józi.odkudkam komentáře u knih

Genom je vlastně ne až tak okatá antiutopie s hezky vymyšlenými světy, pilotáží kosmických lodí i samotným způsobem létání, kterou zabíjí nekonečné hňahňání se v citech, přílišné tlačení na pilu v otázce lidskosti a ůžasný (s kroužkem!) kapitán Alex, který je tu evidentně od toho, aby se mu mohutně podkuřovalo. Bože, jak ten mi lezl po nervu.
Velká škoda, Genom potenciál měl.
Bohužel jen 4 slabé ****

2 14.03.2017

Greg Egan ve svém díle sděluje tři věci, že je asi gay, že je vědec tělem a duší a že chce v konečném důsledku vyjádřit racionální krutost a chlad světa. (Vztah bratr-sestra je vata.) Celý děj se, bez záruky (on Egan nejspíš bude geniální chlapík, jen nechápe, že tomu tak nemusí být u ostatních a s nějakým vysvětlováním se nepáře), asi točí kolem toho, že (SPOILER) se biologický nosič informace, dvoušroubovice DNA, stejně jako třeba kámen, sestává z hmoty. A hmota se dle moderních představ nachází v kvantovém stavu...a pak si vymyslí nějaký kvantový počítač, co běhá po točitém hřebeni DNA a z banky starých, nepoužívaných genů, které v dvoušroubovici (u vyšších organizmů) zabírají zdaleka nejvíc místa, selektivně, ba vědomě, vystříhává a aktivuje funkční celky genů, čímž rovnou stváří životaschopné mutanty (podotýkám, že nejde o horor, mutantem se tu myslí třeba papoušek se zubama a tak); už tak primárně nejde o přežití sobeckého genu, ten se jen stává tvárným nosičem a ochráncem svého sobeckého, kvantově počítajícího parazita..no a tomu se náš hrdina celou dobu snaží přijít na kloub, asi...věřte mi, tohle je, co do srozumitelnosti, oproti měřítkům sdílnosti Teranesie hotový křišťál. (KONEC SPOILERU)
4 průměrné ****
PS: Trudošovu „i tak se však jedná o lehké a srozumitelné čtení“ nevěřte a bez přístupu k internetu snad ani nerozečítejte...

2 14.03.2017

Nesnadná, kratičká, znepokojivá knížečka, kde se nikdo nijak nejmenuje a padající list je prostě jenom padající list.

2 30.01.2017

Simmons je opět velkohubý, dobře naložený a má skvělé aranžmá (ostatně už v předmluvě mele cosi o sedmeru základních principů zenové zahrady)..bla, bla..no, a mě něco po dočtení zkrátka furt vadilo a unikalo, až sem nakonec rezignovaně used ke stolu, kde do sebe všechno zapadlo; Dost světů a čas je asi jakoby před vás profesor krasojízdy kladl pinzetou na černý samet jeden diamantek za druhým..a vy celou dobu věděli, že jen hraje a že se o ně vlastně doopravdy ani s nikým dělit nechce...no, a pak kamínky šetrně zabalí a s těžko potlačovaným šklebem je nechá zmizet ve své kapse..
..nevím, možná je to celé blbost a žádnou takovou jemně skrytou pokřivenost knížka nenese.
4 mrzké ****

PS: a nakonec je to jen černý zrcadlo mý pořivený duše! hůů..

2 03.01.2017

Egan naivně předpokládá existenci renesančně zdělaného čtenáře...a na základě této své brilantně zcestné podnikatelské úvahy píše stylem když nechápeš, tvůj problém.
No, Gregu, ono zařezávat si ovečky z vlastního stáda taky není zrovna bůhvíjak oduševnělé. Tvůj problém.
Nedočteno, pod čarou za..eee..třeba 3*** ? Fakt netuším.

