kafeknizkualet
přečtené 298
Mrtvá říše
2024,
Stacey Marie Brown
Mně se tak líbil první díl, zklamal mě druhý a doufala jsem, že třetí to vylepší, ale bohužel. V první polovině jsem myslela, že mně samotné praskne žilka z toho, kolikrát tam bylo zmíněné v nějakém kontextu slovo žíla. Pulzovala mu žíla. Na čele žíla. Všude žíly. Omílají se věci dokola, což mi vadilo už v druhém díle. Ačkoliv jsem ráda, že Warwick a Brexley konečně prolomili tu pomyslnou hranici a jsou více spojeni (určitě víte, co tím myslím), tak některé scény byly opravdu přitažené za vlasy – a nejen ty intimní, ale i bojové scény, což tedy není nic nového. Tak abych nebyla jen negativní – slovní přestřelky mezi postavami jsou někdy super. Miluju Scorpiona, postavy Ash a Kek? Ani nezačínám. Určitě se najdou postavy, ke kterým si citové pouto mnohem víc prohloubíte a rozhodně se nad knihou pobavíte. Hlavním důvodem mého hodnocení ale je, že mi přišlo, že se ten děj vlastně moc neposunul… spoiler alert Štve mě, že teprve úplně na konci knihy se vlastně dozvídáme něco nového o tom, co by Brexley mohla být… Taky mě štve, že se vlastně neposouváme v té zápletce mezi fae a lidmi a odbojem.... celý text
Úsvit Onyxu
2024,
Kate Golden
Knížka, kterou zhltnete za jeden den, ve které je akce, romantika a fantasy? Tak bych asi zkráceně popsala Úsvit onyxu, kdybych musela a takhle to zní dobře, ale… Neříkám, že se jedná o špatnou knihu, ale je taková… průhledná? Vlastně vás jako nenadchne (možná sem tam), ale zároveň vás neurazí, jen není moc originální, a to je její kámen úrazu.... celý text
Bezmocná
2024,
Lauren Roberts
Zezačátku mi u Bezmocné vadila ta silná inspirace Hunger games. To však přebilo to, že autorka umí psát a co miluju – umí skvěle vytvořit chemii mezi postavami a pracovat s ní. Paedyn i Kai mi hodně sedli a jsem jako oni musí být spolu. Přijde mi geniální to celé předstírání nějaké schopnosti, to umění číst v lidech. Kitta moc nemusím, v závěru si to nevylepšil chlapec. Děj se jmenuje hlavně jim, vedlejší postavy jsou některé ale taky skvělé. Osobně mi nevadilo, že se ty hry samotné nerozpitvávají, jak by někteří dle recenzí chtěli, já jsem si užívala to kolem (a hlavně ty dva). Hodnotím 4,5/5. spoiler alert Přišlo mi úsměvné, jak se rychle a bez přemýšlení přidala k odboji, myslím, že to nemuselo jít tak jednoduše. Král dostal, co si zasloužil, co si budem.... celý text
Žabka radí: Jak o sebe pečovat
2024,
Maybell Eequay
tohle je tak milá knížečka obsahující věci, co každý potřebujeme slyšet, boží!
Rod země a krve
2020,
Sarah J. Maas
Půlměsíční město jsem poslouchala jako audioknihu v angličtině (měla 24 hodin prosím pěkně). Začátek byl trochu těžší… prostě než se člověk zorientuje v tom, kde je co, kdo je kdo a jak svět vlastně funguje, tak to trvá. Ve společnosti po boku žijí nadpřirozené postavy a lidé, jedná se o moderní svět. Hlavní postava Bryce mi přišla zezačátku trochu nesympatická, ale brzy se to otočilo, pak jsem si ji hodně oblíbila. Taky cením to, že Bryce není šestnáctiletá puberťačka, ale dospělá žena. V knize je taková detektivní zápletka, hodně zvratů, některé scény mi připadaly dost přitažené za vlasy, hlavně na konci, ale rozhodně to nemění to, že za mě je toto fantasy opravdu skvělé.... celý text
Se špetkou skořice
2021,
Elizabeth Acevedo
Se špetkou skořice je příběh o dívce, která se stala matkou během střední školy, to však není jediná věc, se kterou se musí v životě poprat. Emoni žije jen s babičkou, otec moc v jejím životě není a matka zemřela. Do toho jí hází klacky pod nohy rodina otce jejího dítěte. V knize se do toho setkáváme s problémy menšin, se kterými se sama hlavní postava potýká. Emoni má na prvním místě svou dceru. Může se vůbec znovu zamilovat? Může si to dovolit? Může jít na vysokou? Jak má vše stíhat? Z toho všeho vzniká průměrný romantický příběh. Problém jsem ale měla s tím se do knihy začíst, protože se zezačátku neustále autorka opakuje. Taky mě upřímně štvaly neskutečně krátké kapitoly. Nemám ráda, když má kapitola několik desítek stran, ale stránka a půl mi nepřijde jako dostatečně dlouhý úsek pro samostatnou kapitolu. Se špetkou skořice je taková milá oddechovka, která lehce zabíhá i do hlubších témat. Hodnotím 3/5.... celý text
Dvůr trnů a růží
2016,
Sarah J. Maas
Upřímně jsem ACOTAR číst nejdřív nechtěla. Nebo ne že nechtěla, ale nechtělo se mi do něj. Ne, protože bych si myslela, že se jedná o špatnou knihu, ale bylo to tím, že jak ACOTAR a autorku hodně lidí chválí, pořád se o ní mluví… no prostě toho bylo všude tolik, že jsem si říkala, že knihy od Maasové ještě chvíli počkají. Kniha má barvitě vystavěný svět a postavy. Neměla jsem to teda tak, že bych knihu nemohla odložit, protože mě občas Feyre štvala. A Tamlin, ten mě taky začal štvát, ačkoliv zezacatku vypadal jako můj další knižní crush. Ale Lucien a Rhysand to vyrovnali. A pokud vezmeme v potaz, že obyčejná dívka z chudých poměrů zachrání svět, to mi trochu taky nesedělo… Ale celkově ten svět jsem si hodně oblíbila, i ten příběh. Hodnotím 4/5... celý text
Listopád
2021,
Alena Mornštajnová
Pojetí československé minulosti jako alternativní historie aneb co by mohlo být, kdyby sametová revoluce nebyla úspěšná? Co by bylo s dětmi těch, kteří protestovali a chtěli svobodnější stát? V knize se prolíná vícero příběhů, postupně se prolínají a… setkávají se. Společně s alternativní fiktivní cestou, jakou se mohla naše země vydat. Do toho hraje velkou roli mateřská láska a nucené vzdání se vlastního dítěte, rozdělení rodin. Byla to vlna emocí, zvláště ke konci knihy. Upřímně, četla jsem si různé recenze a přijde mi jako nejlepší rada, že by potencionální čtenář Listopádu neměl mít nějaká očekávání – aby si nemyslel, že jde číst české 1984 nebo nějaké vyprávění, kde se pořád něco děje. Hodnotím 4/5.... celý text