Čech, jedna dětská knížka řeknete si.... Proč naše děti, vnuci, pravnuci tenhle svět neznají? Jsou schopni napsat "mykeš" :o( Proč jim ho, vlastně i sobě při čtení milované drobotině, nenabízíme 24/7? Místo různých karikatur, jakkoli zábavných, rychlých. Ne českých. Bude tato kniha za 50 let stále skvostem české literatury a bude oslovovat děti?

36 07.10.2024

Tohle není jen kniha, je to OSUD. Neuvěřitelné. Napsané tak, že se člověk na začátku nadechne a na konci vydechne, ani neví, jestli se mu to zdá, mrzne, hladoví, trpí.... Autorka ťala do živého, naprosto živě! Jen slovo "davaj" pokaždé budilo moje smysly a to bylo jen čtené. Sice mi někdy ze sourozenců přišel Jonas (10) chytřejší a důvtipnější než Lina (15), ale oba museli projít peklem už v dětství, kdo může posuzovat?

Co je k zamyšlení - proč stále považuje většina světa Hitlera za šílence a zločince, ale Stalin jakoby zmizel? Vždyť naše země, naši pra/pra/rodiče zažili, co tahle nelidská nestvůra dokázala prostřednictvím těch, co chtěli moc, poslouchali ho na slovo, zrádce, které u nás nikdo neodsoudil (bohužel stále), komunisty a jim podobné....

Jak říká autorka - pohnuté dějiny pobaltských zemí jsou často opomíjeny, ale jak to? když za stalinské éry z těchto zemí zmizela 1/3 lidí, odvlečena do promyšleného, propracovaného systému pracovních táborů a gulagů!!! Hitler to teprve budoval, byla válka, kdy mohl být člověk alespoň v pozornosti, ale Stalin se schovával za přetvářku, v noci nebo nad ránem se vkradl do lidských osudů.... Ta jejich vzájemná smlouva je také naprosto a stále přecházena, málokdo z Rusů jde do svědomí tak, jak se to očekává od generací Němců ještě dnes v 21.století, o veřejné omluvě ani nemluvím.

Mít klobouk smeknu, lidé od Baltu bojovali nezměrnou vírou, až po 50ti letech získali se ctí samostatnost, v tichosti.... Díky paní SEPETYS, že jste napsala tuto knihu!!

CITACE Z KNIHY:
"Hitler a Stalin si rozebrali Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Polsko a další země. Polsko pro tebe. Litva pro mě. Byla to pro ně hra?"

"Přemýšlela jsem, jestli to, co říkal o Hitlerovi, je pravda. Že bychom vyměňovali Stalinův srp za něco ještě horšího?"

"Není nic horšího než Stalin, on je ztělesněné zlo ... Jsou jeden za 18 a druhý bez dvou za 20 ... proti sobě stojí dva ďáblové a oba chtějí vládnout peklu."

EPILOG: "Můj manžel Andrius tvrdí, že zlo bude vládnout, dokud se muži nebo ženy neodhodlají jednat."
- asi neomezená platnost, nevím, jsme jen lidé......

36 10.11.2019

Aljaška. Bestseller. Od Kristin Hannah. Návrat ke KH po téměř 5 letech, kdy první zkušenost a hned skvělý román Slavík, takže laťka vysoko. Venku sychravo, bílo, mrzne. Takže téměř 500 stran v teple, s horkým čajem a vzhůru do divoké krásné přírody!

Je to divoké, krásné, ale také drsné, děsivé. Jenomže, což tvrdím pořád - ne kvůli přírodě, ale lidem. Některé postavy by asi neškodilo kdyby sežrala divá zvěř (asi by je odmítla:-) nebo se ztratily a umrzly, ale to ne. Jejich činy dají zabrat jen čtením, jak to musí zvládnout ti lidé tam!

Nojooo, máte pocit jako byste byli součástí, mrzli tam, starali se o zásoby, dělili se s ostatními, radovali i soucítili s nimi. Tak naživo... Neee, to venku hučí silný ledový vítr, klídek, uvařit další horký čaj, tentokrát s rumem a pod dekou v teple rychle číst, ať už vím, jak to dopadne! A pak (zase) snít o Aljašce....

34 28.11.2024

Soucit. Lidskost. Svědomí.
Slova, která mne napadla pro Billa Furlonga. Nenápadný úžasný muž. Muž, který nepřivřel oči, když se díval, uviděl a viděl.... Mnoho lidí ani při takové progresi vidění věcí prostě nevidí, nechce, otočí se zády se sebestřednou "omluvou" není to moje věc, tak proč se starat.

