Kakho-Oto komentáře u knih

(SPOILER) První kapitolu o působení herce v Národním divadle jsem "přeskočil", vůbec jsem pak nečetl kritiky divadelních představení. Zbytek knihy se mi celkem líbil, dozvěděl jsem se Vladimíru Brabcovi několik zajímavostí. Byl to zřejmě akční člověk, jak alespoň napovídají jeho koníčky - parašutismus, letectví, lyžování nebo myslivost, v jeho případě spojená s fyzickou aktivitou. O působení v seriálu o majoru Zemanovi se kniha zmiňuje jen stručně, o jiných televizních či filmových rolí V. Brabce vůbec.

1 16.10.2023

(SPOILER) Další velice pěkný román od pana Hanibala. Nečekal jsem, že by mě kniha mohla bavit tak jako román Kat lidumil (o chebském katovi Karlu Hussovi), ale stalo se. Nejdříve je potřeba se zorientovat v postavách, poté se kniha čte "sama". Závěr byl velmi dobře udělaný. Hlavní postavy i všichni jejich blízcí příbuzní byli nějak zasaženi válečnými událostmi a německým nacismem. Na osudech rodin Zlámalových a Steinových autor demonstroval, že i náš národ tehdy trpěl, ale zároveň také bojoval proti obrovskému zlu. Tábor a vůbec jižní Čechy byly spolu s Prahou, východními Čechami, Brněnskem a jinými částmi Moravy hodně aktivní oblastí co se domácího protinacistického odboje týče.

1 12.10.2023

(SPOILER) Opět zajímavý a napínavý román od Dicka Francise, který má však s těmi ostatními mnou čtenými řadu styčných bodů. Knihu jsem si přečetl proto, abych věděl, jak se Francis vypořádal s reáliemi či spíše atmosférou Sovětského svazu na konci sedmdesátých let. Řekl bych, že celkem dobře. Dlouho nebylo jasné, kdo za zločiny může stát, kdo nebo co je Aljoša, ale v kapitole 15 dojde v tomto směru k velkému a rychlému obratu. Taky mě zaujalo, že polití nějakou chemikálií způsobilo rychlou smrt polité osobě, navíc pak byla smrt vyhodnocena jako infarkt. Zločinci neměli zřejmě nic společného se sovětskou mocí, KGB apod., avšak byli příznivci západoněmecké teroristické organizace RAF alias Frakce Rudé armády. Každopádně se jednalo o ultralevicové a marxistické fanatiky.

09.10.2023

(SPOILER) Dalo by se říci monotematická publikace o Lidicích, avšak pan Motl nás "zavedl" také do Ležáků na Chrudimsku, Leskovic na Pelhřimovsku a do Velkého Meziříčí. Rovněž tato místa jsou spojena s německými/nacistickými zločiny na českém obyvatelstvu. Pokud se týká samotných Lidic, hodně v popředí je příběh synovraha Františka Saidla, který díky tomu, že v červnu 1942 ještě seděl ve vězení, unikl zastřelení v Lidicích. Hodně pozornosti je věnováno také smutným postavám Václava Říhy a Anny Maruščákové, dále rovněž lidickým Josefu Horákovi a Josefu Stříbrnému, kteří za války patřili k čs. příslušníkům britské RAF. Hodně zajímavé jsou také Motlovy vzpomínky na to, jak se snažil mluvit s německými zločinci, např. Malik, Mendeová, Barth. Část věnovaná tragédii Ležáků patří k nejlepším částem knihy, stejně jako další kapitola, která se věnuje bitvě českých a sovětských partyzánů a odbojářů s německými esesáky. K této zapomenuté bitvě došlo ve dnech 6. - 7. 5. 1945 v údolí potoka Ležák.