Brasyl je umíchán ze stejných ingrediencí, jako předchozí Řeka bohů; exotická krajina plus tři hlavní dějové linie, zde navíc časově rozhozené (1732, 2006 a 2032), které se v závěru..ano, protnou. Na rozdíl od Řeky je ale Brasyl ještě špinavější, nařvanější, dost extravagantně napsaný a díky tomu občas i srozumitelný asi jako inženýrská síť rozvodů načerno připojené kabelovky v průměrné favele. Na druhou stranu si tak samotnou svou strukturou vynucuje číst důkladně.
Nejspíš bude záležet na tom, jakou nohou jste v den, kdy ho rozečtete, vstali a upřímně řečeno, docela chápu i zdejší nízká hodnocení. Mě osobně tahle specifická všehochuť malicie a jeita doprovázené na berimbau (knížka disponuje menším portugalským slovníkem...a, nevím proč, i seznamem skladeb k ní vhodných; poslouchatelné jsou tak dvě - De Falla Popozuda Rock ´n Roll a Tijuana Pula), sledující těžkou cestu Brazílie s výhledem na její budoucnost, stejně jako obdobně těžkou rodoviu od tklacovských stavů ke kvantovým počítačům, sedla.
Škoda jen konce; místo oslnivé spršky jisker zkratu oněch tří nedokonale odizolovaných drátů času, se dostavila spíš jejich přidušená ozvěna ztracená ve tmách lehce šarlatánské čapky, kterou svému dílu některými záměrně zamlženými rozpory, v čele s Řádem, autor nasadil.
Možná se ale pletu a něco mi prostě uteklo. Buď jak buď, vzhledem k originalitě a celkové hutnosti, a taky že jsem se bavil a fandil, dávám Brasylu pořád za plný počet.
5 trochu zklamaných, ale pořád dobrých *****

PS: Věděli jste, že si v Riu můžete zajít do sauny?

2 12.08.2016

Williamsova Loď je takový malý, zapomenutý asteroid s nákladem svetry pletoucí babičky, přísedícího děděčka a misky slepených bonbónů pro nás, pro vnoučata.
Svým způsobem milá, naivně napsaná, starosvětská sf za 3 ***
Ale jako sem rád, že jsem si jí přečet, ne, že ne..

2 12.08.2016

Porucha reality je nepochybně poruchou závažnou, a tahle je navíc i takovou perníkovou chaloupkou. Mlsnou duši scifistovu v útroby své hojností pamlsků zláká...a pak, jako když na sociálního pracovníka vyhoření uhodí, utne. Najednou nic nefunguje. Otráveně otáčíte jednu stránku za druhou, říkáte si, co se stalo, a mezitím na povrch stále palčivěji vystupuje lezavé prázdno s vykradeně působícími charaktery a vám je z toho smutno.
Pomalu klesající otáčkoměr zastavuji před dočtením ještě na trojce a v tichosti odkládám.
3 ***
PS: Úžasně vymyšlení Sokoli jsou ovšem nesmazatelní, to jo.

Hlavní hrdina vypráví příběh svého života a na jeho pozadí i příběh vyčerpané doby stižené mesiášským stygmatem chronolitů; ve svém jádře jednoduchá, zvolna si plynoucí dějová linka s minimem akce, kvalitním ústředním nápadem, vhodně zvoleným rozsahem a uvěřitelnými postavami.
Jestli bych něco vyzdvihl? Útulnost. Už dlouho se mi nestalo, abych po nějaké knížce kdykoli s takovou chutí sáhl a s takovým klidem a pohodou jí zase kdykoli odložil na později...bez toho, abych neustále po očku sledoval na jaké stránce sem, kolik zbývá a tak podobně. Velmi příjemné překvapení.
Ložený relax, vůbec však ne hloupý, k vodě jako stvořený. 4 solidní ****
Ať už Darwinii, nebo Spin zkusím určitě taky.

