Kabátice komentáře u knih
Naprosto strhující kniha, která mi dala hodně. Od teď budu běhat s jinými pocity :)
Příběh byl velmi čtivý a v samém závěru hodně dojemný. Líbilo se mi, že autorka v díle vyzdvihuje význam rodiny a její vliv na rozvoj osobnosti člověka. Psychologie jednotlivých postav byla moc pěkně zachycena. Nejvíce mě oslovila povaha vyšetřovatele Mahuli a Libora (švagra zabité ženy).
Jedna ze slabších knih od Pratchetta, ale i tak jsem si početla.
Kniha se tak náhodou namanula ke čtení, ale kdybych věděla dopředu o čem to bude, zřejmě bych se do čtení nepustila. Téma celkově mě moc neoslovilo, ale docela dobře jsem se bavila postavou pana Neřáda. Byl to takový zlý a urputný maniak, až to bylo komické.
Pěkný a čtivý příběh. Ukázka toho, že bohatství sice znamená větší možnosti v životě, ale nemusí znamenat šťastný a spokojený život.
Příběh se mi moc líbil, ale byla jsem zklamaná z toho závěru. Tak trochu mě napadlo kam to směřuje, protože zdánlivá idyla ke konci byla hodně zdlouhavá a podezřelá. Takže se mi ani poslední stránky nechtělo číst. Ale dala jsem to a byla jsem z toho pak smutná a trošku otrávená. Jinak knihu velmi doporučuji. Pocit marnosti války je moc pěkně zachycen.
Kniha je velmi krásně napsána. Z psychologického hlediska asi až moc. Obraz stáří na mě tak dolehl, že asi nikdy nechci být stará...
Moc příjemné počtení. Pohodu, která z knihy přímo tryská, jsem si užívala plnými doušky.
Z mého pohledu lepší než první díl. Víc se toho dělo a hlavně "nedodělo" a to mě nutí číst další díl.
Konečně jsem se dostala k tomu, přečíst si svou vůbec první knihu o Zaklínači, kterou mi přátele dlouho doporučovali. Musím říct, že úplně na začátku mě to moc nechytalo. Přišlo mi to rozvleklé, tak trochu bez děje a spousta a spousta postav, o kterých jsem neměla ani páru co jsou zač. Ale v půlce knížky se to nějak zlomilo, začalo se konečně něco dít a dávat to smysl. Myslím, že to má autor dobře promyšlené, tak hurá na další díl.
Autor v tomto díle vyjádřil mnoho moudrých a hlubokých myšlenek o životě. Poslední díl je obzvlášť silný a vede k zamyšlení nad sebou samým.
Jako obvykle mě Remarque nezklamal. Moc krásná kniha, která vtáhne do děje a vezme za srdce. Byly to tehdy opravdu těžké časy...
Drsná příroda, drsní lidé. V této knize se člověk vrací ke kořenům...
Další část příběhu za mnou a stále tápu v neznámu. Vůbec netuším, co z toho vzejde. Překvapil mě nový postoj Pinkertýnky a také mám zvláštní pocit z Aš~šáda, který mi dřív připadal jako spasitel světa a teď mám pocit, že si jen zachrańuje svůj vlastní zadek...
Ačkoli zrovna nemiluji romány s přemírou historických událostí, kniha se mi líbila. Tím, že události byly sledovány a prožity ženou, která měla opravdu pestrý a ne vždy jednoduchý život, úplně mě kniha pohltila.
Velmi pěkně vyzdviženo české vlastenectví, což bylo zjevně úmyslem. Moc se mi líbila povídka Včelař.
Každý díl je zamotanější a zamotanější, každá postava tzv. "hrabe na svém písečku", ale co kdo chce a kam svými činy míří, je mi záhadou. Nezbývá, než se vrhnout na další díl.
Docela čtivý dramatický milostný román. Dalo by se říci, že jeho hlavním rysem je láska, kterou zde najdeme v různých podobách, od té ryzí, vášnivé, až po falešnou, sobeckou. Závěr mě trošku překvapil a vedl k zamyšlení, jestli celá ta tragedie neměla hlubší původ.
Zřejmě díky Branaldovým zkušenostem s železničářskou profesí, se mu povedlo velmi realisticky vylíčit děj na Severním nádraží během pražské revoluce. Kniha se mi líbila víc než "Severní nádraží". Boj kolektivu železničářů o každý centimetr nádraží je dojemný. Svou věc nakonec vyhráli, ale cena byla vysoká. Branald dokázal vystihnout psychiku a emoce českého člověka té doby takovým způsobem, že kniha ve mě opravdu zanechala hluboký zážitek.
Pat Hobby je sice zoufalec, ale příběhy jsou mile úsměvné.