kafeknizkualet
komentáře u knih
Úsvit Onyxu
Kate Golden
Knížka, kterou zhltnete za jeden den, ve které je akce, romantika a fantasy? Tak bych asi zkráceně popsala Úsvit onyxu, kdybych musela a takhle to zní dobře, ale… Neříkám, že se jedná o špatnou knihu, ale je taková… průhledná? Vlastně vás jako nenadchne (možná sem tam), ale zároveň vás neurazí, jen není moc originální, a to je její kámen úrazu.
Mrtvá říše
Stacey Marie Brown
(SPOILER) Mně se tak líbil první díl, zklamal mě druhý a doufala jsem, že třetí to vylepší, ale bohužel.
V první polovině jsem myslela, že mně samotné praskne žilka z toho, kolikrát tam bylo zmíněné v nějakém kontextu slovo žíla. Pulzovala mu žíla. Na čele žíla. Všude žíly. Omílají se věci dokola, což mi vadilo už v druhém díle.
Ačkoliv jsem ráda, že Warwick a Brexley konečně prolomili tu pomyslnou hranici a jsou více spojeni (určitě víte, co tím myslím), tak některé scény byly opravdu přitažené za vlasy – a nejen ty intimní, ale i bojové scény, což tedy není nic nového.
Tak abych nebyla jen negativní – slovní přestřelky mezi postavami jsou někdy super. Miluju Scorpiona, postavy Ash a Kek? Ani nezačínám. Určitě se najdou postavy, ke kterým si citové pouto mnohem víc prohloubíte a rozhodně se nad knihou pobavíte.
Hlavním důvodem mého hodnocení ale je, že mi přišlo, že se ten děj vlastně moc neposunul…
spoiler alert
Štve mě, že teprve úplně na konci knihy se vlastně dozvídáme něco nového o tom, co by Brexley mohla být… Taky mě štve, že se vlastně neposouváme v té zápletce mezi fae a lidmi a odbojem.
Rod země a krve
Sarah J. Maas
Půlměsíční město jsem poslouchala jako audioknihu v angličtině (měla 24 hodin prosím pěkně). Začátek byl trochu těžší… prostě než se člověk zorientuje v tom, kde je co, kdo je kdo a jak svět vlastně funguje, tak to trvá. Ve společnosti po boku žijí nadpřirozené postavy a lidé, jedná se o moderní svět.
Hlavní postava Bryce mi přišla zezačátku trochu nesympatická, ale brzy se to otočilo, pak jsem si ji hodně oblíbila. Taky cením to, že Bryce není šestnáctiletá puberťačka, ale dospělá žena.
V knize je taková detektivní zápletka, hodně zvratů, některé scény mi připadaly dost přitažené za vlasy, hlavně na konci, ale rozhodně to nemění to, že za mě je toto fantasy opravdu skvělé.
Bezmocná
Lauren Roberts
Zezačátku mi u Bezmocné vadila ta silná inspirace Hunger games. To však přebilo to, že autorka umí psát a co miluju – umí skvěle vytvořit chemii mezi postavami a pracovat s ní.
Paedyn i Kai mi hodně sedli a jsem jako oni musí být spolu. Přijde mi geniální to celé předstírání nějaké schopnosti, to umění číst v lidech. Kitta moc nemusím, v závěru si to nevylepšil chlapec. Děj se jmenuje hlavně jim, vedlejší postavy jsou některé ale taky skvělé.
Osobně mi nevadilo, že se ty hry samotné nerozpitvávají, jak by někteří dle recenzí chtěli, já jsem si užívala to kolem (a hlavně ty dva).
Hodnotím 4,5/5.
spoiler alert
Přišlo mi úsměvné, jak se rychle a bez přemýšlení přidala k odboji, myslím, že to nemuselo jít tak jednoduše. Král dostal, co si zasloužil, co si budem.
Nezkrotná říše
Stacey Marie Brown
(SPOILER) Já jsem byla v mnohém hotová z prvního dílu. Ohromil mě svět, který autorka vytvořila, moc se mi líbilo to prostředí Budapeště na několik částí, fae, lidech, politické hrátky a další. Tady se setkáváme více s Divokou říší a není pochyb, že i tento svět je výborně vystavěn.
