Kaja1 komentáře u knih
Takovou knihu jsem po čtení náročnějších knih potřebovala. I přes nelehké dětství z nich vyrostli skvělí lidé, kteří se ve světě neztratí.
Knihu mi půjčila kamarádka, a jsem za to velmi ráda. Autora jsem neznala. I když to byly pořádné bichle, měla jsem to celkem brzy přečteno. Líbil se mi neobvyklý tým "vyšetřovatelů", na to, že se příběhy odehrávají v 50. a 60.letech to nic neztratilo na aktuálnosti. Jednotlivé případy nejsou žádné krváky, ale jsou to příběhy s trochou tajemna, a to mě bavilo. Augustin Veliký a jeho stvořitel Jaroslav Velinský, by si zasloužili větší popularizaci.
Za mě teda super detektivka. Návrat Eriky potěšil, pachatele jsem tušila, po dočtení mi bylo líto, že to skončilo. Už teď se těším na další Bryndzovu knihu.
Zajímavá a čtivě napsaná kniha. Pěkně popsáno, jak člověk bojuje se svými démony. Kdo zvítězí, toť otázka. Petra Dvořáková umí napsat čtivou knihu s neotřelým námětem.
Tak po této knize už nechci číst žádnou knihu z koncentračního tábora. Byly chvíle, kdy jsem přestala číst, protože to bylo něco děsivého. Nicméně jsem knihu přečetla a rozhodně nelituji. Jak se píše v doslovu knihy "Čas plyne a pravda se vytrácí", a proto by lidé neměli zapomínat.
Byla to síla. O zapojení legií, jsem nevěděla. Popisování transportů je tak opravdové, že člověk má husí kůži. Jsem zvědavá jak se budou další osudy hlavních hrdinů vyvíjet. Mám ráda příběhy skutečných hrdinů.
Byla to taková jednohubka na večer. Upřímně se divím ženám, které si myslí, že s Arabem najdou ráj na zemi. Do nikoho člověk nevidí natož do muslima, který žil v úplně jiném světě než je ten náš, neříkám, že ten náš je lepší, ale je prostě jiný. Nedivím se autorce, že svůj boj už nechtěla vést, když člověk vidí, že jeho snažení, v některých případech, nikam nevede, musí to na něho padnout. Ne všechno dopadlo špatně a to je snad to světlo na konci tunelu...
Kniha je holdem práce našich vojáků při jejich misích v Afghánistánu. Není to veselé čtení, a když vidím, jak se situace v Afghánistánu vyvíjí říkám si, má to smysl? Lidé jsou nepoučitelní.
Kluk má můj obdiv za to, jak se pere se svým životem. Pěkné popsané putování po Kolumbii, kam se určitě nikdy nepodívám.
Touto knihou se završila série s Josie, skončilo to neuvěřitelným happyendem. Kniha se četla dobře, dej měl spád, akce střídala akci, bylo to pěkně propletené.
Lhát se nemá, i když pravda někdy bolí. Je to příběh, který si myslím, že v opravdovém životě je nereálný, ale je to knížka a v té je možné všechno.
Nedalo se odložit, sice mi vadí ta hrozná severská jména, ale knížka vás nenechá vydechnout. Prožít to, co hlavní hrdinové, potřebovala bych celoživotní servis psychiatra. No, jdu na další díl, je to třeba fakt číst popořádku, jinak v tom máte chaos.
Bylo to úžasné čtení pro všechny, kdo milují knihy. Krásný popis Paříže 20. a30. let 20. stol. Zajímavý byl mimo jiné i fakt, jak byla přijímána odlišná sexualita, a jak sami aktéři nevykřikovali svou orientaci, přestože se za ní nestyděli. Kniha ukazuje, jak rozporuplní jsou spisovatelé. Za zmínku stojí i doslov spisovatelky, kde vysvětluje, co jsou skutečně postavy a co je fikce. Není to kniha pro každého, není to aspoň že zacatku lehké čtení, ale když vás to chytne stojí za to dočíst i poslední písmenko. Rozhodně se podívám po dalších knihách autorky, ráda bych si přečetla i životopis Sylvie Beachové, ale nevím zda vyšel v češtině.
Chtěla jsem něco lehčího na čtení, po všech detektivkách, a to jsem i dostala. Ze začátku jsem myslela, že to nedám, ale potom se to nějak rozběhlo. No nevím, jestli se v reálném životě najde tak velkorysý člověk jako Mike.
Někteří českými detektivkami opovrhují,ale dělají chybu. Má to spád, pořád se něco děje, českým názvům vesnic člověk rozumí. Líbilo se mi propojení se starým případem a dvou vyšetřovatelů Volfa a Evy, snad se ti dva ještě někdy setkají.
Musím říct, že jsem měla problém vyznat se v které zemi se právě nacházím, a kdo je kdo. Knihu jsem si užila až ke konci, kdy se vše začalo vyjasňovat. Ale stejně to bylo takové nedokončené, aspoň mi připadalo, že nakonec nikdo nebyl po právu potrestán.
Byla to taková pěkná úniková hra, která vás po rozluštění všech indicií dovede na konec, kde vás čeká vrah. Peter May mě baví, jen jsem tu sérii nevzala od začátku, ale od konce, a to je škoda:((
Je to silný příběh a ten konec, i když se to dalo tušit, rozum tomu věřit nechce. Obdivuji všechny ty bezejmenné hrdiny, proti Rumunům jsme se měli královsky. Ceausescu bez vzdělání, Hitler malíř pokojů a kolik zla dokázali napáchat, kde se to v těch lidech bere? Ruta Sepetys je pro mne paní spisovatelka.
Člověk začne číst a najednou je konec. Zase zajímavé prostředí a neúnavný tým Kim. Myslím, že bylo krásně ukázáno, jak jsme zranitelní a jak často chybí komunikace v rodinách a potom to může skončit i tím, že člověk hledá někoho,kdo mu naslouchá a je jedno jestli ten druhý nesleduje je vlastní zájmy. Už teď se těším na další případy.