2 06.10.2023

(SPOILER) Čtivě a poměrně objektivně zpracovaná literatura faktu věnovaná osmi dcerám Marie Terezie, z pochopitelných důvodů nemají zbývající tři dcery samostatné kapitoly, poněvadž se dožily věku 1-3 let. Je až s podivem, že Marie Terezie tak preferovala dceru Marii Kristýnu a to zřejmě jen na základě toho, že se narodila v den 25. narozenin panovnice. Poměrně smutný osud neměla pouze Marie Antonie alias Antoinette, ale také její sestry Marie Karolína alias Charlotta a Marie Amálie, jež byly provdány za Ferdinandy v Neapoli, respektive v Parmě. O Marii Josefě a Johanně Gabriele, které zemřely v náctiletém věku na neštovice, ani nemluvě. Marie Anna a Marie Alžběta měly pro změnu život negativně ovlivněn zdravotními problémy (hrbatost, respektive následky neštovic v obličeji) Ve srovnání se Sigrid Marií Grössingovou je Weissensteiner zřejmě o poznání objektivnějším spisovatelem literatury faktu.

2 02.10.2023

(SPOILER) Sborník 24 různých příspěvků k období let 1938-1945, většina z nich se týká moravského prostoru, avšak stranou zájmu nezůstalo např. ani dění v exilové vládě v Londýně. Čtenář si musí uvědomit, že příspěvky byly sepsány před téměř 30 lety a z toho důvodu zachycují tehdejší stav poznání dané problematiky. Podle mě nejkvalitnější a nejpřínosnější příspěvky sborníku: Gestapo a SD v Brně na počátku okupace (František Vašek), Stíny gilotiny nad Breslau (František Nedbálek), Dvojí role partyzánského hnutí na území Československa v letech 1943-1945 (Petr Kopečný), K perzekuci a odboji duchovních na Moravě (František Vašek), Existovala nerozlučná konfidentská dvojice Velký a Malý Franta? (Vojtěch Žampach), České národní povstání? (Zdeněk Štěpánek), Jihlavsko v prvních poválečných týdnech (Zdeněk Jaroš, Karel Křesadlo). Novější stav bádání v některých oblastech zmíněných ve sborníku Pocta svobodě viz sborník Morava v boji proti fašismu 3, vydáno 2008.

27.09.2023

(SPOILER) Nečekal jsem to, ale zatím se jedná o nejlepší knížku Lenky Chalupové. A to jsem od ní četl až na její první dvě knížky všechno. Dosud u mě vedly román Kyselé třešně a povídková kniha Začátek, ale Svatojánské ořechy situované do bývalé samostatné vesnice Dluhonice, od roku 1976 místní části Přerova, jsou ještě lepší. Autorka skutečně dobře nastudovala kroniku Dluhonic (a možná i publikaci o dějinách obce z roku 2012): v probagrovaném korytě Bečvy se utopil mladý muž a poté pár koní (1941), židovská rodina Weiglova skončila v koncentračním táboře a poté se v obci říkalo, že své cennosti si uschovala u několika místních obyvatel, v Dluhonicích žila i skutečná kolaborantka s nacisty, sekyrky z úlomků bomb skutečně zhotovil kovář Dreiseitl, rozvodna byla střežena postupně německým vojskem, příslušníky organizace SS i českými protektorátními četníky, Zábojův hostinec existoval, část zvaná Stará Bečva zbouraná kvůli rozšíření přerovské chemičky rovněž, svatoblažejská koleda se v obci dodržuje dodnes, ani hasičský sklad a výsek masa v suterénu kaple Povýšení svatého kříže nejsou výmyslem Chalupové. Některé věci (utopení muže v Bečvě, Židé zavraždění v koncentráku, kolaborantka) si "jen" přizpůsobila pro děj románu, stejně tak např. návštěvu L. Štrougala, jež se uskutečnila v Dluhonicích o rok později (9. května 1960, kdy přijel i s prezidentem A. Novotným). Svatojánské ořechy nezapřou rukopis autorky, což se projeví i koncem, který není happy endem. Pravda, některé její romány mají i horší konce. Prozradím jen, že sudetský Němec Karl Wolf, kterého považuji za nejhorší postavu románu, ze všeho vyvázl celkem dobře. Ve srovnání s Kyselými třešněmi a ještě více s Pátým jablkem jsou historické reálie ve Svatojánských ořeších lépe napasovány na děj knihy. Tady jsem si dokonce řekl, že by se přesně takový příběh snad mohl i stát. Pokud by Vás zajímala kniha o dějinách Dluhonic, posílám odkaz (události let 1939-1960 na stranách 121-137): https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhonice (odstavec Literatura, dostupné online).