Bohužel mě však opustilo prvotní nadšení z toho světa a začal mi lézt na nervy vztah mezi Warwickem a Brexley. To už tak trochu bylo v prvním díle, ale ne tolik, nebo jsem to přešla. Tady už bylo moc toho, že vlastně se nechtějí, ale chtějí, přitahuje je to k sobě, ale chtějí, aby to tak nebylo, ale vlastně nechtějí, aby to pouto bylo pryč? Chápu, jen mi přišlo, že se to omílá dokola tolikrát, že toho bylo moc. Mám z toho tedy smíšené pocity.
Kniha je jinak čtivá, je tam hodně akce, tak se čte rychle, pokud hledáte něco takového.
Divoká říše
Stacey Marie Brown
Další fantasy, které mě pohltilo! Zasazené do Budapešti, do našeho světa, který už ale není náš.
V knize je hodně akčních scén, napětí, magie, postav, popisů, skvělých dialogů...
Musím teda uznat, že jsem byla hotová z Warwicka, ale postupně mě to přešlo, tak budu žít v naději, že to další díly změní.
Těším se na to, co se dozvíme o Brexley, protože mám tušení, že s ní bude po stránce magie a schopností trošičku něco jinak. Tam je určitě hodně prostoru, se kterým může autorka pracovat v dalších dílech.
Líbí se mi ta nejednotvárnost prostředí, kdy jsme v bohatém Leopoldově, v opuštěných místech, v nejhorším vězení, a všechno si díky dobře udělanému (a přeloženému!) popisu můžeme představit.
Divoká říše, Leopoldov, Pešť, Dům smrti a další vás vtáhnou do sebe a nebudou vás chtít pustit ani po dočtení.
Zmije a křídla noci
Carissa Broadbent
Postavy v knize – upíři – jsou zlověstní, krutí a přes mrtvoly si půjdou, aby dosáhli toho, co chtějí. Upíři spolu bojují na život a na smrt kvůli moci, kterou mohou získat. Je mezi nimi však jeden člověk, dívka, která má za cíl je všechny porazit.
Moc se mi líbil popis světa, ve kterém se děj odehrával. V knížce bylo hodně akce, ještě aby ne, vzhledem k tématu upířích zabijáckých her, ale zároveň nemůžu říct, že by kniha měla rychlý spád děje. Naopak mě přišla svým způsobem filozofická? Nebo jak to říct. Prostě zde byl i prostor k zamyšlení se.
Já jsem úplně ten zvrat, který se stal, nečekala, takže jsem byla i v šoku z několika věcí. Líbila se mi energie mezi hlavními postavami do určitého bodu, pak jsem byla i mírně naštvaná. Možná trochu víc než mírně, prostě ve mně kniha vyvolala hodně emocí, přečetla jsem ji rychle, nemám důvod, proč nehodnotit 5/5.
Listopád
Alena Mornštajnová
Pojetí československé minulosti jako alternativní historie aneb co by mohlo být, kdyby sametová revoluce nebyla úspěšná? Co by bylo s dětmi těch, kteří protestovali a chtěli svobodnější stát?
V knize se prolíná vícero příběhů, postupně se prolínají a… setkávají se. Společně s alternativní fiktivní cestou, jakou se mohla naše země vydat. Do toho hraje velkou roli mateřská láska a nucené vzdání se vlastního dítěte, rozdělení rodin.
Byla to vlna emocí, zvláště ke konci knihy.
Upřímně, četla jsem si různé recenze a přijde mi jako nejlepší rada, že by potencionální čtenář Listopádu neměl mít nějaká očekávání – aby si nemyslel, že jde číst české 1984 nebo nějaké vyprávění, kde se pořád něco děje.
Hodnotím 4/5.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Upřímně jsem ACOTAR číst nejdřív nechtěla. Nebo ne že nechtěla, ale nechtělo se mi do něj. Ne, protože bych si myslela, že se jedná o špatnou knihu, ale bylo to tím, že jak ACOTAR a autorku hodně lidí chválí, pořád se o ní mluví… no prostě toho bylo všude tolik, že jsem si říkala, že knihy od Maasové ještě chvíli počkají.
Kniha má barvitě vystavěný svět a postavy. Neměla jsem to teda tak, že bych knihu nemohla odložit, protože mě občas Feyre štvala. A Tamlin, ten mě taky začal štvát, ačkoliv zezacatku vypadal jako můj další knižní crush. Ale Lucien a Rhysand to vyrovnali. A pokud vezmeme v potaz, že obyčejná dívka z chudých poměrů zachrání svět, to mi trochu taky nesedělo… Ale celkově ten svět jsem si hodně oblíbila, i ten příběh.