Není snad národ, který by ve své historii, ať je jakkoli dávná či současná (ukradené děti v Aussie nebo stačí chvíli poslouchat zprávy) neměl černý flek, pořádně velký, jež se snaží pochopit a zároveň se za něj stydí generace. Magdaleniny prádelny (nově zfilmovány) jsou takové pro Iry. Vše se dá zneužít i využít, znehodnotit i zhodnotit a není to otázka jen u katolické církve, ale obecně společnosti. Vždy jde jen a jen o lidi. Jsou to jen lidé, kteří berou věci do svých rukou a vyjde z toho čistá bělost, nebo hnusná špína...

Autorka si vybrala náročné téma a způsob, jak mi jej předala na jen pár desítek stranách byl - zase ta slova - krásný, výjimečný, dechberoucí.

Irsko je nádherná, okouzlující, čirá země a lidé jsou tam úžasní, tak snad i díky této autorce, včetně filmu, jež vynesli na světlo co desetiletí zůstávalo skryto, navíc i mimo Irsko (přiznat chybu sobě je těžké, co teprve někomu jinému) pomůže tomuto národu vyrovnat se s touto minulostí. Nejtěžší krok vynést na světlo už mají za sebou. Někdy malý tichý krok znamená více odvahy než ty okatě hrdinské...

Pozn: Recenzentům jako je Miroslavacte si dovolím říci tohle - máte nárok jít proti proudu a mít svůj názor - ale způsob jakým plivete svá slova svědčí jen o vás samých, ne o tom na co je recenze.

34 02.11.2024

Některé autory budu obdivovat kvůli nim samým spíše než jejich dílo. Jako když víte, že před vámi je profesionál každým coulem, ale buď to neumí podat nebo se vy nemůžete právě naladit....

Možná díky kráse růže, kterou každý člověk vnímá po svém má tento přenesený vjem i tato kniha. Každý pak překonává rozsáhlé pasáže různě (včetně přeskakování:-) - od filozofie přes teologii (může za to autor výběrem biblických pasáží nebo naše národní "znalost"?) a historii (středověk detailněji a precizněji než kdo jiný) až po detektivku....

Mne zaujaly komentáře Annicka + betička + Sisssi a také se díky dalším výhledově kouknu po audio-verzi. Docela mne zajímá i slovenské vydání komiksu této knihy... V každém případě si po této spisovatelově profesionální náloži musím dát na jeho další dílo 'Ostrov včerejšího dne' delší, delší, delší pauzu ;-)

32 02.10.2024

Tahle kniha je už od titulu nejen zkouškou jazykovou? A odpověď....

Důvodem k odkládání čtení bylo slovo vražda (nač ztrácet čas u krimi a thrillerů), naštěstí mě přesvědčilo zařazení mezi romány - jde totiž o soud a zjišťování info, ne o dnes oblíbené rudé popisy.

Kouzlo této knihy spočívá v sounáležitosti člověka s přírodou - dítěte, poté dívky, nakonec mladé ženy - která je nejen osamocena, ale sama. Kvůli odsuzování lidí, jejich hlouposti, sobectví a bezohlednosti, ne kvůli drsnosti přírody. Ta jí naopak poskytne smířlivou, klidnou a laskavou náruč, a to je znát v každém řádku knihy. Tragédie je doslova vyjasněna na posledních 2-3 stranách a nezkazí čtenáři dojem z emočního náboje celého příběhu. A hříčku raci/racci si čtenář najde:o)

32 01.05.2023

Nemusíte se zajímat o módu nebo mít ji doma - Diora - ale to jméno znáte. Titul knihy na mne tedy zafungoval.

Bylo mi ctí osobně se potkat a mít dost času mluvit s několika českými letci RAF, většina už bohužel není mezi námi. Jejich podpisy v knize mi stále připomínají vyprávění, plná nadšení z létání a v nich vždy skryté odhodlání chránit svou vlast. Vzbuzovalo to ve mně pokaždé respekt a obdiv jejich odvahy a zvláště, když jim všem bylo tehdy jen kolem 18-20 let!! Umíte si představit dnešní mladé muže... Měli společné ještě něco - tolik pokory nešlo přehlédnout. A přitom zažili po svém návratu do vlasti jen ponížení!! O ženách, nejen svých mluvili s úctou a obdivem. Letce ženu neznám a byl to proto silný důvod sáhnout po této knize. Jen bylo otázkou, jak se v ní móda a pilotky dají sladit....