21 20.09.2023

(SPOILER) Na knihu jsem narazil náhodou v tovačovské knihovně. Přečetl jsem ji během tří dnů a vůbec mě nenudila. Příběh románu je zvláštní a neotřelý. V románu není žádná kladná postava, buď se jedná o těžké narkomany závislé na heroinu (to musí být šílená droga), nebo o fanatiky, kteří drogy nenávidí tolik, že jsou schopni bavit se pozorováním drsného umírání narkomanů. S Hunger games to má společné boj lidí o přežití, avšak v úplně jiných souvislostech.

1 16.09.2023

Uživatelé s nicky "1v8na" a "Mermaida" ohodnotili román i za mě. Námět knihy Osvětimský proces (v originále však Německý dům) by se dal jistě zpracovat mnohem lépe, než jak to předvedla v Německu uznávaná Annette Hessová. Po přečtení cca 90 stran jsem chtěl dokonce román "položit", ale nakonec jsem se kousl a přečetl ho. Děj i jeho rozuzlení mě navíc ničím zásadním nepřekvapily.

1 11.09.2023

(SPOILER) Obsahově poměrně zajímavá knížka, ale nakonec jí uděluji pouze silnější tři hvězdičky. Nejvíce mě zaujaly kapitoly o útěcích/ilegálních odchodech Vladimíra Krajiny, Petra Zenkla nebo Karla Ladislava Feierabenda. Zrovna tak kapitola o nezdařeném útěku/ilegálním odchodu lidovců Jana Šrámka a Františka Hály. Tato událost se stala inspirací pro 5. díl seriálu o majoru Zemanovi: spolu s agentem Pavlem Bláhou se pokusil o úlet také agresivní kněz střílející s pistole (sic!), což samozřejmě neodpovídá pokusu Šrámka a Hály. Apropos ilegální odchod K. L. Feierabenda pomocí lodní dopravy poněkud připomíná dopravu agenta Bláhy v seriálu o Zemanovi, který loď využil naopak pro ilegální návrat do Československa. Kniha je věnována zejména těm příslušníkům národních socialistů, lidovců i sociálních demokratů, kteří po únoru 1948 nechtěli kolaborovat s komunisty. Většinou by ani kolaborovat nemohli, poněvadž se jednalo o politiky, jež proti komunistům vystupovali dlouho před únorovým převratem v roce 1948. Petr Zenkl, Hubert Ripka či Vladimír Krajina se pak na Západě stali významnými protagonisty III. čs. zahraničního odboje.

05.09.2023

(SPOILER) Velmi čtivý román se zajímavým dějem. Karel Huss je líčen velmi sympaticky. Navzdory nepřízni osudu (příslušnost ke katovské rodině) a vztahům s blízkými, které často nedopadly vůbec dobře, se věnoval celý život sebevzdělávání a sběratelství různých předmětů. Kromě toho byl také kvalitním léčitelem, znalcem bylin. Hodně líto mně bylo chlapce, pomocníka Karla Hussa, jenž se stal obětí surových "léčitelů", kteří nenáviděli skutečného léčitele Hussa. Nakonec se Huss dočkal zasloužené úcty a uznání - povýšení do měšťanského stavu, ukončení profese kata a získání místa kustoda sbírek Metternicha na zámku v Kynžvartě, kam byly převezeny i Hussovy sbírky.

4 23.08.2023

Hanácké pohádky a pověsti i kniha Kam až dohlédneš z věže tovačovského zámku se mi líbily o něco více. V této knize je zastoupena řada pověstí, jež jsou uvedeny také v obou zmíněných knížkách. Pokud bych Pověsti o hradech a zámcích četl dříve, dal bych jim o hvězdičku více (zatímco jedna z prvních dvou zmíněných knih by získala "jen" čtyři hvězdičky). Nejvíce se mi líbí pověsti a pohádky z těchto míst: Branná, Čertův Hrádek, Dobromilice, Doloplazy, Helfštýn, Ježův Hrad, Kokory, Kovalovice u Kojetína, Loučná, Majetín, Medlice, Plumlov, Polkovice, Potštát, Špranek, Unčovice, Víceměřice.