2 04.03.2016

Carré se s tím nemazal. Zkušenou rukou bývalého rozvědčíka ze stolu smetl všechny pyndy a rozhodl se nám ukázat, jak že to ve světě vrcholové špionáže dob nejstudenějších skutečně chodívalo. Povedlo se. (aspoň teda myslím; lovce slovenských krtků v BIS dělám teprv desátým rokem..hups..čistě laickým pohledem mi ale všechno to dění smysluplné a realistické rozhodně přišlo.) Tohle takřka komorně civilní dílko táhne právě jeho uvěřitelnost, umně vyprovokovaná zvědavost, zajímavé prostředí a správně obyčejně neobyčejné postavy.
5 solidních*****
A to tenhle žánr, jak filmově, tak knižně, nemusím.
PS: Nějaká moje vnitřní idiosynkrazie si tuhle knížku neumí představit na pláži…hezky v zimě v posteli, tam se má "Jeden musí z kola ven" číst!

2 23.01.2016

Horymír a marťani? Co se může pokazit ? Inu..
Pan Hynek Hlaváček (civilním povoláním náměstek ředitele Ochrany státní správy ČR) si strhává růžové brýle a vše nám ukazuje, tak, jak je, bylo a bude. Ve středověku se vraždilo, rabovalo, ba i znásilňovalo. Na obou stranách – jó, svět neni černobílej, hochu. A tak je i v budoucnu vše drsné, temné a charismatické asi jako puberťák objevující Kurta Cobeina. Při tom škoda, Brány své chvíle měly, (hlavně co se odhalování psýchy a fungování emzáků týče) ne, že ne. Bohužel pošly na celkovou křeč děje, napětí a logiky. Dočteno víceméně z povinnosti.
Žádné zázraky jsem si nesliboval. Něco víc, snad i špetku nadhledu, ale přeci jen jo. Škoda.
3 podvyživené***
Jinak povedená titulní ilustrace.

2 27.09.2015

Vstřícná kniha to není. Je psána poněkud odtažitou optikou mozku za ní, ze jmen se vám bude točit hlava, kvůli zpětným referencím se nejspíš budete muset u důležitých stran uchýlit k taktice oslích růžků a zarputilému nepřeskakování toho, čemu nerozumíte, dokud neporozumíte. Četnost užívání atlasu a přiloženého slovníčku nativních pojmů je místy takřka neúnosná, dějová linka s Tál zas urážlivě nahodilá a aby toho nebylo málo, samotný příběh se začne rozjíždět až v druhé půli.
Naštěstí je (nejen) ta první osazena dostatkem menších i větších, neokázale zapracovaných, nápadů a hrstkou skutečně pěkných mouder, které vám, spolu s příjemně exotickým prostředím, pomohou tu kalvárii překonat. Co je ale asi nejdůležitější; McDonaldův směle širý lom ústřední, těžce provařené myšlenky vědomého kosmu, zde neupadl v marast new age žvástů a místo nich naopak předložil kvalitní výtěžky (včetně docela srozumiteně obrazného vykreslení funkce celulárních automatů – o kterých jsem dosud neměl ponětí - a s nimi nijak nesouvisející, naprosté, perly ve způsobu vyslání asteroidu), a mě z toho všeho v jednu chvíli začly šeptat zdi. Což bylo fajn.
Přelouskání Řeky bohů za tu námahu určitě stálo, spíš bych jí ale přeci jen doporučil omlácenějším kosmákům. Za mě, všemu navzory, 5*****. Slabých.

2 21.08.2015

Gorila Amy je plnohodnotnou postavou knihy. Takové lehce žárlivé, fintivé ale i dobrosrdečné děvčátko nárokující si svého ošetřovatele Elliota. Děj je místy příjemně hororový a jeho rozuzlení zas kvalitně Dänikenovské. Mě vyloženě překvapilo..a potěšilo. Průměrné 4****

2 17.04.2015

Tohle mělo zůstat v trezoru. No jo no, jenomže rodinka chtěla taťku ještě nějak posmrtně pumpnout (V doslovu píšou něco ve smyslu, že jim bylo líto knihu nevydat. Když už byla napsaná..), tak mu jako náhrobní kámen vydala tuhle ostudu. Achjo.