Skvěle!! Kdyby to nevyznělo žensky, i když proč ne (sedí to;-) tak použiji výraz "šmrncovní" příběh:-) Jsou tam noblesně a čtenářsky přívětivě, bez přehánění a dnes moderní pózy feminismu, prostě skvěle vylíčeny osudy žen během 2SV. Stejně jako v druhé časové lince, i když tam jisté drobnosti (např. 65 let je trochu příliš) mohou být jako "mráčky na skvěle jasné obloze". S určitým nadhledem se dá říci, že bylo přátelství a odvaha jakkoli bojovat ve válce za svou zem v tomto příběhu obdobou toho co vím od mužů z RAF.

Byla to radost (čest je příliš cenné slovo, mělo by zůstat pro reálné životy) stát se díky autorce alespoň na chvíli součástí něčeho většího, smysluplnějšího a hodnotného, co by měly další generace držet v patrnosti (jako červený mák), aby nemusely projít tak náročnou zkouškou, bojem o život a o životy. Je totiž otázkou zda by obstály....

31 13.11.2024

Jde o to jaká máte očekávání: kdo chce sci-fi vezme sci-fi, kdo chce knihu o ženách pro ženy vezme si ji jako chlap (někteří recenzenti:o), kdo chce číst o církvi vezme si... tuto knihu. NEUVĚŘITELNOU! KatkaT umí nechat tajemství na úplně poslední chvíli. Můžete spekulovat a stejně překvapí:o)) TOHLE muselo dát tolik práce, ALE stálo to za to, protože málokdo, jestli vůbec, se pustí do témat jako náboženství, katolická církev, postavení žen ve společnosti a v církvi, 50.léta u nás a po XI.1989.

Jakkoli jsou vloženy reálné zápisy, dopisy aj. nenarušuje to děj ani plynulost. Jen „musíte“ číst pomaleji, větší soustředění. ALE TAHLE kniha se nedá zhltnout. Není to o počtu stran. Jde o téma pro nás a pozor také o nás. Proto by se čtenář měl pozastavit, podívat se do svého srdce, jak vůči době, tak smyslu tohoto příběhu.

Nemyslím, že by zde bylo tolik postav v nichž se ztratíte, naopak jsou originální, charaktery se dostanou „pod kůži“ a všechny jsou „dotaženy“ do konce. Navíc vše má souvislost a nic autorce neuteklo:o)) Úžasné!!

Mini-poznámka: nejde jen o ty kdo se „pohybují“ v teologii či o katolíky, i když ti často „své“ termíny ani neznají. Sice lze užít internet, ale určité pojmy by zasloužily předložit zde v nějakém rejstříku, např. paruzie, synod, kanonické právo. Tak kdyby to bylo možné pro 2.vydání (určitě bude dotisk:o)

Kniha, u které jistě vím, že po ní za čas sáhnu znovu.

31 31.12.2022

Čekání na pokračování se vyplatilo. Doplnění k recenzi 1.dílu z 9.8.20 má svých 5* Ryzost, lidskost, pravdivost. Pár slov, která mne po dočtení 2.dílu napadla. Výjimečný, poutavý příběh „ztraceného města“ prošel dalším údobím dějin.

Komplexnost a rovnováha, jak v životech postav, tak v ději, což v množství osob a počtu let 1921-45 uhlídat je umění. Přitom se každému dostal originální život a individuální postoj, kdy mohl čtenář prožít škálu událostí, v různém pohledu a vybrat si dle svých sympatií či názorové shody. Autorčina citlivost k subjektivitě jednotlivců a zároveň objektivitě v náhledu celé knihy je obdivuhodná.

Z pohledu postav, přesvědčivěji ve srovnání s knihami o 2SV u mne jako červená na semaforu svítila touha člověka, který chce „normálně žít“. Jen to. ALE přitom je to vše!! Než se rozčílíte na tento názor zamyslete se - jen výjimečně si to přejí muži, to ženy o tom nemluví, ale jednají. Ony znají hodnotu života, resp. si ji více uvědomují, stejně jako potřebu smíření, ústupnosti, hledání možností. Kdežto muži mají plnou pusu hrdosti, uraženosti, přitom jsou stále jako dobyvatelé a bojovníci za nějaké ideje a právo někoho na něco, jenže pak je z toho válka…. Tu ženy nevymyslí, o čemž svědčí pohled staletí zpět. Ženy, matky, dcery, sestry pak trpí a čekají až někdo z mužů dostane rozum. Nebo zvítězí, dobije…..