1 20.08.2023

(SPOILER) O něco lepší než Ulička hanby ze stejné série. Tentokrát se jedná o vyšetřování zločinů v Prachovských skalách a okolí. Zločiny se točí okolo záležitostí souvisejících i s Čeňkem z Vartemberka, významným šlechticem husitské doby, jenž byl v době románu již sto let mrtvý (což Vondruška samozřejmě ví).

1 20.08.2023

(SPOILER) V první části publikace je beletristickou formou podána historie odbojové organizace Obrana národa v letech 1939-1941, zatímco zbývající dvě části jsou věnovány příběhu několika odbojářů ze severní Moravy. Tito, podle všeho fiktivní hrdinové, se musí vypořádat se třemi bývalými konfidenty gestapa, kteří jsou po roce 1945, respektive 1948, ve službách komunistické strany, konkrétně jejich bezpečnostních složek (zrovna tohle se mi moc nelíbí, už je to otřepané klišé). Knihu jsem přečetl za čtyři dny, nakonec jí uděluji čtyři hvězdičky, avšak doporučit ji mohu "pouze" těm, kteří se zajímají o český protinacistický odboj. Ano, existovala i partyzánská skupina Jiskra, vedená Jakubem Bílkem, ale žádný Bedřich Záruba (hrdina románu) v ní zřejmě nikdy nepůsobil. Tolik na ukázku toho, že v knize vystupují nejen skuteční, ale též smyšlení hrdinové.

1 16.08.2023

(SPOILER) Kniha se mi líbí, i když v ní někdy zaznívají až příliš tvrdá slova na český národ. Lída Baarová by to po válce neměla nikde lehké, např. kdyby se jednalo o nizozemskou, nebo francouzskou herečku. Nacismus byl velké zlo a Gobbels jeden z jeho největších představitelů. Baarová s ním kamarádila ještě v první polovině roku 1938, kdy již propagandisticky "dštil síru" na český národ. Poválečný soud k ní byl poměrně spravedlivý, poněvadž uznal, že její chování nebylo možné posuzovat podle velkého retribučního dekretu (ale na základě malého ano). To však logicky neznamenalo, že by musela dostávat filmové nabídky jako na běžícím pásu. Z pochopitelných důvodů dali tvůrci po válce přednost jiným herečkám. Taky mě při čtení napadlo, že si i desítky let po období 1945-1948 až příliš stěžovala na svůj krutý osud. Její život však nebyl zřejmě zdaleka tak zlý, myslím od 50. do začátku 90. let. Poté si ho sama zkazila tím, že začala pít. Její nadřazené a "hvězdné" vystupování na veřejnosti v Československu po roce 1989 bylo také dost zvláštní. Byla to určitě specifická osoba a za spoustu věcí si mohla sama. Největší škoda, že to za ní neprávem odnesla i její levicově orientovaná sestra Zorka Babková-Janů. Od Motla jsem četl většinou ještě lepší knihy, ale také minimálně jednu horší.

1 12.08.2023

(SPOILER) Hlavní postavou románu není císařova milenka Emilia Mendoza, nýbrž Kateřina Lauberová alias Kateřina z Tekusova. Tajemství Emilie však rozehraje dramatický děj, který se vrací 35 let zpátky, kdy na Tekusově hořely hranice se ženami. Poddaní si však nenechali příkoří líbit, většinu příslušníků rodu zabili a tvrz zapálili. Příběh je vyfabulovaný a napsaný velmi dobře, až jsem sám překvapen pětihvězdičkovým hodnocením. Kniha mě však dokonale připoutala a přečetl jsem ji během víkendu, navíc jsem měl čas si číst i jiné věci. Pokud si chcete přečíst napínavý a poutavý historický román, byť s vymyšleným dějem, doporučuji tuto knihu Nadi Horákové.