Hodnotím 4/5
Se špetkou skořice
Elizabeth Acevedo
Se špetkou skořice je příběh o dívce, která se stala matkou během střední školy, to však není jediná věc, se kterou se musí v životě poprat. Emoni žije jen s babičkou, otec moc v jejím životě není a matka zemřela. Do toho jí hází klacky pod nohy rodina otce jejího dítěte. V knize se do toho setkáváme s problémy menšin, se kterými se sama hlavní postava potýká. Emoni má na prvním místě svou dceru. Může se vůbec znovu zamilovat? Může si to dovolit? Může jít na vysokou? Jak má vše stíhat?
Z toho všeho vzniká průměrný romantický příběh. Problém jsem ale měla s tím se do knihy začíst, protože se zezačátku neustále autorka opakuje. Taky mě upřímně štvaly neskutečně krátké kapitoly. Nemám ráda, když má kapitola několik desítek stran, ale stránka a půl mi nepřijde jako dostatečně dlouhý úsek pro samostatnou kapitolu.
Se špetkou skořice je taková milá oddechovka, která lehce zabíhá i do hlubších témat.
Hodnotím 3/5.
Žabka radí: Jak o sebe pečovat
Maybell Eequay
tohle je tak milá knížečka obsahující věci, co každý potřebujeme slyšet, boží!
Zvonkohra
Eliška Václavíková
Kdyby mi někdo řekl, ať si přečtu povídkovou knihu, tak mu řeknu, že povídky moc nemusím... Ale tady? To je tak krásná knížka, která je napsaná hladce a citlivě, jedná se o povídky, které se ale všechny propojují a do toho jsou doplněny hudbou, která je jako pohlazení na duši. Miluju. *–*
Soumrak impéria
Greg King
Zajímalo mě to téma, ale bohužel musím odložit po pár stránkách. Typograficky pěkná knížka a bylo by super, kdyby takovou vazbu mělo víc knih… ale ten překlad byl důvod, proč (možná zatím) číst dál nemůžu.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Nádherná obálka (stejně jako další knihy), snad jen kvůli grafice bych je klidně měla všechny doma. Je to oddechovka, tematicky to nepatří mezi knihy, které běžně čtu, bohužel mě obsahově tolik nezaujala. Ale věřím, že najde spoustu spokojenějších čtenářů. :)
Rukověť nakladatele
Thomas Woll
Pokud se chcete dozvědět o tom, jak funguje nakladatelství a knihkupectví, zvlášť v USA, doporučuji. Myslím, že to jde vztáhnout i na český (či evropský) knižní průmysl, navíc má kniha na některých místech komentáře k tomu, jak daná věc funguje v ČR. Zároveň přichází můj komentář s lehkým varováním, že se nevyhnete poznání reality knižního průmyslu – to v tom smyslu, že se jedná o obchod, slovo manager se objevuje více než nakladatel, nestačí mít jen lásku ke knihám, ale i obchodního ducha a mapovat trh. Kniha je to ale zajímavá. :)
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Ačkoliv nemám v lásce audioknihy, tuto knihu jsem tak "přečetla" skoro celou, jenom na posledních pár desítek stran jsem měla dílo v ruce. Knihu jsem četla na doporučení a rozhodně toho nelituji, je to velice lehce napsané a je to humorné, moc jsem si četbu a poslech užila, rozhodně doporučuji!
Třpytný dvůr
Richelle Mead
Od Richelle Mead jsem četla hodně knih, některé jsem četla i 2x. Mám moc ráda autorčin styl, který jsem si užila i v této knize. Ne, že by byla špatná, spíš mi přišlo, že námětem by se mi mnohem více líbila, kdybych byla o několik let mladší. Děj je celkem předvídatelný, ačkoliv je tam hodně zvratů, (mj.) díky kterým je kniha velice čtivá. Nehrnu se však na další díly, zároveň nevylučuji, že se po nich v budoucnu neohlédnu.
Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
Po polovině knihy jsem ji odložila, asi jsem od čekala něco jiného. Přijde mi svým způsobem odměřená, hodně popisná, ztrácela jsem se v postavách. Popisuje hrůzné věci, které mnou otřásají, to jsem očekávala, momentálně ji však odložím, myslím, že se k ní časem vrátím, ale teď není vhodná chvíle.