Přes autorčinu nestrannost (za mne 100%) lze z životů postav objevit, jak se postupně, nepozorovaně rodí zlo. V 1.díle to nebylo tak zřejmé, nebo je pro mne 1SV vzdálenější, méně známá, ne tak živá jako 2SV díky pamětníkům. V tomto díle je vývoj nacionalismu a následky jak to dopadá, když je (jakákoliv) národnost stavěna nad člověka jasné zlo. Dnes nám známé v zorném úhlu minulosti.

Nezapomínejme však, že zlo funguje stále na principu plíživě, nenápadně... Možná bychom se mohli od postav i této knihy poučit, že je třeba dávat pozor co se děje v naší rodině, mezi přáteli, v práci, ve společnosti, nemluvě o médiích a podívat se do svého srdce, zda chceme „normálně žít“ a co pro to děláme. Jak autorka říká v doslovu „snad z ní (diskuse) vzejde poznání, smíření. Kéž by.“

Podruhé DÍKY paní Ledecká, že jste se na „tenký led“ historie českého, polského, moravsko-slezského i německého národu pustila. Držím palce na další náročné období naší historie 50.léta a dál. A 1 malé přání - v 3.dílu strom života rodu lze?

31 10.03.2021

Božena Němcová, co více říci? Tato kniha se čte v každém věku prostě jinak, pokaždé si z ní něco vezmete, pokaždé prožíváte s hrdiny jejich život jinak, pokaždé v ní vidíte něco ze své osobní minulosti a něco do své budoucnosti, a to je poklad....

31 01.11.2019

Dojemný a autentický! Ano, tenhle popis výjimečně sedí a s ohledem na debut „klobouk dolů“ paní autorce. Nejen za originalitu příběhu. Doba 2SV a dvě časové linky nejsou nic neobvyklého, avšak tady...

Obavy z příběhu, v němž je téma nemoc brzy pominuly, protože bylo citlivě zapracované. Pro chlapa, syna s nemocnou mámou to nebylo lehké, přestože se snažil to „přehlížet“, „pře-pracovat“ nebo odsouvat. Jak bychom této nemoci asi čelili my u svých blízkých či přátel?

Zásadnější v příběhu bylo téma rasismu, a to nejen na straně prohrávající německé strany. To byla pro mne úplně neznámá. Jsou to opravdu velmi důležitá fakta!! Není vše černé a bílé.... Není toto poznání jistě poprvé, ani naposled....

30 31.10.2024

Další česká autorka, která umí pohladit srdce i duši. Sice je to příběh odpovídající názvu, má však nejen strastiplnou, ale také laskavou stránku. Určitě je tady krásný oboustranný vztah učitele a dětí. Každá postava měla své místo, včetně těch, jež se daly hned zařadit do nesympatických…. Poohlédnu se po dalších knihách autorky, jen chci doufat, že nebudou mít tak nečekaný a šokující závěr jako tato. I když realita, zvláště válečná, jde za hranu našich představ.

30 27.02.2022

Tenhle příběh nečtete, ale jste jeho součástí!! Autorka si nejen zvolila exkluzivní téma, ale také ho tak uměla podat.

Postavy (možná ty mužské jsou lehce ploché, „čitelné“:o)) a prostředí jsou tak uvěřitelné, že se s každým dalším řádkem dostáváte z papíru do filmu, a na tom posledním řádku si snad nechcete připustit, že zítra se s nimi nesetkáte.

Je fajn získat příběhem informace o určitě nejen ve své době zajímavém projektu koňské knihovny, ale hlavně o reálném životě v USA ve 40.letech 20.století. Nevyhnete se srovnávání s Evropou té doby, ani s dnešním stavem vůbec. Omezenost, závist, moc na jedné straně a život v pravdě, svobodě a přátelství na druhé straně tady byli, jsou a budou.

Nejsem dojímavý člověk z knih, spíše z filmů nebo hudby, ale tady byl moment, kdy mne projevená lidskost úplně převálcovala. Možná budete mít takových okamžiků s knihou více, protože životní postoje jsou osobní záležitost a autorka se dostane v řádcích i „mezi řádky“ pod kůži. Tady se však nemusíte bát své city sdílet, prostě jen knihu zavřete:o)) ale brzy ji budete chtít otevřít a vrátit se do té drsné krajiny, nádherné přírody, čisté krásy, pokojného ticha....

30 10.08.2021