1 07.08.2023

(SPOILER) Šestá kniha od Standy Motla, kterou jsem dosud přečetl. Pouze publikace o Češích a Slovácích ve španělské občanské válce mě mírně zklamala, s ostatními knihami jsem však byl velmi spokojen. Cesty za oponu času 3 obsahují celkem 25 kapitol, z nichž se dobrá polovina z větší míry dotýká německého nacismu, druhé světové války apod. Nejvíce mě zaujaly příběhy: Hledání Viktorky (Terezie Viktorie Židová zemřela přirozeně ve vyšším věku), Bomba pro T. G. Masaryka (neúspěšný pokus Maďarů o likvidaci našeho prvního prezidenta v roce 1921), Odkud přišel Adolf Hitler (fámy o židovském původu Hitlerovy babičky, jež měla pocházet z Polné na Vysočině), Chlapec mezi vrahy (asi nejzajímavější z knihy vůbec náctiletý Oldřich Doleček z Bezpráví se zapojil do protinacistického odboje, poté byl umístěn do koncentračního tábora pro mladistvé v Moringenu, zemřel v srpnu 1945 na následky zrůdných nacistických lékařských pokusů), Legenda o Pérákovi (se zmínkami o Žiletkáři či slovenském Fosforákovi), Vlčí dítě (devítiletá holka, kterou na Ústecku zavřeli do podkrovní místnosti její matka a nevlastní otec, 50. léta 20. století), Stopy ve tmě (děsivé a nevyřešené vraždy z let 1991-1992: Dita Hrabánková, Kamila Fajtová), Lodě piráta Vikiho (likvidace Československé námořní plavby darebákem Viktorem Koženým). Jako nejméně zajímavé hodnotím tyto kapitoly: Smutek Huga Haase, Čechy bez Čechů, Okradená paní Fischmanová, Ztracená závěť Lídy Baarové. Celkově hodnotím knihu 4,5 hvězdičkami.

07.08.2023

(SPOILER) Román o Kateřině z Komárova, bestiální vražedkyni z 16. století, mě zaujal ještě více, avšak ani Tajemství Anny z Lampersdorfu nemohu označit za nudnou četbu. Právě naopak, bavil mě i prostředek knihy, který se vůbec netýkal historie. Připomínalo mi to romány Lenky Chalupové, pak se však v ději znovu objevil hrob Anny z Lampersdorfu a začalo tak napínavé hledání. Hlavní hrdinové románu ani nezjistili, že německý mizera a vrah Werner, nalezl smrt v prostorech, kde již předtím i s poklady odpočívala Anna a také tři protinacističtí odbojáři. Nynějších 60 % (stav k 7. 8. 2023) celkem nechápu, osobně bych knize nedal méně než 75 %.

1 07.08.2023

(SPOILER) Prvních 200 stran mě dost bavilo, ale zbytek knihy už tak "slavný" nebyl. Závěr románu byl poměrně překvapivý, ale mně se nelíbil. Čekal jsem, že Bideaux (pro mě nejzápornější postava románu) bude v ději někým fyzicky odstraněn, ale nestalo se tak. S čachrováním zkorumpovaných nacistů s majetkem Židů, případně se zásobováním koncentráčníků a jiných vězňů, jsem se setkal ve více uměleckých dílech. Ani v reálu to nebylo nic zvláštního. Likvidace nacistů a jejich přisluhovačů osamělým zabijákem je námětem i jiných děl, četl jsem román Případ Vlk a dílo Michala Vrba s názvem Prak. Oba tyto romány se mně líbily podstatně více než Berlínská past. "Mstitel" v této knize je takový neslaný nemastný, zabíjel sice kvůli mrtvému synovi a manželce, avšak ta si to ani nezasloužila.

29.07.2023

Stručný a čtivý přehled dějin jedné z místních částí Olomouce (od roku 1980). Lošov se nachází vedle známého Svatého Kopečka. Přestože se jedná o malé sídlo, je zde hvězdárna, údajně jediná v okrese Olomouc. Tichák se dopustil menší chyby, když zásobovací akce partyzánů v Lošově datuje k 29. 12. 1944 a 18. 1. 1945, poněvadž v druhém případě partyzáni z Velké Bystřice zabrali potravinové lístky pro obec o týden později, tedy 25. 1. 1945. Jen malé upozornění, aby někdo lacině nešpinil partyzány: potravinové lístky byly využity ve prospěch zásobování partyzánů v okolí Valašského Meziříčí. Publikaci jsem přečetl během jednoho jediného dne.

24.07.2023