2 17.04.2015

Erik z Dánska je zkrátka takový nezničitelný Horst Fuchs Historie. Ve všech stavbách civilizací facinovaných astronomií a matematikou spatřuje důkazy o znalostech, jichž prostě lidé nemohli nabýt sami o sobě - ostatně, kde myslíte, že své poznatky získává dnešní věda, he? Kniha je doplněna hojným obrazovým materiálem dokládajícím autorovo přesvědčení; Tu například indický chrám Vimana (nebeské plavidlo - jak krásně poetický název pro kostel) je jasným zobrazením rakety mimozemšťanů, tu například fotografie basreliéfu "jasně" znázorňující paleoastronouta, kterého klasičtí archeologové vykládají jako opici; a skutečně, hned na první pohled jako opice vypadá. No, ale svým milým způsobem to zábavné bylo a představa Incké kněžské elity poskytují v zikkuratech chobotnatým cthulhu ufonům, výměnou za informace, neposkvrněné, mladé panny je fakt parádně výživná. No dobře to už jsem trochu přehnal, o cthulhu a pannách v knize nepadlo ani slovo. Veselé 3***

2 26.03.2015

Trochu zklamání. Velekněz už dnes místy působí značně naivně, což Leary v revidované předmluvě sám komentuje, horší ale je, že některé popisy tripů nudí. Biblické a I-Ťingovské glosy mi zas často přišly vyloženě na efekt a spíš, než aby toku dodávaly, jej brzdily.
Na stranu druhou je kniha skvělým dokladem překypující nadšením a duchem doby a dává nahlédnout pod pokličku takovým osobnostem jako byli Ginsberg, Huxley, nebo třeba Burroughs (který naprosto suše přišel, zkritizoval a bohorovně přešel zpátky na své morfium a heroin). Také oceňuji autorovo osobní a pocitově velmi upřímné pojetí knihy. Jinak pokud si chce někdo LSD zkusit, toto je velmi informativní, otevřená zpověď posyktující představu jak navodit správný setting ( zamknout se s kompletní diskografií Cannibal corpse ve zhasnuté koupelně a za frenetického blikání stroboskopu na sebe čumět do zrcadla oravdu nepomáhá) a co "od toho" čekat. Průměrné 4****

2 25.03.2015

Jestli chcete vědět, jak na svém výletě za Sadámem prďácký US marines zkickassujou arabáše až do Bagdádu, toto je publikace právě pro vás. Reportážním stylem a bez zbytečných servítek Generation kill nějaký ten vhled do vedení moderního vojenského konfliktu poskytuje. Jako, za mě v zásadě spokojenost. Akurátní 4****

2 28.02.2015

Atmosféra poslední obranné výspy takřka dobytého, zničeného Stalingradu je vážně skvělá, duel dvou elitních odstřelovačů jakbysmet. Situace je nahlížena očima obou válečných stran, život a techniky sniperů působí opravdově a jednotlivé školy Zajíců a Medvědů byly taky moc fajn. Romantická linka mi přišla nadbytečná a vše by se docela klidně obešlo i bez ní. Proto slabších 5*****
Kniha vychází ze skutečných událostí a pro lepší orintaci je doplněna mou vždy oblíbenou mapkou.

2 27.02.2015

Nahý oběd jsem bral spíš jako báseň a jako taková mě dokázala svou atmosférou a bořením ustálených popisných schémat, potažmo ustálených představ, zaujmout. Vůůůhůůů, jeté 4****

2 26.02.2015

Postava Lokiho a styl obálky slibují zábavnou oddechovku. Klamou. Slabé 3*** Další díly ne e.

2 26.02.2015